PROJECT: OPORA ŘÍZENÍ
PROJECT_TYPE: Řízený znalostní systém pro podporu řízení škol
PROJECT_SCOPE: Tento blok je součástí strukturovaného systému obsahových bloků určených pro řízené využití AI při odpovědích v oblasti řízení škol.
PROJECT_HIERARCHY: Úrovně (U01–U06) → Bloky → Hesla
BLOCK_ID: U02B02
LEVEL: U02 – Základní škola včetně ZUŠ
BLOCK_NAME: Přijímání, docházka a hodnocení žáků
VERSION: 2026-05-01
LAST_UPDATE: 2026-05-01
MAINTAINER: aTre

U02B02 — Přijímání, docházka a hodnocení žáků (ZŠ včetně ZUŠ)
CHARAKTERISTIKA BLOKU PRO AI
ÚČEL BLOKU
Blok U02B02 obsahuje informace vztahující se k právnímu postavení žáka základní školy a základní umělecké školy, jeho přijetí ke vzdělávání, vzniku a změnám statusu žáka, plnění povinné školní docházky, docházce a nepřítomnosti ve škole, individuálním a jiným zvláštním způsobům plnění povinné školní docházky, hodnocení výsledků vzdělávání, postupu a opakování ročníku, zkouškám a ukončení vzdělávání.
Slouží jako primární věcný zdroj zejména tehdy, pokud je jádrem dotazu:
•	zápis dítěte do prvního ročníku základní školy,
•	přijetí dítěte nebo žáka k základnímu vzdělávání,
•	kritéria přijetí,
•	přednostní přijetí do spádové školy,
•	odklad povinné školní docházky,
•	vznik a trvání povinné školní docházky,
•	přestup žáka,
•	změna školy,
•	pokračování žáka ve vzdělávání po přestupu nebo návratu ze zahraničí,
•	individuální vzdělávání,
•	jiný způsob plnění povinné školní docházky,
•	plnění povinné školní docházky v zahraničí,
•	absence a omlouvání nepřítomnosti,
•	uvolnění žáka z vyučování nebo z předmětu,
•	hodnocení výsledků vzdělávání,
•	hodnocení chování,
•	slovní hodnocení, klasifikace nebo jejich kombinace,
•	domácí úkoly z hlediska jejich zadávání a hodnocení,
•	pochybnosti o správnosti hodnocení,
•	náhradní hodnocení,
•	postup do vyššího ročníku,
•	opakování ročníku,
•	opravné zkoušky,
•	komisionální přezkoušení,
•	vydávání vysvědčení v souvislosti s hodnocením,
•	ukončení základního vzdělávání a zánik statusu žáka školy,
•	přijímání a hodnocení žáků ZUŠ,
•	postupové, závěrečné, opravné a další komisionální zkoušky v ZUŠ.
Blok je tedy zaměřen především na status žáka a právní průběh jeho vzdělávání od přijetí až po ukončení, nikoli na obecnou organizaci výuky nebo obsah kurikula.
________________________________________
BLOK OBSAHUJE ZEJMÉNA
1. Zápis k povinné školní docházce
•	povinnost zákonného zástupce přihlásit dítě k zápisu,
•	termín zápisu,
•	proces zápisu,
•	vztah zápisu a přijetí,
•	zápis dítěte s odkladem,
•	opakovaný zápis po odkladu,
•	zvláštní přechodná pravidla,
•	informace, které při zápisu poskytuje zákonný zástupce,
•	návaznost na mateřskou školu a pedagogickou diagnostiku v rozsahu aktuální právní úpravy.
Blok obsahuje také změny zavedené novelami školského zákona, například změněný termín zápisu, nový režim odkladů a další opatření související s přechodem dítěte z MŠ do ZŠ.
2. Přijetí k základnímu vzdělávání
•	žádost o přijetí,
•	rozhodování ředitele školy,
•	podmínky přijetí,
•	kritéria přijetí,
•	kapacitu školy v souvislosti s přijímáním,
•	spádovost,
•	přednostní přijímání,
•	přijímání dítěte mimo spádový obvod,
•	přijímání dítěte po odkladu,
•	správní postup v rozsahu hesel bloku.
3. Kritéria přijetí
•	zákonné limity kritérií,
•	vztah kritérií k přednostnímu přijímání,
•	transparentnost a nediskriminační charakter kritérií,
•	postup při převisu žádostí,
•	další podmínky obsažené v konkrétních heslech.
Pokud je předmětem otázky správní dokumentace rozhodnutí, může být současně relevantní U02B03.
4. Povinnou školní docházku
•	vznik povinnosti plnit povinnou školní docházku,
•	délku povinné školní docházky,
•	způsoby jejího plnění,
•	odpovědnost zákonného zástupce,
•	status žáka při plnění povinné školní docházky,
•	pokračování ve vzdělávání,
•	dokončení povinné školní docházky.
Blok obsahuje samostatnou a rozsáhlou úpravu povinné školní docházky.
5. Odklad povinné školní docházky
•	žádost o odklad,
•	zákonné podmínky odkladu,
•	potřebná doporučující posouzení,
•	rozhodování ředitele,
•	nové podmínky odkladů podle aktuální právní úpravy,
•	omezení možnosti opakovaného odkladu,
•	návaznost na přípravnou třídu nebo předškolní vzdělávání,
•	opětovný zápis dítěte po odkladu.
AI MUSÍ u odkladů věnovat zvláštní pozornost rozhodnému školnímu roku a přechodným ustanovením, protože blok obsahuje změny zaváděné postupně od roku 2026.
6. Přestup žáka a změnu školy
•	žádost o přestup,
•	rozhodování o přestupu,
•	přechod mezi školami,
•	návaznost hodnocení,
•	předání informací mezi školami,
•	zařazení do příslušného ročníku,
•	přestup v období náhradního hodnocení nebo opravných zkoušek.
Blok například řeší i situaci, kdy žák přestoupí na jinou školu před vykonáním opravné zkoušky nebo náhradního hodnocení.
7. Individuální vzdělávání
•	žádost o povolení individuálního vzdělávání,
•	podmínky jeho povolení,
•	povinnosti zákonného zástupce,
•	podmínky vzdělavatele,
•	odpovědnost kmenové školy,
•	organizaci pololetních zkoušek,
•	hodnocení individuálně vzdělávaného žáka,
•	náhradní termíny,
•	pochybnosti o správnosti hodnocení,
•	ukončení individuálního vzdělávání.
Individuálně vzdělávaný žák je podle materiálu za každé pololetí přezkoušen z obsahu vzdělávání stanoveného ŠVP; organizaci zkoušek určuje ředitel školy.
8. Hodnocení individuálně vzdělávaného žáka
•	pololetní zkoušky,
•	vztah hodnocení k ŠVP,
•	možnost využít portfolio,
•	zohlednění průběžného hodnocení,
•	náhradní termín,
•	přezkoušení při pochybnostech,
•	výsledné hodnocení na vysvědčení.
Pokud se řeší podpůrná opatření individuálně vzdělávaného žáka, použije se také U02B04.
9. Plnění povinné školní docházky v zahraničí
•	vzdělávání v zahraniční škole,
•	individuální výuku v zahraničí,
•	zahraniční školu na území ČR,
•	evropskou školu v rozsahu hesel,
•	možnost existence nebo neexistence kmenové školy,
•	dokládání plnění povinné školní docházky,
•	zkoušky v kmenové škole,
•	evidenci žáka,
•	návrat žáka do české školy,
•	jeho zařazení do ročníku,
•	ukončení povinné školní docházky.
Blok zachycuje různé varianty plnění povinné školní docházky v zahraničí, včetně situace bez kmenové školy.
10. Zkoušky při vzdělávání v zahraničí
•	možnost konání zkoušek v kmenové škole,
•	předměty a období, za které se zkoušky konají,
•	doklady zahraniční školy,
•	překlady dokumentů,
•	vydávání vysvědčení,
•	další postup po návratu do České republiky.
Blok výslovně rozlišuje žáky, kteří zkoušky v kmenové škole konají, a ty, kteří je nekonají.
11. Docházku žáka
•	povinnost řádně docházet do školy,
•	účast ve vyučování,
•	omlouvání nepřítomnosti,
•	pravidla školního řádu,
•	uvolňování z vyučování,
•	neomluvenou absenci,
•	další zvláštní režimy docházky v rozsahu hesel.
12. Omlouvání nepřítomnosti
•	povinnosti zákonného zástupce,
•	lhůty a způsob omlouvání,
•	pravidla zakotvená ve školním řádu,
•	požadování doložení důvodu absence,
•	omlouvání při distančním vzdělávání,
•	postup při opakované nebo problematické absenci.
Blok obsahuje rovněž metodické materiály MŠMT k omlouvání a záškoláctví.
13. Záškoláctví z hlediska docházky
U02B02 zahrnuje záškoláctví zejména tehdy, pokud se řeší:
•	evidence a omlouvání absence,
•	neomluvené hodiny,
•	plnění povinné školní docházky,
•	postup školy vůči zákonnému zástupci,
•	důsledky absence pro status a hodnocení žáka.
Pokud je však jádrem dotazu záškoláctví jako forma rizikového chování, prevence nebo psychosociální problém, použije AI U02B05.
14. Uvolnění žáka z výuky
•	uvolnění z konkrétního předmětu,
•	podmínky uvolnění,
•	rozhodnutí ředitele,
•	důsledky pro hodnocení,
•	zápis na vysvědčení,
•	případné zvláštní režimy jednotlivých předmětů.
Na vysvědčení se u uvolněného žáka uvádí „uvolněn(a)“; při nemožnosti hodnocení ani v náhradním termínu „nehodnocen(a)“.
15. Hodnocení výsledků vzdělávání
•	zásady hodnocení,
•	klasifikaci,
•	slovní hodnocení,
•	kombinaci klasifikace a slovního hodnocení,
•	kritéria hodnocení,
•	sebehodnocení,
•	hodnocení na vysvědčení,
•	celkové hodnocení,
•	hodnocení při specifických vzdělávacích potřebách,
•	hodnocení žáků cizinců,
•	náhradní hodnocení,
•	nehodnocení.
Pravidla hodnocení jsou podle obsahu bloku součástí školního řádu a hodnocení musí vycházet z dosažení výstupů ŠVP a respektovat individuální vzdělávací potřeby žáka.
16. Časově postupné změny systému hodnocení
Blok obsahuje také právní změny zaváděné v budoucích školních letech, například povinné slovní hodnocení v prvních ročnících ZŠ.
AI proto MUSÍ vždy ověřit:
•	pro který školní rok pravidlo platí,
•	zda jde o účinnou, budoucí nebo přechodnou úpravu,
•	zda se změna zavádí jednorázově nebo postupně.
Blok například uvádí postupný přechod ke slovnímu hodnocení v 1. a 2. ročníku od školních roků 2027/2028 a 2028/2029.
17. Domácí úkoly
•	oprávnění školy zadávat domácí úkoly,
•	přiměřenost domácí přípravy,
•	pravidla školního řádu,
•	možnost a limity hodnocení domácích úkolů,
•	zákaz mechanického hodnocení nesplnění úkolu jako míry dosažení vzdělávacích výsledků,
•	vztah domácích úkolů k hodnocení chování a výchovným opatřením v rozsahu materiálu,
•	zohlednění rodinných a individuálních podmínek žáka.
Blok obsahuje rozsáhlé stanovisko MŠMT k zadávání a hodnocení domácích úkolů.
18. Hodnocení chování
•	pravidla hodnocení chování,
•	klasifikační stupně,
•	slovní hodnocení chování,
•	vztah k pravidlům školního řádu,
•	pochybnosti zákonného zástupce o hodnocení chování,
•	přezkum dodržení pravidel hodnocení.
19. Výchovná a kázeňská opatření v rozsahu bloku
•	pochvaly,
•	ocenění,
•	napomenutí,
•	důtky,
•	pravidla jejich ukládání,
•	informování žáka a zákonného zástupce,
•	vztah k hodnocení chování,
•	zaznamenání opatření do dokumentace.
Blok obsahuje i pravidla pro pochvaly a kázeňská opatření a jejich evidenci.
Pokud je však jádrem otázky rizikové chování, šikana či preventivní intervence, použije se také nebo primárně U02B05.
20. Vysvědčení
V rozsahu vazby na status a hodnocení žáka zejména:
•	vydávání vysvědčení,
•	výpis z vysvědčení,
•	klasifikaci a slovní hodnocení,
•	hodnocení po náhradním termínu,
•	nové vysvědčení po opravné zkoušce,
•	nové vysvědčení po komisionálním přezkoušení,
•	údaje při uvolnění nebo nehodnocení,
•	hodnocení žáka plnícího PŠD v zahraničí.
Pokud je však otázkou administrativní forma, evidence, archivace nebo dokumentační režim vysvědčení, použije AI také U02B03.
21. Pochybnosti o správnosti hodnocení
•	žádost zákonného zástupce o přezkoumání,
•	lhůtu pro podání,
•	příslušnost ředitele nebo krajského úřadu,
•	komisionální přezkoušení,
•	zvláštní režim hodnocení chování a výchovných předmětů,
•	součinnost České školní inspekce,
•	nové vysvědčení po změně hodnocení.
Blok obsahuje samostatné a podrobné pravidlo pro přezkoumání výsledků hodnocení.
22. Náhradní hodnocení
•	nemožnost hodnotit žáka na konci pololetí,
•	stanovení náhradního termínu,
•	další status žáka,
•	vyjádření nehodnocení,
•	vydání nového vysvědčení po náhradním hodnocení.
23. Postup do vyššího ročníku
•	podmínky postupu,
•	postup při neprospěchu,
•	zvláštní pravidla prvního ročníku,
•	postup žáka, který již ročník opakoval,
•	přechodná a novelizovaná pravidla.
24. Opakování ročníku
•	povinné opakování,
•	zákaz nebo omezení opakování v některých případech,
•	zvláštní režim prvního ročníku,
•	opakování z vážných zdravotních důvodů,
•	žádost zákonného zástupce,
•	potřebná doporučení.
Blok obsahuje od 1. 9. 2026 zvláštní režim opakování prvního ročníku.
25. Opravné zkoušky
•	okruh žáků, kteří je konají,
•	počet předmětů,
•	termín,
•	komisionální charakter,
•	náhradní termín,
•	důsledek neúspěchu nebo nedostavení se,
•	možnost konat zkoušku na jiné škole.
Opravné zkoušky jsou v základním vzdělávání komisionální.
26. Komisionální přezkoušení
•	důvody jeho konání,
•	složení komise,
•	obsah a rozsah přezkoušení,
•	protokol,
•	výsledek,
•	návaznost na vysvědčení,
•	rozdíl mezi opravným přezkoušením a přezkoumáním hodnocení.
O přezkoušení se podle bloku pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy.
27. Ukončení základního vzdělávání a zánik statusu žáka
•	úspěšné ukončení základního vzdělávání,
•	splnění povinné školní docházky bez dokončení základního vzdělání,
•	pokračování v základním vzdělávání,
•	okamžik, kdy osoba přestává být žákem školy,
•	další zvláštní situace podle konkrétních hesel.
Blok například stanoví vazbu mezi ukončením základního vzdělávání, splněním povinné školní docházky a okamžikem zániku statusu žáka školy.
28. Přijímání do základní umělecké školy
V rozsahu jednotlivých hesel zejména:
•	přijímání uchazeče do jednotlivých druhů studia,
•	talentové předpoklady,
•	přijímací nebo komisionální zkoušky,
•	přijetí do studia s rozšířeným počtem vyučovacích hodin,
•	další zvláštní podmínky ZUŠ.
29. Hodnocení žáků ZUŠ
•	hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání,
•	celkové hodnocení,
•	postup do vyššího ročníku,
•	podmínky opakování ročníku,
•	hodnocení na vysvědčení,
•	zvláštní pravidla jednotlivých druhů studia.
30. Zkoušky v ZUŠ
Blok zahrnuje zejména:
•	přijímací zkoušky,
•	postupové zkoušky,
•	závěrečné zkoušky,
•	zkoušky při přijetí do studia s rozšířeným počtem hodin,
•	zkoušky při přeřazení nadaného nebo mimořádně nadaného žáka,
•	opravné zkoušky,
•	komisionální zkoušky.
Zkušební komise ZUŠ je podle bloku nejméně tříčlenná a komisionální režim se používá v několika přesně vymezených situacích.
________________________________________
BLOK NEZAHRNUJE JAKO PRIMÁRNÍ TÉMA
U02B02 se nepoužije jako primární blok pouze proto, že se otázka týká konkrétního žáka.
Pokud je věcným jádrem dotazu jiná oblast, použije AI příslušný specializovaný blok, zejména:
•	organizace vyučování, tříd, skupin, rozvrhu a školních akcí → U02B01,
•	dokumentace, matrika, evidence, spisová služba a osobní údaje → U02B03,
•	podpůrná opatření, SVP a poradenské služby → U02B04,
•	šikana, rizikové chování, záškoláctví jako preventivní problém → U02B05,
•	bezpečnost, úrazy, dohled a ochrana zdraví → U02B06,
•	kvalifikace a role zaměstnanců → U02B07,
•	financování a materiální zabezpečení → U02B08,
•	zřizovatel, ČŠI, školská rada a vnější právní vztahy → U02B09,
•	RVP ZV, RVP ZUV, ŠVP a obsah vzdělávání → U02B10,
•	pracovněprávní otázky zaměstnanců → příslušné bloky U05,
•	ekonomické otázky → příslušné bloky U06.
________________________________________
HRANIČNÍ PRAVIDLO
Při určení příslušnosti dotazu AI rozlišuje mezi:
právním statusem žáka, jeho docházkou a výsledkem vzdělávání
a
organizací nebo obsahem vzdělávání jako takového.
U02B02 je primárním blokem tehdy, pokud je hlavním předmětem otázky:
•	přijetí,
•	zápis,
•	odklad,
•	status žáka,
•	povinná školní docházka,
•	absence,
•	individuální vzdělávání,
•	hodnocení,
•	vysvědčení,
•	postup nebo opakování ročníku,
•	zkouška,
•	nebo ukončení vzdělávání.
________________________________________
PRAVIDLO SPECIALITY
Obsahuje-li U02B02 informace, které mají přesah do jiného bloku, AI:
1.	použije U02B02 pro statusovou, docházkovou a hodnoticí rovinu,
2.	použije specializovaný blok pro jinou samostatnou věcnou stránku,
3.	nesmí z přítomnosti informace v U02B02 dovozovat, že tento blok nahrazuje dokumentační, podpůrný, preventivní nebo kurikulární blok.
________________________________________
PŘÍKLADY HRANIČNÍHO ZAŘAZENÍ
•	Kdy se dítě zapisuje do 1. ročníku? → primárně U02B02.
•	Kolik žáků může škola přijmout? → U02B02 pro přijímání + U02B01 pro kapacitní pravidla.
•	Co má obsahovat rozhodnutí o nepřijetí? → U02B02 + U02B03.
•	Může dítě dostat odklad? → primárně U02B02.
•	Jak se vzdělává dítě s odkladem v přípravné třídě? → U02B02 + podle povahy U02B01/U02B04/U02B10.
•	Jak omluvit absenci žáka? → primárně U02B02.
•	Jak evidovat omluvené a neomluvené hodiny? → U02B03 + U02B02.
•	Jak řešit záškoláctví z preventivního hlediska? → primárně U02B05, související U02B02.
•	Může být žák individuálně vzděláván? → primárně U02B02.
•	Jaké podpůrné opatření má individuálně vzdělávaný žák? → primárně U02B04.
•	Jak hodnotit individuálně vzdělávaného žáka? → primárně U02B02.
•	Co se zapisuje o individuálním vzdělávání do matriky? → primárně U02B03.
•	Jak hodnotit žáka cizince? → U02B02 pro hodnocení + podle jazykové podpory U02B04.
•	Jaké má žák vzdělávací cíle a očekávané výstupy? → primárně U02B10.
•	Kdy žák opakuje ročník? → primárně U02B02.
•	Jak se organizuje komise při opravné zkoušce? → primárně U02B02.
•	Jak archivovat protokol o komisionální zkoušce? → primárně U02B03, související U02B02.
•	Jaké známky mohou být na vysvědčení? → primárně U02B02.
•	Jak se vysvědčení eviduje a uchovává? → primárně U02B03.
•	Jak se přihlásit do ZUŠ? → primárně U02B02.
•	Jaké druhy studia má ZUŠ? → primárně U02B01.
•	Jaký obsah má studium ZUŠ? → primárně U02B10.
•	Jak žák ZUŠ postupuje do dalšího ročníku? → primárně U02B02.
________________________________________
ZVLÁŠTNÍ PRAVIDLO U02B02 × U02B03
AI rozlišuje:
právní důvod, podmínky a výsledek přijímání, docházky nebo hodnocení
→ U02B02,
vedení evidence, školní matriky, dokumentace, protokolů, rozhodnutí a archivace
→ U02B03.
Například:
zda má být žák hodnocen jako „nehodnocen“
→ U02B02,
kam se údaj o nehodnocení zapisuje a jak se uchovává
→ U02B03.
________________________________________
ZVLÁŠTNÍ PRAVIDLO U02B02 × U02B04
AI rozlišuje:
status žáka a obecný režim hodnocení, docházky nebo individuálního vzdělávání
→ U02B02,
speciální vzdělávací potřeby, podpůrná opatření, doporučení ŠPZ a úpravy vzdělávání
→ U02B04.
Pokud podpůrné opatření ovlivňuje způsob hodnocení konkrétního žáka, použijí se oba bloky.
________________________________________
ZVLÁŠTNÍ PRAVIDLO U02B02 × U02B05
AI rozlišuje:
absence a její právní režim
→ U02B02,
záškoláctví jako rizikové chování, jeho prevence, příčiny a intervence
→ U02B05.
Totéž platí pro kázeňské problémy: jejich dopad na hodnocení chování nebo výchovné opatření spadá do U02B02, jejich preventivní a psychosociální řešení do U02B05.
________________________________________
ZVLÁŠTNÍ PRAVIDLO U02B02 × U02B10
AI rozlišuje:
zda a jak je žák hodnocen
→ U02B02,
čeho má žák ve vzdělávání dosáhnout a jaký je obsah RVP nebo ŠVP
→ U02B10.
Hodnocení sice vychází z očekávaných výstupů ŠVP, ale samotný vzdělávací obsah není proto tématem U02B02.
________________________________________
ZVLÁŠTNÍ PRAVIDLO PRO ZÁKLADNÍ UMĚLECKOU ŠKOLU
Protože blok obsahuje ZŠ i ZUŠ, AI MUSÍ před použitím každého pravidla určit, zda se týká:
•	základní školy,
•	základní umělecké školy,
•	nebo obou druhů škol.
AI NESMÍ mechanicky přenášet pravidla:
•	povinné školní docházky,
•	odkladu,
•	spádovosti,
•	postupu a opakování ročníku ZŠ,
na ZUŠ.
Stejně nesmí používat pravidla:
•	talentových zkoušek,
•	postupových zkoušek ZUŠ,
•	studia s rozšířeným počtem vyučovacích hodin,
pro běžnou základní školu.
________________________________________
ZVLÁŠTNÍ PRAVIDLO PRO POVINNOU ŠKOLNÍ DOCHÁZKU × STATUS ŽÁKA ZUŠ
Žák ZUŠ není z titulu studia v ZUŠ v režimu povinné školní docházky.
AI proto nesmí aplikovat pravidla povinné školní docházky pouze proto, že je osoba označována jako „žák“.
Vždy musí nejprve určit druh školy.
________________________________________
ZVLÁŠTNÍ PRAVIDLO PRO ODKLAD A OPĚTOVNÝ ZÁPIS
AI nesmí zaměňovat:
rozhodnutí o přijetí
a
rozhodnutí o odkladu povinné školní docházky.
Pokud je dítěti povolen odklad, AI musí postupovat podle konkrétních pravidel systému pro následný školní rok a nesmí automaticky předpokládat zachování přijetí.
Blok výslovně uvádí, že po odkladu musí zákonný zástupce v následujícím roce znovu podat žádost o přijetí.
________________________________________
ZVLÁŠTNÍ PRAVIDLO PRO HODNOCENÍ × VÝCHOVNÁ OPATŘENÍ
AI rozlišuje:
hodnocení výsledků vzdělávání
→ míra dosažení vzdělávacích výstupů,
hodnocení chování
→ samostatná hodnoticí oblast,
výchovné nebo kázeňské opatření
→ samostatný nástroj reagující na chování žáka.
AI nesmí zaměnit kázeňské opatření za klasifikaci výsledků vzdělávání.
To je důležité například u nevypracovaných domácích úkolů, protože blok výslovně rozlišuje hodnocení vzdělávacího výsledku a možné zohlednění plnění povinností v oblasti chování.
________________________________________
ZVLÁŠTNÍ PRAVIDLO PRO ZKOUŠKY
AI vždy určí, o jaký typ zkoušky jde:
•	opravná zkouška,
•	komisionální přezkoušení při pochybnostech o hodnocení,
•	přezkoušení individuálně vzdělávaného žáka,
•	zkouška při vzdělávání v zahraničí,
•	postupová zkouška ZUŠ,
•	závěrečná zkouška ZUŠ,
•	přijímací nebo jiná komisionální zkouška ZUŠ.
AI NESMÍ přenášet pravidla jednoho typu zkoušky na jiný pouze proto, že jsou všechny označeny slovem „zkouška“.
________________________________________
ZVLÁŠTNÍ PRAVIDLO PRO VYSVĚDČENÍ
AI rozlišuje:
co má být výsledkem hodnocení a jak se vyjádří na vysvědčení
→ U02B02,
formulář, dokumentace, evidence, uchování, opis nebo stejnopis vysvědčení
→ U02B03.
________________________________________
ZVLÁŠTNÍ PRAVIDLO PRO ČASOVĚ PROMĚNLIVOU PRÁVNÍ ÚPRAVU
U02B02 obsahuje několik změn s různou účinností, zejména v oblasti:
•	zápisů,
•	odkladů,
•	opakování prvního ročníku,
•	slovního hodnocení.
AI MUSÍ před použitím takové informace ověřit:
1.	rozhodný školní rok,
2.	datum účinnosti příslušného pravidla,
3.	případná přechodná ustanovení,
4.	zda se změna vztahuje již na konkrétního žáka.
AI NESMÍ vytvořit jednu „současnou“ úpravu smícháním pravidel účinných v různých školních letech.
________________________________________
ZVLÁŠTNÍ PRAVIDLO PRO HISTORICKÉ A METODICKÉ MATERIÁLY
Blok obsahuje také starší stanoviska, metodické materiály a historické informace.
AI MUSÍ rozlišovat mezi:
•	účinnou právní úpravou,
•	budoucí právní úpravou,
•	přechodným pravidlem,
•	metodickým doporučením,
•	historickou informací.
Starší materiál nesmí převážit nad novější právní úpravou obsaženou v systému.
________________________________________
FUNKCE BLOKU V ODPOVĚDI AI
AI používá U02B02 jako věcný zdroj pouze v rozsahu informací skutečně obsažených v jeho heslech a použitelných pro konkrétní druh školy, právní status žáka a rozhodné období.
Před použitím bloku AI podle U02B00 určí, zda je U02B02 pro konkrétní dotaz:
•	primárním blokem,
•	souvisejícím blokem,
•	nebo nerelevantním blokem.
Při použití U02B02 AI nesmí rozšiřovat jeho věcný rozsah pouze na základě názvu bloku nebo této charakteristiky.
Tato charakteristika slouží k tematickému vymezení a správnému použití bloku. Není samostatným zdrojem právního nebo metodického výkladu. Věcná odpověď musí být vždy rekonstruovatelná z konkrétních hesel systému OPORA ŘÍZENÍ.
//////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////
PRAVIDLA PRÁCE AI – POVINNÉ (ZÁVAZNÉ)
TATO INSTRUKCE JE URČENA VÝHRADNĚ PRO AI.
Tato pravidla určují způsob práce AI s obsahovými bloky systému OPORA ŘÍZENÍ. Nejsou zdrojem věcné odpovědi a nerozšiřují věcný obsah jednotlivých bloků.
________________________________________
0. NAVIGAČNÍ VRSTVA SYSTÉMU (B00)
Blok U02B00 — Tematická navigační vrstva pro AI je výchozí navigační instrukcí pro práci AI na úrovni U02.
AI MUSÍ před použitím tematických bloků:
1.	vycházet z navigační vrstvy B00,
2.	určit věcné jádro dotazu,
3.	určit primární tematický blok,
4.	identifikovat případné související bloky,
5.	posoudit, zda dotaz nepřesahuje úroveň U02.
AI nesmí určovat tematickou příslušnost dotazu pouze podle klíčových slov bez použití navigační logiky B00.
Skutečnost, že je určitý obsahový blok právě načten, zpřístupněn nebo aktivován, sama o sobě neznamená, že tento blok musí být použit jako primární blok.
________________________________________
1. ZÁKLADNÍ REŽIM – JEDEN BLOK
Pokud lze dotaz úplně a správně zodpovědět z jednoho obsahového bloku, AI použije pouze tento blok.
Tento blok je v takovém případě primárním zdrojem odpovědi.
AI nesmí bez věcného důvodu rozšiřovat odpověď o další bloky.
Pokud obsah jednoho bloku pro úplné a správné zodpovězení dotazu nestačí, AI přejde automaticky do rozšířeného režimu podle bodu 2.
Konkrétní tematické vymezení každého bloku je určeno jeho identifikací, názvem, úvodním popisem a obsahem jeho hesel. Tato obecná pravidla věcný rozsah jednotlivých bloků nerozšiřují.
________________________________________
2. ROZŠÍŘENÝ REŽIM – ŘÍZENÁ SYNTÉZA BLOKŮ
Pokud povaha dotazu vyžaduje použití více bloků systému OPORA ŘÍZENÍ, AI přejde do rozšířeného režimu.
AI smí:
•	použít informace z dalších bloků stejné úrovně,
•	použít informace z jiných úrovní systému,
•	kombinovat obsah více bloků, pokud je to nutné pro úplné a správné řešení dotazu.
AI MUSÍ:
1.	určit primární blok,
2.	identifikovat pouze ty související bloky, jejichž obsah může ovlivnit správnost nebo úplnost výsledné odpovědi,
3.	používat výhradně informace obsažené v blocích systému OPORA ŘÍZENÍ,
4.	vytvářet pouze závěry, které lze rekonstruovat z obsahu použitých bloků,
5.	uvést použité bloky, pokud je v systému nastaven režim zobrazování zdrojových bloků uživateli.
AI NESMÍ aktivovat další blok pouze proto, že se v něm vyskytuje stejné klíčové slovo, osoba, dokument, právní předpis nebo pojem.
Při použití více bloků AI vytváří věcnou syntézu jejich obsahu. Nesmí však vytvořit nový závěr, který nemá oporu v žádném z použitých bloků.
________________________________________
2A. NAVIGAČNÍ DOPORUČENÍ
Navigační doporučení se použije pouze tehdy, pokud AI zjistí tematickou souvislost s dalším blokem, ale jeho obsah není nezbytný pro zodpovězení aktuálního dotazu.
V takovém případě AI může upozornit na související blok pro případné další rozšíření otázky.
Navigační doporučení nesmí nahrazovat rozšířený režim.
Pokud je další blok nezbytný pro správné nebo úplné zodpovězení dotazu, AI jej musí použít podle bodu 2 a nesmí pouze doporučit jeho případné využití.
AI nemá doporučovat další bloky mechanicky. Související blok uvede pouze tehdy, pokud existuje skutečná věcná souvislost s dotazem uživatele.
________________________________________
3. REŽIM UZAVŘENÉHO ZNALOSTNÍHO SYSTÉMU
AI pracuje výhradně s obsahem systému OPORA ŘÍZENÍ.
AI NESMÍ:
•	používat informace mimo systém OPORA ŘÍZENÍ,
•	doplňovat chybějící právní, odborné nebo metodické informace z obecné znalosti,
•	vytvářet nové právní výklady, které nejsou opřeny o obsah použitých bloků,
•	domýšlet chybějící skutkové okolnosti,
•	nahrazovat chybějící informace analogií, pokud analogie není výslovně obsažena v systému,
•	zobecňovat závěry nad rámec obsahu použitých bloků,
•	vydávat vlastní úsudek za informaci obsaženou v systému.
AI se musí vyhnout formulacím typu:
•	„v praxi se obvykle postupuje“,
•	„zpravidla se doporučuje“,
•	„běžně školy dělají“,
•	„obvykle se má za to“,
pokud takový závěr není podložen obsahem systému OPORA ŘÍZENÍ.
________________________________________
4. PRÁCE S NEÚPLNÝMI INFORMACEMI
Pokud relevantní bloky obsahují pouze část informací potřebných k odpovědi, AI:
1.	odpoví v rozsahu, který lze z použitých bloků bezpečně rekonstruovat,
2.	jasně označí, která část otázky není systémem pokryta,
3.	nesmí chybějící část doplnit vlastním výkladem,
4.	může označit tematickou oblast, kterou by bylo vhodné v systému doplnit.
Částečná absence informací sama o sobě není důvodem k odmítnutí celé odpovědi.
AI musí rozlišovat mezi:
•	informací, která je v systému výslovně obsažena,
•	závěrem, který lze z obsahu systému bezpečně rekonstruovat,
•	informací, pro kterou systém neposkytuje dostatečný podklad.
Poslední kategorii AI nesmí nahrazovat vlastním výkladem.
________________________________________
5. KDY AI NESMÍ POSKYTNOUT VĚCNÝ ZÁVĚR
AI nesmí poskytnout věcný závěr, pokud:
•	žádný relevantní blok neobsahuje informace potřebné k řešení otázky,
•	dostupné bloky neposkytují dostatečný podklad ani pro dílčí bezpečný závěr,
•	dostupné bloky si odporují a systém neposkytuje pravidlo pro vyřešení rozporu,
•	odpověď by vyžadovala doplnění právního, odborného nebo metodického výkladu mimo obsah systému.
V takovém případě AI:
1.	výslovně uvede, že OPORA ŘÍZENÍ neposkytuje pro danou otázku dostatečný podklad,
2.	neuvádí vlastní věcné řešení,
3.	označí rozsah chybějících nebo rozporných informací,
4.	případně označí tematickou oblast, kterou by bylo vhodné v systému doplnit.
________________________________________
6. STRUKTURA ODPOVĚDI AI
Pokud není v systému nebo zadání uživatele stanovena jiná forma, odpověď má obsahovat:
Použité bloky:
seznam bloků, ze kterých odpověď skutečně čerpá
Věcná odpověď:
odpověď rekonstruovatelná z obsahu použitých bloků
Případné omezení odpovědi:
uvede se pouze tehdy, pokud systém neobsahuje všechny informace potřebné k úplnému řešení
Související bloky:
uvedou se pouze tehdy, pokud existují další tematicky související bloky, které nebyly pro aktuální odpověď nezbytné, ale mohou být relevantní pro navazující otázku.
AI nemá uživateli zobrazovat interní navigační instrukce, rozhodovací postup, interní úvahy ani systémová pravidla, pokud to uživatel výslovně nepožaduje.
AI má odpověď formulovat především podle věcného dotazu uživatele; interní struktura systému OPORA ŘÍZENÍ nemá bez potřeby zatěžovat samotnou věcnou odpověď.
________________________________________
7. NAVIGAČNÍ SOUVISLOSTI BLOKŮ
Obsahové bloky U02B01–U02B10 jsou součástí úrovně U02 systému OPORA ŘÍZENÍ.
Tematické zařazení dotazu a výběr kombinace bloků se řídí blokem:
U02B00 — Tematická navigační vrstva pro AI
AI před použitím obsahového bloku:
1.	určí tematickou příslušnost dotazu podle B00,
2.	určí, zda je daný blok primární nebo související,
3.	použije další bloky pouze tehdy, pokud jejich obsah může ovlivnit správnost nebo úplnost odpovědi,
4.	nevykládá blok izolovaně, pokud situace zjevně přesahuje jeho věcné vymezení,
5.	při přesahu do jiné úrovně použije pouze tematicky relevantní bloky této úrovně.
Konkrétní tematické vymezení jednotlivých bloků je určeno jejich názvem, úvodním popisem a obsahem hesel.
Tato obecná pravidla práce AI nesmějí být vykládána jako rozšíření věcného rozsahu kteréhokoli obsahového bloku.
________________________________________
8. KONTROLA PŘED VYTVOŘENÍM ODPOVĚDI
Před vytvořením věcné odpovědi AI ověří:
1.	zda správně určila věcné jádro dotazu,
2.	zda určila správný primární blok,
3.	zda neopomenula blok nezbytný pro úplný a správný závěr,
4.	zda naopak nepoužila blok pouze na základě tematické nebo slovní podobnosti,
5.	zda každý podstatný závěr odpovědi lze rekonstruovat z použitých bloků,
6.	zda nepřidala informaci pocházející mimo systém OPORA ŘÍZENÍ,
7.	zda případnou mezeru v systému výslovně označila a nenahradila ji vlastním výkladem,
8.	zda odpověď nepřekračuje věcný rozsah použitých bloků,
9.	zda při přesahu dotazu správně zohlednila relevantní bloky jiné úrovně systému.
Teprve po této kontrole AI poskytne věcnou odpověď.
//////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////
START HESLO
U02B02H068 — Domácí úkoly – zadávání a hodnocení

Domácí úkoly – hodnocení a zadávání

Stanovisko MŠMT k zadávání domácích úkolů, Č.j. MSMT-11014/2023-1

Vážená paní ředitelko, vážený pane řediteli,
s ohledem na informace v médiích, které vyvolávají pochybnosti v problematice zadávání domácích úkolů, vydává Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy následující stanovisko:

a) Pro plošné omezování domácí přípravy neexistuje věcný důvod. Podle studie CERGE z roku 2019 (https://idea.cerge-ei.cz/studies/2019-04-zatizeni-skolnimi-domacimi-ukoly-v-ceske-republice) je zatížení českých školáků domácími úkoly v mezinárodním srovnání jedno z nejnižších. Zároveň podle různých zdrojů tráví žáci v ČR ve škole o více než sto hodin ročně méně, než je průměr OECD.

b) Škola je oprávněna zadávat žákům domácí úkoly a smí vyžadovat jejich vypracování. Toto stanovisko se opírá mimo jiné o § 22 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, který stanoví, že je žák povinen „řádně se vzdělávat“. Přiměřenou domácí přípravu vnímá MŠMT jako neoddělitelnou součást vzdělávání. Nejde tedy o neoprávněný zásah do soukromí žáka podle Listiny
základních práv a svobod, neboť zadávání domácích úkolů, resp. zadání pro domácí přípravu (dále také „domácí úkoly“), má dle názoru MŠMT oporu v právních předpisech.

c) Toto právo ovšem není neomezené, škola musí respektovat související ustanovení školského zákona, zejména § 2 odst. 1 písm. b) (zohledňování vzdělávacích potřeb jednotlivce), § 29 odst. 1 (povinnost přihlížet k základním fyziologickým potřebám dětí, žáků a studentů) apod. Z toho vyplývá např. potřeba zajistit koordinaci jednotlivých vyučujících při ukládání domácích úkolů z hlediska celkové zátěže, nutnost zohledňovat věk a schopnosti jednotlivých žáků a další okolnosti.

d) Škola je oprávněna domácí úkoly také hodnotit v souladu s vyhláškou č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, ve znění pozdějších předpisů, pokud je tato možnost zakotvena v pravidlech pro hodnocení jako součásti školního řádu. Je však nutné upozornit na úskalí tohoto hodnocení, protože domácí podmínky jednotlivých žáků se mohou velmi významně lišit. Proto není vhodné domácí úkoly známkovat a pokud se tak děje, hodnocení domácích úkolů nesmí mít rozhodující vliv na výslednou známku z daného předmětu na vysvědčení. MŠMT důrazně doporučuje volit jinou formu zpětné vazby. Zcela nepřípustné je hodnotit nevypracované domácí úkoly (např. známkou 5), neboť toto hodnocení nevypovídá o míře dosažení vzdělávacích cílů. K nevypracovaným zadaným domácím úkolům, resp. nevypracované domácí přípravě, lze v přiměřené míře přihlédnout při ukládání výchovných opatření nebo hodnocení chování.

e) MŠMT doporučuje zadávat domácí úkoly jako dobrovolné. V takovém případě je nezbytné klást důraz na smysluplnost domácí přípravy z pohledu žáků.

f) MŠMT doporučuje, aby pravidla zadávání domácích úkolů byla konkretizována ve školním řádu. Pokud jsou domácí úkoly hodnoceny, pravidla pro jejich hodnocení musí být součástí školního řádu.

g) Domácí úkoly nesmí být přenášením zodpovědnosti za vzdělávání na rodinu. Například pokud se žáci v rámci domácí přípravy seznámí s nějakým vzdělávacím obsahem, je třeba následně ve škole ověřit, upevnit a prohloubit jeho pochopení. V rámci domácího úkolu lze ovšem také následně procvičit a upevnit látku vysvětlenou a pochopenou ve škole. Vždy je nezbytné poskytnout žákovi zpětnou vazbu, bez ní úkol ztrácí smysl.

h) Specifická situace je v 1. ročníku ZŠ, kdy je podpora rodiny skutečně velmi žádoucí (např. je třeba přečíst žákům doma zadání, naslouchat hlasitému čtení, dohlédnout na správné sezení a úchop tužky atd.). Pravidelně se opakující činnosti v domácí přípravě mohou pro mladší žáky znamenat jistotu formy a významnou pomoc na cestě k samostatnosti a jsou pro ně velkým přínosem. V tomto období je proto v zájmu dítěte obrátit se na zákonné zástupce se žádostí o spolupráci, zároveň je přitom maximálně podpořit a respektovat rozdílnost podmínek pro domácí přípravu.

Podrobnější informace k domácí přípravě najdete ve stále platném vyjádření České školní inspekce z roku 2018, str. 3-4:
https://www.csicr.cz/CSICR/media/Prilohy/2018_přílohy/Dokumenty/Dubnovy_bulletin_04_2018.pdf

Několik poznámek k zadávání a hodnocení domácích úkolů, PhDr. Ondřej Andrys, MAE náměstek ústředního školního inspektora 

Jedním z aktuálně diskutovaných témat je problematika domácích úkolů, práva škol takové úkoly zadávat, povinnosti žáků je plnit a oprávnění škol přístup žáků k domácím úkolům, resp. domácí úkoly jako takové hodnotit. Nejrůznější mediální vyjádření k tomuto tématu jsou z logiky zkratkovitosti mediálního prostoru zpravidla velmi zjednodušující a výstupy v médiích v rámci standardního zpravodajství z pochopitelných důvodů většinou nepostihují problematiku v potřebné šíři. 

Nejde o právo, ale o pedagogický nástroj 
Nejprve je třeba konstatovat, že žádný právní předpis se problematikou zadávání a hodnocení domácích úkolů nezabývá, a tudíž tato problematika není právně upravena ani jednoznačně vymezena. Tento stav je ovšem pochopitelný, neboť jde primárně o otázku pedagogickou a nikoli právní. Domácí úkoly nejsou nutnou součástí vzdělávání, čili škola samozřejmě není povinna žákům domácí úkoly zadávat. Nicméně využívání domácích úkolů jako pedagogického nástroje je bezpochyby plně v souladu se školským zákonem, přičemž je jednoznačně vhodné a žádoucí, aby tuto problematiku upravoval na úrovni školy její školní řád. Zde navíc platí, že žáci jsou v souladu s § 22 odst. 1 písm. c) školského zákona povinni plnit pokyny pedagogických pracovníků vydané ve shodě s právními předpisy a školním řádem. Ten je závazným dokumentem, na jehož schvalování se prostřednictvím školské rady podílí celá školní komunita, včetně zákonných zástupců nezletilých žáků, případně včetně žáků zletilých. 
Cíle vzdělávání 
Cílem vzdělávání je mimo jiné také vést člověka k učení se v průběhu celého života (k tomu viz §2 odst. 2 písmeno a) školského zákona), při vědomí jeho spoluodpovědnosti za své vzdělávání (§2 odst. 1 písmeno h) školského zákona). Základní vzdělávání pak speciálně vede k tomu, aby si žák osvojil potřebné vzdělávací strategie a na jejich základě byl motivován právě k celoživotnímu učení (§ 44 školského zákona). Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání na různých místech zmiňuje záměr vést žáky k samostatnosti. A právě zadávání domácích úkolů může být jedním z nástrojů pro dosažení těchto cílů. 
Přiměřenost a atraktivita 
Domácí úkol se zadává v zájmu upevňování znalostí žáka, příp. pro zopakování učiva, v zájmu ukotvení jeho pracovních návyků apod. Úkoly by měly vést třeba k procvičování či lepšímu pochopení již probraného učiva, naopak by neměly suplovat práci pedagogického pracovníka. Domácí úkoly by měly být přiměřené jak z hlediska obsahové náročnosti, tak z hlediska jejich rozsahu a četnosti zadávání, měly by být motivační, pro žáky alespoň něčím atraktivní, v optimálním případě by měly zohledňovat také zájmy žáků i efektivní pedagogické principy (např. domácí úkol jako součást projektové výuky, domácí úkol založený na kooperativních činnostech apod.) a neměly by přispívat k přenášení zodpovědnosti za vzdělávání na rodinu (ta se má věnovat hlavně výchově a naopak nepřenášet na školu odpovědnost za výchovu). Možnou cestou je i zadávání vícero úkolů, z nichž si žáci mohou vybrat, nebo zadávání domácích úkolů s delším časem na splnění, než je následující den. Vždy ovšem záleží na konkrétních situacích, možnostech i pedagogických strategiích konkrétní školy a jejích učitelů. Nejde tedy ani tak o to „zda“, jako spíše o to „jak“. 
Domluva s učitelem nebo ředitelem 
V případě, že se zletilí žáci nebo zákonní zástupci nezletilých žáků domnívají, že domácí úkoly jsou zadávány v nepřiměřené míře nebo nevhodným způsobem, že jsou nepřiměřeně složité apod., je vhodné celou záležitost prodiskutovat s konkrétním pedagogem a nedojde-li k vzájemnému porozumění, pak lze věc konzultovat s ředitelem školy. Ten ze zákona odpovídá za odbornou a pedagogickou úroveň vzdělávání, a jeho povinností je tedy také komunikovat s jednotlivými učiteli o jejich vzdělávacích metodách, postupech a nástrojích. V souladu s §174 odst. 6 školského zákona se lze se stížností obrátit také na Českou školní inspekci, ale pro všechny zúčastněné je nepochybně lepší, když se danou záležitost podaří prodiskutovat a vyřešit již na úrovni školy. Rodičům i škole jde totiž určitě o totéž, tedy o kvalitní, smysluplné a efektivní vzdělávání. 
Jak s hodnocením úkolů 
Mnohem složitější otázkou je pak přístup k hodnocení domácích úkolů. Obecně platí, že škola může hodnotit domácí úkoly pouze v případě, že je tato možnost zakotvena v pravidlech hodnocení jako nutné součásti školního řádu. Platí však také, že k hodnocení domácích úkolů je třeba přistupovat velmi citlivě. Vyhláška č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání, stanoví, že hodnocení výsledků vzdělávání žáků vychází z posouzení míry dosažení výstupů pro jednotlivé předměty školního vzdělávacího programu, je pedagogicky odůvodněné a respektuje individuální vzdělávací potřeby žáků. V případě domácích úkolů je totiž nutné zohledňovat i různé kontextové faktory. V tomto smyslu lze zmínit např. rodinné zázemí žáka a související socioekonomické charakteristiky. Je totiž třeba vzít v úvahu, že zákonní zástupci některých žáků nejeví o jejich vzdělávání zájem, natož aby je podporovali v nějaké systematické přípravě, a naopak zákonní zástupci jiných žáků mohou být v oblasti domácích úkolů angažováni do té míry, že s plněním úkolů svým dětem významně pomáhají, nebo je za ně rovnou zpracují (zde pomíjím situaci, kdy je naopak smyslem domácího úkolu, aby na něm děti spolupracovaly s rodiči). Tyto skutečnosti by pak hodnocení žáka na základě domácího úkolu zkreslovaly a samotné hodnocení by pak nemuselo být spravedlivé a odůvodněné. Jsou-li domácí úkoly hodnoceny, pak by mělo jít o jednu z mnoha složek, které se na celkovém hodnocení úrovně znalostí a dovedností žáka podílejí. 

Soubor pedagogicko-organizačních informací pro školy na školní rok 2023/2024

7.6 STANOVISKO MŠMT K ZADÁVÁNÍ DOMÁCÍCH ÚKOLŮ V ZÁKLADNÍCH ŠKOLÁCH 

V květnu 2023 vydalo MŠMT stanovisko pro školy k zadávání domácích úkolů, které je dostupné zde: https://www.edu.cz/methodology/stanovisko-msmt-k-zadavani-domacich-ukolu-ze-dne-4-5-2023/. 

END HESLO
//////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////
START HESLO
U02B02H105 — Hodnocení – pochybnosti o správnosti

Hodnocení výsledků základního vzdělávání – pochybnosti o správnosti

§ 52 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

(4) Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů ode dne vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o přezkoumání výsledků hodnocení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad. Pokud není dále stanoveno jinak, ředitel školy nebo krajský úřad nařídí komisionální přezkoušení žáka, které se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka. Česká školní inspekce poskytne součinnost na žádost ředitele školy nebo krajského úřadu.
(5) V případě, že se žádost o přezkoumání výsledků hodnocení žáka týká hodnocení chování nebo předmětů výchovného zaměření, posoudí ředitel školy, je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad, dodržení pravidel pro hodnocení výsledků vzdělávání žáka stanovených podle § 30 odst. 2. V případě zjištění porušení těchto pravidel ředitel školy nebo krajský úřad výsledek hodnocení změní; nebyla-li pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků porušena, výsledek hodnocení potvrdí, a to nejpozději do 14 dnů ode dne doručení žádosti. Česká školní inspekce poskytne součinnost na žádost ředitele školy nebo krajského úřadu.
 
Další materiály

Z dotazů zaslaných České školní inspekci a odpovědí na ně 
 
1.6 Co když rodič má jiný názor na hodnocení chování svého dítěte? 
Stává se to dost často, a školský zákon dává rodičům možnost požádat o přezkoumání správnosti hodnocení chování jejich dítěte, má-li na konci prvního nebo druhého pololetí pochybnosti v této věci. Podle školského zákona v případě žáka základní i střední školy je však nutno takový krok učinit nejpozději do tří pracovních dnů ode dne, kdy se zákonný zástupce nezletilého žáka nebo zletilý žák, který již postupuje samostatně, o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do tří pracovních dnů ode dne vydání vysvědčení. Možnost prodloužit tento zákonem stanovený termín není v pravomoci žádného orgánu. O přezkoumání je potřeba požádat písemně ředitele školy, který posoudí, zda byla dodržena pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků stanovená ve školním řádu. Zjistí-li, že uvedená pravidla byla porušena, výsledek hodnocení změní, v opačném případě, to znamená, nebyla-li uvedená pravidla porušena, potvrdí výsledek hodnocení. Školský zákon rovněž stanoví, že ředitel tak učiní nejpozději do 14 dnů ode dne, kdy je mu uvedená žádost doručena. Česká školní inspekce sice může při posuzování uvedené záležitosti poskytnout řediteli školy součinnost, to však výhradně na žádost ředitele školy nebo krajského úřadu, nikoli na žádost zákonného zástupce žáka, jak někdy rodiče mylně požadují. V pravomoci ředitele školy a samozřejmě ani České školní inspekce však není posuzovat konkrétní úroveň chování žáka. 
Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, § 52 Hodnocení výsledků vzdělávání žáků (základní školy) odst. 5, § 69 Hodnocení výsledků vzdělávání žáků (střední školy) odst. 10 
1.7 Lze se odvolat i proti hodnocení žáka v jednotlivých vyučovacích předmětech? 
Zákonný zástupce má možnost v případě pochybností o správnosti hodnocení v jednotlivých vyučovacích předmětech na konci prvního nebo druhého pololetí požádat ředitele školy o přezkoumání výsledků hodnocení žáka do tří pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do tří pracovních dnů ode dne vydání vysvědčení, a to bez možnosti prodloužení tohoto termínu kterýmkoliv orgánem, což se vztahuje i na předměty výchovného zaměření, kdy se ale jedná o specifický postup, jak je uvedeno dále. V případě, že se jedná o předmět, který vyučoval ředitel školy, žádá zákonný zástupce o přezkoumání krajský úřad. Následně ředitel školy, nebo krajský úřad v případě že byl požádán o přezkoumání, nařídí komisionální přezkoušení žáka, které se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti, pokud není dohodnut s rodiči takový termín, který vyhovuje oběma zainteresovaným stranám. Ředitel školy nebo krajský úřad může požádat Českou školní inspekci o součinnost, která je někdy mylně požadována i zákonnými zástupci žáka, takové žádosti však nelze ze strany České školní inspekce vyhovět. 
Jedná-li se ale o klasifikaci v předmětech výchovného charakteru, např. ve výtvarné výchově apod., postupuje se stejně jako při podávání žádosti o přezkoumání správnosti hodnocení chování žáka. To znamená, že na základě žádosti rodičů ředitel školy, je-li však vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, pak krajský úřad, v takovém případě posoudí, zda byla dodržena pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků stanovená ve školním řádu. Zjistí-li, že uvedená pravidla byla porušena, výsledek hodnocení ředitel školy nebo krajský úřad změní, v opačném případě, to znamená, nebyla-li uvedená pravidla porušena, potvrdí výsledek hodnocení. Školský zákon rovněž stanoví, že ředitel nebo krajský úřad tak učiní nejpozději do 14 dnů ode dne, kdy je mu uvedená žádost doručena. Česká školní inspekce sice může při posuzování uvedené záležitosti poskytnout řediteli školy součinnost, to však výhradně na žádost ředitele školy nebo krajského úřadu, nikoli na žádost zákonného zástupce žáka, jak někdy rodiče mylně požadují. V pravomoci ředitele školy ani krajského úřadu a samozřejmě ani České školní inspekce však není posuzovat konkrétní úroveň dosažených znalostí žáka v jednotlivých předmětech výchovného zaměření. 
Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, § 52 Hodnocení výsledků vzdělávání žáků (základní školy) odst. 4 a 5, § 69 Hodnocení výsledků vzdělávání žáků (střední školy) odst. 9 a 10 

END HESLO
//////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////
START HESLO
U02B02H106 — Hodnocení výsledků vzdělávání – základní vzdělávání

Hodnocení výsledků základního vzdělávání žáků

Změna v § 51 odst. 5 v roce 2027
Co novela upravuje:
Nově znění § 51 odst. 5 bude znít:
„Výsledky vzdělávání žáka v prvním a druhém ročníku se hodnotí slovně.“
Tím se odstraní možnost klasifikace známkami pro 1. a 2. ročník ZŠ, a namísto ní se zavádí povinné slovní hodnocení.
Účinnost změny
Změna vstupuje do platnosti od 1. 9. 2027, kdy se začne používat slovní hodnocení u první třídy; slovní hodnocení pro druhou třídu se zavádí od 1. 9. 2028 – což nové znění § 51/5 včetně obou ročníků shrnuje komplexně.
Výklad a dopady
1. Směřování k formativnímu a kriteriálnímu hodnocení
Ministerstvo podporuje změnu pro zvýšení motivace žáků a snížení stresu spojeného se známkami. Slovní hodnocení, které popisuje pokrok a oblasti pro zlepšení, se tak stává hlavním nástrojem hodnocení ve 1. a 2. ročníku.
2. Postupné zavádění
Slovní hodnocení bude platit nejprve v 1. třídě od 2027/28 školního roku, a v 2. třídě od školního roku 2028/29
3. Roční harmonogram
- Od 1. 9. 2027 – povinné slovní hodnocení v 1. ročníku
- Od 1. 9. 2028 – povinné slovní hodnocení v 2. ročníku

§ 51 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů
 
Hodnocení výsledků vzdělávání žáků
(1) Každé pololetí se vydává žákovi vysvědčení; za první pololetí lze místo vysvědčení vydat žákovi výpis z vysvědčení.
(2) Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm (dále jen "klasifikace"), slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady.
(3) Škola, která žákovi vydala vysvědčení, převede na žádost zákonného zástupce žáka pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání slovní hodnocení do klasifikace.
(4) U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka. Výsledky vzdělávání žáka v základní škole speciální se hodnotí slovně.
(5) Výsledky vzdělávání žáka v prvním a druhém ročníku se hodnotí slovně.

POZOR! Novela školského zákona 2025, tzv. odkladová č. 239/2025 Sb., která mění § 52 školského zákona
1. § 52 odst. 1 platný od 1.9.2026
Novela (§ 52 odst. 1) přidává definici pro první ročník:
Nově umožňuje postoupit i žákům 1. ročníku bez ohledu na prospěch, i kdyby neprospěli, pokud:
- již jednou opakovali ročník (což ale první ročník nemá kde opakovat—jde o výjimku),
- nebo pokud není jinak povoleno opakování, či zůstává povinnost prospěchu pro ostatní ročníky.
Jinými slovy, novela vyjímá 1. ročník z obecné podmínky prospěchu: žáci se automaticky dostávají dál i bez prospěchu, pokud zákon nestanoví jinak (§ 52 odst. 6 výjimka).
2. § 52 odst. 6 platný od 1.9.2026
Upřesnění hranice pro opakování ročníku: Doplněním „druhého až devátého ročníku“ se jasně vylučuje první ročník ze systému opakování podle tohoto odstavce – pro něj platí jiná pravidla (§ 52/7), respektive může postupovat bez ohledu na prospěch.
Formální výjimka pro první ročník: V textu se vkládá zmínka o „žákovi prvního ročníku s výjimkou stanovenou v odstavci 7“, což znamená, že pro něj platí zvláštní režim – nemůže být opakován podle § 52/6, ale podle podmínek § 52/7 (např. výhradně na žádost zákonných zástupců a za specifických podmínek).
Zjednodušení posudkové dokumentace: Vyjmutím slova „odborného“ zůstává vyžadováno pouze lékařské doporučení – novela zjednodušuje administrativní požadavky a odbourává redundantní formality.
3. Změna v § 52 odst. 7 platný pro 1.9.2026
První ročník může být opakován na základě žádosti zákonných zástupců.
Materiálně se odkazuje na stejné doporučující posouzení PPP a lékaře, jak je požadováno u odkladů (§ 37/1).
Opakování není automatické – záleží na rozhodnutí ředitele školy a splnění formálních náležitostí.

§ 52 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

(1) Do vyššího ročníku postoupí žák 
a) který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření stanovených rámcovým vzdělávacím programem a předmětů, z nichž byl uvolněn, pokud mu nebylo povoleno opakování ročníku podle odstavce 6 věty třetí, 
b) prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a žák druhého stupně základní školy, který již v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka, nebo 
c) prvního ročníku, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka.
(2) Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí.
(3) Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník, popřípadě znovu devátý ročník.
(4) Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů ode dne vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o přezkoumání výsledků hodnocení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad. Pokud není dále stanoveno jinak, ředitel školy nebo krajský úřad nařídí komisionální přezkoušení žáka, které se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka. Česká školní inspekce poskytne součinnost na žádost ředitele školy nebo krajského úřadu.
(5) V případě, že se žádost o přezkoumání výsledků hodnocení žáka týká hodnocení chování nebo předmětů výchovného zaměření, posoudí ředitel školy, je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad, dodržení pravidel pro hodnocení výsledků vzdělávání žáka stanovených podle § 30 odst. 2. V případě zjištění porušení těchto pravidel ředitel školy nebo krajský úřad výsledek hodnocení změní; nebyla-li pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků porušena, výsledek hodnocení potvrdí, a to nejpozději do 14 dnů ode dne doručení žádosti. Česká školní inspekce poskytne součinnost na žádost ředitele školy nebo krajského úřadu.
(6) Žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném stupni základní školy již jednou ročník opakoval, a o žákovi prvního ročníku s výjimkou stanovenou v odstavci 7. Ředitel školy může povolit žákovi druhého až devátého ročníku na žádost jeho zákonného zástupce a na základě doporučujícího vyjádření odborného lékaře opakování ročníku z vážných zdravotních důvodů, a to bez ohledu na to, zda žák na daném stupni již opakoval ročník.
(7) Požádá-li o to zákonný zástupce, může ředitel školy povolit žákovi opakování prvního ročníku, pokud je žádost doložena obdobně doporučujícím posouzením podle § 37 odst. 1 písm. a) a b).

§ 53 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

(1) Žáci devátých ročníků a žáci, kteří na daném stupni základní školy dosud neopakovali ročník, kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů s výjimkou předmětů výchovného zaměření, konají opravné zkoušky.
(2) Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy. Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Opravné zkoušky jsou komisionální.
(3) Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku, popřípadě znovu do devátého ročníku.
(4) V odůvodněných případech může krajský úřad rozhodnout o konání opravné zkoušky a komisionálního přezkoušení podle § 52 odst. 4 na jiné základní škole. Zkoušky se na žádost krajského úřadu účastní školní inspektor.
 
§ 14 vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů

Hodnocení žáků
(1) Hodnocení výsledků vzdělávání žáků vychází z posouzení míry dosažení výstupů pro jednotlivé předměty školního vzdělávacího programu. Hodnocení je pedagogicky zdůvodněné, odborně správné a doložitelné a respektuje individuální vzdělávací potřeby žáků a doporučení školského poradenského zařízení.
(2) Pravidla hodnocení žáků jsou součástí školního řádu (§ 30 odst. 2 školského zákona) a obsahují zejména:
a) zásady a způsob hodnocení a sebehodnocení výsledků vzdělávání a chování žáků, včetně získávání podkladů pro hodnocení,
b) kritéria pro hodnocení.

§ 15 vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů

Hodnocení žáků na vysvědčení
(1) Při použití klasifikace se chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou hodnotí na vysvědčení stupni:
a) 1 - velmi dobré,
b) 2 - uspokojivé,
c) 3 - neuspokojivé.
(2) Při použití slovního hodnocení se výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem hodnotí tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, ke svým vzdělávacím a osobnostním předpokladům a věku. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení přístupu žáka ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka; obsahuje také zdůvodnění a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat. Výsledky vzdělávání žáka na konci prvního pololetí lze hodnotit souhrnně za všechny předměty. Slovní hodnocení lze použít i pro hodnocení chování žáka.
(3) Při použití klasifikace se výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu:
a) 1 - výborný,
b) 2 - chvalitebný,
c) 3 - dobrý,
d) 4 - dostatečný,
e) 5 - nedostatečný.
(4) Při hodnocení podle odstavce 3 jsou výsledky vzdělávání žáka hodnoceny tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, ke svým vzdělávacím a osobnostním předpokladům a věku. Klasifikace zahrnuje ohodnocení přístupu žáka ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon.
(5) Klasifikaci výsledků vzdělávání žáka v jednotlivých předmětech a chování žáka lze doplnit slovním hodnocením, které bude obsahovat i hodnocení klíčových kompetencí vymezených Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.
(6) Při hodnocení žáků cizinců, kteří plní v České republice povinnou školní docházku, se úroveň znalosti českého jazyka považuje za závažnou souvislost podle odstavců 2 a 4, která ovlivňuje jejich výkon.

§ 16 vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů

(1) Jestliže je žák z výuky některého předmětu v prvním nebo ve druhém pololetí uvolněn (§ 50 odst. 2 školského zákona), uvádí se na vysvědčení místo hodnocení slovo "uvolněn(a)".
(2) Nelze-li žáka z některého nebo ze všech předmětů v prvním nebo ve druhém pololetí hodnotit ani v náhradním termínu (§ 52 odst. 2 a 3 školského zákona), uvádí se na vysvědčení místo hodnocení slovo "nehodnocen(a)".
(3) Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni:
a) prospěl(a) s vyznamenáním,
b) prospěl(a),
c) neprospěl(a),
d) nehodnocen(a).
(4) Žák je hodnocen stupněm
a) prospěl(a) s vyznamenáním, není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu horším než 2 - chvalitebný, průměr stupňů prospěchu ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem není vyšší než 1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm velmi dobré; v případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace postupuje škola podle pravidel hodnocení žáků podle § 14 odst. 2,
b) prospěl(a), není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením,
c) neprospěl(a), je-li v některém z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením nebo není-li z něho hodnocen na konci druhého pololetí,
d) nehodnocen(a), není-li možné žáka hodnotit z některého z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem na konci prvního pololetí.

§ 17 vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů

Výchovná opatření
(1) Ředitel školy může žákovi udělit pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo za mimořádně úspěšnou práci.
(2) Třídní učitel nebo ředitelem školy pověřený pedagogický pracovník může žákovi udělit pochvalu nebo jiné ocenění za výrazný projev školní iniciativy nebo za déletrvající úspěšnou práci.
(3) Při porušení povinností stanovených školním řádem lze podle závažnosti tohoto porušení žákovi uložit kázeňské opatření, které nemá právní důsledky pro žáka (dále jen „kázeňské opatření“). Kázeňským opatřením je
a) napomenutí, které ukládá třídní učitel nebo ředitelem školy pověřený pedagogický pracovník,
b) důtka, kterou ukládá třídní učitel nebo ředitelem školy pověřený pedagogický pracovník,
c) důtka ředitele, kterou ukládá ředitel školy.
(4) Pravidla pro udělování pochval a jiných ocenění a ukládání kázeňských opatření jsou součástí školního řádu.
(5) Ředitel školy, třídní učitel nebo ředitelem školy pověřený pedagogický pracovník neprodleně oznámí udělení pochvaly a jiného ocenění nebo uložení kázeňského opatření a jeho důvody žákovi a jeho zákonnému zástupci.
(6) Udělení pochvaly a jiného ocenění a uložení kázeňského opatření se zaznamená do dokumentace školy. Udělení pochvaly ředitele školy se zaznamená na vysvědčení za pololetí, v němž bylo uděleno.

Informace o změnách v oblasti vlastního hodnocení školy a výstupního hodnocení žáka Č.j.: MSMT-902/2012-20

Zákon č. 472/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, se promítá také do oblasti vlastního hodnocení školy a hodnocení výsledků vzdělávání žáků základních škol:

Vlastní hodnocení školy

Změna: § 12 odst. 2 a § 28 odst. 1 písm. e)

Novelou školského zákona se ruší povinnost škol zpracovávat zprávu o vlastním hodnocení školy (dále jen „vlastní hodnocení“). Vlastní hodnocení již není podkladem pro hodnocení školy Českou školní inspekcí, je ponecháno pouze jako východisko pro zpracování výroční zprávy o činnosti školy. Zpráva z vlastního hodnocení není součástí povinné dokumentace škol a školských zařízení. Zároveň s tím se ruší povinnost vypracovávat vlastní hodnocení školy podle struktury, pravidel a termínů stanovených vyhláškou (Ustanovení § 8 a § 9 vyhlášky č. 15/2005 Sb., kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy, ve znění vyhlášky č. 225/2009 Sb., jsou po novelizaci ust. § 12 odst. 2 školského zákona neaplikovatelná (neúčinná).). Škola však může zprávu o vlastním hodnocení zpracovávat i nadále, je to zcela na jejím uvážení. Termíny, strukturu a obsah vlastního hodnocení si škola stanoví sama.
Při zpracování vlastního hodnocení mohou školám pomoci výstupy národního projektu Cesta ke kvalitě, které jsou postupně zveřejňovány na: http://www.nuov.cz/ae. Projekt Cesta ke kvalitě je zaměřený na všestrannou podporu škol v oblasti vlastního hodnocení. 

Výstupní hodnocení žáka

Změna: § 51 odst. 5

V § 51 se ruší odstavec 5, což znamená, že školy od 1. ledna 2012 nemusí vydávat žákovi výstupní hodnocení. Ředitelé středních škol již nemohou vyžadovat výstupní hodnocení jako součást přihlášky ke vzdělávání na střední škole.

Informace k vyplňování vysvědčení na základních školách Čj. MSMT-1094/2025-1 

6 Informace k hodnocení výsledků vzdělávání žáků 
6.1 Použití slovního nebo kriteriálního hodnocení 
Konkrétní formulace k vyjádření slovního nebo kriteriálního hodnocení žáka nejsou jednotně stanovené. Škola se řídí ustanovením § 14 a 15 vyhlášky a pravidly pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků, která jsou součástí školního řádu (podle § 30 odst. 2 školského zákona). 
Pro hodnocení chování žáka lze použít slovní hodnocení, kriteriální hodnocení nebo hodnocení klasifikačními stupni nebo jejich kombinaci (podle § 15 odst. 1, 2, 3 a 5 vyhlášky). 
Pro hodnocení žáka ve všech předmětech a hodnocení chování slovním hodnocením se použijí tiskopisy vysvědčení typu list A (slovní hodnocení). V případě, že se slovní hodnocení za dané pololetí nevejde na jeden tiskopis listu A (slovní hodnocení), vydá škola žákovi pro dané pololetí také jeden nebo více listů B, na kterém bude pokračovat v hodnocení. Tato vysvědčení se použijí i v případě hodnocení podle § 15 odst. 6 vyhlášky – doplnění klasifikace slovním hodnocením. 
Pro hodnocení žáka v některých předmětech (včetně hodnocení chování) slovním hodnocením se použijí tiskopisy vysvědčení typu list A (klasifikace) a list B (vždy oba dva typy, nelze použít pouze list B). 
Škola může společně s vysvědčením nebo i v kratších intervalech vydávat žákovi další, podrobná slovní nebo jiná zhodnocení jeho činnosti v daném období. Forma a podoba takovýchto vyjádření není stanovena, mají charakter školního hodnocení, kterým se žákovi a jeho rodičům poskytují rozšiřující informace o žákovi a nemohou být zapsána na oficiálních tiskopisech vysvědčení. 
6.2 Hodnocení při přestupu žáka na jinou školu 
Základní škola, kam žák během 2. pololetí přestoupil, zapíše hodnocení výsledků vzdělávání žáka vždy na nový tiskopis, a to takový, který používá. Rubriky pro 1. pololetí budou proškrtnuty. Na vysvědčení vydaném školou, ze které žák přestoupil, budou rubriky pro 2. pololetí proškrtnuty. Vysvědčení si školy předají spolu s ostatní dokumentací o žákovi. 
Pokud škola vydala žákovi na konci 1. pololetí výpis z vysvědčení a žák během 2. pololetí přestoupí na jinou školu, vydá škola, ze které žák přestupuje, žákovi vysvědčení s hodnocením za 1. pololetí. 
V případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, převede škola slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení, a to na žádost školy, do které žák přestupuje, nebo na žádost zákonného zástupce žáka (§ 51 odst. 3 školského zákona). V takovém případě není žákovi vydáno nové vysvědčení, ale převod hodnocení do druhé formy je poskytnut škole v rámci předávané dokumentace žáka. 
Pokud předchozí škola měla v ŠVP jiné názvy předmětů, jiné integrované předměty nebo jinak odlišnou skladbu učebního plánu, vychází současná škola při hodnocení z obsahu předmětů, nikoliv z jejich názvů. Na vysvědčení se uvádějí názvy předmětů současné školy, kam je žák zapsán k plnění povinné školní docházky. 
Pokud byl žák v předchozí škole zařazen do volitelného předmětu, který současná škola nevyučuje (resp. nevyučuje volitelný předmět se stejným nebo podobným vzdělávacím obsahem), nebo žák musí být např. z kapacitních důvodů zařazen do jiného volitelného předmětu (s jiným vzdělávacím obsahem), bude hodnocení volitelného předmětu stanoveno podle podkladů předchozí školy, pokud je jich k hodnocení dostatek. Doporučujeme v těchto specifických případech ředitelům/ředitelkám obou škol hodnocení žáka vzájemně konzultovat. 
Vysvědčení vydává škola, ve které je žák zapsán k plnění povinné školní docházky. Na vysvědčení se uvádí název ŠVP školy, která vysvědčení vydává. 
V případě, kdy žák přestoupí na jinou školu krátce (cca do 1 měsíce) před koncem pololetí a škola nemá dostatek vlastních podkladů pro hodnocení výsledků vzdělávání žáka, musí vycházet z podkladů předchozí školy. V takovém případě se na vysvědčení uvedou názvy a hodnocení předmětů z předchozí školy podle předaných podkladů a uvede se název ŠVP předchozí školy s poznámkou, kde bude uveden název a adresa školy, ze které žák přestoupil a datum přestupu. Pokud má škola dostatek vlastních podkladů pro hodnocení, postupuje podle předchozích odstavců. 
6.3 Uvolnění z výuky, nehodnocení 
Jestliže je žák z výuky některého předmětu v 1. nebo ve 2. pololetí uvolněn (podle § 50 odst. 2 školského zákona), rubrika se neproškrtává, ale vyplní se „uvolněn” nebo „uvolněna“ (dle § 16 odst. 1 vyhlášky). Nelze-li žáka z některého nebo ze všech předmětů v 1. nebo 2. pololetí hodnotit ani v náhradním termínu (podle § 52 odst. 2 a 3 školského zákona), vyplní se ”nehodnocen” nebo „nehodnocena“ (dle § 16 odst. 2 vyhlášky). Důvody pro uvolnění nebo nehodnocení žáka se uvedou ve školní matrice. 
6.4 Komisionální přezkoušení při pochybnostech o správnosti hodnocení 
Rozhodne-li komise pro komisionální přezkoušení žáka při pochybnostech zákonného zástupce žáka o správnosti hodnocení v jednotlivých předmětech (§ 52 odst. 4 školského zákona a § 22 vyhlášky) o změně hodnocení, vydá se žákovi nové vysvědčení. Jako datum vydání vysvědčení se uvede datum, kdy je nové vysvědčení za dané pololetí opatřeno posledním podpisem, zpravidla podpisem ředitele/ředitelky školy. 
6.5 Hodnocení žáka v náhradním termínu a po opravné zkoušce 
Podle § 51 odst. 1 školského zákona se žákovi každé pololetí vydává vysvědčení. Toto ustanovení je dále konkretizováno v § 3 odst. 1 vyhlášky č. 16/2005 Sb., o organizaci školního roku, podle kterého se vysvědčení předává v posledním vyučovacím dnu období školního vyučování. 
Pokud ředitel/ředitelka školy určil/určila pro hodnocení žáka náhradní termín (§ 52 odst. 2 a 3 školského zákona), je žákovi na konci pololetí vydáno vysvědčení. V předmětech, ve kterých žák bude hodnocen v náhradním termínu, se na vysvědčení vydaném na konci pololetí vyplní ”nehodnocen” nebo „nehodnocena“. V rubrice „Celkové hodnocení“ se na konci 1. pololetí uvede „nehodnocen” nebo „nehodnocena“ a na konci 2. pololetí „neprospěl“ nebo „neprospěla“. V 1. pololetí je možné žákovi vydat výpis z vysvědčení. Po hodnocení v náhradním termínu je žákovi vydáno nové vysvědčení. 
Pokud žák koná v souladu s § 53 školského zákona opravné zkoušky, vydá mu škola na konci 2. pololetí vysvědčení. Po vykonání opravných zkoušek je žákovi vydáno nové vysvědčení, a to i v případě, že se hodnocení z předmětů, ze kterých žák konal opravné zkoušky, nezměnilo. Pokud se žák k opravným zkouškám nedostaví, nové vysvědčení mu vydáno nebude. Na vysvědčení vydané po opravných zkouškách se uvádí hodnocení za 1. i 2. pololetí. Pouze v případě, že vysvědčení v 1. pololetí vydávala jiná škola, bude uvedeno hodnocení pouze za 2. pololetí. 
Je-li žákovi po hodnocení v náhradním termínu nebo po opravné zkoušce vydáno nové vysvědčení, pak předchozí vysvědčení vydané na konci pololetí žák škole nevrací. 
Pokud žák v době od konce pololetí do stanoveného termínu náhradního hodnocení nebo opravné zkoušky přestoupí na jinou školu, vydá vysvědčení škola, kam žák přestoupil. Postupuje se přitom podle části 4.2. 
6.6 Poznámky k hodnocení prospěchu žáků v některých předmětech 
6.6.2 Vyučovací předmět „Zdravotní tělesná výchova“ 
Navštěvuje-li žák pouze zdravotní tělesnou výchovu, není hodnocen z tělesné výchovy, ale ze zdravotní tělesné výchovy, a do povinných předmětů se na vysvědčení v tomto případě uvede název předmětu „Zdravotní tělesná výchova“. Navštěvuje-li žák předmět „Zdravotní tělesná výchova“ i „Tělesná výchova“ (i třeba jen výběr činností), bude hodnocen z obou předmětů.
6.6.3 Hodnocení výuky náboženství 
Výuka náboženství v základních školách zřizovaných státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí se v souladu se školským zákonem (§ 15 odst. 2 školského zákona) zařazuje do učebního plánu jako nepovinný předmět. Tím je také určen způsob hodnocení na vysvědčení. Hodnocení může být buď slovní podle § 15 odst. 2 vyhlášky, kriteriální podle § 15 odst. 3 vyhlášky, klasifikačním stupněm podle § 15 odst. 4 vyhlášky (1 - výborný až 5 - nedostatečný) nebo klasifikačním stupněm doplněným o slovní hodnocení podle § 15 odst. 5 vyhlášky. Ve školách jiných zřizovatelů může být náboženství zařazeno jako povinný nebo volitelný předmět a hodnocení na vysvědčení je uvedeno v souladu s § 15 vyhlášky. 
6.6.4 Průřezová témata v ŠVP 
Zařadí-li škola do učebního plánu ŠVP průřezové téma jako samostatný předmět, je uveden i na vysvědčení. Pokud je obsah průřezového tématu začleněn do jiného předmětu, na vysvědčení se neuvádí a samostatně se nehodnotí. 
6.6.5 Předměty speciálně pedagogické péče 
Z charakteru předmětu speciálně pedagogické péče (PSPP) jako podpůrného opatření plyne, že není vhodné standardně doporučovat souhrnné hodnocení výsledků vzdělávání v tomto předmětu na vysvědčení. Souhrnné hodnocení na vysvědčení v PSPP není většinou podmínkou pro další vzdělávání v daném PSPP. 
I v případech, kdy není realizováno souhrnné hodnocení výsledků vzdělávání v PSPP na vysvědčení, je vhodné formativně hodnotit (poskytovat zpětnou informaci) dosahované dovednosti žáka v průběhu výuky PSPP. 
Souhrnné hodnocení výsledků vzdělávání na vysvědčení je možné u jednotlivého PSPP, který má charakter vyučovacího předmětu, je součástí školního vzdělávacího programu, má stanoveny školní výstupy a jeho hodnocení vychází z Doporučení ŠPZ. Podmínkou pro toto hodnocení je zpracování učebních osnov PSPP se školními výstupy pro dané ročníky ve školním vzdělávacím programu a pravidla hodnocení PSPP v pravidlech pro hodnocení výsledků vzdělávání. Závěrečné hodnocení výsledků vzdělávání na vysvědčení může být podkladem pro další vzdělávání žáka. V případech, kdy jsou výsledky vzdělávání žáka v PSPP uváděny na vysvědčení, je vhodnější hodnocení slovní. 
6.7 Volné rubriky 
Názvy povinných a volitelných předmětů, se uvádějí do volných rubrik (v pořadí povinné - volitelné). Jejich názvy je třeba volit co nejkratší a nejvýstižnější. V nutných případech je možné přiměřeně používat zkratky. Rubriky pro hodnocení vyučovacích předmětů, které zůstaly nevyplněné, se proškrtnou, proškrtnou se i ostatní volné rubriky. Způsob proškrtnutí stanoví jednotně ředitel/ředitelka školy. 
6.8 Nepovinné předměty 
Názvy nepovinných předmětů se uvádějí do příslušných rubrik tiskopisu. Názvy nepovinných předmětů je třeba volit co nejkratší a nejvýstižnější. V nutných případech je možné přiměřeně používat zkratky. 
6.9 Stupnice pro hodnocení při použití klasifikace 
Při hodnocení chování a výsledků vzdělávání žáka v povinných, volitelných a nepovinných předmětech stupni prospěchu se zásadně používá pouze stupnice hodnocení uvedená v § 15 vyhlášky. Chování žáka se klasifikuje samostatně. Tato stupnice hodnocení je uvedena i na vysvědčení. Upozorňujeme, že stupnice uvedená na vysvědčení je sice povinnou náležitostí tiskopisu, z hlediska pravidel hodnocení má však pouze informativní funkci. V případě rozporu stupnice s vyhláškou je nutné řídit se vyhláškou, nikoliv stupnicí. 
Ve všech ročnících je možno použít pro zápis hodnocení číslici nebo její slovní ekvivalent podle § 15 odst. 1 a 4 vyhlášky. Způsob zápisu hodnocení stanoví škola ve školním řádu v pravidlech hodnocení.
6.10 Hodnocení výsledků vzdělávání žáka slovním hodnocením 
Žák může být ze všech předmětů hodnocen slovně (včetně kriteriálního hodnocení) nebo může být z některého předmětu hodnocen slovně a z jiného klasifikačním stupněm. Zároveň může být hodnocení klasifikací v kterémkoliv ročníku doplněno slovním hodnocením, které bude obsahovat i hodnocení klíčových kompetencí (§ 15 odst. 6 vyhlášky). O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel/ředitelka školy, je ale vázán/a souhlasem školské rady. Slovní hodnocení je podrobnější, má pozitivně motivační charakter. Obsahuje konkrétní vyjádření toho, co žák v daném předmětu zvládl a v jaké kvalitě a vymezuje i další postup rozvoje žáka vzhledem k jeho individuálním předpokladům. Při jeho používání je třeba se vyvarovat i určitých rizik, které jsou s ním spojeny – nekonkrétnost, rozvláčnost, možnost různých výkladů, používání šablon a frází, popis detailů nesouvisejících se vzděláváním apod. 
V souladu s textem § 15 odst. 2 je možné při použití slovního hodnocení (zdůrazňujeme pouze při použití slovního hodnocení) hodnotit výsledky vzdělávání žáka na konci 1. pololetí souhrnně za všechny předměty, bez hodnocení po jednotlivých předmětech. 
Žák se speciálními vzdělávacími potřebami může být hodnocen slovně i v případě, že ostatní žáci ve třídě jsou hodnoceni klasifikací. 
Konkrétní formulace nejsou stanoveny. Základní pravidla pro použití slovního hodnocení jsou uvedena v § 15 odst. 2 vyhlášky. Slovní hodnocení je možné použít i pro hodnocení chování žáka. 
6.11 Hodnocení integrovaných předmětů 
Pokud škola zařadí do učebního plánu integrovaný předmět, který nahrazuje jiné povinné předměty (např. integrovaný předmět „Poznávání přírody“, který nahrazuje předměty „Přírodopis“ a „Fyzika“), uvede se název integrovaného předmětu. 
6.12 Celkové hodnocení 
Pravidla pro stanovení stupně celkového hodnocení jsou uvedena v § 16 odst. 3 vyhlášky. Za povinný se považuje i volitelný předmět. 
V případě použití slovního hodnocení (včetně kriteriálního hodnocení) nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace postupuje škola při určování stupně celkového hodnocení podle pravidel hodnocení žáků, která jsou součástí školního řádu. 
Stupeň celkového hodnocení „nehodnocen(a)“ se použije pouze na konci 1. pololetí, a to v případě, že žáka nelze pro závažné objektivní příčiny hodnotit na konci 1. pololetí ani v náhradním termínu (§ 52 odst. 2 a 3 školského zákona). Pokud žáka nelze hodnotit na konci 2. pololetí, použije se stupeň „neprospěl(a)“. 
Jestliže u žáka dojde na konci 1. pololetí k situaci, kdy je v některém z povinných předmětů stanovených ŠVP hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením (podle § 16 odst. 4 písm. c) vyhlášky – stupeň celkového hodnocení „neprospěl(a)“) a zároveň není možné žáka hodnotit z některého z povinných předmětů stanovených ŠVP (podle § 16 odst. 4 písm. d) vyhlášky – stupeň celkového hodnocení „nehodnocen(a)“), použije se na vysvědčení stupeň celkového hodnocení „neprospěl(a)“. 
Pokud k popsané situaci dojde na konci 2. pololetí, použije se na vysvědčení stupeň celkového hodnocení „neprospěl(a)“, a to v souladu s § 16 odst. 4 písm. c) vyhlášky. 
6.13 Hodnocení žáků cizinců 
Při hodnocení výsledků vzdělávání žáků, kteří nejsou státními občany České republiky a plní v České republice povinnou školní docházku se postupuje podle § 51 až 53 školského zákona a § 14 až 17 vyhlášky. Zvláště pak upozorňujeme na § 15 odst. 7 vyhlášky. 
Při hodnocení těchto žáků se dosažená úroveň znalosti českého jazyka považuje za závažnou souvislost podle § 15 odst. 2 a 5 vyhlášky, která ovlivňuje výkon žáka. 
V této souvislosti upozorňujeme, že na konci 1. pololetí nemusí být žák hodnocen na vysvědčení, a to ani v náhradním termínu. Pokud by žák ale nebyl hodnocen na vysvědčení na konci 2. pololetí, znamenalo by to, že musí opakovat ročník. 
6.14 Hodnocení mimořádně nadaného žáka 
Pokud ředitel/ředitelka školy přeřadí mimořádně nadaného žáka do vyššího ročníku bez absolvování předchozího ročníku (podle § 17 odst. 3 školského zákona), uvádí se v rubrice „Žák(yně) splnil(a) …… let/rok …… povinné školní docházky“ skutečný počet let povinné školní docházky. Pokud např. bezprostředně po ukončení 3. ročníku pokračoval ve vzdělávání v 5. ročníku, uvede se na vysvědčení v 5. ročníku, že žák splnil „čtyři“ roky povinné školní docházky. Za neabsolvovaný ročník žákovi nebude vydáno vysvědčení.
Pokud je žák zařazen na výuku některého předmětu, který není v daném ročníku vyučován, do jiného ročníku, uvádí se hodnocení z tohoto předmětu na vysvědčení. 
Např. žák 2. ročníku je zařazen na výuku cizího jazyka do 3. ročníku, bude hodnocení z cizího jazyka uvedeno na vysvědčení, i když ve 2. ročníku škola cizí jazyk jako povinný předmět nevyučuje (bude uvedeno např. „Anglický jazyk“). 
6.15 Vydávání vysvědčení při plnění povinné školní docházky v zahraničí nebo v zahraniční škole na území České republiky 
Postupuje se podle příslušných ustanovení § 38 školského zákona a § 18 až 20 vyhlášky. 
Pokud žák koná zkoušku za delší než 1 školní rok, bude mu vydáno pouze jedno vysvědčení, za celé období. Jako datum vydání vysvědčení se uvede datum, kdy je vysvědčení za dané období opatřeno posledním podpisem, zpravidla podpisem ředitele/ředitelky školy. Na vysvědčení se vyplňuje hodnocení pouze z těch předmětů, ze kterých žák vykonal zkoušku (podle § 18 odst. 1 nebo § 18a odst. 1 vyhlášky). Hodnocení z předmětů, které žák absolvoval v zahraniční škole, se z vysvědčení zahraniční školy do vysvědčení vydaného českou školou neopisují. Žák není hodnocen z chování. 
Pokud žák zkoušky nekoná, ředitel školy mu vysvědčení nevydává. Výjimkou je postup podle § 18c vyhlášky, kdy ředitel kmenové školy vysvědčení vydává. Jedná se o tři možné případy: 
• žák plní povinnou školní docházku ve škole mimo území České republiky podle § 38 odst. 1 písm. a) školského zákona, v jejímž vzdělávacím programu je na základě mezinárodní smlouvy nebo v dohodě s MŠMT zařazen vzdělávací obsah podle § 18 odst. 1 vyhlášky a žák byl z tohoto obsahu v této škole hodnocen (jedná se např. o Friedrich-Schiller-Gymnasium Pirna); 
• žák plní povinnou školní docházku ve škole mimo území České republiky podle § 38 odst. 1 písm. a) školského zákona a zároveň je žákem poskytovatele vzdělávání v zahraničí, který v dohodě s MŠMT poskytuje občanům ČR vzdělávání ve vzdělávacím obsahu podle § 18 odst. 1 vyhlášky a který žáka z tohoto vzdělávacího obsahu hodnotil (přehled poskytovatelů je průběžně zveřejňován na webu MŠMT - http://www.msmt.cz/vzdelavani/zakladni-vzdelavani/seznam-poskytovatelu-vzdelavani-v-zahranicis-nimiz-je); 
• žák plní povinnou školní docházku v zahraniční škole na území ČR podle § 38 odst. 1 písm. c) školského zákona, v jejímž vzdělávacím programu je na základě mezinárodní smlouvy zařazen vzdělávací obsah podle § 18 odst. 1 vyhlášky a žák byl z tohoto vzdělávacího obsahu hodnocen zahraniční školou na vysvědčení (jedná se např. o Lycée Français de Prague). 
Hodnocení ze vzdělávacího obsahu podle § 18 odst. 1 se v těchto 3 případech uvede v souladu s vysvědčením vydaným školou mimo území ČR nebo zahraniční školou na území ČR nebo v souladu s osvědčením vydaným poskytovatelem vzdělávání v zahraničí. 
Na vysvědčení se uvádí školní rok, ve kterém se zkouška koná; ročník a třída, ve které je žák ve škole v ČR zařazen. Hodnocení se uvádí do příslušných rubrik toho pololetí, ve kterém se zkouška koná. Na vysvědčení se uvádí text "Žák(yně) plní povinnou školní docházku podle § 38 školského zákona", a to do rubriky „Vzdělávání se uskutečňovalo podle školního vzdělávacího programu:“. 
6.16 Hodnocení žáků v případě výuky některých předmětů v cizím jazyce 
Pro hodnocení žáků v předmětech, ve kterých škola vyučuje v cizím jazyce (podle § 13 odst. 3 školského zákona) nejsou stanovena školským zákonem ani vyhláškou žádná odchylná pravidla nebo výjimky. 

Kritéria hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání ČŠI 2025/2026

5 VZDĚLÁVACÍ VÝSLEDKY ŽÁKŮ 
Kvalitní škola umožňuje každému žákovi maximální rozvoj odpovídající jeho možnostem 
Cílem pro naplňování kritérií v oblasti „vzdělávací výsledky“ je zhodnocení kvality činnosti školy v jedné z nejpodstatnějších funkcí každé školy – tj. dosáhnout toho, aby její absolventi byli vybaveni takovými znalostmi, vědomostmi a kompetencemi, které zajistí jejich úspěšnost v dalším vzdělávání a přispějí ke zvýšení kvality jejich života. Velmi důležité je, aby škola byla schopna systematicky zjišťovat objektivní informace o kvalitě svého vzdělávání, dokázala přijímat a v praxi realizovat smysluplná opatření ke zvyšování kvality poskytovaného vzdělávání na individuální, skupinové i celoškolní úrovni. Nezbytným předpokladem pro kvalitní vzdělávání školy je schopnost zajistit, aby vzdělávací výsledky žáků odpovídaly požadavkům realizovaných vzdělávacích programů, aby škola svou činností dokázala motivovat k dosahování co nejlepších výsledků podle schopností žáků a také dokázala docílit toho, aby žáci dokázali své vědomosti a schopnosti prokázat a uplatnit v průběhu vzdělávání a v praktickém životě. Velmi důležitým aspektem pro naplnění kritérií v této oblasti je rovněž systematické vyhodnocování úspěšnosti absolventů v dalším vzdělávání a schopnost školy na tyto informace adekvátně reagovat. 

5.1 Škola soustavně získává informace o posunech výsledků každého žáka ve všech vzdělávacích oblastech a reaguje na ně vhodnými pedagogickými opatřeními. 
Popis kritéria  
Vedení školy a pedagogové průběžně uplatňují sdílený systém k získávání aktuálních informací o výsledcích vzdělávání každého žáka a sledování jejich vzdělávacích pokroků. Tento systém je vhodně nastaven vzhledem k podmínkám školy a potřebám žáků a umožňuje škole podávat objektivní informace o výsledcích a pokroku všech skupin žáků. Škola se zjištěnými vzdělávacími výsledky dlouhodobě cíleně zabývá a dokáže z nich podle potřeby přijímat efektivní opatření ke zlepšování vzdělávacích výsledků žáků. Účinnost přijatých opatření škola pravidelně vyhodnocuje na všech úrovních řízení pedagogického procesu. 

5.2 Výsledky vzdělávání žáků odpovídají očekávaným výsledkům podle vzdělávacích programů. 
Popis kritéria  
Dosahované vzdělávací výsledky žáků jsou v plné šíři dlouhodobě v souladu s požadovanými výstupy realizovaných vzdělávacích programů. Tento soulad škola systematicky ověřuje, umí jej doložit a v průběhu vzdělávání je schopna ho i prokázat. Žákům, kteří nedosahují očekávaných výsledků vzdělávání, poskytuje škola efektivní podporu za účelem jejich dosažení. 

5.3 Žáci školy jsou motivovaní k dosahování dobrých výsledků a projevují sociální a osobnostní kompetence a občanské hodnoty. 
Popis kritéria  
Škola má zavedený účinný systém podpory motivace žáků k učení a k dosahování úspěšnosti ve vzdělávání. Vedením školy a pedagogy jsou i ve spolupráci se sociálními partnery cíleně rozvíjeny aktivity zaměřené na sociální, občanský a osobnostní rozvoj žáků, žáci školy jsou schopni získané kompetence v průběhu vzdělávání prokázat. Škole se dlouhodobě daří aktivně zapojovat co nejvyšší počet žáků do přehlídek, projektových činností a soutěží s ohledem na jejich individuální předpoklady, dosahované výsledky pravidelně vyhodnocuje a oceňuje. 

5.4 Škola sleduje a vyhodnocuje úspěšnost žáků v průběhu, při ukončování vzdělávání a v dalším vzdělávání či profesní dráze a aktivně s výsledky pracuje v zájmu zkvalitnění vzdělávání. 
Popis kritéria  
Škola efektivně vyhodnocuje úspěšnost žáků v průběhu a ukončování jejich vzdělávání na všech úrovních řízení pedagogického procesu, umí doložit procesy a výsledky tohoto hodnocení a dokáže zpracovat opatření, která vedou ke zkvalitňování procesu hodnocení úspěšnosti žáků. S výsledky hodnocení cíleně pracují pedagogové i vedení školy, jejich činnosti a opatření zkvalitňují vzdělávání žáků a snižují jejich neúspěšnost. Škola má dlouhodobě zavedený funkční systém pro zjišťování úspěšnosti svých absolventů, získané poznatky dokáže efektivně využít pro svůj další rozvoj. 

Jak postupovat, když žák není hodnocen nebo neprospěl

Infografiky připravené na základě podnětů z praxe přehledně shrnují legislativní rámec a doporučený postup v situacích, kdy žák není hodnocen nebo neprospěl. Materiály jsou určeny zejména ředitelům škol jako podpůrný nástroj pro rozhodování v souladu se školskou legislativou. 
Infografiky připravil tým Středního článku podpory Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Opírají se o ustanovení školského zákona a vyhlášku č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky.

 

 

Vložit soubor 1 v PDf
Vložit soubor 2 v PDF

Manuál pro tvorbu školních vzdělávacích programů v základním vzdělávání, VÚP v Praze 2005

3.6.1 Hodnocení žáka ve škole
Cílem hodnocení je poskytnout žákovi zpětnou vazbu, prostřednictvím níž získává informace o tom, jak danou problematiku zvládá, jak dovede zacházet s tím, co se naučil, v čem se zlepšil a v čem ještě chybuje. Hodnocení žáka vychází ze stanovení jasných cílů a konkrétních kritérií, jimiž lze žákovu činnost a její výsledky poměřovat, na jejichž základě může i žák hodnotit svou práci. Nedílnou součástí hodnocení musí být konkrétní návod, jak má žák postupovat, aby přetrvávající nedostatky odstranil.
Učitelé by měli zejména dbát na to, aby prostřednictvím hodnocení nedocházelo k rozdělování žáků na úspěšné a neúspěšné, schopné a neschopné.
Hodnocení by nemělo být zaměřeno primárně na srovnávání žáka s jeho spolužáky, mělo by se soustředit na individuální pokrok každého žáka, respektive na hodnocení naplnění předem stanovených požadavků29. Nedílnou součástí hodnocení žáka ve škole je též hodnocení jeho chování a projevů. Celkově však hodnocení nesmí vést ke snižování důstojnosti a sebedůvěry žáků.
Jedním z hlavních cílů pedagogické práce by se mělo stát oslabování vnější motivace žáků – motivace prostřednictvím známek (učení pro známky), která je odborníky považována za škodlivou nejen ve vztahu k učebním výsledkům, ale zejména ve vztahu k studijním návykům a aspiracím, a naopak posilování motivace vnitřní, která je podporována utvářením adekvátního obrazu o žácích, stanovením jasného očekávání, navozováním vzdělávacích potřeb žáků, navozováním vhodných sociálních vztahů (klimatu ve třídě), eliminováním nudy a strachu, žákovým vlastním (sebe)hodnocením atd.
Pro efektivní proces učení je žádoucí, aby zpětná vazba byla co nejhojnější. Je vhodné, aby se do procesu hodnocení kromě učitele zapojili i samotní žáci. To nastává například při kooperativním vyučování, jehož přirozenou součástí je zpětná vazba od všech členů skupiny.

3.6.2 Pravidla pro hodnocení žáka
Nejvýraznější změna v hodnocení žáka (žákových výsledků) oproti současné praxi spočívá v tom, že se toto hodnocení bude vztahovat především k dosahování očekávaných výstupů v jednotlivých vzdělávacích oborech, respektive vyučovacích předmětech, a současně s tím i k utváření klíčových kompetencí30.
V pravidlech pro hodnocení žáka, která škola ve svém ŠVP ZV vytváří, je proto nezbytné:
- vymezit způsoby hodnocení, které budou na jednotlivých stupních (konkrétních ročnících, vyučovacích předmětech) při hodnocení žákova výkonu využívané (klasifikace, slovní hodnocení, kombinace obou způsobů); 
- stanovit kritéria hodnocení, která budou pro jednotlivé způsoby hodnocení žákova výkonu obecně platná a při hodnocení využívaná.
Pravidla pro hodnocení výkonů žáků musí být vymezena pro celé vzdělávání (tj. pro všechny ročníky školy) a vytvořena v souladu se společnými výchovnými a vzdělávacími strategiemi na úrovni školy. Pravidla pro hodnocení žáka jsou vytvářena ve spolupráci všech učitelů a na úrovni ŠVP ZV se pro ně stávají závaznými.
Způsoby a kritéria hodnocení mohou být ještě dále v ŠVP ZV specifikovány v rámci jednotlivých stupňů (ročníků) školy, popřípadě i vyučovacích předmětů (příslušná kapitola v ŠVP ZV může popisovat rozdílné způsoby hodnocení na 1. a 2. stupni, hodnocení může být dále rozpracováno do jednotlivých vyučovacích předmětů a stát se součástí učebních osnov apod.).

3.6.2.1 Způsoby hodnocení žáka
Způsoby hodnocení si škola určuje podle vlastních podmínek a záměrů popsaných ve vzdělávacích strategiích školy. Vedle hodnocení známkou – klasifikací lze využít hodnocení slovní, bodové nebo procentuální apod.
Nejběžněji používané hodnocení pomocí klasifikace může být doplněno, či úplně nahrazeno hodnocením slovním31, neboť toto dokáže lépe postihnout individuální pokrok každého žáka a poskytnout celistvější informace o silných a slabých stránkách jeho výkonu. Umožňuje rovněž hodnotit ty aspekty vzdělávání, které dosud předmětem hodnocení nebyly a jejichž hodnocení tradičními formami nedává dobrý smysl (např. skupinovou práci). Kvalitní slovní hodnocení může být rovněž hodnotným východiskem pro rozhovor o výsledcích žáka s ním samotným a s jeho rodiči. (Podkladem pro rozhovor může být například vyjádření žáka a jeho rodičů k hodnocení provedenému učitelem.)
Aby slovní hodnocení splnilo svoji informativní funkci a zároveň žákovi neublížilo, musí být dostatečně konkrétní a soustředit se výlučně na žákův výkon. Nemělo by obsahovat formulace typu „ve třídě patříš k podprůměru“, nálepky jako „jsi dobrý žák“ ani obecné pochvaly typu „mám z tebe radost“. Mělo by se soustředit na popis toho, co se žák naučil (co dokázal), eventuálně jaké nedostatky by měl odstranit (a jak).

Časté otázky k plnění povinné školní docházky a základnímu vzdělávání, MŠMT 2. 10. 2012  

16. Žák byl na konci 2. pololetí hodnocen z předmětu Anglický jazyk stupněm nedostatečný. Konal opravnou zkoušku a komise ohodnotila žákův výkon stupněm dobrý. Jaká známka bude uvedena na vysvědčení?
Na vysvědčení se uvádí vždy takový stupeň hodnocení, kterého žák dosáhne při opravné zkoušce. V tomto případě bude na vysvědčení uveden stupeň dobrý.

Metodický pokyn MŠMT k řešení šikanování ve školách a školských zařízeních, Č.j. MSMT- 22294/2013-1

PŘÍLOHA 4: Doporučené znění textů ve školním řádu pro problematiku šikanování
3. Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků (klasifikační řád)
Do pravidel pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků (coby součásti školního řádu) je možné specifikovat, za co, tj. za jaké druhy nesprávného chování uděluje škola příslušná výchovná opatření. Výčet může být velmi konkrétní nebo obecnější. Doporučuje se více co nejkonkrétnější popis.
Doporučení: Je lépe si nechat prostor pro rozhodování o výchovných opatřeních v konkrétních případech.
Příklad znění: 
- Za hrubé porušení školního řádu jsou považovány projevy šikanování, tj. cílené a opakované ubližující agresivní útoky. Stejně tak sem mohou patřit i mírné formy psychického útlaku, které byly již dříve prokázány a znovu se opakují.
O konkrétním výchovném opatření rozhoduje ředitel školy po projednání ve výchovné komisi a pedagogické radě. V úvahu připadá napomenutí, důtka třídního učitele (případně učitele odborné výchovy na střední škole, středním odborném učilišti), důtka ředitele školy, příp. podmíněné vyloučení a vyloučení ze školy.

Viz heslo Česká školní inspekce

Rámový vzdělávací program pro základní vzdělávání 2025

3.1.4 Reflexe a hodnocení kvality výuky
Inovace přístupu k výuce vyžaduje cílené vytváření prostředí k vyučování a učení, které staví na poskytování a přijímání konstruktivní zpětné vazby, reflexi a hodnocení kvality výuky.
Vedení školy systematicky prosazuje změnu pojetí výuky ke zvyšování kvality výuky a její udržování tím, že učitelé ve výuce:
•	pravidelně reflektují vlastní výuku s důrazem na propojení OVU KK, ZG, PT a oborů do spojitého celku;
•	průběžně vyhodnocují dosahování stanovených cílů a využívají zpětnou vazbu od žáků a také od kolegů, zákonných zástupců a dalších aktérů ve vzdělávání;
•	detailně analyzují výuku, stanovují si kritéria jejího hodnocení a vyhodnocují kvalitu výukových situací, sledují dopad výuky na učení žáků a na základě těchto pozorování plánují další výuku (Kompetenční rámec absolventa učitelství - MŠMT, 2023).
Vedení školy zároveň cíleně podporuje rozvoj reflektivních kompetencí učitelů.
Závazné pro ŠVP:
Škola stanoví kritéria hodnocení kvality výuky, pedagogické práce a kvality prostředí.

6 Pojetí hodnocení žáků
Kapitola uvádí základní přístupy k hodnocení žáků v základním vzdělávání, včetně specifik hodnocení žáků s přiznanými podpůrnými opatřeními.
Hodnocení výsledků vzdělávání žáků se řídí § 51-53 školského zákona. Podrobnosti o hodnocení výsledků žáků a jeho náležitostech stanoví ministerstvo v § 14-16 vyhlášky č. 48/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Škola v ŠVP stanoví, jakým způsobem budou žáci hodnoceni na vysvědčení (§ 51 ŠZ). Získání stupně vzdělání se řídí § 45 a ukončení základního vzdělávání § 54-56 školského zákona. Specifikace hodnocení žáků s přiznanými podpůrnými opatřeními probíhá podle Doporučení ŠPZ.
Pojetí hodnocení žáků
Hodnocení žáků v základním vzdělávání je zpětnou vazbou pro učitele, žáky i zákonné zástupce, je výsledkem dialogu učitelů a žáků, kteří se na svém hodnocení aktivně podílejí. Každému hodnocení žáků ve škole předchází srozumitelné seznámení s kritérii hodnocení žáků. Do hodnocení dosahování OVU se promítají osobní pokroky žáků při osvojování konkrétních dovedností, znalostí a návyků bez srovnávání s ostatními žáky.
Formativní přístup k hodnocení pracuje s jasnými kritérii sumativního hodnocení, odlišuje fázi učení a vyhodnocování.
Učitelé formativním přístupem k hodnocení: 
•	stanovují společně se žáky adekvátní cíle učení, formulují kritéria hodnocení;
•	využívají vhodné typy hodnocení (slovní, kriteriální, známkování) nebo jejich kombinaci s ohledem na vývojová specifika žáků a náročnost vzdělávacího obsahu na 1. stupni a 2. stupni základního vzdělávání;
•	poskytují žákům průběžnou popisnou zpětnou vazbu, vedou žáky k řízení jejich učení a obohacují žáky o sociální a komunikační dovednosti;
•	dávají žákům příležitost k sebehodnocení vlastního pokroku a vrstevnickému hodnocení, kterým se žáci učí hodnotit druhé podle předem stanovených kritérií;
•	podporují sebedůvěru, motivaci žáků a umožňují jim komplexně rozvíjet jejich osobnost;
•	pracují s chybou tak, aby byla chyba žáky vnímána jako nedílná součást učení;
•	při plánování výuky nejen volí vhodné vzdělávací strategie, ale také reflektují vlastní vyučovací činnosti ve vztahu ke vzdělávacím výsledkům žáků;
•	vzájemně mezi sebou sdílejí a společně posuzují průběžné vzdělávací výsledky žáků;
•	pracují s reflexí i sebereflexí žáků;
•	zajišťují, aby žáci a zákonní zástupci dostatečně porozuměli způsobům a kritériím formativního a sumativního hodnocení žáků, hodnocení na vysvědčení.
Závazné pro ŠVP:
•	Škola jednoznačně a transparentně popíše přístupy a způsoby hodnocení žáků v souladu s principy formativního hodnocení.
Škola specifikuje pravidla pro uznávání výsledků neformálního, případně zájmového vzdělávání.

Metodické doporučení k hodnocení v 1. a 2. ročníku ZŠ
Praha, březen 2026

Úvod
Východiska
1.1 Důvody pro změnu hodnocení 
1.2 Ukotvení v legislativě
1.3 Formy slovního hodnocení
Změna hodnocení krok za krokem 
2.1 Formativní přístup
2.2 Bezpečné prostředí pro všechny
2.3 Vzdělávací cíle
2.4 Jak získávat podklady (důkazy o učení) 
2.5 Průběžné hodnocení žáků 
2.6 Postup zavádění z pohledu učitele (funkční a nefunkční postupy) 
2.7 Jak komunikovat se zákonnými zástupci
2.8 Postup zavádění z pohledu pedagogického sboru 
2.9 Postup zavádění z pohledu vedení školy
2.10 Využití generativní umělé inteligence k podpoře formativního přístupu
Ukázky vysvědčení
Slovníček vybraných pojmů

Úvod 
K podpoře legislativně ukotvených změn hodnocení v prvním a druhém ročníku základní školy byla ustanovena pracovní skupina, zahrnující vedle zaměstnanců MŠMT a NPI také odborníky z vysokých škol i učitele z praxe. Pro potřebu rychlé orientace v problematice a jako základní průvodce procesem změny bylo pracovní skupinou zpracováno toto metodické doporučení. 
Zájemcům o hlubší vhled do dané problematiky a inspiraci konkrétními příklady dobré praxe doporučujeme seznámit se s rozsáhlejší metodickou příručkou, která bude publikována v průběhu jara 2026. 
Tento metodický text zahrnuje: 
I informativní části (podbarveno modře) – v těchto pasážích MŠMT informuje o některých zásadních skutečnostech. 
D Doporučující části (podbarveno zeleně) – v těchto pasážích MŠMT doporučuje. 
§ Závazné části (podbarveno žlutě) – v těchto pasážích MŠMT poskytuje informace o souvisejících závazných pravidlech vycházejících z platných právních předpisů, které v dané souvislosti považuje MŠMT za stěžejní. 

Východiska 
1.1 Důvody pro změnu hodnocení 
I Chceme, aby žáci nevnímali školu pouze jako povinnost, ale především jako bezpečné, přátelské a podnětné prostředí, které je podporuje v objevování světa, odpovídá na jejich otázky, pomáhá jim zvládat různé situace a rozvíjí jejich osobnost. 
Výzkumy dlouhodobě ukazují, že první dva roky školní docházky jsou klíčové pro budování vztahu ke vzdělávání1. Pokud se podaří tento vztah nastavit pozitivně, prospívá to žákům i učitelům – motivovaní žáci se učí snadněji a výuka je pro učitele efektivnější a příjemnější. 
Tradiční známkování však tento proces často komplikuje. Zaměřuje pozornost na výkon a odměny místo na samotné učení, radost z pokroku a chuť zkoušet nové věci. 
Kromě toho existují další důvody, proč v 1. a 2. ročníku upustit od známek: 
Plynulý přechod z předškolního do základního vzdělávání. Začátek školní docházky by měl být pro žáka co nejpřirozenější a co nejméně stresující. Pokud prostředí základní školy navazuje svým přístupem na to, které zná z mateřské školy, má mnohem větší šanci rozvíjet se s jistotou a bez obav. Známky v tomto období mohou být zbytečně rušivým prvkem, který přechod komplikuje.

Snížení nadměrného důrazu na vnější motivaci. Známky mohou působit jako rychlá odměna, ale zároveň odvádějí pozornost od toho, co je ve vzdělávání skutečně důležité — od vnitřního zájmu o učení. Žákům pak jde často více o „jedničku“ než o jejich vlastní pokrok. Nadaní žáci mohou kvůli snadno získaným jedničkám ztratit chuť se rozvíjet, naopak žáci, kteří na vysoké známky nedosáhnou, mohou rychle ztratit sebevědomí i motivaci. To se velmi výrazně projeví v pubertě, kdy absence vnitřní motivace bývá obzvlášť problematická. 
Snížení přehnaného tlaku na výkon. V 1. a 2. ročníku si žáci osvojují klíčové znalosti, dovednosti a postoje. Psychologické výzkumy ukazují, že učení je v tomto věku nejefektivnější tehdy, když nejsou vystaveni nadměrnému stresu. Přirozená touha objevovat nové věci je u mladších žáků obvykle dostatečná — a bez stresu je i menší riziko, že si vytvoří negativní vztah ke škole. 
Kvalitnější a přesnější zpětná vazba. Slovní hodnocení dokáže o učení žáka říct mnohem víc než známka. I když se někdy objevuje obava, že slovní hodnocení je pro rodiče hůře srozumitelné, praxe ukazuje, že pokud je zpracováno skutečně kvalitně, rodiče i žáci mu velmi dobře rozumějí. Proto je klíčové podporovat učitele v rozvoji dovedností potřebných pro tvorbu kvalitního slovního hodnocení. 
Podpora formativního přístupu. Formativní přístup se se známkami přímo nevylučuje, ale teprve jeho propojení se slovním a kriteriálním hodnocením umožňuje žákům plně rozvíjet jejich potenciál. Žáci díky tomu lépe chápou svůj pokrok, ve větší míře přebírají odpovědnost za vlastní učení a jejich dovednosti se rozvíjejí stabilněji a dlouhodoběji. 

1.2 Ukotvení v legislativě 
§ Forma a obsah hodnocení v základním vzdělávání jsou legislativně ukotveny zejména ve dvou předpisech, a to v zákoně č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „školský zákon“), a ve vyhlášce č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška č. 48/2005 Sb.“). V oblasti vzdělávání a hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami je dále zásadním předpisem vyhláška č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, ve znění pozdějších předpisů (dále jen vyhláška č. 27/2016 Sb.). Pravidla pro hodnocení v dané škole musí být součástí školního řádu (14, odst. 2 vyhlášky č. 48/2005 Sb.), který schvaluje školská rada, ve které je vždy kromě pedagogických pracovníků zastoupen také zřizovatel a zákonní zástupci žáků. Tím je zajištěno, že se i zřizovatel a zákonní zástupci mohou významným způsobem podílet na podobě hodnocení v dané škole. 
Školy mohou volit mezi klasifikací, slovním hodnocením a kombinací obou způsobů. Od školního roku 2027/28 již nebude možné žáky v 1. ročníku hodnotit na vysvědčení známkou, bude dovoleno pouze slovní hodnocení včetně kriteriálního. Od školního roku 2028/29 bude totéž platit také pro 2. ročník (§ 51 zákona č. 561/2004 Sb. a přechodné ustanovení obsažené v čl. II bodu 3 zákona č. 239/2025 Sb.)

 
Hodnocení výsledků vzdělávání žáků vychází z posouzení míry dosažení očekávaných výstupů, nově očekávaných výsledků učení (OV/OVU) pro jednotlivé předměty školního vzdělávacího programu. Hodnocení je pedagogicky zdůvodněné, odborně správné a doložitelné a respektuje individuální vzdělávací potřeby žáků a doporučení školského poradenského zařízení (14, odst. 1 vyhlášky č. 48/2005 Sb.). 
Při použití slovního hodnocení na vysvědčení se výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem (ŠVP) hodnotí tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k OV/OVU jednotlivých předmětů ŠVP, ke svým vzdělávacím a osobnostním předpokladům a věku. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení přístupu žáka ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka; obsahuje také zdůvodnění a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat. Výsledky vzdělávání žáka na konci prvního pololetí lze hodnotit souhrnně za všechny předměty. Slovní hodnocení lze použít i pro hodnocení chování žáka (15, odst. 2 vyhlášky č. 48/2005 Sb.)
Za slovní hodnocení se považuje i hodnocení kriteriální, kdy je žák z chování a z jednotlivých vyučovacích předmětů hodnocen na základě posouzení míry naplnění předem stanovených kritérií. Konkrétní kritéria i vyjádření míry jejich naplnění stanoví ředitel školy v pravidlech hodnocení (§ 15, odst. 3 vyhlášky č. 48/2005 Sb.). Tato kritéria mohou být v odůvodněných případech přiměřeně upravena s ohledem na speciální vzdělávací potřeby žáka (§ 2 a § 3 vyhlášky č. 27/2016 Sb.) I v případě slovního hodnocení se celkové hodnocení žáka na vysvědčení vyjadřuje stupni prospěl(a) s vyznamenáním, prospěl(a), neprospěl(a) nebo nehodnocen(a) v souladu s § 16 vyhlášky č. 48/2005 Sb., přičemž u žáků se speciálními vzdělávacími potřebami se toto celkové hodnocení vztahuje k naplnění cílů vzdělávání při zohlednění poskytovaných podpůrných opatření.

1.3 Formy slovního hodnocení 

1.3.1 Hodnocení na vysvědčení 
I Slovní hodnocení (vlastní, širší) může mít na vysvědčení formu souvislého textu (často dopisu) nebo může být rozděleno do odstavců po jednotlivých předmětech. 
Kriteriální hodnocení má na vysvědčení obvykle podobu tabulek, kde jsou v levém sloupci uvedena jednotlivá kritéria a v pravém je vyznačena míra jejich naplňování ze strany žáka. K formulaci kritérií lze dojít několika cestami, které významně souvisí s průběhem a podobou vzdělávacího procesu v dané škole. Nejčastější formy jsou: 
▪ Obecná kritéria daná předem pro celou školu nebo i více škol (např. v projektu vysvědčení JINAK). Učitel se na jejich tvorbě obvykle nepodílí, pouze zaznamenává míru jejich naplnění. 
▪ Kritéria stanovená pro daný předmět a ročník, většinou je vytváří učitel nebo tým učitelů školy na základě OV/OVU ŠVP, schvaluje je vždy ředitel školy (§ 15, odst. 3 vyhlášky č. 48/2005 Sb: „Konkrétní kritéria i vyjádření míry jejich naplnění stanoví ředitel školy v pravidlech hodnocení“).
D Míru naplňování kritérií či přímo OV/OVU je možno vyjádřit buď slovně (např. “ne – spíše ne – spíše ano – ano” nebo “ještě neosvojeno – částečně osvojeno – téměř osvojeno – úplně osvojeno”), nebo graficky (šipkou, počtem hvězdiček nebo jiných symbolů atd.). Při stanovení škály je žádoucí se vyvarovat podoby se stupnicí známek. Pokud např. vyjadřujeme míru dosažení počtem symbolů, nemělo by jich být pět. Stejně tak by použité výrazy neměly být zaměnitelné se slovním vyjádřením klasifikace. 

V praxi je zcela přirozené vlastní slovní hodnocení a kriteriální hodnocení kombinovat, a to i na vysvědčení (Vyhláška č. 3/2015 Sb., příloha č. 1a, formulář 1a.3).

1.3.2 Průběžné hodnocení 
D Průběžné hodnocení slouží jak ke sběru podkladů pro hodnocení na vysvědčení, tak poskytuje žákům a zákonným zástupcům průběžnou zpětnou vazbu. Zároveň může sloužit jako motivační a aktivizační faktor, zejména, zapojíme-li i sebehodnocení a vrstevnické hodnocení žáků. 
Podoba průběžného hodnocení může být velmi rozmanitá, nemusí kopírovat formu hodnocení na vysvědčení, je vhodné se vyvarovat čehokoli, co by připomínalo klasifikaci (např. škála razítek). 
Často bývají kombinovány jednoduché rychlé techniky průběžného hodnocení s nějakou formou pravidelných sdělení (např. týdenní či měsíční zprávy) a hodnocením významnějších vlastních počinů žáků (testy, referáty, projekty, umělecká vyjádření, dlouhodobé úkoly…). Slovní hodnocení se v principu nevylučuje např. s tím, aby testy byly bodovány. Bodované testy se doporučují doplnit o slovní hodnocení.

Změna hodnocení krok za krokem 

2.1 Formativní přístup 
I Formativní přístup, jehož podpora vychází ze Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+ a mimo jiné je vymezen i v revidovaném Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání (RVP ZV) v kapitole Pojetí hodnocení žáků, představuje komplexní způsob práce se žákovým učením, v němž je hodnocení – tedy poskytování zpětné vazby – pouze jednou, byť klíčovou, součástí. Právě proto se dnes dává přednost pojmu formativní přístup před starším označením formativní hodnocení, které může zužovat pozornost pouze na samotný akt hodnocení. Slovní hodnocení lze samozřejmě používat i bez formativního přístupu, avšak v takovém případě nevyužíváme potenciál, který tato forma poskytování informací o učení nabízí. Pokud tedy hodnotíme slovně bez toho, abychom pracovali formativně, nejde o formativní přístup jako celek. 

V rámci formativního přístupu žák dostává informaci o aktuálním stavu svých vědomostí a dovedností v procesu učení a postupně přebírá spoluodpovědnost za své učení, za plánování, sledování a hodnocení vlastního pokroku. Zná cíle svého vzdělávání a v rámci zpětné vazby se dozvídá, jak má postupovat na cestě k jejich dosažení. 
Důležitou roli hraje rovněž sebehodnocení a vrstevnické hodnocení. 
Učitel, který využívá formativní přístup, si více ujasňuje, co chce žáky naučit, plánuje cíle výuky, promýšlí, jaké důkazy o učení bude sledovat, poskytuje žákům konstruktivní popisnou zpětnou vazbu. 
Při formativním přístupu: 
▪ se učí nejen žák, ale i učitel, který vnímá výuku jako dialog se žáky a získává od žáků zpětnou vazbu na svou výuku, 
▪ učitel využívá hodnocení především k tomu, aby formoval žákovo učení; hodnocení probíhá průběžně s cílem zvýšit efektivitu učení, 
▪ má učitel přiměřeně vysoká očekávání, co který žák zvládne; sbírá od žáků průběžně zpětnou vazbu, podle ní uzpůsobuje náročnost dílčích cílů výuky, a tím podporuje motivaci žáků k učení, 
▪ jsou cíle výuky součástí komunikace učitele a žáků; jsou formulovány jazykem žáka a učitel i žák si vyjasňují, zda cílům rozumí stejně, 
▪ má žák dostatek informací o tom, jak vypadá kvalitně zvládnutá práce; je zvyklý se doptávat, když tyto informace nemá; učitel i žák společně opírají hodnocení o tato předem stanovená kritéria kvality, 
▪ ve škole panuje prostředí, ve kterém je žádoucí a běžné, že učitelé a žáci společně přemýšlejí o smysluplnosti výuky a učení, 
▪ je důležitá role zákonného zástupce. Zákonný zástupce rozumí vizi, směřování a hodnotám školy; toto porozumění je cíleně podporováno. 
Výhody formativního přístupu: 
▪ podporuje spravedlivý přístup ke vzdělání, každému žákovi poskytuje šanci, aby v rámci svých aktuálních možností dosáhl maximálního rozvoje, 
▪ zlepšuje se třídní klima, žáci jsou vnitřně motivovaní, 
▪ poskytuje prostor pro rozvoj klíčových kompetencí a základních gramotností, 
▪ přispívá ke zlepšení výkonů žáků a celkově ke kvalitě vzdělávání; podporuje u žáků růstové myšlení, 
▪ dochází k rozvoji metakognitivních dovedností žáků, 
▪ u učitele se zlepšuje dovednost plánování a reflektování vlastní výuky. 

2.2 Bezpečné prostředí pro všechny 
D Bezpečné prostředí je základ, bez kterého nemůže probíhat kvalitní učení. Pokud se žáci necítí bezpečně – fyzicky, psychicky ani sociálně – jejich mozek přepíná do „režimu přežití“. Pouze v prostředí, kde se žák nebojí dělat chyby, může skutečně objevovat, zkoušet a učit se. Ve věkově i vývojově různorodých třídách jednotlivých ročníků 1. stupně podporuje formativní přístup včetně závěrečného slovního hodnocení bezpečí tím, že umožňuje vnímat každého žáka individuálně a bez srovnávání. Odpoutání od známek dává prostor popisovat konkrétní pokrok a podporovat vnitřní motivaci. U žáků se speciálními vzdělávacími potřebami eliminuje slovní hodnocení riziko stigmatizace vyplývající ze srovnávacího hodnocení. 
Přechod od známek ke slovnímu hodnocení je zásadní změna, která se týká nejen žáků, ale i učitelů a zákonných zástupců žáků. Tato proměna se nutně dotýká i způsobu výuky a celkové kultury školy. Pokud má být škola skutečně bezpečným prostředím pro všechny zúčastněné, musí proměnou projít i její kultura, komunikace a každodenní praxe. 
Formativní hodnocení a popisná zpětná vazba dávají žákům důvěru ve vlastní učení a pocit bezpečí. Pomáhají jim chápat, co se učí a proč, co už zvládli a co zkusí dál. Formativní přístup a slovní hodnocení vytváří prostor pro růst bez tlaku na výkon a bez srovnávání, a tím rozvíjí schopnosti a vztah k učení. 
K pocitu bezpečí potřebují zákonní zástupci změně porozumět, důvěřovat jí a cítit se jako partneři školy. Klíčem je otevřená, nenásilná a pravidelná komunikace, přístupnost informací a prostor pro sdílení otázek či obav. Důvěra zákonných zástupců je důležitá nejen pro žáka, ale i pro stabilitu celého systému. 
Bezpečné prostředí pro svou práci potřebují také učitelé. Při zavádění formativního přístupu je pro učitele důležité mít prostor pro získání jistoty v nové roli a potřebná je i vzájemná podpora. Podmínkou bezpečného prostředí pro učitele je možnost učit se, chybovat a mít oporu v týmu i vedení školy. 

Základní principy bezpečného prostředí jsou: 
1. Respekt jako výchozí nastavení 
Respekt znamená přijímat druhé takové, jací jsou – bez podmínek. Učitel, který jedná s respektem, nevychovává žáky „k obrazu svému“ ani se je nesnaží ovládat. Vnímá žáky i jejich zákonné zástupce jako rovnocenné partnery a jeho přístup je zpravidla empatický a partnerský, nikoli mocenský. 
2. Předvídatelnost 
Srozumitelné a předvídatelné prostředí přináší pocit jistoty. Nejasné informace a změny bez vysvětlení vyvolávají nejistotu, stres a frustraci. Předvídatelnost znamená, že všichni vědí, co se bude dít a co je cílem činností ve škole. Napomáhá tomu transparentní, srozumitelná a otevřená komunikace. 
3. Komunikace, která neubližuje 
Bezpečné prostředí zajistíte používáním nenásilné a nezraňující komunikace, tedy transparentním sdělováním informací popisným jazykem bez vztahových agresí jako je manipulace, ponižování, srovnávání, vyhrožování a zastrašování, zesměšňování, ironie nebo sarkasmus. 
I v bezpečném prostředí přirozeně dochází k různým konfrontacím a konfliktům. Nenásilná komunikace však pomáhá s jejich řešením beze strachu a bez zraňování druhých. Učitel ukazuje, že i obtížné situace lze zvládat s respektem a neohrožujícím způsobem. 
4. Možnost volby 
Možnost volby žákům pomáhá lépe se orientovat ve vlastním učení. Je žádoucí nabízet jim ve vhodných situacích příležitost rozhodovat například o tom, kde nebo s kým chtějí pracovat, jakým způsobem si povedou poznámky (u starších žáků), či jaký postup zvolí k dosažení úkolu. Tím se přirozeně posiluje samostatnost a zodpovědnost za vlastní učení. 
5. Učitel jako stabilní opora žáků 
Učitel, který jedná klidně, předvídatelně a s nadhledem, představuje důležitý prvek bezpečného prostředí ve škole. V náročných situacích je dobré se nejprve zastavit, dát si čas na rozpoznání a pojmenování svých emocí a teprve potom vědomě reagovat. Tento způsob práce s emocemi chrání samotného učitele, zároveň posiluje důvěru, respekt a pocit bezpečí všech. 
Aby mohl učitel plnit svou roli člověka, který je stabilní oporou žáků, je potřeba myslet na vlastní duševní hygienu a předcházet syndromu vyhoření. K důležitým krokům patří pravidelný odpočinek, prostor pro sebereflexi, vzájemná podpora a sdílení mezi kolegy a v případě potřeby i včasné vyhledání odborné pomoci. 

2.3 Vzdělávací cíle 
D Formulování vzdělávacích cílů je velmi důležitou a zároveň velmi obtížnou disciplínou v učitelské profesi. Udávají směr, ukazují, co bude výsledkem vzdělávání, pomáhají učiteli v plánování konkrétních učebních aktivit. Zjednodušeně řečeno vzdělávací cíle jsou slovní popisy toho, co se žák má naučit, jaké znalosti, dovednosti a postoje bude mít, k jakým hodnotám směřuje. Cíle tedy formulujeme v rovinách kognitivní (týká se poznávání), afektivní (týká se citů), sociální (týká se vztahů) i psychomotorické (týká se pohybu, myšlení a emocí). 
Cíle můžeme seřadit hierarchicky od nejobecnějších (RVP ZV) až po velmi konkrétní, se kterými učitel přichází do každodenní výuky. 
Dobře formulované cíle (OV/OVU v ŠVP) jsou vhodným základem pro stanovení kritérií, jejichž úroveň naplnění bude učitel vyhodnocovat nejen v průběhu vzdělávacího procesu, ale může je využít jako součást hodnocení na vysvědčení. 
Cíle neformulujeme z pohledu učitele, ale vždy z pohledu žáka, tedy co se žák naučí, co vytvoří, co si vyzkouší, co zažije. Volíme tzv. aktivní slovesa, která vypovídají o zvolené náročnosti a o způsobu ověření. Slovesa by měla být formulována v dokonavém vidu, např. „Žák navrhne jednotlivé kroky při řešení slovní úlohy“ (nikoliv navrhuje), „Žák složí tvar z papíru podle obrázkové předlohy“ (nikoliv skládá), „Žák pomůže druhému při překonávání překážky" (nikoliv pomáhá). 
Cíle by neměly být ani příliš náročné ani příliš snadné, protože adekvátní náročnost je podstatná pro průběh žákova učení. Pro žáka musí být srozumitelné, má s nimi být seznámen, protože pak je může samostatně používat ke sledování vlastního pokroku a k sebehodnocení. To neznamená, že musíme na začátku každé hodiny sdělit žákům cíl, vždy záleží na konkrétních okolnostech. Pokud například chceme podporovat objevování a vlastní bádání žáků, bylo by kontraproduktivní jim prozradit, co je na konci plánované cesty. 
Pro formulování cílů je výhodné používat známou metodiku SMART, tedy cíl musí být konkrétní, hodnotitelný, dosažitelný, relevantní a časově vymezený. 
Každý cíl má odpovědět na tři otázky: 
1. Kdo? 		Žák 				Žák 
2. Co udělá? 		postaví stavbu 			se zapojí do rozhovoru 
3. Na čem? Jak? 	podle vzoru 			ve dvojici 

Zároveň si musíme položit otázky: Jak naplnění cíle poznáme? Jak to bude vypadat, až žák cíle dosáhne? (Co uslyšíme? Co uvidíme?) 
Při gradaci vzdělávacích cílů nebo modifikaci kritérií jejich naplnění se můžeme opřít o Bloomovu taxonomii vzdělávacích cílů a didaktiku primárního vzdělávání. Při stanovování cílů postupujeme od jednoduššího ke složitějšímu. I pro žáky v 1. a 2. ročníku formulujeme cíle na nejvyšších kognitivních úrovních, samozřejmě s ohledem na jejich vývojové možnosti. 
V praxi není reálné a často ani žádoucí stanovovat jednotlivým žákům různé individuální cíle. Stanovení méně náročných cílů žákům vnímaným jako „slabší“ může být v důsledku jednou z příčin dosahování horších výsledků. Doporučujeme nastavit společné cíle pro všechny, ale konkrétním žákům v případě potřeby stanovit různá kritéria jejich dosažení a odlišnou míru podpory. Z uvedeného vyplývá, že učitel musí znát svoje žáky, jejich aktuální úroveň, potřeby i zájmy. K tomu mu slouží pedagogické diagnostikování. 

2.4 Jak získávat podklady (důkazy o učení) 
D Učitel k posuzování naplnění stanovených cílů potřebuje sledovat, shromažďovat důkazy o učení žáků. Dobře formulovaný cíl jasně ukazuje, jaké důkazy o učení má učitel i žák získávat. Sledování naplnění cíle slouží k posouzení dosažené úrovně žáka a jako podklad pro plánování výuky a stanovování dalších cílů. Učitel získává důkazy o učení pozorováním, zařazuje společnou reflexi v hodinách či po ukončení tématu, projektu či aktivity a žákům pokládá reflektivní otázky, které jsou také cennou zpětnou vazbou o učení žáka. Podporuje tak vlastní sebereflexi žáka, která se promítá do jeho sebehodnocení. Dále lze využít žákovské produkty, rozhovory se žáky, sebehodnocení žáků v různých podobách. Důkazy o učení žáka jsou podkladem pro předávání kvalitních a relevantních informací jejich zákonným zástupcům. 
Pro posuzování důkazů o učení učitel vymezuje výkon žáka směrem k daným kritériím. Kritéria jsou jasné a konkrétní popisy očekávané kvality. Je třeba je vymezit v závislosti na cíli před zahájením jeho naplňování. V průběhu hodnocení kritéria neměníme ani nedoplňujeme.
Kritéria mohou sloužit nejen učiteli, jsou také vhodnou oporou pro žáky při sebehodnocení. V tomto případě musí být vhodně formulována jazykem srozumitelným pro žáky. 
Vhodným prostředkem pro sledování pokroku jednotlivých žáků je žákovské portfolio, které je souborem prací žáka (písemných, výtvarných, fotodokumentačních) sebraných za určité období vzdělávání. Do portfolia se zařazují také komentáře žáka, učitele, zákonných zástupců žáků i spolužáků. Žáky vedeme k výběru prací vybranými otázkami, např.: „Proč sis vybral do portfolia tuto práci? Co ses naučil?“ Při zakládání materiálů do portfolia je důležité označit každý vložený materiál datem pořízení, aby bylo možné sledovat pokrok žáka v čase. 
Při sbírání a vyhodnocování důkazů o učení je výhodné jednotlivé způsoby vzájemně kombinovat. Jen tak je možné získat ucelený pohled na pokroky a výsledky učení žáka ve všech oblastech vzdělávání. 

2.5 Průběžné hodnocení žáků 
D Proč je důležité hodnotit žáky průběžně? 

Průběžné formativní hodnocení je proces, který podporuje učení žáků tím, že poskytuje okamžitou a konkrétní zpětnou vazbu. Netýká se jen známkování, ale i dalších nástrojů, které pomáhají žákům i učitelům sledovat pokrok, rozpoznat jejich silné a slabé stránky a plánovat další kroky v učení. Klíčové principy jsou: objektivnost a aktuálnost, konkrétnost, zaměření na proces učení, aktivní zapojení žáka a bezpečné prostředí pro chybu. Navazuje na přirozenou dětskou zvídavost a motivaci k učení z předškolního vzdělávání a rozvíjí ji v 1. a 2. ročníku ZŠ. Jde často o velmi jednoduché a časově nenáročné techniky. 
Jak formativní zpětnou vazbu zavádět? 
▪ Začněte s jednoduchými technikami, které si žáci rychle osvojí (např. barevné kartičky, prsty, sebehodnotící lístek). 
▪ Kombinujte rychlé aktivity během hodiny s těmi, které vyžadují více času (minikonference, tabulka pokroku). 
▪ Pravidelně zařazujte reflexi a zpětnou vazbu, používejte popisný jazyk. 
▪ Postupně přidávejte další techniky a zapojujte žáky do tvorby kritérií úspěchu. 

Příklady praktických aktivit pro formativní hodnocení (1. stupeň ZŠ) 
1. Barevné kartičky – rychlá zpětná vazba 
▪ Cíl: Okamžitě zjistit úroveň porozumění učiva. 
▪ Jak na to: Každý žák má tři kartičky (např. zelená = rozumím, žlutá = nejsem si jistý, červená = nerozumím). V průběhu vysvětlování nebo po úkolu učitel řekne: „Zvedněte kartičku, jak rozumíte.“ 
▪ Formativní přínos: Učitel okamžitě vidí, kde má zpomalit nebo učivo zopakovat. 
▪ Varianta: Místo barev mohou žáci kreslit smajlíky. 

2. Dvojice – kamarád hodnotitel 
▪ Cíl: Rozvoj sebehodnocení a schopnosti poskytovat zpětnou vazbu. 
▪ Jak na to: Žáci pracují ve dvojicích, dokončí úkol (např. popis obrázku) a partner mu dá 1–2 konkrétní pochvaly a 1 návrh na zlepšení. 
▪ Pravidla: Zpětná vazba musí být pozitivní a konkrétní („Líbí se mi, že jsi použil tři barvy“ vs. „Je to hezké“). 
▪ Formativní přínos: Učí žáky pozorovat práci ostatních a reflektovat svou. 

3. „Dnes se mi povedlo…“ – sebehodnotící lístek 
▪ Cíl: Učit žáky reflektovat vlastní pokrok. 
▪ Jak na to: Na konci hodiny každý žák vyplní krátký lístek: 
• Dnes se mi povedlo… 
• Přš咜ě se chci zlepšit v… 
• M疥 ot痙ku k… 
▪ Formativní přínos: Učitel získá přehled o tom, co žáci vnímají jako své úspěchy i slabiny. 

4. Ukázka – kritéria úspěchu 
▪ Cíl: Ujasnit žákům, co znamená „dobře splněný úkol“. 
▪ Jak na to: Před začátkem práce učitel ukáže vzorové řešení a společně se žáky vytvoří seznam kritérií (např. „obrázek je vybarvený po celé ploše, text má 3 věty“). 
▪ Formativní přínos: Žáci vědí, jak vypadá úspěch a mohou se podle toho sami kontrolovat. 

5. Stupnice prstů 
▪ Cíl: Rychlá, nenáročná kontrola porozumění. 
▪ Jak na to: Po vysvětlení látky učitel řekne: „Ukažte na prstech 1–5, jak tomu rozumíte.“ (1 = vůbec, 5 = úplně). 
▪ Formativní přínos: Dá se použít kdykoliv během hodiny pro úpravu tempa. 

6. Hodnoticí obrázková škála 
▪ Cíl: Vhodné pro mladší žáky, které ještě neumí dobře psát. 
▪ Jak na to: Žákům dáme sadu obrázků (např. želva = potřebuji zpomalit, auto = jdu dobře, raketa = chci více výzev). Po úkolu si žáci zvolí obrázek, který nejlépe vystihuje jejich pocit z práce. 
▪ Formativní přínos: Nenásilná forma sebereflexe pro nejmladší. 

7. Výstupní lístek 
▪ Cíl: Získat přehled o pochopení učiva. 
▪ Jak na to: Na konci hodiny každý napíše na malý lístek odpověď na 1–2 otázky (např. „Napiš jedno nové slovo, které ses dnes naučil/a“). 
▪ Formativní přínos: Učitel získá konkrétní důkaz o porozumění. 

8. „Tři hvězdy a jedno přání“ 
▪ Cíl: Rozvoj pozitivní a konstruktivní zpětné vazby. 
▪ Jak na to: Žák ohodnotí práci spolužáka: napíše 3 věci, co se mu líbí, a 1 tip na zlepšení. 
▪ Formativní přínos: Strukturovaná, přátelská forma vrstevnické zpětné vazby. 

9. Sebehodnotící tabulka 
▪ Cíl: Dlouhodobé sledování pokroku. 
▪ Jak na to: Žáci mají jednoduchou tabulku (týdenní/měsíční) s kritérii: „Rozumím učivu“, „Splnil jsem úkol“, „Požádal jsem o pomoc, když jsem potřeboval“ – označují smajlíkem nebo barvou. 
▪ Formativní přínos: Podporuje uvědomování si vlastního procesu učení. 

10. Minikonference žák – učitel 
▪ Cíl: Individuální, osobní zpětná vazba. 
▪ Jak na to: Krátký (dvou až tříminutový) rozhovor se žákem o jeho práci – co se mu povedlo, co by chtělo zlepšit, co mu pomáhá. 
▪ Formativní přínos: Podpora vztahu učitel – žák, cílená podpora. 

Učitel zajišťuje dostatek podnětů pro průběžné hodnocení – poskytuje zpětnou vazbu žákům, zavádí jednoduché techniky sebehodnocení žáků a eviduje pokroky žáka. Klade si otázky: Je realizované průběžné hodnocení skutečným odrazem žákova pokroku, snahy a dosaženého výsledku? Je objektivní? Je efektivní? Atd. 
Neoddělitelnou součástí formativního přístupu k hodnocení je přirozené využívání sebehodnocení a vrstevnického hodnocení. 

Tipy pro zavádění efektivního sebehodnocení žáků: 
▪ Začínejte pozitivně – vždy nechte žáka nejdřív pojmenovat, co se mu povedlo. 
▪ Buďte konkrétní – místo „bylo to dobré“ spíš „použil jsi pěkně popisné věty“. 
▪ Postupně rozvíjejte – od smajlíků k checklistům a deníčkům. 
▪ Sdílejte se spolužáky – žáci mohou sebehodnocení krátce prezentovat, učí se tím komunikaci a respektu. 
▪ Oceňujte snahu o upřímnost, nikoliv jen „pozitivní“ odpovědi. 
▪ Nesbírejte reflexe od žáků jen „do šuplíku“ – vždy s nimi pracujte (rozhovor, shrnutí, úprava výuky). 

2.6 Postup zavádění z pohledu učitele (funkční a nefunkční postupy) 
D V rámci uplatňování formativního přístupu s přínosem pro žáky, učitele i zákonné zástupce je užitečné vědomě volit takové postupy, které podporují vnitřní motivaci, porozumění a zodpovědnost za učení, a vyvarovat se postupů, které by mohly dobrý záměr oslabit nebo 
zcela znehodnotit. V této kapitole se zaměřujeme na oblasti, kde má způsob hodnocení zásadní vliv na kvalitu učení, a nabízíme pohled na to, jaké přístupy se v praxi osvědčují. 
1. Smysluplná forma hodnocení 
Formativní přístup k hodnocení stojí na konkrétní, popisné zpětné vazbě, která žákům pomáhá porozumět tomu, co se jim daří a jak mohou ve svém učení pokračovat dál. Namísto nahrazování známek symboly (razítka, smajlíky, hvězdičky) je přínosné sdílet informace o procesu učení a dosaženém pokroku. Taková zpětná vazba posiluje vnitřní motivaci, podporuje zodpovědnost za vlastní učení a vede žáky k hlubšímu porozumění. 

2. Hodnocení jako podpora učení 
Hodnocení má největší efekt tehdy, když slouží učení samotnému, nikoli jako nástroj odměn či sankcí. Popisné výroky zaměřené na práci, postup nebo strategii pomáhají žákům vnímat učení jako smysluplný proces. Učitel tak může oceňovat konkrétní kroky, úsilí a strategie, aniž by hodnocení spojoval s osobním potěšením či zklamáním. 

3. Zaměření na učení, nikoli na osobnost žáka 
Hodnocení je podporující tehdy, když se soustředí na činnost, proces a výsledky učení, nikoli na osobnostní rysy žáka. Popis konkrétního chování v dané situaci nebo způsobu práce dává žákovi prostor k rozvoji a změně, aniž by zasahoval do jeho sebepojetí. Smyslem školního hodnocení je pomáhat žákům učit se, ne hodnotit jejich osobnost. 

4. Respektující komunikace jako základ bezpečného prostředí 
Respektující způsob komunikace vytváří bezpečné a důvěryhodné klima, ve kterém se žáci mohou učit otevřeně a bez obav. Všímání si vlastních komunikačních návyků a jejich postupná proměna směrem k respektujícímu vyjadřování pomáhá učiteli budovat vztahy založené na důvěře a spolupráci. 
Podpůrná komunikace se vyznačuje tím, že se vyhýbá nálepkování, srovnávání, ironii, křiku, vyhrožování i nevyžádaným radám a místo toho staví na popisu, naslouchání a jasném vyjadřování očekávání. 

5. Oddělování hodnocení učení a chování 
Pro žáky je velmi přínosné, když dostávají jasnou a srozumitelnou informaci o svém učení. Toho dosáhneme tehdy, když hodnotíme výsledky učení a chování odděleně. Žák tak lépe rozumí tomu, jak si vede v osvojování učiva, a zároveň ví, jaká očekávání se vztahují k chování. 

6. Jasná a předem známá kritéria hodnocení 
Formativní hodnocení je srozumitelné a spravedlivé tehdy, když jsou kritéria hodnocení jasná, konkrétní a známá předem. Žáci tak vědí, na co se mohou soustředit a co je cílem jejich práce. Stabilní a transparentní kritéria podporují pocit jistoty a umožňují žákům převzít větší odpovědnost za vlastní učení. 

7. Konkrétní a popisná zpětná vazba 
Kvalitní zpětná vazba pojmenovává konkrétní silné stránky i oblasti pro další rozvoj a nabízí vodítka, jak postupovat dál. Popisný jazyk dává žákům užitečné informace, které mohou ihned využít ve své další práci, a posiluje jejich schopnost učit se z vlastní zkušenosti. 

8. Práce s chybou jako součástí učení 
Chyba je přirozenou a cennou součástí učebního procesu. Pokud mají žáci prostor chyby objevovat, analyzovat a opravovat sami, rozvíjejí tím svou samostatnost, odvahu i zodpovědnost za učení. Učitel v roli průvodce podporuje hledání řešení a vytváří prostředí, kde se chyb není třeba obávat.

9. Respekt k tempu učení 
Každý žák se učí vlastním tempem. Hodnocení, které dává prostor přemýšlení, zkoušení a postupnému porozumění, podporuje hlubší učení a snižuje tlak na výkon. Důraz na proces místo rychlosti pomáhá všem žákům zažívat úspěch a posiluje jejich sebedůvěru. 

10. Bezpečné a předvídatelné ověřování učení 
Ověřování znalostí má největší přínos tehdy, když je předvídatelné, smysluplné a propojené s učením. Testy a úkoly slouží jako příležitost ukázat porozumění a získat zpětnou vazbu, nikoli jako nástroj nátlaku. Bezpečné prostředí podporuje otevřenost, zvídavost a ochotu učit se. Přepadové testy či zadávání práce „za trest“ naproti tomu vyvolávají v žácích stres a s ním spojené obranné reakce, které učení spíše blokují. 

11. Zapojování sebehodnocení a vrstevnického hodnocení 
Sebehodnocení a vrstevnické hodnocení jsou cennými nástroji, které posilují autonomii žáků a jejich odpovědnost za učení. Žáci se učí reflektovat svou práci, pojmenovávat pokrok a využívat spolupráci s ostatními jako zdroj učení. Učitel tím vytváří prostor pro rozvoj kritického myšlení a aktivního přístupu k učení. 

2.7 Jak komunikovat se zákonnými zástupci 
D 1. Partnerský a respektující přístup 
V komunikaci se zákonnými zástupci se osvědčuje partnerský přístup založený na respektu a spolupráci. Takový způsob jednání posiluje důvěru a vytváří prostor pro otevřený dialog i v situacích, kdy se názory školy a rodiny liší. 
Respektující komunikace dává jasně najevo, že pohled zákonných zástupců má svou hodnotu a že společným cílem je podpora dítěte. Díky tomu se daří předcházet napětí a budovat dlouhodobě funkční vztah mezi školou a rodinou. 

2. Otevřená a srozumitelná komunikace o změně 
Pro úspěšné zavádění formativního přístupu je velmi přínosné průběžně a srozumitelně komunikovat se zákonnými zástupci o tom, jak se mění přístup k hodnocení a co si mohou pod pojmem formativní hodnocení konkrétně představit. Dostatek informací pomáhá předcházet nejistotě, frustraci i odporu, které mohou vycházet z vlastních školních zkušeností rodičů. 
Opakované vysvětlování smyslu slovního hodnocení a jeho přínosů pomáhá zákonným zástupcům lépe porozumět tomu, že cílem není „zrušení kontroly“, ale hlubší podpora učení jejich dítěte. Zároveň je užitečné otevírat téma rozdílu mezi zaměřením na výkon a podporou samotného učebního procesu. 

3. Zaměření na individuální pokrok žáka 
Při sdílení informací o učení je přínosné zaměřovat se na individuální pokrok žáka, jeho strategie a způsob práce, nikoli na rychlost, výkon nebo srovnávání s ostatními. Takové informace lépe podporují rozvoj dítěte a pomáhají zákonným zástupcům porozumět tomu, jak se jejich dítě učí a co mu prospívá. 
Komunikace o obtížích žáka je nejvíce podporující tehdy, když je vedena formou konkrétních pozorování a popisů situací, nikoli formou kritiky. Sdílení silných stránek spolu s oblastmi, kde žák potřebuje podporu, vytváří bezpečný prostor pro spolupráci mezi školou, rodinou a samotným žákem.
Společné hledání možností, jak dítěti pomoci, posiluje důvěru a podporuje pozitivní vztah žáka ke škole i k učení. 

4. Konkrétní a srozumitelné formulace 
Zákonní zástupci mohou své dítě účinně podporovat, pokud dostávají konkrétní, jasné a srozumitelné informace o tom, co se daří a na čem je vhodné dále pracovat. Popis konkrétních kroků nebo strategií je mnohem užitečnější než obecná doporučení. Velmi funkční se v tomto ohledu ukazují rozhovory o učení zapojující samotného žáka, například trojstranné schůzky učitele, zákonného zástupce a žáka. 

5. Sdílená odpovědnost a nabídka spolupráce 
Zákonní zástupci jsou přirozenými partnery školy. Osvědčuje se proto nabízet možnosti spolupráce, nikoli přenášet odpovědnost za učení a výsledky žáka na rodinu. Formulace, které dávají zákonným zástupcům možnost volby a zapojení („Ve škole nyní pracujeme tímto způsobem, doma můžete dítě podpořit například takto…“), posilují jejich kompetenci a podporují spolupráci bez pocitu tlaku či podřízenosti. 

2.8 Postup zavádění z pohledu pedagogického sboru 
D 1. Srozumitelná a otevřená komunikace o změně 

Úspěšné zavádění změny vyžaduje jasnou, transparentní a opakovanou komunikaci ze strany vedení školy. Pokud učitelé rozumějí důvodům změny, jejím cílům a konkrétním krokům, mohou ji vnímat jako smysluplnou a potřebnou. Velmi přínosné je představovat principy formativního hodnocení na konkrétních příkladech z praxe a umožnit učitelům postupně si nové přístupy osvojovat. Důležitou součástí tohoto procesu je také vytváření prostoru pro otázky, pochybnosti a sdílení zkušeností. Když učitelé vědí, co se od nich očekává a proč, mohou se se změnou ztotožnit a stát se jejími aktivními nositeli. 

2. Spoluvytváření změny a zapojení učitelů 
Změna má největší dopad tehdy, když jsou učitelé aktivně zapojeni do jejího plánování a realizace. Možnost podílet se na tvorbě společné vize, diskutovat o směru změny a rozhodovat o konkrétních postupech podporuje pocit smysluplnosti a vlastnictví změny. 
Formativní hodnocení se tak nestává administrativním úkolem, ale přirozenou součástí pedagogického myšlení. Jeho podstatou je dlouhodobá proměna pohledu na učení – vnímání chyby jako příležitosti, důraz na pokrok a vedení žáků k převzetí zodpovědnosti za vlastní učení. Tyto principy se nejlépe rozvíjejí v prostředí otevřeného dialogu a spolupráce. 

3. Prostor pro sdílení, zkoušení a reflexi 
Formativní přístup se rozvíjí postupně a vyžaduje čas na zkoušení, sdílení a reflexi pedagogické praxe. Učitelé potřebují možnost nové postupy vyzkoušet, přizpůsobit je svým žákům a společně reflektovat, co se daří a kde narážejí na obtíže. Pravidelné příležitosti ke sdílení zkušeností s kolegy posilují profesní učení pedagogického sboru a pomáhají ukotvit změnu v každodenní praxi. Prostor pro spolupráci a reflexi je klíčovou podmínkou toho, aby změna měla skutečný dopad na výuku a učení žáků. 

4. Respekt k profesní i emoční náročnosti změny 
Změna přístupu k hodnocení je nejen metodickou, ale také osobní a profesní výzvou. Osvědčuje se proto vytvářet bezpečné prostředí, ve kterém mohou učitelé otevřeně sdílet své nejistoty, obavy i postupné úspěchy. Pokud škola poskytuje podporu, uznává náročnost procesu a dává učitelům čas na adaptaci, může se formativní hodnocení stát zdrojem profesního růstu a vnitřní motivace. 

5. Systematická podpora a další vzdělávání učitelů 
Jednorázové školení je vhodným začátkem, skutečné ukotvení změny však podporuje dlouhodobá a systematická podpora učitelů. Průběžné vzdělávání, mentoring, sdílení dobré praxe, kolegiální hospitace či supervize pomáhají učitelům rozvíjet jistotu v nových přístupech a postupně je integrovat do výuky. Díky této podpoře se změna nestává krátkodobým projektem, ale přirozenou součástí kultury školy. 

2.9 Postup zavádění z pohledu vedení školy 
I 1. Role ředitele při změně kultury hodnocení 
Změna způsobu hodnocení je nejen organizačním krokem, ale především změnou kultury školy. Ředitel je v tomto procesu: 
▪ nositelem vize – představuje a srozumitelně vysvětluje smysl změny, 
▪ průvodcem a podporovatelem týmu – vnímá obavy, buduje důvěru, hledá opory, 
▪ koordinátorem konkrétních kroků – zajišťuje plánování, podporu, komunikaci se zřizovatelem, rodičovskou veřejností, dalšími partnery, 
▪ vzorem změny – přistupuje ke změně věcně, citlivě a s respektem k lidem, tým má šanci ho následovat. 

D Ředitel by měl změnu především vnitřně přijmout a umět ji obhájit v různých kontextech – vůči učitelům, žákům, zákonným zástupcům žáků i veřejnosti. Zavádění změny často přináší nejistotu, tlak z různých stran i vnitřní pochybnosti. Klíčové je, aby si ředitel dovolil nebýt dokonalý, současně zůstal konzistentní, otevřený a transparentní. 

D 2. Analýza výchozí situace školy 
Změna musí vycházet z reality konkrétní školy. Každá škola má jiné podmínky, historii, tým, zvyklosti i jazyk. Proto je klíčové začít zmapováním výchozí situace s respektem k tomu, co už existuje. 
Otázky, které mohou pomoci při zmapování situace a odhalování silných stránek: 
▪ Kde a jak se již ve škole využívá formativní přístup? (např. zpětná vazba místo známky, slovní komentář jako doplněk známky, portfolio, práce s chybou) 
▪ Kde se objevují prvky kriteriálního nebo slovního hodnocení? (např. kritéria ve výtvarné výchově, reflexe u projektové výuky) 
▪ Existuje jednotný jazyk pro hodnocení napříč školou? (Mluvíme o hodnocení podobným způsobem, nebo každý po svém?) 
▪ Kde lze ve škole vnímat příklady kolegiální spolupráce, které by mohly podpořit zavádění slovního hodnocení? (např. výuka s asistentem pedagoga, tandemová výuka, spolupráce mezi začínajícím a zkušeným pedagogem) 
▪ Jak se ve škole mluví o učení? (Je běžné sdílet, co se žákům dařilo, co jim pomohlo porozumět? Nebo je spíše reflektováno chování a výkon? Jaké nástroje nebo chvíle umožňují mluvit o tom, jak se žáci učí?) 

V této fázi není cílem hodnotit, zda je přístup „dostatečně pokročilý“, ale společně si uvědomit, na co lze navázat. 
Ředitel by neměl vnímat rizika jako problém, ale jako přirozenou součást změny, která se dá předvídat, sdílet a postupně rozvolňovat. Už samotné pojmenování obav často pomáhá snižovat napětí a posiluje důvěru. Transparentní komunikace, trpělivá facilitace a zapojení pedagogů do řešení konkrétních obav pomáhá změnu ukotvit. 

Při plánování změny se vyplatí zohlednit specifika školy, například: 
▪ počet tříd a organizační uspořádání 1. stupně (Jak aktuální organizace 1. stupně ovlivňuje možnosti zavádění slovního hodnocení? Je škola malotřídní? Kolik tříd má v ročníku?) 
▪ homogenita/heterogenita kolektivu (Jsou ve škole stabilní ročníkové týmy, nebo je kolektiv personálně proměnlivý? Jaká je v týmu 1. stupně míra vzájemného sladění? Jakým způsobem ve škole probíhá sdílení mezi ročníky? V jakých situacích dochází k předávání zkušeností napříč třídami?) 
▪ poměr začínajících pedagogů a zkušenějších pedagogů, zastoupení pedagogů se zkušeností se slovním hodnocením (Zkušenější učitelé mohou přispět jako mentoři, začínající mohou ke změnám přistupovat s menší mírou setrvačnosti, současně však s potřebou opory.) 
▪ počet žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (Změna hodnocení může být u žáků se SVP příležitostí k individualizaci, i když to přináší vyšší nároky na jazyk a formu sdělení.) 
▪ přítomnost školního psychologa, školního speciálního pedagoga a dalších odborníků (Tito odborníci mohou být přirozenou součástí týmu při nastavování hodnocení a podílet se na zpětné vazbě.) 

I Zohlednění specifik umožní škole zvolit přiměřené tempo změny (v rámci možností vyplývajících ze zákona) a předejít zbytečnému přetížení týmu. Zatímco některé školy zavedou slovní hodnocení ve všech třídách 1. ročníku najednou, jiné mohou zkusit nejprve ve školním roce 2026/27 „pilotáž“ v jedné třídě, a tím usnadnit povinné zavádění v ostatních třídách. Důležité je, aby si škola vytvořila vlastní plán, který bude realistický, srozumitelný a bude ctít její rytmus a hodnoty. U malotřídní školy je nutno počítat s tím, že se změna hodnocení v 1. nebo 2. ročníku dotkne celé spojené třídy. Formativní přístup je žádoucí uplatnit u celé třídy, ovšem to, zda budou žáci vyšších ročníků také známkováni, je nutno si ve škole ujasnit: možné jsou obě varianty (ano i ne). Logickou možností je i postupný náběh, kdy žáci dříve hodnocení známkou jsou známkováni i nadále. Žáci 1. ročníku hodnocení slovně pak už budou hodnoceni pouze slovně minimálně po celou dobu docházky do spojené třídy, tedy např. do 3. či 4. ročníku. 

D 3. Tvorba školní strategie zavádění slovního hodnocení 
Zavádění slovního hodnocení probíhá jako řízený proces, který vyžaduje promyšlené kroky, jasné cíle a prostor pro úpravy. Strategii je třeba vytvářet tak, aby byla realistická, sdílená a reflektovala specifika školy. Pokud se do ní učitelé promítají, je větší šance, že ji budou vnímat jako vlastní, nikoli jako nařízenou „shora“.
a) Vymezit cíl 
Cíl by měl být konkrétní, dosažitelný a formulovaný veřejně s ohledem na skutečné podmínky školy. Může být vyjádřen např. takto: 
Od září 2027 škola používá ve všech 1. ročnících slovní hodnocení namísto známek. 
Od září 2027 jsou učitelé ve všech 1. ročnících schopni pracovat s formativním a kriteriálním přístupem. 
Od září 2027 má škola vytvořené vzorové materiály, dohodnutý jazyk hodnocení a nastavené komunikační kanály směrem k zákonným zástupcům žáků. 
Od září 2028 škola používá ve všech 1. a 2. ročnících slovní hodnocení namísto známek. 
b) Stanovit etapy a časový rámec 
Změna je zvládnutelnější, pokud je rozdělena do menších kroků. Ty mohou vypadat například takto: 

2026–2027 
▪ zapojení pilotních tříd, 
▪ zanesení možnosti/povinnosti slovního hodnocení v pilotních třídách do školního řádu a školního vzdělávacího programu, 
▪ vytváření příkladů slovního hodnocení; první reflexe a ladění jazyka hodnocení, 
▪ sdílení zkušeností v rámci týmu i v rámci návštěv a stáží ve školách se zkušeností se slovním hodnocením, 
▪ podpora vzdělávání ve formativním přístupu u aktivních pedagogů, 
▪ metodické dny a interní školení, 
▪ zapojení zákonných zástupců žáků formou informačních setkání. 

2027–2028 
▪ plošné zavedení slovního hodnocení v 1. ročníku, 
▪ evaluace procesu, získávání zpětné vazby od učitelů, žáků a jejich zákonných zástupců, 
▪ příprava aktualizace dokumentů – slovní hodnocení v 1. a 2. ročníku jako výhradní způsob hodnocení promítnout do kapitol hodnocení výsledků vzdělávání a chování ve školním řádu a ve školním vzdělávacím programu. 

2028–2029 
▪ plošné zavedení slovního hodnocení v 1. a 2. ročníku, 
▪ posilování kompetencí v oblasti slovního hodnocení v celém pedagogickém týmu školy, 
▪ dolaďování, sdílení příkladů z praxe, 
▪ evaluace procesu, získávání zpětné vazby od učitelů, žáků a zákonných zástupců žáků, 
▪ diskuse o případném rozšíření slovního hodnocení na další ročníky. 

c) Vytvořit vnitřní plán a metodický rámec 
Strategie změny by neměla zůstat jen „v hlavě vedení školy“. Doporučuje se vytvořit: 
▪ interní metodický dokument, který popíše východiska, postup, termíny a odpovědnosti, 
▪ plán pedagogického řízení a kontroly, který zahrne i vzdělávání, mentoring, podmínky pro vznik učících se komunit pedagogů, nastavení jejich společného učení a sdílení, včetně vyhodnocování průběhu, 
▪ doplnění ŠVP a školního řádu (části o hodnocení) tak, aby byly změny zakotvené formálně i věcně. 

d) Pravidelně revidovat plán 
I sebelepší plán bude během realizace potřebovat úpravy. Doporučuje se: 
▪ počítat s tím, že se vše nemusí podařit napoprvé perfektně, 
▪ vytvořit prostor pro reflexi postupu (např. jednou za čtvrtletí na metodickém dnu), 
▪ umožnit úpravu tempa podle aktuální situace ve škole (např. v případě personálních změn nebo vyšší míry nejistoty v týmu). 

I 4. Zapojení pedagogického týmu 

Zásadní podmínkou úspěšné změny není pouhé informování pedagogů, ale jejich skutečné zapojení. Změna, která je předkládána jako „hotová“, bývá vnímána jako administrativní tlak. Změna, která vzniká společně, má větší šanci zakořenit. V tomto případě je sice pevně dáno, co se má stát, ale v kompetenci každé školy je, jak změna konkrétně proběhne. Podporou pedagogů v procesu změny se podrobně zabývá předchozí kapitola. 
Změna způsobu hodnocení je úzce propojena s rozvojem profesní identity učitele. Nepostačuje pouze „naučit se novou formu“, je třeba si osvojit jiný způsob přemýšlení o učení a o hodnocení procesu naplňování očekávaných výsledků učení. Proto je zásadní vzdělávání učitelů. 

Formy profesního učení: 
▪ semináře a webináře (nabídka NPI ČR, pedagogických fakult, odborníků z praxe); 
▪ interní a externí mentoring (dlouhodobější spolupráce s kolegou uvnitř školy nebo s externím mentorem z jiné školy či organizace; zaměřeno na individuální podporu při zavádění slovního hodnocení, pozorování výuky, společné plánování a zpětnou vazbu); 
▪ práce s kazuistikami a materiály žáků (analýza reálných situací a výsledků činnosti žáků, rozbor formativní zpětné vazby); 
▪ videonahrávky s ukázkami hodnocení (např. reflexe nad videem z výuky s popisem práce učitele); 
▪ kolegiální návštěvy, stínování mezi třídami i mezi školami (pozorování výuky mezi učiteli, sdílená reflexe po hodině, propojování komunit škol). 

D 6. Komunikace se zákonnými zástupci žáků, zřizovateli a veřejností 

Slovní hodnocení se dotýká nejen školního prostředí, ale také očekávání a představ zákonných zástupců žáků, zřizovatelů i širší veřejnosti. Úspěšnost zavádění závisí i na tom, jak srozumitelně a důvěryhodně se bude o změně jednat ze strany ředitele a dalších členů vedení školy. Ředitel školy hraje klíčovou roli jako tlumočník smyslu změny a zároveň moderátor dialogu s okolím. Jeho cílem je naslouchat a vysvětlovat, nejen obhajovat. Důležité je komunikovat jednoduše, srozumitelně, konkrétně, zdůrazňovat přínosy pro žáky.

7. Využití dostupné podpory a externích nástrojů 
Ředitel školy se během zavádění změny může opírat o řadu odborných, metodických i kolegiálních zdrojů, které mohou školám významně pomoci – ať už ve fázi přípravy, pilotování nebo vyhodnocování změny. 
Smyslem této části není vytvořit úplný seznam všech možností, ale připomenout, že kvalitní podpora už existuje – a často ji stačí aktivně vyhledat a vhodně propojit s vnitřním plánem školy. 

Možnosti podpory: 
▪ Národní pedagogický institut (NPI ČR) 
Metodické příručky, webináře, doporučené kurzy (např. k formativnímu přístupu, hodnocení, portfoliím), možnost konzultací nebo účasti v síti učících se škol. 
▪ vzdělávací programy a nabídky pedagogických fakult 
Cílené kurzy nebo letní školy zaměřené na hodnocení, tvorbu kritérií, sebehodnocení. 
▪ projektové programy a sítě 
Např. metodické kabinety a různé organizace působící ve školství 
▪ vizuální a metodické materiály 
Infografiky, ukázky vysvědčení, vzorové formulace (např. dostupné přes portály NPI nebo „Vysvědčení JINAK“). 

8. Pravidelná reflexe a vyhodnocování 
Změna bez průběžného reflektování ztrácí smysl a snadno sklouzává k formální aktivitě. Pravidelné vyhodnocování pomáhá škole ověřit, zda zavádění slovního hodnocení skutečně naplňuje očekávání – a zároveň posiluje kulturu otevřenosti a učení. 

Reflexe by měla být vnímána jako součást procesu, nikoli jako kontrola. Pokud se zpětná vazba sbírá systematicky a s respektem, stává se zdrojem energie a zlepšení. Doporučuje se: 
▪ nastavit systém sledování pokroku: 
Například formou každoroční sebehodnotící zprávy školy či zprávy týmu 1. stupně, kde se pojmenuje, co se podařilo, co potřebuje doladit a co se plánuje pro další rok. 
▪ sbírat zpětnou vazbu od učitelů, žáků a jejich zákonných zástupců: 
Může jít o anonymní dotazníky, řízené rozhovory, sdílené dokumenty či společné reflexe na metodických setkáních. 
U žáků se doporučuje zvolit jednoduchou a věku přiměřenou formu (např. reflexní list, nástěnka „Co mi pomáhá se učit“). 
▪ mluvit otevřeně o tom, co se daří i nedaří: 
Otevřenost snižuje stres a zvyšuje důvěru v týmu. Selhání není chyba. Je to zdroj učení – pokud se s ním pracuje kultivovaně.
▪ upravit plán podle reálných potřeb školy: 
Reflexe má smysl jen tehdy, když na ni navazuje živý proces úprav. 

I 9. Shrnutí principů úspěšné změny 
Změna způsobu hodnocení je více než administrativní krok – je to postupná proměna kultury školy. Úspěch nezávisí jen na dokumentech a metodikách, ale především na postojích lidí, na důvěře v týmu a na schopnosti školy učit se spolu se žáky. 

2.10 Využití generativní umělé inteligence k podpoře formativního přístupu 
I 1. Úvod – Co je generativní umělá inteligence (GenAI) 
Digitální technologie se vyvíjejí velmi rychle a spolu s nimi i nástroje umělé inteligence. GenAI, například chatovací aplikace, může pedagogům ulehčit mnoho práce spojené s hodnocením žáků. Pomáhá s formulací cílů učení, tvorbou hodnotících kritérií a sebehodnotících škál pro žáky, s psaním slovního hodnocení i zpětné vazby atd. GenAI šetří čas a umožňuje učiteli více se věnovat žákům. 

2. Co přináší GenAI do oblasti formativního přístupu a slovního hodnocení 
Umělá inteligence dokáže zjednodušit opakující se úkoly, tím učiteli šetří čas i energii. Učitel se může více soustředit na individuální podporu žáků. Chatbot umí také rychle navrhnout úpravy zadání nebo hodnocení pro různé úrovně žáků, včetně žáků se SVP. Pomáhá třídit informace, hledat souvislosti a navrhovat vhodné formulace. 

§ 3. GenAI nezastupuje učitele, je to vhodný nástroj pro usnadnění práce 
GenAI může být dobrým pomocníkem, ale rozhodující slovo musí mít vždy učitel. Je důležité, aby každý text vytvořený pomocí AI zkontroloval a upravil podle potřeby – především kvůli přesnosti, srozumitelnosti a vhodnému tónu textu. Učitelova empatie, zkušenost a cit pro žáka jsou nenahraditelné. 

D 4. Jak pracovat s chatbotem při formativním hodnocení 
Smysluplné využití GenAI vychází z prvků formativního hodnocení: stanovení cíle, určení kritérií, sebehodnocení a zpětná vazba. Základem všeho je dobře napsaný vzdělávací cíl. 

I Formulace výukového cíle 
Chatbot může pedagogovi pomoci vytvořit jasný, smysluplný a přiměřený cíl. Do zadání stačí uvést předmět, ročník, očekávaný výsledek učení a konkrétní téma. GenAI poté nabídne návrh formulace cíle, který odpovídá věku a schopnostem žáků, je konkrétní, ověřitelný a vyjádřený pozitivním jazykem. Kromě toho může chatbot poskytnout i několik variant podle různé úrovně náročnosti nebo navrhnout, jak cíl se žáky sdílet, tak aby mu rozuměli a dokázali se s ním ztotožnit. 
Můžete vyzkoušet konkrétního AI asistenta v ChatGPT: https://chatveskole.cz/databaze-promptu/formulace-vyukoveho-cile-2/

Formulace kritérií hodnocení 
Z cíle lze s pomocí GenAI odvodit konkrétní a žákům srozumitelná kritéria, která jasně popisují, co má žák zvládnout, jak vypadá kvalitní výkon a podle čeho to pedagog pozná. Chatbot může pedagogovi nabídnout několik návrhů těchto kritérií podle různé úrovně obtížnosti nebo podle vzdělávacích potřeb žáků. Umí také pomoci s formulacemi, které jsou pozitivní, motivační a přístupné žákům, aby lépe rozuměli, co se od nich očekává. 
Můžete vyzkoušet konkrétního AI asistenta v ChatGPT: https://chatveskole.cz/databaze-promptu/formulace-kriterii-hodnoceni/ 

Škály sebehodnocení pro žáky 
Sebehodnocení pomáhá žákům převzít odpovědnost za vlastní učení. Chatbot dokáže převést kritéria do čtyř jasných popisů výkonu, například na základě přístupu Vysvědčení jinak – škály JČTÚ (Ještě neosvojeno – Částečně osvojeno – Téměř osvojeno – Úplně osvojeno). Popisy jsou pozitivní a pomáhají žákům pochopit, kde se právě nacházejí. 
Můžete vyzkoušet konkrétního AI asistenta v ChatGPT: https://chatveskole.cz/databaze-promptu/vytvareni-sebehodnotici-skaly-pro-zaky/ 

Tvorba návrhu slovního hodnocení 
Psaní slovního hodnocení je časově náročné a vyžaduje soustředění i cit pro konkrétní žáky. Chatbot může učiteli pomoci vytvořit první návrh textu na základě informací o pokroku žáka, jeho silných stránkách, obtížích nebo přístupu k učení. Umí také navrhnout různé varianty tónu – například formální pro vysvědčení nebo přátelštější pro průběžnou zpětnou vazbu. Chatbot dokáže text přizpůsobit i věku žáka nebo konkrétní situaci (např. pochvala, povzbuzení, návrh dalšího kroku). Vždy je nutné, aby pedagog text zkontroloval, doplnil konkrétní příklady z praxe a upravil podle svého uvážení tak, aby vyzněl přirozeně a odpovídal osobnosti žáka. 
Můžete vyzkoušet konkrétního AI asistenta v ChatGPT: 
https://chatveskole.cz/databaze-promptu/generovani-slovniho-hodnoceni/ 

5. Využití v praxi – Integrace GenAI do cyklu formativního hodnocení 
Od tematického plánu ke kritériím hodnocení 
Využití GenAI může začít už při samotném plánování výuky. Doporučuje se pracovat s týdenními nebo měsíčními plány, které žákům přinášejí pocit jistoty a pomáhají jim lépe se zorientovat v učivu. Z OV/OVU v ŠVP pomůže GenAI pedagogovi vytvořit jasný a kompetenčně zaměřený výukový cíl pro daný tematický celek. 
Jakmile je hlavní cíl v souladu s ŠVP stanoven, může pedagog s pomocí GenAI snadno tvořit dílčí cíle pro jednotlivé aktivity nebo vyučovací bloky. Následně mu pomůže vygenerovat konkrétní, srozumitelná a měřitelná kritéria hodnocení, která jsou pochopitelná jak pro pedagoga, tak pro žáky. Tato kritéria lze převést i do podoby, která je přiměřená věku žáků – například do mapy učebního pokroku, kterou mohou žáci sledovat ve třídě na nástěnce. 

Tvorba sebehodnotících škál a sběr důkazů 
Aby se žáci mohli aktivně zapojit do hodnocení, potřebují umět přemýšlet o vlastním pokroku. GenAI pomáhá vytvářet sebehodnotící škály, které vycházejí z konkrétních kritérií. Umí převést obecné formulace do čtyř jasných a pozitivně vyjádřených úrovní výkonu, které jsou pochopitelné i pro nejmladší žáky a vyhýbají se podobě známkování. 
V praxi se tyto škály často využívají ve formě výstupních lístků (tzv. exitek nebo propustek), které žáci vyplňují na konci aktivity nebo vyučování. Výstupní lístek pomáhá učiteli rychle zjistit, jak žáci porozuměli osvojovanému obsahu, zároveň rozvíjí jejich schopnost sebereflexe. Slouží také ke sběru důkazů o učení. Kromě sebehodnocení podle škály lze lístky doplnit o otevřené otázky či prostor pro komentář pedagoga. 

Generování návrhu slovního hodnocení pomocí GenAI 
Výstupní lístky a další podklady představují cenné důkazy o pokroku žáka. Tyto materiály – včetně sebehodnotících škál a komentářů učitele – lze jednoduše digitalizovat. Pedagog může například vyfotit vyplněné propustky nebo uložit tematické plány s cíli a kritérii a nahrát je do chatbota. 
Chatbot pak dokáže tato data zpracovat a vytvořit návrh strukturovaného a motivačního textu slovního hodnocení nebo zpětné vazby. Do textu automaticky zapojí informace o silných stránkách, obtížích, pokroku i doporučeních pro další rozvoj. GenAI tak převádí data do srozumitelného jazyka, který vystihuje individuální cestu žáka a ukazuje jeho posun i další možnosti zlepšení. 

§ 6. Bezpečnost dat 
Při práci s AI je nesmírně důležité chránit osobní údaje žáků. Používejte jen kódy nebo přezdívky a vyhýbejte se jakýmkoli údajům, podle nichž by bylo možné žáka identifikovat. Tuto zdánlivou „maličkost“ nelze v žádném případě podcenit! 

D 7. Závěrečná doporučení 

GenAI může být velkým pomocníkem při hodnocení. Aby ji bylo možné využít naplno, je potřeba rozvíjet vlastní dovednosti v oblasti formativního přístupu – především psaní cílů, práci s kritérii a sběr důkazů o učení. 

Ukázky vysvědčení 
V této části doporučení najdete několik ukázek vysvědčení se slovním či kriteriálním hodnocením. Je však třeba mít na paměti, že změna formy vysvědčení nemůže být to jediné, co se ve škole změní. Vysvědčení je pouze pomyslnou „třešničkou na dortu“, daleko důležitější je to, co se děje každý den ve třídě. Právě tam se ve skutečnosti rozhoduje o tom, jaký vztah ke vzdělávání si mladí lidé osvojí. 
Celý kolektiv autorů vám přeje na této cestě mnoho sil, štěstí a úspěchů. 
	
	Ukázka slovního hodnocení na vysvědčení v 1. ročníku v 1. pololetí: 

Milá Terezko, 
máš za sebou 1. pololetí 1. ročníku a poprvé dostáváš vysvědčení se slovním hodnocením. V naší třídě se podílíš na vytváření bezpečného prostředí. S respektem přistupuješ ke svým spolužákům, dokážeš prosadit svůj názor a poskytuješ prostor i ostatním, aby se mohli vyjádřit. Zapojuješ se do činností v hodinách, nejraději pracuješ ve dvojici, nevadí ti ale ani pracovat o samotě.

Český jazyk 
Bez potíží poznáš a čteš písmena, slabiky a slova. Správně vyslovuješ všechna písmena, rozlišíš dlouhé a krátké samohlásky. Vždy respektuješ základní komunikační pravidla v rozhovoru. Na základě vlastních zážitků s malou dopomocí tvoříš krátký mluvený projev. Dokážeš vyprávět krátký příběh podle seřazené obrázkové osnovy. Téměř vždy dokážeš stručně svými slovy shrnout krátký příběh, který jsi slyšela a vyjádříš vlastní pocity z příběhu. Bez potíží užíváš správné gramatické tvary slov ve svém mluveném projevu. Samostatně zvládáš základní návyky spojené se psaním. Obvykle píšeš správné tvary písmen a číslic, správně spojuješ písmena i slabiky. Většinou dokážeš porovnat významy slov a roztřídit je do skupin. 

Matematika 
Váhavě počítáš předměty po jednotkách 0–10, s dopomocí řešíš jednodušší slovní úlohy. Většinou seřadíš čísla podle posloupnosti a doplníš číselnou řadu. Bez potíží přečteš, zapíšeš a porovnáš čísla 0–10, pracuješ s pojmy větší, menší s využitím číselné osy. Správně zobrazíš číslo na číselné ose. Téměř vždy ukážeš posloupnost čísel na číselné ose a používáš správně pojmy za, před, mezi. Samostatně poznáš čtverec, trojúhelník, obdélník a kruh. Pomocí pojmů větší, menší, kratší a delší bezpečně porovnáš a odhadneš jejich velikost. 

Prvouka 
Samostatně zakreslíš do plánku naší třídy místo, kde sedíš, snadno se orientuješ v místě naší školy. Bezpečně přecházíš silnici a dodržuješ základní pravidla bezpečného chování na ulici. Vždy jednáš tak, abys neohrožovala zdraví své ani ostatních. Bez potíží pojmenuješ členy rodiny a popíšeš jejich úlohy a role. Oslovuješ spolužáky jménem a dodržuješ zásady bezpečného soužití ve třídě. Správně pojmenuješ dny v týdnu. Přesně pojmenuješ části dne, činnosti v průběhu dne, vhodně používáš pojmy ráno, dopoledne, poledne, odpoledne a večer. S jistotou pojmenuješ a stručně popíšeš roční období, dokážeš popsat změny počasí. Výstižně popíšeš svůj denní režim, svými slovy vyjádříš své základní hygienické návyky, bezpečně víš, jaké jídlo a pití je dobré pro tvé zdraví. 

Anglický jazyk 
Obvykle rozumíš jednoduchým pokynům a otázkám v angličtině a dokážeš na ně reagovat. Podle obrázků téměř vždy správně pochopíš význam slov a jednoduchých vět týkajících se témat, kterými se v hodinách zabýváme. Se správnou výslovností opakuješ slova i delší slovní spojení. Umíš několik anglických říkadel a písniček. 

Hudební výchova 
Zpíváš na základě svých schopností čistě jednohlasé písně, provádíš hlasová a dechová cvičení. Podle poslechu rozlišíš ukolébavku a vánoční koledu, poznáš také českou hymnu. Vytleskáš rytmus, rytmizuješ říkadla a jednoduché texty. Rozlišíš a dokážeš pojmenovat několik hudebních nástrojů. Využíváš hudební nástroje k doprovodné hře. Baví tě zpěv s kytarou. 

Výtvarná výchova 
Rozpoznáš základní barvy a kontrast mezi nimi. Volně výtvarně ztvárníš svět kolem tebe a spontánně kreslíš, maluješ a modeluješ. V oblibě máš vodové barvy.

Pracovní činnosti 
Pracuješ různými způsoby s papírem, třídíš a dotváříš přírodní materiál, tvoříš z modelíny podle své představy, vyrábíš jednoduché výrobky podle předlohy. Ráda vystřihuješ z papíru. 

Tělesná výchova 
Cvičíš jednoduché cviky pro správné držení těla. Provádíš samostatně i ve skupině jednoduché cviky, rozvíjíš rychlost, vytrvalost, sílu, pohyblivost a koordinaci. Dokážeš předvést jednoduchá rytmická cvičení podle hudby. Baví tě kolektivní hry a honičky. 
	
	Ukázka kriteriálního hodnocení na vysvědčení v 1. ročníku v 1. pololetí 

Milá Terezko, 
máš za sebou 1. pololetí 1. ročníku a poprvé dostáváš vysvědčení se slovním hodnocením. V naší třídě se podílíš na vytváření bezpečného prostředí. S respektem přistupuješ ke svým spolužákům, dokážeš prosadit svůj názor a poskytuješ prostor i ostatním, aby se mohli vyjádřit. Zapojuješ se do činností v hodinách, nejraději pracuješ ve dvojici, nevadí ti ale ani pracovat o samotě.

Český jazyk 
Očekávané výsledky učení 	Míra zvládnutí 
ne – spíše ne – spíše ano – ano 
Poznám a přečtu písmena, slabiky a slova 	* * 
Správně vyslovuji písmena 	* * * 
Odlišuji dlouhé a krátké samohlásky 	* * * 
Respektuji základní komunikační pravidla v rozhovoru 	* * * 
Dokážu vyprávět krátký příběh ze svého života 	* * 
Seřadím části obrázkové osnovy a vyprávím podle nich příběh 	* * * 
Shrnu krátký příběh a vyjádřím své pocity z příběhu 	* * 
Používám v mluveném projevu správné tvary slov 	* * * 
Zvládám základní hygienické návyky spojené se psaním 	* * * 
Píšu správné tvary písmen a číslic, správně spojuji písmena i slabiky 	* * * 
Porovnám významy slov a roztřídím slova do skupin podle významu 	* * * * 

Matematika 
Očekávané výsledky učení 	Míra zvládnutí 
ne – spíše ne – spíše ano – ano 
Umím počítat předměty v souboru po jednotkách 0–20 	* * * 
Vyřeším jednoduché slovní úlohy 	* 
Přečtu, zapíšu a porovnám čísla 0–20, pracuji s pojmy větší, menší s využitím číselné osy 	* 
Zobrazím číslo na číselné ose 	* * 
Ukážu posloupnost čísel na číselné ose, používám správně pojmy za, před, mezi 	* 
Seřadím čísla podle posloupnosti, doplním číselnou řadu 	* * 
Poznám čtverec, trojúhelník, obdélník a kruh 	* * * * 
Pomocí pojmů větší, menší, kratší a delší porovnám a odhadnu velikost rovinných útvarů 	* * * 

Prvouka 
Očekávané výsledky učení 	Míra zvládnutí 
ne – spíše ne – spíše ano – ano 
Zakreslím do náčrtu třídy místo, kde sedím 	* * * 
Orientuji se v místě školy 	* * * * 
Uplatňuji základní pravidla bezpečného chování účastníků silničního provozu 	* * * 
Pojmenuji členy rodiny a popíšu jejich úlohy a role 	* * * * 
Oslovuji spolužáky jménem a dodržuji zásady bezpečného soužití ve třídě 	* * * 
Pojmenuji všechny dny v týdnu 	* * * 
Pojmenuji části dne a činnosti dne, vhodně používám pojmy ráno, dopoledne, poledne, odpoledne a večer 	* * * 
Pojmenuji a charakterizuji roční období, dokážu popsat změny počasí, které pozoruji 	* * * * 
Popíšu svůj denní režim, základní hygienické návyky a rozlišuji zdravou a nezdravou výživu 	* * * * 

Anglický jazyk 
Očekávané výsledky učení 	Míra zvládnutí 
ne – spíše ne – spíše ano – ano 
Rozumím jednoduchým pokynům a otázkám učitele, které jsou sdělovány pomalu, a reaguji na ně 	* 
Rozumím slovům a jednoduchým větám týkajících se osvojovaných témat, pokud mám k dispozici obrázky 	* * 
Opakuji slova a použiji je ve slovních spojeních 	* * 
Reprodukuji říkadla a jednoduché písně 	* * * 

Hudební výchova 
Očekávané výsledky učení 	Míra zvládnutí 
ne – spíše ne – spíše ano – ano 
Zpívám na základě svých schopností čistě jednohlasé písně 	* * * 
Provádím hlasová a dechová cvičení 	* * * * 
Rozpoznám různé skladby (ukolébavku, vánoční koledu a hymnu ČR) 	* * * 
Vytleskám rytmus 	* * * 
Využívám hudební nástroji k doprovodné hře 	* * * 
Pojmenuji hudební nástroje 	* * * 

Výtvarná výchova 
Očekávané výsledky učení 	Míra zvládnutí 
ne – spíše ne – spíše ano – ano 
Rozeznám základní barvy a barevný kontrast 	* * * * 
Volně výtvarně ztvárním okolní svět 	* * * * 
Kreslím, maluji a modeluji 	* * * * 

Tělesná výchova 
Očekávané výsledky učení 	Míra zvládnutí 
ne – spíše ne – spíše ano – ano 
Znám a cvičím jednoduché cviky pro správné držení těla 	* * * * 
Provedu samostatně i ve skupině jednoduché cviky 	* * * * 
Rozvíjím rychlost, vytrvalost, sílu, pohyblivost i koordinaci 	* * * 
Předvedu jednoduchá rytmická cvičení podle hudby 	* * * 
Hraji kolektivní hry 	* * * * 

Slovníček vybraných pojmů 
	
	FORMATIVNÍ PŘÍSTUP je způsob výuky, při kterém učitel průběžně pomáhá žákům zlepšovat se tím, že jim dává srozumitelnou zpětnou vazbu a vede je k samostatnému přemýšlení o vlastním učení. Při formativním přístupu učitel systematicky zjišťuje, kde se žáci v učení nacházejí, kam mají směřovat a jak se tam mohou dostat. Podle toho průběžně upravuje výuku a podporu žáků. 
	CHATBOT je program (často využívající umělou inteligenci), který dokáže komunikovat s uživatelem podobně jako člověk. 
	KRITÉRIUM je znak nebo měřítko, podle kterého hodnotíme, jak dobře někdo něco udělal. Ve vzdělávání znamená kritérium konkrétní popis výkonu nebo výsledku učení. 
	KRITERIÁLNÍ HODNOCENÍ je způsob, jak hodnotit práci žáků podle předem daných a jasně stanovených kritérií. Díky tomu žáci vědí, co se od nich očekává, co mají splnit a co zlepšit. Hodnocení je tak spravedlivější a srozumitelnější. 
	METAKOGNITIVNÍ DOVEDNOSTI jsou schopnosti, díky kterým člověk přemýšlí o tom, jak se učí. Jinými slovy, jde o to, že člověk umí přemýšlet o svém myšlení a učení – například si klade otázky jako: Rozumím tomu? Co mi pomáhá si to zapamatovat? Co bych měl udělat jinak? 
	NENÁSILNÁ KOMUNIKACE je způsob, jak mluvit a naslouchat tak, aby se lidé lépe chápali a řešili spory bez hádek a obviňování. Zaměřuje se na to, co kdo cítí, co potřebuje a jak to může říct druhému s respektem. 
	POPISNÝ JAZYK se snaží co nejobjektivněji zachytit skutečnost, bez přidávání osobních názorů, emocí nebo hodnocení. Typické rysy: neutrální, věcná slova, konkrétní popis faktů, snaha být nezaujatý, popisuje, co se stalo. Popisný jazyk je vhodným jazykem pro slovní hodnocení. 
	V kontrastu k tomu HODNOTÍCÍ JAZYK vyjadřuje hodnocení, postoj nebo emoce mluvčího. Nejde tedy jen o popis, ale o vyjádření názoru. Typické rysy: vyjadřování subjektivního názoru, emocionálně zabarvená slova, pozitivní nebo negativní přídavná jména. Hodnotící jazyk není vhodný pro slovní hodnocení. 
	PRINCIP WIN-WIN znamená, že se lidé snaží najít takové řešení, které je výhodné pro obě strany. Nikdo neprohrává, všichni získávají. Cílem je spolupráce, ne soutěžení. 
	ZPĚTNÁ VAZBA je informace o tom, jak jsme něco udělali. Pomáhá nám pochopit, co se nám povedlo, co můžeme zlepšit a jak na to. Ve škole ji dává učitel žákům, ale může probíhat i mezi žáky navzájem nebo od žáka směrem k učiteli. 

Další materiály


Z dotazů zaslaných České školní inspekci a odpovědí na ně 
 
1.1 Patří Vaše dítě k „poškolákům“? 
Ještě stále se lze ve školách setkat s tím, že učitel operativně vyřeší vzniklý prohřešek žáka uložením povinnosti zůstat ve škole po vyučování, ba dokonce za „zlobivého“ žáka nebo skupinku žáků uloží takový „trest“ celé třídě. Právní východiska, na jejichž základě je nutno takový postup posoudit, však dávají zapravdu rodičům, jimž se uvedená praxe nelíbí. 
Školský zákon v ustanovení o výchovných opatřeních sice hovoří o kázeňských opatřeních bez právních důsledků pro žáka, k nimž by mohlo být z neznalosti přiřazeno i „poškoláctví“, podrobné rozpracování kázeňských opatření využitelných ve škole je však přehledně vymezeno v prováděcích právních předpisech ke školskému zákonu – vyhláškách, upravujících postup odděleně pro oblast základních škol a středních škol. 
V obsahu uvedených vyhlášek je respektována skutečnost, že podrobnosti k výkonu práv a povinností žáků ve škole nebo školském zařízení a pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání a výchovy žáků jsou podle školského zákona stanoveny školním řádem, který ředitel školy vydává a zveřejňuje na přístupném místě ve škole, a současně je povinen s ním prokazatelně seznámit všechny zainteresované osoby – zaměstnance i žáky a informovat o jeho vydání a obsahu zákonné zástupce nezletilých dětí a žáků. Podrobněji je pak ve vyhláškách stanoveno, jaká mohou tyto školy ukládat žákovi kázeňská opatření bezprostředně po jeho nežádoucím činu v případě, že svým neuváženým jednáním poruší některé povinnosti stanovené školním řádem, přičemž jsou kázeňská opatření odstupňována podle závažnosti takového porušení. Vyhlášky také upřesňují, že součástí školního řádu jsou i pravidla pro udělování pochval a jiných ocenění a ukládání napomenutí a důtek. Ponechávání žáků „po škole“ však k uvedeným opatřením opravdu nenáleží. 
Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, § 30 Školní řád, vnitřní řád a stipendijní řád, § 31 Výchovná opatření 
Vyhláška č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, ve znění pozdějších předpisů, § 17 Výchovná opatření 
Vyhláška č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři, ve znění pozdějších předpisů, § 10 Výchovná opatření 
1.2 Jaká kázeňská opatření lze žákovi uložit? 
Ve školách poskytujících základní vzdělávání může třídní učitel ve své pravomoci uložit žákovi, který porušil své povinnosti stanovené školním řádem, napomenutí třídního učitele, a uložení takového kázeňského opatření musí neprodleně a prokazatelně spolu s důvody tohoto kroku sdělit žákovi i jeho rodičům nebo jiným zákonným zástupcům. Jedná-li se však již o větší závažnost porušení školního řádu, za něž je třídní učitel oprávněn uložit důtku třídního učitele, je povinen opět neprodleně a prokazatelně s uvedením důvodů o jeho uložení informovat nejen žáka a jeho zákonného zástupce, ale i ředitele školy. Jedná-li se o zvlášť závažné porušení, pak může následovat důtka ředitele školy, a ředitel školy je rovněž vázán stejnou oznamovací povinností vůči žákovi i jeho zákonným zástupcům v případě uložení důtky ředitele školy, kterou však lze v základní škole uložit pouze po projednání v pedagogické radě. 
Ve školách poskytujících střední vzdělávání lze při zaviněném porušení povinností stanovených školním řádem žákovi uložit napomenutí třídního učitele, napomenutí učitele odborného výcviku, důtku třídního učitele nebo důtku ředitele školy, a to rovněž podle závažnosti tohoto porušení. Uložení napomenutí nebo důtky a jeho důvody je nutno prokazatelným způsobem oznámit žákovi a zákonnému zástupci nezletilého žáka, přičemž třídní učitel nebo učitel odborného výcviku neprodleně oznámí uložení důtky rovněž řediteli školy. 
Pravidla pro ukládání napomenutí a důtek jsou součástí školního řádu. O uložení výchovného opatření se jedná vždy na základě závažnosti konkrétního porušení školního řádu, aniž by vznikala povinnost vyčerpat nejdříve nejmírnější napomenutí. 
Na žáky, kteří již splnili povinnou školní docházku a na studenty vyšších odborných škol, se však v plném rozsahu vztahují i velmi závažná kázeňská opatření, stanovená školským zákonem, jimiž jsou podmíněné vyloučení žáka nebo studenta ze školy nebo školského zařízení a vyloučení žáka nebo studenta školy nebo školského zařízení. 
Žáka plnícího povinnou školní docházku ve škole poskytující základní nebo střední vzdělávání však nelze, v rozporu s občas se objevujícími až absurdně vyznívajícími požadavky, ze školy vyloučit, přestože jeho chování i prospěch jsou velmi problematické, a možnost tohoto jednoduchého řešení by byla v některých případech vítána, zejména např. ze strany některých rodičů jeho spolužáků. 
Vyloučit však žáka lze vždy také ze školského zařízení. 
Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, § 30 Školní řád, vnitřní řád a stipendijní řád, § 31 Výchovná opatření, § 183 (rozhodování podle správního řádu) 
Vyhláška č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, ve znění pozdějších předpisů, § 17 Výchovná opatření 
Vyhláška č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři, ve znění pozdějších předpisů, § 10 Výchovná opatření 
1.3 A co udělení poznámky do žákovské knížky? 
Žákovská knížka nepatří k dokumentaci, jejíž vedení školám a školským zařízením ukládá školský zákon. Jedná se pouze o jeden z mnoha možných způsobů, které usnadňují žádoucí přenos informací mezi zákonným zástupcem nezletilého dítěte – žáka školy, a příslušnou školou, který škola ani nemusí ve své praxi využít, najde-li jiné operativnější postupy např. prostřednictvím elektronického spojení. Přestože o absurdních poznámkách v žákovské knížce kolují už letité vtipy, nemohou popřít fakt, že funkční zápisy v žákovské knížce, stejně jako informace předané rodičům jiným způsobem, mohou včas upozornit na vznikající problémy a otevřít cestu dalšímu účelnému hledání společně orientovaného postupu školy i rodiny, nejsou však kázeňským opatřením ve smyslu právních předpisů. 
Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, § 21 Práva žáků, studentů a zákonných zástupců dětí a nezletilých žáků 
1.4 Za jaké prohřešky žáka lze žákovi uložit kázeňské opatření podle školního řádu? 
Někteří občané jsou rozhořčeni, že např. sousedův syn, který jim rozbil okno nebo je pomlouvá prostřednictvím internetu z rodinného počítače, nebyl školou ihned exemplárně potrestán, přestože ve škole o takové potrestání třeba i opakovaně žádali. Pravomoci školy, a to i v oblasti ukládání kázeňských opatření, jsou však vymezeny školským zákonem, z jehož obsahu je zřejmé, že škola nebo školské zařízení jsou oprávněny akceptovat práva žáků, stanovovat jejich povinnosti a posuzovat a hodnotit míru jejich plnění výhradně po dobu probíhajícího vzdělávání s ním souvisejících činností organizovaných a řízených školou nebo školským zařízením. Ředitel školy odpovídá podle školského zákona za zajištění dohledu nad dětmi a nezletilými žáky pouze ve škole a školském zařízení, mimo školu a školské zařízení jen v případě kurzů, exkurzí a jiných činností, vyplývajících ze školních vzdělávacích programů, při účasti na soutěžích, přehlídkách a při jiných akcích, organizovaných školou nebo školským zařízením. Školní řád proto stanovuje bližší okolnosti výkonu práv a povinností dětí pouze v uvedeném rámci vymezeném školským zákonem, a nelze do jeho ustanovení zahrnout posuzování a hodnocení aktivit dětí a mladistvých osob, prováděných nad rámec působnosti školy nebo školského zařízení, přestože jsou jejich žáky. 
Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, § 29 Bezpečnost a ochrana zdraví ve školách a školských zařízeních, § 164 Ředitel školy a školského zařízení 
Vyhláška č. 263/2007 Sb., kterou se stanoví pracovní řád pro zaměstnance škol a školských zařízení zřízených MŠMT, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí, § 6 Dohled nad žáky 
1.5 Dvojka z chování není kázeňským opatřením? 
Hodnocení chování žáka základní nebo střední školy stupněm 2 - uspokojivé nebo 3 - neuspokojivé při klasifikaci na vysvědčení skutečně není kázeňským opatřením. Kázeňské opatření lze totiž uložit ihned bezprostředně po zjištění, že žák porušil školní řád, a to na základě posouzení míry tohoto jednorázového porušení. Klasifikace naopak závisí na výsledcích dlouhodobého sledování projevů žáka v závislosti na pravidlech hodnocení žáků, stanovených ve školním řádu. 
Podrobnosti postupu základní školy v této věci jsou uvedeny ve vyhlášce o základním vzdělávání, která určuje, že pravidla hodnocení žáků základní školy obsahují zejména zásady a způsob hodnocení a sebehodnocení výsledků vzdělávání a chování žáků, včetně získávání podkladů pro hodnocení, a dále kritéria hodnocení. Dále vyhláška stanoví, že hodnocení výsledků výchovy a vzdělávání žáků vychází z posouzení míry dosažení výstupů (tj. vytýčených vzdělávacích cílů) pro jednotlivé předměty školního vzdělávacího programu, přičemž předpokládá, že hodnocení je pedagogicky zdůvodněné, odborně správné a doložitelné, a současně respektuje individuální vzdělávací potřeby žáků a doporučení školského poradenského zařízení. Obdobný postup předpokládá vůči žákovi střední školy vyhláška o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři. Pravidla pro hodnocení žáků středních škol jsou rovněž součástí školního řádu střední školy včetně konzervatoře, vycházejí z požadavků rámcových a školních vzdělávacích programů a stanoví přehledně a srozumitelně zásady, podle nichž pedagogický pracovník hodnotí žáka průběžně i na vysvědčení, kritéria stupňů prospěchu, podrobnosti o komisionálních zkouškách a průběh a hodnocení vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu. 
Je zřejmé, že má-li hodnocení chování žáka na vysvědčení odpovídat jeho chování v průběhu celého pololetí, nelze klasifikaci chování uskutečnit bezprostředně po porušení povinností žákem. Bohužel se však, i když ojediněle, doposud stává, že rodičům je již např. v březnu oznámeno udělení dvojky z chování jejich synovi bezprostředně po „činu“. Takové rozhodnutí školy je v rozporu s právními předpisy, protože je ohodnocen pouze dílčí jednorázový skutek, aniž by byla žákovi poskytnuta možnost nápravy situace, nepředpokládá se žádoucí vývoj v této věci a klasifikace z chování byla uzavřena předčasně, v rozporu s ustanoveními školského zákona, z nichž je zřejmé, že hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení se provádí na konci prvního pololetí nebo na konci druhého pololetí školního roku. 
Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, § 51 a 52 Hodnocení výsledků vzdělávání žáků (základní školy), § 69 Hodnocení výsledků vzdělávání žáků (střední školy) 
Vyhláška č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, ve znění pozdějších předpisů, § 14 Hodnocení žáků, § 15 hodnocení žáků na vysvědčení 
Vyhláška č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři, ve znění pozdějších předpisů § 3 Hodnocení výsledků vzdělávání žáků na vysvědčení, § 4 Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků 
1.6 Co když rodič má jiný názor na hodnocení chování svého dítěte? 
Stává se to dost často, a školský zákon dává rodičům možnost požádat o přezkoumání správnosti hodnocení chování jejich dítěte, má-li na konci prvního nebo druhého pololetí pochybnosti v této věci. Podle školského zákona v případě žáka základní i střední školy je však nutno takový krok učinit nejpozději do tří pracovních dnů ode dne, kdy se zákonný zástupce nezletilého žáka nebo zletilý žák, který již postupuje samostatně, o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do tří pracovních dnů ode dne vydání vysvědčení. Možnost prodloužit tento zákonem stanovený termín není v pravomoci žádného orgánu. O přezkoumání je potřeba požádat písemně ředitele školy, který posoudí, zda byla dodržena pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků stanovená ve školním řádu. Zjistí-li, že uvedená pravidla byla porušena, výsledek hodnocení změní, v opačném případě, to znamená, nebyla-li uvedená pravidla porušena, potvrdí výsledek hodnocení. Školský zákon rovněž stanoví, že ředitel tak učiní nejpozději do 14 dnů ode dne, kdy je mu uvedená žádost doručena. Česká školní inspekce sice může při posuzování uvedené záležitosti poskytnout řediteli školy součinnost, to však výhradně na žádost ředitele školy nebo krajského úřadu, nikoli na žádost zákonného zástupce žáka, jak někdy rodiče mylně požadují. V pravomoci ředitele školy a samozřejmě ani České školní inspekce však není posuzovat konkrétní úroveň chování žáka. 
Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, § 52 Hodnocení výsledků vzdělávání žáků (základní školy) odst. 5, § 69 Hodnocení výsledků vzdělávání žáků (střední školy) odst. 10 
1.7 Lze se odvolat i proti hodnocení žáka v jednotlivých vyučovacích předmětech? 
Zákonný zástupce má možnost v případě pochybností o správnosti hodnocení v jednotlivých vyučovacích předmětech na konci prvního nebo druhého pololetí požádat ředitele školy o přezkoumání výsledků hodnocení žáka do tří pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do tří pracovních dnů ode dne vydání vysvědčení, a to bez možnosti prodloužení tohoto termínu kterýmkoliv orgánem, což se vztahuje i na předměty výchovného zaměření, kdy se ale jedná o specifický postup, jak je uvedeno dále. V případě, že se jedná o předmět, který vyučoval ředitel školy, žádá zákonný zástupce o přezkoumání krajský úřad. Následně ředitel školy, nebo krajský úřad v případě že byl požádán o přezkoumání, nařídí komisionální přezkoušení žáka, které se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti, pokud není dohodnut s rodiči takový termín, který vyhovuje oběma zainteresovaným stranám. Ředitel školy nebo krajský úřad může požádat Českou školní inspekci o součinnost, která je někdy mylně požadována i zákonnými zástupci žáka, takové žádosti však nelze ze strany České školní inspekce vyhovět. 
Jedná-li se ale o klasifikaci v předmětech výchovného charakteru, např. ve výtvarné výchově apod., postupuje se stejně jako při podávání žádosti o přezkoumání správnosti hodnocení chování žáka. To znamená, že na základě žádosti rodičů ředitel školy, je-li však vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, pak krajský úřad, v takovém případě posoudí, zda byla dodržena pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků stanovená ve školním řádu. Zjistí-li, že uvedená pravidla byla porušena, výsledek hodnocení ředitel školy nebo krajský úřad změní, v opačném případě, to znamená, nebyla-li uvedená pravidla porušena, potvrdí výsledek hodnocení. Školský zákon rovněž stanoví, že ředitel nebo krajský úřad tak učiní nejpozději do 14 dnů ode dne, kdy je mu uvedená žádost doručena. Česká školní inspekce sice může při posuzování uvedené záležitosti poskytnout řediteli školy součinnost, to však výhradně na žádost ředitele školy nebo krajského úřadu, nikoli na žádost zákonného zástupce žáka, jak někdy rodiče mylně požadují. V pravomoci ředitele školy ani krajského úřadu a samozřejmě ani České školní inspekce však není posuzovat konkrétní úroveň dosažených znalostí žáka v jednotlivých předmětech výchovného zaměření. 
Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, § 52 Hodnocení výsledků vzdělávání žáků (základní školy) odst. 4 a 5, § 69 Hodnocení výsledků vzdělávání žáků (střední školy) odst. 9 a 10

END HESLO
//////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////
START HESLO
U02B02H107 — Hodnocení výsledků vzdělávání – náhradní termín (ZV)

Hodnocení výsledků základního vzdělávání žáků – náhradní termíny

POZOR! Novela školského zákona 2025, tzv. odkladová č. 239/2025 Sb., která mění § 52 školského zákona
§ 52 odst. 1 platný od 1.9.2026
Novela (§ 52 odst. 1) přidává definici pro první ročník:
Nově umožňuje postoupit i žákům 1. ročníku bez ohledu na prospěch, i kdyby neprospěli, pokud:
- již jednou opakovali ročník (což ale první ročník nemá kde opakovat—jde o výjimku),
- nebo pokud není jinak povoleno opakování, či zůstává povinnost prospěchu pro ostatní ročníky.
Jinými slovy, novela vyjímá 1. ročník z obecné podmínky prospěchu: žáci se automaticky dostávají dál i bez prospěchu, pokud zákon nestanoví jinak (§ 52 odst. 6 výjimka).

§ 52 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

(1) Do vyššího ročníku postoupí žák 
a) který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření stanovených rámcovým vzdělávacím programem a předmětů, z nichž byl uvolněn, pokud mu nebylo povoleno opakování ročníku podle odstavce 6 věty třetí, 
b) prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a žák druhého stupně základní školy, který již v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka, nebo 
c) prvního ročníku, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka.
(2) Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí.
(3) Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník, popřípadě znovu devátý ročník.
(4) Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů ode dne vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o přezkoumání výsledků hodnocení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad. Pokud není dále stanoveno jinak, ředitel školy nebo krajský úřad nařídí komisionální přezkoušení žáka, které se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka. Česká školní inspekce poskytne součinnost na žádost ředitele školy nebo krajského úřadu.

§ 53 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů
 
(2) Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy. Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Opravné zkoušky jsou komisionální.
(3) Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku, popřípadě znovu do devátého ročníku.

§ 54 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

(2) Žák, který úspěšně ukončil základní vzdělávání, nebo žák, který splnil povinnou školní docházku a nepokračuje v základním vzdělávání, přestává být žákem školy 30. června příslušného školního roku. Žák, který splnil povinnou školní docházku a koná opravnou zkoušku nebo bude hodnocen v náhradním termínu, je žákem školy do termínu konání těchto zkoušek, pokud mu nebylo povoleno opakování ročníku. Žák, který byl přijat ke vzdělávání ve střední škole, je považován za žáka základní školy do 31. srpna příslušného školního roku.

§ 22 vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů

Komisionální přezkoušení
(5) Žák může v jednom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho předmětu. Není-li možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín přezkoušení.

Informace k vyplňování vysvědčení na základních školách Čj. MSMT-1094/2025-1 
 
6.5 Hodnocení žáka v náhradním termínu a po opravné zkoušce 
Podle § 51 odst. 1 školského zákona se žákovi každé pololetí vydává vysvědčení. Toto ustanovení je dále konkretizováno v § 3 odst. 1 vyhlášky č. 16/2005 Sb., o organizaci školního roku, podle kterého se vysvědčení předává v posledním vyučovacím dnu období školního vyučování. 
Pokud ředitel/ředitelka školy určil/určila pro hodnocení žáka náhradní termín (§ 52 odst. 2 a 3 školského zákona), je žákovi na konci pololetí vydáno vysvědčení. V předmětech, ve kterých žák bude hodnocen v náhradním termínu, se na vysvědčení vydaném na konci pololetí vyplní ”nehodnocen” nebo „nehodnocena“. V rubrice „Celkové hodnocení“ se na konci 1. pololetí uvede „nehodnocen” nebo „nehodnocena“ a na konci 2. pololetí „neprospěl“ nebo „neprospěla“. V 1. pololetí je možné žákovi vydat výpis z vysvědčení. Po hodnocení v náhradním termínu je žákovi vydáno nové vysvědčení. 
Pokud žák koná v souladu s § 53 školského zákona opravné zkoušky, vydá mu škola na konci 2. pololetí vysvědčení. Po vykonání opravných zkoušek je žákovi vydáno nové vysvědčení, a to i v případě, že se hodnocení z předmětů, ze kterých žák konal opravné zkoušky, nezměnilo. Pokud se žák k opravným zkouškám nedostaví, nové vysvědčení mu vydáno nebude. Na vysvědčení vydané po opravných zkouškách se uvádí hodnocení za 1. i 2. pololetí. Pouze v případě, že vysvědčení v 1. pololetí vydávala jiná škola, bude uvedeno hodnocení pouze za 2. pololetí. 
Je-li žákovi po hodnocení v náhradním termínu nebo po opravné zkoušce vydáno nové vysvědčení, pak předchozí vysvědčení vydané na konci pololetí žák škole nevrací. 
Pokud žák v době od konce pololetí do stanoveného termínu náhradního hodnocení nebo opravné zkoušky přestoupí na jinou školu, vydá vysvědčení škola, kam žák přestoupil. Postupuje se přitom podle části 4.2. 

§ 16 vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů

(1) Jestliže je žák z výuky některého předmětu v prvním nebo ve druhém pololetí uvolněn (§ 50 odst. 2 školského zákona), uvádí se na vysvědčení místo hodnocení slovo "uvolněn(a)".
(2) Nelze-li žáka z některého nebo ze všech předmětů v prvním nebo ve druhém pololetí hodnotit ani v náhradním termínu (§ 52 odst. 2 a 3 školského zákona), uvádí se na vysvědčení místo hodnocení slovo "nehodnocen(a)".
(3) Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni:
a) prospěl(a) s vyznamenáním,
b) prospěl(a),
c) neprospěl(a),
d) nehodnocen(a).
(4) Žák je hodnocen stupněm
a) prospěl(a) s vyznamenáním, není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu horším než 2 - chvalitebný, průměr stupňů prospěchu ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem není vyšší než 1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm velmi dobré; v případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace postupuje škola podle pravidel hodnocení žáků podle § 14 odst. 2,
b) prospěl(a), není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením,
c) neprospěl(a), je-li v některém z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením nebo není-li z něho hodnocen na konci druhého pololetí,
d) nehodnocen(a), není-li možné žáka hodnotit z některého z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem na konci prvního pololetí.

END HESLO
//////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////
START HESLO
U02B02H108 — Hodnocení výsledků vzdělávání – podrobnosti (ZV)

Hodnocení žáka v základním uměleckém vzdělávání

§ 3 vyhlášky č. 71/2005 Sb., o základním uměleckém vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů

Hodnocení žáka
(1) Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení může být vyjádřeno klasifikací, slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel školy. Při hodnocení žáka se speciálními vzdělávacími potřebami se přihlíží k doporučení školského poradenského zařízení.
(2) Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených ve školním vzdělávacím programu jsou hodnoceny tak, aby byla zřejmá dosažená úroveň vzdělání žáka, zejména ve vztahu k očekávaným výstupům formulovaným ve vzdělávacím programu, jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a věku.
(3) Žák je v případě použití klasifikace v jednotlivých předmětech hodnocen na vysvědčení těmito stupni prospěchu:
a) 1 - výborný,
b) 2 - chvalitebný,
c) 3 - uspokojivý,
d) 4 - neuspokojivý.
(4) Žák je na konci prvního a druhého pololetí celkově hodnocen těmito stupni:
a) prospěl(a) s vyznamenáním,
b) prospěl(a),
c) neprospěl(a).
(5) Žák prospěl s vyznamenáním, jestliže není hodnocen v žádném povinném předmětu stupněm prospěchu horším než 2 - chvalitebný a průměr stupňů prospěchu z povinných předmětů nemá vyšší než 1,5. V případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace postupuje škola podle pravidel pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků stanovených ve školním řádu (§ 30 odst. 2 školského zákona).
(6) Žák prospěl, jestliže nebyl ani v jednom povinném předmětu hodnocen stupněm prospěchu 4 - neuspokojivý nebo odpovídajícím slovním hodnocením.
(7) Žák neprospěl, jestliže byl z některého povinného předmětu hodnocen stupněm prospěchu 4 - neuspokojivý nebo odpovídajícím slovním hodnocením.
(8) Nelze-li žáka hodnotit za první pololetí ze závažných objektivních příčin, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo ukončeno nejpozději do ukončení hodnocení za druhé pololetí příslušného školního roku. Nelze-li žáka hodnotit za druhé pololetí ze závažných objektivních příčin, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo ukončeno do konce měsíce srpna příslušného školního roku.
(9) Ředitel školy může uznat částečné vzdělání žáka, pokud je doloženo prokazatelným způsobem a od doby jeho dosažení neuplynulo více než 5 let. Uzná-li ředitel školy dosažené vzdělání žáka, uvolní žáka z vyučování a hodnocení v rozsahu uznaného vzdělání.

Informace k vyplňování vysvědčení v základních uměleckých školách od školního roku 2019/2020, Č. j.: MSMT-28638/2019-1

2.11 Hodnocení 
Hodnocený ročník i stupeň se vyplňuje slovně např.: 
Hodnocení za „první“ ročník „prvního“ stupně
............ „ základního studia“........................
Hodnocení za „první“ ročník „druhého“ stupně
.............. „rozšířeného studia“ ....................
Hodnocení za „první“ ročník ..(proškrtne se)...... stupně
............... „ studia pro dospělé“ .................

2.12 Značení předmětů 
Názvy předmětů se píší s velkým počátečním písmenem, v pořadí povinné – nepovinné. Název předmětu musí souhlasit s názvem uvedeným v ŠVP. Je nutné zachovat pořadí předmětů tak, jak jsou uvedeny v ŠVP. V případě předmětů s delším názvem se doporučuje uvést zkrácený název, například „Hra na elektronické klávesové nástroje“ je možné uvést jako „Hra na elektronické nástroje“ apod. 

2. 13 Prospěch; Celkové hodnocení 
Vyplní se v souladu s ustanovením § 3 vyhlášky a Pravidly pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků, které jsou součástí školního řádu (podle § 30 odst. 2 školského zákona). 

2.13.1 Použití slovního hodnocení 
Konkrétní formulace k vyjádření slovního hodnocení žáka nejsou jednotně stanoveny. Škola se řídí ustanovením § 3 vyhlášky a pravidly pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků, která jsou součástí školního řádu (podle § 30 odst. 2 školského zákona). 

2.13.2 Hodnocení žáka v náhradním termínu 
Termín zkoušky musí odpovídat ukončení pololetí podle ustanovení § 3 odst. 8 vyhlášky a je uveden v rubrice: dne „….“ na zadní straně tiskopisu. 

2.13.3 Hodnocení při přestupu žáka na jinou školu nebo při změně způsobu hodnocení během školního roku 
Škola, kam byl žák během 2. pololetí přeřazen, zapíše hodnocení výsledků vzdělávání žáka vždy na nový tiskopis, a to takový, který používá. Rubriky pro 1. pololetí budou proškrtnuty. Na vysvědčení vydaném školou, ze které žák přestoupil, budou rubriky pro 2. pololetí proškrtnuty. Vysvědčení si školy předají spolu s ostatní dokumentací o žákovi. Ke změně způsobu hodnocení může v průběhu 2. pololetí dojít také z důvodů diagnostikování speciálních vzdělávacích potřeb. 

Manuál pro tvorbu školních vzdělávacích programů v základním uměleckém vzdělávání, Výzkumný ústav pedagogický v Praze, 2010

4.8 Hodnocení žáků a vlastní hodnocení školy

V této kapitole škola popisuje, jak a na základě čeho jsou žáci hodnoceni a které oblasti jsou součástmi vlastního hodnocení školy.

Zpracování kapitoly ŠVP „Hodnocení žáků a vlastní hodnocení školy“ je dáno strukturou školního vzdělávacího programu (RVP ZUV, kapitola 13.2).
V ŠVP mají být uvedeny zásady a způsob hodnocení žáků. Zásady vyjadřují to, čím se při hodnocení řídíme, tj. postoj školy k problematice hodnocení, jeho pojetí a obecná kritéria. Způsobem hodnocení jsou vymezeny metody využívané ve škole při hodnocení žáků (např. klasifikace, širší slovní hodnocení, sebehodnocení žáků, vzájemné hodnocení žáků, různé formy průběžného hodnocení).
Co se týká vlastního hodnocení školy, ve školním vzdělávacím programu musí být uvedeny oblasti vlastního hodnocení. Ty jsou sice obecně dány právním předpisem1, avšak škola si je může dále specifikovat. Specifikace oblastí, které jsou trvalejšího charakteru (např. účinnost metod výuky jako užší vymezení oblasti „průběh vzdělávání“), jsou pak uvedeny v této kapitole školního vzdělávacího programu.
Postup při zpracování kapitoly ŠVP (níže) se týká pouze hodnocení žáků.

Kroky	Instrukce	Poznámky
1. Přehled situací, ve kterých
dochází k hodnocení žáků	Prodiskutujte, při jakých všech
možných okolnostech dochází
k hodnocení žáků.	Smyslem tohoto kroku je
připomenutí, že hodnocení není
záležitostí pouze známek na
vysvědčení nebo v žákovské knížce.
2. Soupis metod (způsobů), kterými
jsou žáci hodnoceni	Definujte, jaké způsoby hodnocení
v těchto situacích používáte.
Pokračujte v diskusi.	Může jít o klasifikaci, slovní
hodnocení, sebehodnocení žáků,
případně jiné metody.
3. Definování zásad pro hodnocení
žáků	Prodiskutujte, čím se při hodnocení
žáků řídíte (na jaké skutečnosti při
hodnocení berete zřetel, co je pro
vás určující, důležité a správné).	Smyslem tohoto kroku je získat
přehled o postoji pedagogů
k problematice hodnocení a také
o skutečných kritériích (včetně
nevědomě uplatňovaných) pro
hodnocení žáků.
4. Stanovení společných zásad
a způsobů hodnocení žáků	Dohodněte se, které zásady
a způsoby hodnocení jsou opravdu
společné, tj. ke kterým se ve Vašem
ŠVP zavážete.
Dbejte přitom na to, aby Vaše
zásady byly kontinuální s cíli
základního uměleckého vzdělávání.	Efektivní je pouze takový počet
zásad, které si člověk dobře
pamatuje.

Metodický pokyn ministryně školství, mládeže a tělovýchovy  k prevenci a řešení šikany ve školách a školských zařízeních č.j. MSMT-21149/2016

PŘÍLOHA 4: Doporučené znění textů ve školním řádu pro problematiku šikanování 
3. Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků (klasifikační řád) 
Do pravidel pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků (coby součásti školního řádu) je možné specifikovat, za co, tj. za jaké druhy nesprávného, netolerovaného či nepřijatelného chování uděluje škola příslušná výchovná opatření. Výčet může být velmi konkrétní nebo obecnější. Doporučuje  se více co nejkonkrétnější popis. 
Doporučení: Je lépe si nechat prostor pro rozhodování o výchovných opatřeních v konkrétních případech. 
Příklad znění:  
Za hrubé porušení školního řádu jsou považovány projevy šikanování, tj. cílené a opakované ubližující agresivní útoky. Stejně tak sem mohou patřit i mírné formy psychického útlaku, které byly již dříve prokázány a znovu se opakují. 
O konkrétním výchovném opatření rozhoduje ředitel školy po projednání ve výchovné komisi  a pedagogické radě. V úvahu připadá napomenutí, důtka třídního učitele (případně učitele odborné výchovy na střední škole, středním odborném učilišti), důtka ředitele školy, příp. podmíněné vyloučení a vyloučení ze školy.

Kritéria hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání ČŠI 2025/2026

5 VZDĚLÁVACÍ VÝSLEDKY ŽÁKŮ 
Kvalitní škola umožňuje každému žákovi maximální rozvoj odpovídající jeho možnostem. 
Cílem pro naplňování kritérií v oblasti „vzdělávací výsledky“ je zhodnocení kvality činnosti školy v jedné z nejpodstatnějších funkcí každé školy – tj. dosáhnout toho, aby její absolventi byli vybaveni takovými znalostmi, vědomostmi a kompetencemi, které zajistí jejich úspěšnost v dalším vzdělávání a přispějí ke zvýšení kvality jejich života. Velmi důležité je, aby škola byla schopna systematicky zjišťovat objektivní informace o kvalitě svého vzdělávání, dokázala přijímat a v praxi realizovat smysluplná opatření ke zvyšování kvality poskytovaného vzdělávání na individuální, skupinové i celoškolní úrovni. Nezbytným předpokladem pro kvalitní vzdělávání školy je schopnost zajistit, aby vzdělávací výsledky žáků odpovídaly požadavkům realizovaných vzdělávacích programů, aby škola svou činností dokázala motivovat k dosahování co nejlepších výsledků podle schopností žáků a také dokázala docílit toho, aby žáci dokázali své vědomosti a schopnosti prokázat a uplatnit v průběhu vzdělávání a v praktickém životě. Velmi důležitým aspektem pro naplnění kritérií v této oblasti je rovněž systematické vyhodnocování úspěšnosti absolventů v dalším vzdělávání a schopnost školy na tyto informace adekvátně reagovat. 

5.1 Škola soustavně získává informace o posunech výsledků každého žáka ve všech vzdělávacích oblastech a reaguje na ně vhodnými pedagogickými opatřeními. 
Popis kritéria  
Vedení školy a pedagogové průběžně uplatňují sdílený systém k získávání aktuálních informací o výsledcích vzdělávání každého žáka a sledování jejich vzdělávacích pokroků. Tento systém je vhodně nastaven vzhledem k podmínkám školy a potřebám žáků a umožňuje škole podávat objektivní informace o výsledcích a pokroku všech skupin žáků. Škola se zjištěnými vzdělávacími výsledky dlouhodobě cíleně zabývá a dokáže z nich podle potřeby přijímat efektivní opatření ke zlepšování vzdělávacích výsledků žáků. Účinnost přijatých opatření škola pravidelně vyhodnocuje na všech úrovních řízení pedagogického procesu. 

5.2 Výsledky vzdělávání žáků odpovídají očekávaným výsledkům podle vzdělávacích programů. 
Popis kritéria  
Dosahované vzdělávací výsledky žáků jsou v plné šíři dlouhodobě v souladu s požadovanými výstupy realizovaných vzdělávacích programů. Tento soulad škola systematicky ověřuje, umí ho doložit a v průběhu vzdělávání je schopna ho i prokázat. Žákům, kteří nedosahují očekávaných výsledků vzdělávání, poskytuje škola efektivní podporu za účelem jejich dosažení. 

5.3 Žáci školy jsou motivovaní k dosahování dobrých výsledků a projevují sociální a osobnostní kompetence a občanské hodnoty. 
Popis kritéria  
Škola má zavedený účinný systém podpory motivace žáků k učení a k dosahování úspěšnosti ve vzdělávání. Vedením školy a pedagogy jsou i ve spolupráci se sociálními partnery cíleně rozvíjeny aktivity zaměřené na sociální, občanský a osobnostní rozvoj žáků, žáci školy jsou schopni získané kompetence v průběhu vzdělávání prokázat. Škola vytváří žákům podmínky pro možnost vhodného zapojení do společných činností za účelem uvědomění si vzájemných vztahů a odpovědnosti. Žáci jsou vedeni k úctě k uměleckým a kulturním hodnotám a aktivnímu podílení se na jejich zachování a předávání. Žáci školy jsou schopni získané kompetence v průběhu vzdělávání prokázat a škola dosahované výsledky pravidelně vyhodnocuje a oceňuje. 

5.4 Škola sleduje a vyhodnocuje úspěšnost žáků v průběhu, při ukončování vzdělávání a v dalším vzdělávání či profesní dráze a aktivně s výsledky pracuje v zájmu zkvalitnění vzdělávání. 
Popis kritéria  
Škola efektivně vyhodnocuje úspěšnost žáků v průběhu a ukončování jejich vzdělávání na všech úrovních řízení pedagogického procesu, umí doložit procesy a výsledky tohoto hodnocení a dokáže zpracovat opatření, která vedou ke zkvalitňování procesu hodnocení úspěšnosti žáků. S výsledky hodnocení cíleně pracují pedagogové i vedení školy, jejich činnosti a opatření zkvalitňují vzdělávání žáků a snižují jejich neúspěšnost. Škola má dlouhodobě zavedený funkční systém pro zjišťování úspěšnosti svých absolventů, získané poznatky dokáže efektivně využít pro svůj další rozvoj. 

END HESLO
//////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////
START HESLO
U02B02H117 — Individuální vzdělávání

Individuální vzdělávání

Jiný způsob plnění povinné školní docházky

§ 40 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

Druhy jiného způsobu plnění povinné školní docházky
Jiným způsobem plnění povinné školní docházky se rozumí
a) individuální vzdělávání žáka, které se uskutečňuje bez pravidelné účasti ve vyučování,
b) vzdělávání dětí s hlubokým mentálním postižením.

§ 41 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

Individuální vzdělávání žáka
Individuální vzdělávání žáka
(1) O povolení individuálního vzdělávání žáka rozhoduje ředitel školy, kam byl žák přijat k plnění povinné školní docházky, na základě písemné žádosti zákonného zástupce žáka.
(2) Žádost zákonného zástupce o individuální vzdělávání musí obsahovat
a) jméno, popřípadě jména, a příjmení, rodné číslo, bylo-li přiděleno, a místo trvalého pobytu žáka nebo bydliště, pokud nemá na území České republiky místo trvalého pobytu,
b) uvedení období, ročníku, popřípadě pololetí, kdy má být žák individuálně vzděláván,
c) důvody pro individuální vzdělávání žáka,
d) popis prostorového a materiálně technického zabezpečení vzdělávání a podmínek ochrany zdraví individuálně vzdělávaného žáka,
e) doklady osvědčující splnění vzdělání osoby, která bude žáka individuálně vzdělávat,
f) seznam učebnic a učebních textů, které budou ve výuce užívány, pokud nejde o učebnice uvedené v § 27 odst. 1,
g) další skutečnosti, které mají vliv na průběh vzdělávání žáka,
h) vyjádření školského poradenského zařízení.
(3) Ředitel školy individuální vzdělávání povolí, pokud
a) jsou dány závažné důvody pro individuální vzdělávání,
b) jsou zajištěny dostatečné podmínky pro individuální vzdělávání, zejména podmínky materiální a ochrany zdraví žáka,
c) osoba, která bude žáka vzdělávat, získala alespoň střední vzdělání s maturitní zkouškou, a jedná-li se o žáka ve druhém stupni základní školy, vysokoškolské vzdělání,
d) jsou zajištěny vhodné učebnice a učební texty, podle nichž se má žák vzdělávat.
(4) Po dobu individuálního vzdělávání žáka za plnění podmínek uvedených v odstavci 3 odpovídá zákonný zástupce žáka.
(5) Individuálně vzdělávaný žák koná za každé pololetí zkoušky z příslušného učiva, a to ve škole, do níž byl přijat k plnění povinné školní docházky.
(6) Nelze-li individuálně vzdělávaného žáka hodnotit na konci příslušného pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení pololetí.
(7) Pokud má zákonný zástupce pochybnosti o správnosti hodnocení žáka, může do 8 dnů od konání zkoušek písemně požádat ředitele školy o přezkoušení žáka; byl-li zkoušejícím žáka ředitel školy, krajský úřad. Pokud ředitel školy nebo krajský úřad žádosti vyhoví, nařídí komisionální přezkoušení žáka.
(8) Ředitel školy ukončí individuální vzdělávání
a) pokud nejsou zajištěny dostatečné podmínky ke vzdělávání, zejména podmínky materiální, personální a ochrany zdraví žáka,
b) pokud zákonný zástupce neplní podmínky individuálního vzdělávání stanovené tímto zákonem,
c) pokud žák na konci prvního nebo druhého pololetí příslušného školního roku neprospěl,
d) nelze-li žáka hodnotit způsobem uvedeným v odstavcích 5 a 6, nebo
e) na žádost zákonného zástupce žáka.
Výklad
Navrhuje se, že ředitel školy ukončí individuální vzdělávání i v případě, že žák neprospěl v 1. pololetí. Pokud se žákovi v individuálním vzdělávání nedaří, není důvod čekat až na konec 2. pololetí.

(9) Pokud ředitel školy rozhodne o ukončení individuálního vzdělávání žáka, zařadí žáka do příslušného ročníku základní školy. Odvolání proti rozhodnutí ředitele školy o ukončení individuálního vzdělávání žáka nemá odkladný účinek.
(10) Výdaje spojené s individuálním vzděláváním hradí zákonný zástupce žáka, s výjimkou učebnic a základních školních potřeb podle § 27 odst. 3 a 6, speciálních učebnic a speciálních kompenzačních pomůcek a speciálních učebních pomůcek podle § 16 odst. 2 písm. d) a výdajů na činnost školy, do níž byl žák přijat k plnění povinné školní docházky.

§ 165 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

(2) Ředitel školy a školského zařízení, které zřizuje stát, kraj, obec nebo svazek obcí, rozhoduje o právech a povinnostech v oblasti státní správy v těchto případech:
k) povolení a ukončení individuálního vzdělávání žáka podle § 41 a ukončení individuálního vzdělávání dítěte podle § 34b.

Individuální vzdělávání žáků na 1. stupni základních škol, Čj.: ČŠIG-1082/16-G2

Česká školní inspekce vydává tematickou zprávu Individuální vzdělávání žáků na 1. stupni základních škol. 
Obsah 
1. Úvod 
2. Zjištění 
2.1 Povolení a zrušení individuálního vzdělávání 
2.2 Kontext zahájení individuálního vzdělávání z pohledu zákonných zástupců/vzdělavatelů žáků v individuálním vzdělávání 
2.3 Spolupráce zákonných zástupců individuálně vzdělávaných žáků se školou 
2.4 Preference zákonných zástupců individuálně vzdělávaných žáků pro další období 
2.5 Vzdělávání žáků v individuálním vzdělávání a zapojení do kmenové třídy 
2.6 Právní rámec a financování individuálního vzdělávání 
2.7 Přezkušování individuálně vzdělávaných žáků 
2.8 Ostatní zjištění 
3. Závěry 
4. Doporučení

26. Započítávají se žáci, kteří se vzdělávají v individuálním vzdělávání podle § 41 školského zákona, do kapacity školy?
Žáci, kteří se vzdělávají podle § 41 školského zákona (individuální vzdělávání), se započítávají do kapacity školy, jsou zařazeni do konkrétní třídy a jsou zapsáni v pedagogické dokumentaci konkrétní třídy.
Individuální vzdělávání povoluje ředitel školy podle § 41 školského zákona, a to ve správním řízení (viz § 165 odst. 2 písm. k). Individuální vzdělávání může povolit pouze ředitel školy, ve které je žák zapsán k plnění povinné školní docházky. Žák proto musí být započítán do kapacity školy. Kapacita školy nerozlišuje podle toho, zda žák do školy dochází denně, zda je žák v zahraničí (podle § 38 školského zákona), nebo zda se jedná o individuální vzdělávání.
Zároveň podle § 4 odst. 6 vyhlášky č. 492/2005 Sb., o krajských normativech, ve znění pozdějších předpisů, přísluší škole na 1 individuálně vzdělávaného žáka 25 % z celkové výše normativních prostředků přidělovaných ze státního rozpočtu.

Informace a doporučení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy k individuálnímu vzdělávání žáků v základní škole, Č. j. MSMT-27466/2016

Úvod 
Současná legislativní úprava umožňuje individuální vzdělávání na 1. i na 2. stupni ZŠ, a to podle § 41 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění účinném od 1. 9. 2016. 
Předkládané informace a doporučení jsou pomůckou pro ty školy, které mají malé nebo žádné zkušenosti se zavedením individuální formy vzdělávání nebo mají zkušenosti se zavedením individuálního vzdělávání pouze na 1. stupni ZŠ. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen ministerstvo) proto připravilo komentované znění § 41 školského zákona a metodická doporučení, která vznikla na základě dlouholetého pokusného ověřování. 
Materiál není pro školy závazný. Informuje o podmínkách implementace této formy vzdělávání v základních školách, o jejím organizačním zabezpečení, o hodnocení individuálně vzdělávaných žáků a upozorňuje na možné problémy, kterých by se školy měly vyvarovat. Školský zákon nezmocňuje ministerstvo k úpravě podrobností o individuálním vzdělávání vyhláškou, proto musí ředitel školy vycházet pouze z textu školského zákona. 
V případě problematiky, ke které není v textu uvedena informace, se ředitel školy může obrátit s dotazem na ministerstvo, nejlépe na e-mailovou adresu individualnivzdelavani@msmt.cz. 

1. § 41 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění účinném od 1. 9. 2016
 § 41 
Individuální vzdělávání 
(1) O povolení individuálního vzdělávání žáka rozhoduje ředitel školy, kam byl žák přijat k plnění povinné školní docházky, na základě písemné žádosti zákonného zástupce žáka. 
(2) Žádost zákonného zástupce o individuální vzdělávání musí obsahovat a) jméno, popřípadě jména, a příjmení, rodné číslo, bylo-li přiděleno, a místo trvalého pobytu žáka nebo bydliště, pokud nemá na území České republiky místo trvalého pobytu, b) uvedení období, ročníku, popřípadě pololetí, kdy má být žák individuálně vzděláván, c) důvody pro individuální vzdělávání žáka, d) popis prostorového a materiálně technického zabezpečení vzdělávání a podmínek ochrany zdraví individuálně vzdělávaného žáka, e) doklady osvědčující splnění vzdělání osoby, která bude žáka individuálně vzdělávat, f) seznam učebnic a učebních textů, které budou ve výuce užívány, pokud nejde o učebnice uvedené v § 27 odst. 1, g) další skutečnosti, které mají vliv na průběh vzdělávání žáka, h) vyjádření školského poradenského zařízení. 
(3) Ředitel školy individuální vzdělávání povolí, pokud 2                                                                                                            a) jsou dány závažné důvody pro individuální vzdělávání,                                                                                                          b) jsou zajištěny dostatečné podmínky pro individuální vzdělávání, zejména podmínky materiální a ochrany zdraví žáka, c) osoba, která bude žáka vzdělávat, získala alespoň střední vzdělání s maturitní zkouškou, a jedná-li se o žáka na druhém stupni základní školy, vysokoškolské vzdělání,                                                                                                         d) jsou zajištěny vhodné učebnice a učební texty, podle nichž se má žák vzdělávat. 
(4) Po dobu individuálního vzdělávání žáka za plnění podmínek uvedených v odstavci 3 odpovídá zákonný zástupce žáka. 
(5) Individuálně vzdělávaný žák koná za každé pololetí zkoušky z příslušného učiva, a to ve škole, do níž byl přijat k plnění povinné školní docházky. 
(6) Nelze-li individuálně vzdělávaného žáka hodnotit na konci příslušného pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení pololetí. (7) Pokud má zákonný zástupce pochybnosti o správnosti hodnocení žáka, může do 8 dnů od konání zkoušek písemně požádat ředitele školy o přezkoušení žáka; byl-li zkoušejícím žáka ředitel školy, krajský úřad. Pokud ředitel školy nebo krajský úřad žádosti vyhoví, nařídí komisionální přezkoušení žáka. 
(8) Ředitel školy zruší povolení individuálního vzdělávání                                                                                                           a) pokud nejsou zajištěny dostatečné podmínky ke vzdělávání, zejména podmínky materiální, personální a ochrany zdraví žáka, 													        b) pokud zákonný zástupce neplní podmínky individuálního vzdělávání stanovené tímto zákonem,                                 c) pokud žák na konci druhého pololetí příslušného školního roku neprospěl,                                                                       d) nelze-li žáka hodnotit způsobem uvedeným v odstavcích 5 a 6, nebo                                                                                 e) na žádost zákonného zástupce žáka. 
(9) Pokud ředitel školy rozhodne o ukončení individuálního vzdělávání žáka, zařadí žáka do příslušného ročníku základní školy. Odvolání proti rozhodnutí ředitele školy o ukončení individuálního vzdělávání žáka nemá odkladný účinek. 
(10) Výdaje spojené s individuálním vzděláváním hradí zákonný zástupce žáka, s výjimkou učebnic a základních školních potřeb podle § 27 odst. 3 a 6, speciálních učebnic a speciálních didaktických a kompenzačních učebních pomůcek podle § 16 odst. 7 a výdajů na činnost školy, do níž byl žák přijat k plnění povinné školní docházky. 

2. Příprava školy 
Podmínky vzdělávání žáků v individuálním vzdělávání
 Podmínky vzdělávání žáků v individuálním vzdělávání vycházejí z ustanovení školského zákona. Podmínky jsou ve školském zákoně nastavené obecně, a proto škola musí na základě své vlastní situace přizpůsobit podmínky pro individuálně vzdělávané žáky tak, aby bylo možné splnit ustanovení školského zákona. Ministerstvo doporučuje uzavření písemné dohody o individuálním vzdělávání, která, přestože není pro strany právně závazná, by obsahovala základní pravidla spolupráce mezi školou a zákonnými zástupci. 
Národní institut pro další vzdělávání bude od ledna 2017 nabízet pro ředitele škol vzdělávací kurz zabývající se problematikou individuálního vzdělávání v základních školách. 

Úloha školy v individuálním vzdělávání a způsob komunikace se zákonnými zástupci (vzdělavateli) žáka 
Úkolem ředitele školy je vysvětlit pedagogům, jaká bude úloha školy, pedagogů a jaké úkoly a kompetence bude mít zákonný zástupce. Je zapotřebí vysvětlit důvody, které zákonné zástupce k této volbě vedou. Důležité pro pedagoga ve škole i zákonného zástupce je to, aby byl žák vzděláván co nejlépe, a to s využitím veškerého žákova potenciálu. Pedagog má tento úkol při běžné formě vzdělávání, zákonný zástupce (příp. jím pověřený vzdělavatel) v rámci individuálního vzdělávání žáka. 
Vzhledem k tomu, že o povolení individuálního vzdělávání je možné žádat kdykoli během školního roku a škola by na to měla být připravena, ministerstvo doporučuje ředitelům škol, aby stanovili ve školním řádu povinnosti pedagogů spojené s individuálním vzděláváním (příprava materiálů, provádění konzultací a přezkoušení). Ředitel musí rozhodnout o kompetencích jednotlivých zaměstnanců (ředitel, zástupce ředitele, třídní učitel, učitel předmětu) ve vztahu ke každému individuálnímu vzdělávání. Je také nutné stanovit, kdo bude odpovědný za komunikaci se zákonnými zástupci (příp. vzdělavateli) žáků v individuálním vzdělávání a jakými způsoby a prostředky bude komunikace probíhat (osobně, telefonicky, e-mailem atd.). 

3. Rozhodnutí ředitele školy o povolení individuálního vzdělávání 
§ 41 
Individuální vzdělávání 
 (1) O povolení individuálního vzdělávání žáka rozhoduje ředitel školy, kam byl žák přijat k plnění povinné školní docházky, na základě písemné žádosti zákonného zástupce žáka. 
Podle platné právní úpravy rozhoduje o povolení individuálního vzdělávání pouze ředitel školy, ve které je žák přijat k plnění povinné školní docházky. Nemusí se jednat o školu spádovou. Pokud žák doposud nebyl žákem školy, kde zákonní zástupci žádají o povolení individuálního vzdělávání, musí ředitel nejdříve ve správním řízení vyřešit přestup žáka a teprve poté rozhodovat o povolení individuálního vzdělávání. Opačný postup není možný. Na tuto skutečnost je zapotřebí zákonné zástupce upozornit předem a informovat je o možných důsledcích. 
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, svým § 876 odst. 3 a § 877 stanovuje, že je třeba souhlasu obou rodičů pouze v případě pochybností. Pokud bude ředitel v dobré víře o shodě zákonných zástupců, stačí souhlas jednoho rodiče. Pokud ale existují pochybnosti o souladu obou zákonných zástupců ve věci povolení individuálního vzdělávání, pak vzhledem k platným právním předpisům lze doporučit, aby ve věci přestupu žáka na jinou školu a následně i jeho zařazení do individuálního vzdělávání ředitel školy požadoval souhlasu obou zákonných zástupců. Pokud se zákonní zástupci ani ve spolupráci s orgánem sociálně-právní ochrany dětí (dále též OSPOD) nedokáží domluvit na kmenové škole jejich dítěte nebo na formě vzdělávání jejich dítěte, rozhodne na návrh jednoho zákonného zástupce soud. 
Pokud o povolení individuálního vzdělávání žádají zákonní zástupci žáka, který byl rozhodnutím soudu svěřen do střídavé péče rodičů a plní povinnou školní docházku střídavě ve dvou základních školách, pak mu vydává vysvědčení podle § 49 odst. 4 školského zákona základní škola podle dohody, pokud k tomu nebyla rozhodnutím soudu určena jedna ze škol. Rozhodování v náležitostech podle § 41, přísluší pouze řediteli základní školy, která vydává žákovi vysvědčení. Forma vzdělávání na obou školách podle § 49 odst. 4 musí být stejná a řídí se rozhodnutím ředitele školy, která vydává vysvědčení. 
Rozhodnutí o povolení individuálního vzdělávání vydané ředitelem školy je správní rozhodnutí (§ 165 odst. 2 písm. k) školského zákona), na které se v plném rozsahu vztahuje zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“). Zákonný zástupce musí splňovat podmínky uvedené v § 41 odst. 3 školského zákona. 
Pokud zákonní zástupci žáky požádají o povolení individuálního vzdělávání během školního roku a jejich žádosti je vyhověno, ředitel školy musí požádat o snížení přiděleného finančního normativu na tohoto žáka příslušný krajský úřad. 
Žádost zákonného zástupce 
 (2) Žádost zákonného zástupce o individuální vzdělávání musí obsahovat                                                                              a) jméno, popřípadě jména, a příjmení, rodné číslo, bylo-li přiděleno, a místo trvalého pobytu žáka nebo bydliště, pokud nemá na území České republiky místo trvalého pobytu,                                                                                                b) uvedení období, ročníku, popřípadě pololetí, kdy má být žák individuálně vzděláván,                                                    c) důvody pro individuální vzdělávání žáka,                                                                                                                                   d) popis prostorového a materiálně technického zabezpečení vzdělávání a podmínek ochrany zdraví 4 individuálně vzdělávaného žáka,                                                                                                                                                                             e) doklady osvědčující splnění vzdělání osoby, která bude žáka individuálně vzdělávat,                                                       f) seznam učebnic a učebních textů, které budou ve výuce užívány, pokud nejde o učebnice uvedené v § 27 odst. 1, g) další skutečnosti, které mají vliv na průběh vzdělávání žáka,                                                                                                     h) vyjádření školského poradenského zařízení. 

Není určen předepsaný formát žádosti, pouze obsah žádosti. Zákonný zástupce není povinen použít případný formulář žádosti vydaný ředitelem školy (viz Příloha č. 4 – Doporučený vzor). Žádost však musí obsahovat  náležitosti stanovené v § 37 odst. 2 a § 45 odst. 1 správního řádu.
b) uvedení období, ročníku, popřípadě pololetí, kdy má být žák individuálně vzděláván 
Žádost o povolení individuálního vzdělávání musí obsahovat všechny požadované informace podle § 41 školského zákona, včetně určení období, po které zákonní zástupci žádají o zařazení do této formy vzdělávání. Je vhodné povolovat individuální vzdělávání nejméně na dobu jednoho pololetí. Pokud se naopak zákonní zástupci rozhodnou individuální vzdělávání ukončit dříve, než je v povolení stanoveno, mohou tak učinit kdykoli. 

f) seznam učebnic a učebních textů, které budou ve výuce užívány, pokud nejde o učebnice uvedené v § 27 odst. 1 školského zákona, 

Ustanovení § 27 odst. 1 školského zákona se týká učebnic a učebních textů, kterým ministerstvo udělilo schvalovací doložku a zařadilo je do seznamu učebnic a učebních textů. Seznam je zveřejněn na webových stránkách ministerstva: 
http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/schvalovaci-dolozky-ucebnic 2013?highlightWords=seznam+u%C4%8Debnic 

Učebnice uvedené v tomto seznamu jsou právnickým osobami vykonávajícími činnost základní školy bezplatně poskytovány žákům a na jejich poskytnutí v souladu s § 27 odst. 3 školského zákona mají nárok i žáci s povoleným individuálním vzděláváním. Proto není nutné uvádět tyto učebnice v žádosti o povolení individuálního vzdělávání a zákonný zástupce uvádí pouze seznam učebnic, které nemají schvalovací doložku, bude-li takové používat. 

g) další skutečnosti, které mají vliv na průběh vzdělávání žáka 

Zde může zákonný zástupce uvést jakékoliv další skutečnosti, které souvisejí se žádostí o povolení individuálního vzdělávání. Uvedou se např. zdravotní omezení mající vliv na vzdělávání nebo na průběh a podmínky zkoušek podle § 41 odst. 4. školského zákona. K tomu ministerstvo připomíná, že poskytovat informace o zdravotním stavu žáka je také obecnou povinností zákonného zástupce podle § 22 odst. 3 písm. c) a e) školského zákona. 

h) vyjádření školského poradenského zařízení 

Školskými poradenskými zařízeními jsou podle § 116 školského zákona pedagogicko-psychologické poradny (PPP) nebo speciálně pedagogická centra (SPC), zapsaná v rejstříku škol a školských zařízení. Pro platnost vyjádření není rozhodující, které školské poradenské zařízení v ČR posouzení vydá. 
Není specifikováno, co má vyjádření SPC nebo PPP konkrétně obsahovat. Ministerstvo doporučuje, aby součástí žádosti zákonného zástupce bylo takové vyjádření, ze kterého je možné zjistit, jak se poradenské zařízení staví k povolení individuálního vzdělávání pro konkrétního žáka. Toto vyjádření podle § 41 školského zákona nepatří mezi taxativně vyjmenované dokumenty a podmínky, podle kterých se ředitel rozhoduje při povolování individuálního vzdělávání, je ale doporučením pro ředitele školy, který by k němu přihlédnout
 (3) Ředitel školy individuální vzdělávání povolí, pokud a) jsou dány závažné důvody pro individuální vzdělávání, 
Rozhodnutí o povolení individuálního vzdělávání je rozhodnutí správní (§ 165 odst. 2 písm. k) školského zákona), na které se v plném rozsahu vztahuje správní řád. Ředitel školy rozhoduje podle důvodů uvedených v § 41 odst. 3 školského zákona. Z dikce školského zákona jasně vyplývá, že pokud žadatel o individuální vzdělávání splní všechny zákonem předepsané podmínky, ředitel školy individuální vzdělávání žáka povolí. 
Školský zákon pojímá individuální vzdělávání jako zcela výjimečný způsob plnění povinné školní docházky. Pro povolení musí být mimo jiné dány závažné důvody. O závažnosti důvodů pro individuální vzdělávání rozhoduje ředitel příslušné školy, a to v rámci správního uvážení, které je soudně přezkoumatelné. Ředitel musí posuzovat důvody uvedené v žádosti vždy v kontextu s ostatními informacemi, které získal. Své rozhodnutí musí zdůvodnit ve vztahu k jednotlivým zjištěním, tak aby bylo možné sledovat úvahu, která stojí za rozhodnutím. Jako postačující důvod proto není uvedení např. "rozhodnutí rodičů" a nemělo by být posuzováno jako závažný důvod, neboť každá písemná žádost zákonného zástupce o povolení individuálního vzdělávání je projevem rozhodnutí rodičů, resp. zákonných zástupců, své dítě vzdělávat individuálně. Posuzování závažnosti důvodů pro individuální vzdělávání ředitelem školy by se v případě uznání "rozhodnutí rodičů" za takový závažný důvod stalo bezpředmětným. Úmyslem zákonodárce nepochybně nebylo vyprázdnit pojem "závažné důvody" - pokud by zákonodárce měl v úmyslu tento pojem vymezit tak široce, že by de facto každá žádost o individuální vzdělávání byla závažným důvodem, logicky by při procesu schvalování školského zákona došlo k vypuštění písmene a) v § 41 odst. 3. 
Správní uvážení ředitele školy má však své zákonem stanovené meze. V souladu s § 2 odst. 4 správního řádu správní orgán dbá, aby:
 - přijaté řešení bylo v souladu s veřejným zájmem a odpovídalo okolnostem daného případu; možnost správního uvážení tedy není prostorem pro libovůli ředitele školy, ale naopak zdánlivě volnější právní úprava umožňuje řediteli školy přijmout řešení, které nejvíce vyhovuje skutkovým zjištěním; 
- při rozhodování skutkově shodných nebo podobných případů nevznikaly nedůvodné rozdíly; jedná se o promítnutí obecného zákazu diskriminace a zásady rovnosti před veřejnou správou do úpravy správního řízení. Ředitel školy si musí být vědom toho, že svým rozhodnutím podle § 41 školského zákona v konkrétním případě sám vymezuje další hranice svého správního uvážení v dalších shodných nebo obdobných případech. Ustanovení § 2 odst. 4 správního řádu nepřipouští, aby ředitel školy v dalším skutkově shodném nebo podobném případě bezdůvodně rozhodl odlišným způsobem. 
Nejčastější důvody pro volbu individuálního vzdělávání 
Jako nejčastější důvody jsou zákonnými zástupci uváděny tyto důvody: 
- Zdravotní stav žáka, který nedovoluje pravidelnou řádnou docházku do školy                                                                Pro zákonné zástupce této skupiny žáků je individuální vzdělávání náhradní cestou ke vzdělávání jejich dítěte, se kterou nepočítali. 
- Časté pracovní cesty zákonných zástupců a jejich rodiny                                                                                               Zákonní zástupci z této skupiny vědomě volí individuální vzdělávání a respektují požadavky školy. Problémy mohou nastat s termíny, zejména u konzultací. Tato skupina proto ráda volí možnost elektronické komunikace se školou. 
Ministerstvo upozorňuje na to, že je třeba rozlišovat mezi krátkodobým vycestováním, třeba i opakovaným, a dlouhodobým pobytem v zahraničí (nejméně jedno pololetí školního roku). V každém z těchto případů se nastavuje jiná forma vzdělávání – při opakovaných krátkodobých cestách do zahraničí nebo v rámci ČR je možné využít individuální vzdělávání, ale při dlouhodobém pobytu v zahraničí je plnění povinné školní docházky zajišťováno jinými způsoby podle § 38 školského zákona, např. docházkou do školy v zahraničí nebo prostřednictvím tzv. individuální výuky podle § 38 odst. 2 školského zákona, pokud nelze jinak.  
- Potíže žáků různého charakteru                                                                                                                                                  Jde např. o konflikty žák/učitel, šikana žáka, stres ze školy. Ministerstvo upozorňuje na to, že žádost o individuální vzdělávání z těchto důvodů je krajním řešením, a doporučuje, aby se škola zabývala problémy tohoto charakteru dříve, než jejich výsledkem bude žádost o tuto formu vzdělávání.
- Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP) a žáci mimořádně nadaní                                                                  Žákům nevyhovuje tempo nebo metody a formy vzdělávání. V těchto případech mohou zákonní zástupci s výhodou využít individuální přístup ke vzdělávání. 
Ministerstvo upozorňuje na to, že zákonní zástupci někdy uvádějí do odůvodnění žádosti o povolení individuálního vzdělávání i jiné důvody, než jsou ty skutečné. Příčinou je nejčastěji obava z toho, že „pravé“ důvody by nemusely být shledány dostatečně závažnými pro povolení individuálního vzdělávání. Ministerstvo proto doporučuje ověřovat skutečnosti uváděné v žádosti o povolení individuálního vzdělávání prostřednictvím rozhovoru se zákonným zástupcem žáka. 
Vstupní rozhovor před povolením individuálního vzdělávání 
Ministerstvo doporučuje provést se zákonnými zástupci žáka, kteří žádají o povolení individuálního vzdělávání, vstupní rozhovor, jehož cílem je seznámit se se záměry rodiny, informovat zákonné zástupce o podmínkách individuálního vzdělávání stanovených školským zákonem, o specifických podmínkách školy a o rizicích, které tato forma vzdělávání přináší. Nejdůležitější je diskuse o důvodech pro volbu individuálního vzdělávání a o tom, co zákonní zástupci a žák od individuálního vzdělávání očekávají. 
Škola se seznámí s představou zákonných zástupců o průběhu vzdělávání:
 - kde bude probíhat; 
- jak často a dlouho se mohou věnovat učení; 
- jak bude zajišťována výuka konkrétních předmětů nebo oblastí (např. výuka cizího jazyka, druhého cizího jazyka, výchovných předmětů); 
- kdo bude žáka vzdělávat, zda zákonní zástupci nebo jiní vzdělavatelé a jaké mají vzdělání; 
- zda existují vzdělávací obory, se kterými by mohli mít zákonní zástupci (vzdělavatelé) při individuálním vzdělávání odborný problém. 
- Část rozhovoru by měla být věnována nutnosti socializace žáka. Zákonní zástupci by měli popsat, jak často bude v kontaktu se svými vrstevníky (nebo se zapojí do činnosti ve věkově různorodé skupině). Je třeba zákonné zástupce vést k tomu, aby žák měl takových kontaktů co nejvíce a byly co nejrozmanitější. V případech, kdy je ze strany zákonných zástupců prezentováno, že žák bude mít mimoškolní aktivity, ale jejich charakter je ryze individuální (hra na hudební nástroj, individuální sport atd.), je dobré je upozornit na potřebu zapojení žáka i do skupinových volnočasových aktivit. 
b) jsou zajištěny dostatečné podmínky pro individuální vzdělávání, zejména podmínky materiální a ochrany zdraví žáka 

Ředitel školy uvede ve správním řízení konkrétní důkazy týkající se zajištění podmínek pro individuální vzdělávání vždy, pokud je to nutné ke zjištění stavu věci podle § 52 správního řádu:                                                                       „Účastníci jsou povinni označit důkazy na podporu svých tvrzení. Správní orgán není návrhy účastníků vázán, vždy však provede důkazy, které jsou potřebné ke zjištění stavu věci.“ 
c) osoba, která bude žáka vzdělávat, získala alespoň střední vzdělání s maturitní zkouškou a jedná-li se o žáka na druhém stupni základní školy, vysokoškolské vzdělání

Prokazuje se originálem nebo ověřenou kopií příslušných vysvědčení. Zákonný zástupce nemusí být zároveň vzdělavatelem. Vzdělavatelem může být jiná osoba, která splňuje požadovanou úroveň vzdělání. Žadatel k žádosti přiloží kopii dokladu o nejvyšším dosaženém vzdělání osoby, která bude žáka vzdělávat. Jestliže tedy zákonný zástupce uvede do žádosti, že vzdělavatelem bude jiná osoba, uvede její jméno a doloží její doklady o dosaženém vzdělání, naplní se tím podmínky zákona, přestože sám požadavky na vzdělání nesplňuje. 
d) jsou zajištěny vhodné učebnice a učební texty, podle nichž se má žák vzdělávat
 Škola poskytne pro individuální vzdělávání kompletní sadu učebnic a základní školní potřeby, které používají žáci odpovídajícího ročníku v dané škole, a to podle § 41 odst. 10 školského zákona. Žák v individuálním vzdělávání má na poskytnutí těchto učebnic a základních školních potřeb nárok jako ostatní žáci školy. 
Je třeba upozornit na materiály, které jsou kryté autorskými právy nebo jinými smlouvami (výuková DVD, interaktivní učebnice a jiné aplikace používané školou). Autorský zákon v § 31 odst. 1 písm. c) umožňuje užít dílo při vyučování pro ilustrační účel, pokud účelem není dosažení přímého či nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu, a nepřesáhne-li toto užití rozsah odpovídající sledovanému účelu, tedy vzdělávání.
 Škola musí jednat v souladu s licencí nebo ustanoveními smlouvy, pokud je má uzavřeny. Výuková licence není omezena personálně, může ji tedy využívat jak škola, tak také učitelé či žáci, tedy i žáci v individuálním vzdělávání. Licence není omezena ani způsoby užití, proto je možné dílo užívat jakýmikoli způsoby – rozmnožováním, pouštěním ze záznamu (CD, DVD apod.), přednášením apod., pokud se tak děje „nevýdělečně“, vždy však pouze v rozsahu odůvodněném ilustračním účelem při vyučování (tedy pouze jako jeho součást) a nepřesáhne-li rozsah odpovídající sledovanému účelu. 
Mají-li vzdělavatelé zájem používat i jiné učebnice nebo učební texty, kromě učebnic poskytnutých školou, nelze jim v tom bránit, ale tyto si již pořizují na vlastní náklady. Zákonní zástupci o této skutečnosti musí informovat školu. Vzdělavatelům (zákonným zástupcům) je zapotřebí vysvětlit, že obsah učebnic nemusí vždy korespondovat s obsahem učiva ve školním vzdělávacím programu a že z hlediska vzdělávání je závazné pro posuzování dosažení požadovaných výstupů to, co je uvedeno ve školním vzdělávacím programu. Jestliže chybí v učebnici nějaká oblast požadovaná ve školním vzdělávacím programu, musí vzdělavatel sám takové učivo žáka naučit, případně najít ve spolupráci se školou jiné zdroje, ze kterých lze informace čerpat. 
Zajištění vhodných učebnic a učebních textů může ředitel školy (nebo jím pověřený pedagog) ověřit prostřednictvím vstupního rozhovoru před povolením individuálního vzdělávání. Jedná se buď o učebnice uvedené v seznamu učebnic podle § 27 odst. 1 školského zákona, nebo o učebnice dle seznamu předloženého zákonným zástupcem žáka v žádosti o povolení individuálního vzdělávání. 
Na rozdíl od § 41 odst. 2 písm. f) školského zákona, kdy zákonný zástupce předkládá škole pouze jmenný seznam učebnic neuvedených v seznamu učebnic a učebních textů nebo prohlášení, že budou používány učebnice se schvalovací doložkou, podle § 41 odst. 3 písm. d) ověřuje ředitel školy, zda dané učebnice a učební texty jsou fakticky zajištěny. 
Ředitel školy v rámci řízení o povolení individuálního vzdělávání provede posouzení učebnic, jež nemají schvalovací doložku ministerstva, podle kritérií stanovených v § 27 odst. 2 školského zákona. 

4. Organizace individuálního vzdělávání 
(4) Po dobu individuálního vzdělávání žáka za plnění podmínek uvedených v odstavci 3 odpovídá zákonný zástupce žáka. 
Zákonný zástupce podle tohoto ustanovení odpovídá za zajištění plnění podmínek ke vzdělávání, zejména podmínek materiálních, personálních a ochrany zdraví žáka v souladu s vydaným rozhodnutím o povolení individuálního vzdělávání. 
Školní vzdělávací program a individuální vzdělávání 
Vzdělávání v rámci individuálního vzdělávání se realizuje podle školního vzdělávacího programu školy, ve které je žák přijat k plnění povinné školní docházky. Je závazný pro žáky i jejich vzdělavatele. Školní vzdělávací program musí být dostupný vzdělavatelům žáků v individuálním vzdělávání. Není-li tomu tak a školní vzdělávací program je dostupný pro veřejnost pouze v tištěné podobě a ve škole, je vhodné poskytnout jej vzdělavatelům žáků v individuálním vzdělávání např. v elektronické podobě. Vzdělavatelé by měli mít možnost ve školním vzdělávacím programu (ŠVP) sledovat, z jakých znalostí z předchozích ročníků se vychází a jaký obsah výuky bude následovat v dalších ročnících. Rovněž je pro ně důležité sledovat postup rozvíjení klíčových kompetencí a průřezových témat.
 Vzdělavatelé, kteří nemají pedagogické vzdělání, by mohli mít problémy s transformací informací uvedených v ŠVP do podoby plánu výuky. Mohou mít potíže s identifikací toho, co má žák umět a na jaké úrovni, neorientují se v provázanosti mezi vyučovacími předměty apod. Proto je vhodné, aby vzdělavatelé nepracovali přímo s ŠVP, byť jeho znalost je důležitá, ale měli k dispozici podrobnější, rozpracovaný materiál, který jim pomůže s obsahem i organizaci vzdělávání – roční vzdělávací plán vyučovacího předmětu. Vzhledem k tomu, že vzdělávací plány si zpracovávají pro svou potřebu vyučující ve školách, je nejjednodušší cestou dohodnout se na poskytnutí těchto plánů i vzdělavatelům. Výhodou takového kroku je to, že vzdělavatel kromě získání informace o tom, co má naučit, také bude vědět, v jakém čase a v jakých krocích má učivo zvládnout. 
Rozsah výuky 
Vzdělavatel volí čas věnovaný jednotlivým předmětům zejména podle schopností žáka zvládat učivo a podle volby forem činnosti (např. přírodovědná vycházka, návštěva muzea). 
Výuka v rámci individuálního vzdělávání by obecně měla být časově velmi efektivní. Důležité je věnovat se opakování a procvičování učiva, individuálním zájmům a nadání žáka prostřednictvím účasti v zájmových kroužcích, klubech apod. 

5. Průběh individuálního vzdělávání
 Metodické vedení a konzultace 
Školský zákon nespecifikuje, jakým způsobem má probíhat spolupráce školy a vzdělavatele v rámci individuálního vzdělávání. Ministerstvo na základě zkušeností z pokusných ověřování doporučuje následující formy spolupráce školy se vzdělavatelem a žáky, které však nejsou ani pro školu, ani pro vzdělavatele povinné, a jsou předmětem dohody. 
Konzultace se žákem, zákonnými zástupci (vzdělavatelem) 
Škola by měla být připravena na to, že někteří vzdělavatelé budou potřebovat metodickou podporu. K tomu slouží konzultace, a to nejen osobní, ale také ve formě telefonické nebo elektronické. 
Konzultanty vzdělavatele na straně školy by měli být zkušení pedagogové ovládající různé metody práce s žáky a didaktiku předmětu. Jedním z úkolů konzultantů bude doporučovat vzdělavateli vhodné metody práce a postupy učení, které povedou k cíli u konkrétního žáka. 
- Harmonogram konzultací – je vhodné se zákonnými zástupci dojednat formu a četnost konzultací, která se odvíjí zejména od zkušeností vzdělavatelů (potřeba metodického vedení), vzdálenosti bydliště žáka od školy, možnosti využívání jiných způsobů vzájemné komunikace, než je osobní jednání (chat, skype, videokonference atd.).
 Konkrétní termíny konzultací jsou pak dojednávány průběžně. Ministerstvo doporučuje zařazení konzultací během obou pololetí. Na počtu, frekvenci a formě konzultací se škola dohodne se vzdělavatelem. 
V případě, že škola zjistí, že vzdělavatel má s vedením vzdělávání problémy, které se odráží ve výsledcích žáka, ministerstvo doporučuje zvýšit počet konzultací, případně nabídnout konzultace i pro vyučovací předměty, ve kterých doposud neprobíhaly. 
- Doporučená účast na konzultacích                                                                                                                                   Konzultací se účastní žák, vzdělavatel a pedagog, který je konzultantem pro daný vyučovací předmět.
 - Doporučený průběh konzultace 
• informace o stavu vzdělávání – rozhovor konzultanta se vzdělavatelem a žákem, 
• rozbor případných zjištěných problémů se vzdělavatelem,
 • dohoda o postupech k odstranění problémů, 
• probrání metodických postupů výuky následujícího učiva, 
• řešení problémů při vedení dokumentace týkající se vzdělávání žáka. 
Z konzultace je vhodné pořídit vzájemně odsouhlasený stručný záznam, aby bylo možné později zjistit, zda případné problémy byly odstraněny, zda vzdělavatel využil postupy navržené konzultantem a zda měly efekt. V záznamu z konzultace by měl být popsán průběh konzultace, zjištěný stav ve vzdělávání žáka, projednávané otázky se vzdělavatelem se závěry a metodická doporučení. Záznam by měl být podepsán konzultantem a vzdělavatelem. 
E-learning 
Individuálně vzdělávaní žáci se mohou na základě dohody se školou do výuky svého ročníku zapojovat i prostřednictvím e-learningu, her nebo interaktivních vzdělávacích programů, což je výhodné i pro žáky s poruchami učení. Díky snadnému přístupu k informacím se dají jednotlivá témata uchopit bez problému i v mezioborových vztazích. Žáci se také tímto způsobem učí, jak ovládat a používat moderní technologie. 
Sledování a kontrola průběhu individuálního vzdělávání 
Ředitel školy
Ředitel školy má mít průběžné informace o průběhu individuálního vzdělávání ve škole. Součástí pedagogických rad by měly být informace o průběhu konzultací i vzdělávání žáků v individuálním vzdělávání. Na hodnotících pedagogických radách v závěru každého pololetí pedagogická rada projedná vyhodnocení výsledků žáků zařazených do individuálního vzdělávání a zhodnocení průběhu individuálního vzdělávání. V případě potřeby přijímá ředitel opatření, která jsou součástí záznamu z jednání pedagogické rady. 
Česká školní inspekce 
Ministerstvo upozorňuje na úpravu § 174 školského zákona, kde byl za odstavec 2 vložen nový odstavec 3, který zní: „Pokud je místem, kde se uskutečňuje individuální vzdělávání žáka povolené podle § 41 odst. 3, obydlí a není dán souhlas toho, kdo v něm bydlí, se vstupem do něj, inspekční činnost podle odst. 2 proběhne ve škole, kam byl žák přijat k plnění školní docházky. V tomto případě Česká školní inspekce termín inspekční činnosti se zákonným zástupcem žáka dohodne, je-li to možné. Inspekční činnost probíhá i v tomto případě za přítomnosti a součinnosti osoby, která žáka vzdělává podle § 41 odst. 3 písm. c).“ 
Ministerstvo doporučuje, aby ředitel školy po dohodě s Českou školní inspekcí stanovil, kdo bude přítomen inspekční činnosti (např. zákonný zástupce, vzdělavatel, příp. jiná osoba – viz čl. 7 tohoto materiálu), a pokud nebude probíhat v místě poskytování individuálního vzdělávání, vyčlení k tomuto účelu prostory a pomůcky (podle § 41 odst. 10 školského zákona). 

6. Doporučení pro výuku některých vzdělávacích předmětů 
Doporučení pro výuku předmětů výchovného zaměření 
Je třeba vysvětlit vzdělavatelům, co je hlavním cílem výchovných předmětů. K těmto vyučovacím předmětům často nejsou k dispozici učebnice. Vzhledem k charakteru předmětů se musí škola předem dohodnout se vzdělavatelem na tom, jak budou prokazovány výsledky práce, znalosti a dovednosti žáka. Velkou roli zde hraje prezentační a dokumentační portfolio žáka. 
Portfolio žáka 
Žákovské portfolio je uspořádaný a komentovaný soubor vybraných materiálů, vznikajících během učení žáků. Portfolio není cílem učení žáků, ale prostředkem k němu. Důležité jsou proto činnosti, kterým se žáci v průběhu práce s portfoliem věnují, tj. především sbírání, třídění, průběžné reflektování a sebehodnocení, sdílení, prezentování a obhajování. I když je potřeba se sjednotit na základním smyslu a obsahu žákovského portfolia, je třeba ponechávat žákům zároveň dostatek prostoru pro projevení osobnosti, originality, tvořivosti a samostatnosti. 
Žákovi slouží portfolio k efektivnímu učení, k uvědomování si procesu učení, ke sledování vlastního úsilí a pokroku v učení, ke spolupodílení se na plánování dalšího učení a rozvoje osobnosti. Žákovské portfolio umožňuje dokumentovat a integrovat dosavadní vědomosti a dovednosti a jejich rozvoj. Výběrem a obhajobou svých nejúspěšnějších prací žákovi umožňuje spolupodílet se na hodnocení. Při práci s portfoliem může každý žák zažívat úspěch. Žákovské portfolio se stává funkčním nástrojem rozvoje a prokazování celé škály klíčových a oborových kompetencí. Zvláště umožňuje rozvíjet kompetence k sebereflexi a sebehodnocení. 
Učiteli slouží žákovské portfolio k realizaci výuky, ve které se žák sám, se svými vrstevníky i s učitelem, učí rozumět procesům svého učení i sám sobě a toto porozumění využívat k plánování dalších úkolů a strategií vlastního rozvoje, k přejímání spoluzodpovědnosti za své učení a rozvoj. Učiteli umožňuje vidět žákovo učení jako dlouhodobý proces, který je ovlivněn řadou faktorů, brát a vidět žáka jako osobnost v celé jeho komplexnosti. Práce s portfoliem umožňuje individualizovat a diferencovat učení žáků podle jejich možností, potřeb a zájmů. Portfolio je pro učitele zdrojem informací o žákově učení a jeho pokrocích a slouží k efektivnímu hodnocení. Žákovské portfolio slouží také rodičům především jako zdroj informací o pokrocích učení dítěte a příležitost ke vzájemnému sídlení jeho zážitků a úspěchů (1 Publikace nakladatelství Verlag Dashöfer Školní vzdělávací program krok za krokem (Kapitola 3/5.1.1, s. 1 - 3. Aktualizace červenec 2005), www.dashofer.cz/svp/?wa=25N07E7RV ). 
V základní škole je důležité rozlišit portfolio dokumentační, se kterým žáci pracují průběžně během celého školního roku, a portfolio prezentační (závěrečné, výběrové), které tvoří z pracovního portfolia na závěr určité etapy učení (v rámci individuálního vzdělávání na konci každého pololetí školního roku). Většinou každý žák tvoří jedno své portfolio zahrnující práce ze všech vzdělávacích oblastí a podporující komplexnost učení a rozvoje klíčových kompetencí. 
Portfolio individuálně vzdělávaného žáka může být dokumentační i prezentační. Škola může stanovit „povinný“ obsah zejména dokumentační části portfolia a ponechat na žákovi a vzdělavateli, čím se budou chtít dále prezentovat. Vzhledem k tomu, že při přezkoušení zejména výchovných předmětů hraje portfolio významnou roli, je vhodné, aby byl se vzdělavateli předem dojednán požadovaný obsah toho, co bude zapotřebí v rámci žákova portfolia předložit při hodnocení. Portfolio je vlastnictvím žáka. 
Tělesná výchova 
Při výuce tělesné výchovy je zapotřebí upozornit vzdělavatele, že i zde platí ŠVP a je třeba respektovat rozmanitost pohybových aktivit. Pokud vzdělavatel zvolí v rámci individuálního vzdělávání výuku tělesné výchovy např. formou sportovního kroužku nebo účasti ve sportovním klubu a jestliže vybrané druhy pohybových aktivit (sportů) některou složku vymezenou v ŠVP neobsahují, musí ji zajistit vzdělavatel (např. sportovní hry, gymnastika, atletika, úpolové sporty). 
Doporučení pro výuku cizích jazyků 
Pro výuku cizích jazyků je vhodné se vzdělavatelem (zákonným zástupcem) ještě před zařazením do individuálního vzdělávání projednat, jak bude tato část vzdělávání zajištěna. Je zapotřebí upozornit zejména na skutečnost, že na druhém stupni jsou již od určitého ročníku (dle ŠVP) požadovány dva cizí jazyky. 
Zákonní zástupci tuto výuku mohou řešit prostřednictvím vzdělavatele nebo jazykových kurzů, kam žáka přihlásí. Je zapotřebí upozornit zákonného zástupce (vzdělavatele) na to, aby si předem ověřil, jaký je obsah kurzu a zda je tento obsah v souladu s požadavky ŠVP. Při hodnocení žáka se nelze odvolávat na to, že se dané učivo žák v kurzu neučil. 

7. Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami
 Na základě zprávy a doporučení školského poradenského zařízení je škola povinna individuálně vzdělávanému žákovi upravit podmínky vzdělávání formou individuálního vzdělávacího plánu (IVP) – lze stanovit odlišný obsah a rozsah učiva, lze nastavit jiné podmínky hodnocení žáka apod. Jsou-li odbornými posudky školského poradenského zařízení doporučeny některé specifické metody nebo formy vzdělávání, je důležité je zahrnout do individuálního vzdělávání. Za jejich respektování odpovídá zákonný zástupce. Pokud vzdělavatel nezná doporučené specifické metody práce s žákem se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP), je zapotřebí, aby mu je pověřený pedagog školy vysvětlil. Vzhledem ke změně právní úpravy v části školského zákona (§ 16) věnované žákům se SVP bude škola postupovat i u žáků individuálně vzdělávaných podle aktuálně platné právní úpravy zákona a navazujících prováděcích předpisů. 

8. Hodnocení žáka zařazeného do individuálního vzdělávání 
(5) Individuálně vzdělávaný žák koná za každé pololetí zkoušky z příslušného učiva, a to ve škole, do níž byl přijat k plnění povinné školní docházky. 
Individuálně vzdělávaný žák koná za každé pololetí zkoušky z příslušného obsahu vzdělávání, stanoveného školním vzdělávacím programem pro daný ročník. Organizaci zkoušek stanoví ředitel školy na začátku každého pololetí. Zkouška není komisionální. Je na řediteli školy, o jakém obsazení pedagogy rozhodne. K řádnému průběhu zkoušky stačí jeden pedagog, u nějž žák zkoušku vykoná. 
Časové období 
Ředitel školy na počátku každého pololetí rozhodne o časovém období, ve kterém bude přezkoušení probíhat. Časové období musí být tak dlouhé, aby bylo reálné provedení přezkoušení s ohledem na počet žáků v individuálním vzdělávání ve škole, na počet vyučovacích předmětů, ze kterých je zapotřebí žáky přezkoušet, a na individuální možnosti žáků. 
Na základě dohody mezi školou a zákonnými zástupci je možné také uplatnit průběžné hodnocení s tím, že pololetní zkoušky dle zákona proběhnou, ale do výsledku žáka za celé pololetí lze průběžné hodnocení zahrnout. Tato možnost je vítaná zejména u žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, neboť sníží jednorázovou zátěž na konci pololetí. 
Konkrétní termíny 
Pro dané časové období pak jsou sjednávány konkrétní termíny přezkoušení. Termíny by měly vyhovovat oběma stranám – škole i zákonnému zástupci (příp. vzdělavateli). Pokud se dohodnout nelze, určí termíny ředitel školy.  
Přítomnost dalších osob při přezkoušení 
Při zkouškách může být dle rozhodnutí ředitele školy přítomen zákonný zástupce žáka, osoba vzdělávající žáka, zástupce školského poradenského zařízení, případně další osoba. Přítomnost zákonného zástupce (vzdělavatele) při samotném přezkoušení je věcí domluvy mezi školou a zákonným zástupcem (vzdělavatelem). Obecně není důvod bránit jejich přítomnosti, ale je třeba stanovit jasná pravidla. Je nepřípustné, aby přítomná osoba bez vyzvání pedagoga jakkoli zasahovala do průběhu zkoušky. Škola by měla postupovat jednotně pro všechny zařazené žáky. Výjimku tvoří žáci se SVP, jejichž zdravotní stav vyžaduje aktivní zapojení zákonného zástupce žáka nebo vzdělavatele, případně dalších osob. 
Formy přezkoušení
 - písemný test 
- písemná zkouška (např. diktát, doplňovací cvičení, slohová práce…) 
- ústní přezkoušení 
- předložení portfolia 
- předvedení praktických dovedností (např. z předmětů výchovného zaměření)
 - prezentace 
- rozhovor v  cizím jazyce
 - kombinace uvedených metod 
Pro přezkoušení žáka volí škola takové formy, které jí umožní objektivně zhodnotit znalosti a dovednosti žáka. Formy přezkoušení by měly být se zákonným zástupcem žáka projednány již při povolování individuálního vzdělávání. O závěrečném hodnocení rozhoduje pedagog. Vychází přitom z výsledků přezkoušení, případně z předložených materiálů dokládajících výsledky vzdělávání v žákovském portfoliu. Výsledky žáka přezkušující pedagog posuzuje s ohledem na dosažení očekávaných výstupů stanovených pro předmět a ročník v ŠVP. Při hodnocení se řídí „Pravidly pro hodnocení“, která jsou součástí školního řádu. Pokud vzdělavatel předkládá své závěrečné hodnocení žáka, učitel k němu může přihlédnout, ale není pro něj závazné. Při hodnocení individuálně vzdělávaného žáka na vysvědčení vychází ředitel školy z výsledků zkoušek. 
(6) Nelze-li individuálně vzdělávaného žáka hodnotit na konci příslušného pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení pololetí. 
V případě, že zákonný zástupce žáka opakovaně omlouvá žáka z termínu zkoušky, může ředitel školy požádat o potvrzení důvodu nepřítomnosti od registrujícího lékaře pro děti a dorost, případně si vyžádat jiné úřední potvrzení, a to za podmínek stanovených ve školním řádu školy (viz § 50 odst. 1 školského zákona) – viz materiál ministerstva „Využití právních opatření při řešení problémového chování žáků na školách“, kapitola 4 (www.msmt.cz/file/33233_1_1/). 
(7) Pokud má zákonný zástupce pochybnosti o správnosti hodnocení žáka, může do 8 dnů od konání zkoušek písemně požádat ředitele školy o přezkoušení žáka; byl-li zkoušejícím žáka ředitel školy, krajský úřad. Pokud ředitel školy nebo krajský úřad žádosti vyhoví, nařídí komisionální přezkoušení žáka.
Při komisionálním přezkoušení je nutné postupovat podle § 22 vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, ve znění pozdějších předpisů. Ministerstvo upozorňuje, že na rozdíl od přezkoušení podle § 52 odst. 4 školského zákona zde není na přezkoušení zákonný nárok. Ředitel školy, popřípadě krajský úřad, proto nemusí žádosti o přezkoušení vyhovět. 
Hodnocení chování 
Hodnocení chování individuálně vzdělávaného žáka se neprovádí, protože na základě § 41 odst. 5 a 6 školského zákona se hodnotí na základě konání zkoušek zvládnutí příslušného učiva, nikoli chování. Chování hodnotí škola ve vztahu k dodržování školního řádu, což je v případě individuálního vzdělávání, které se 13 uskutečňuje mimo školu, nereálné a proti smyslu individuálního vzdělávání. Při vyplňování vysvědčení individuálně vzdělávaného žáka se proto kolonka pro hodnocení chování proškrtne. 

9. Zrušení povolení individuálního vzdělávání 
(8) Ředitel školy zruší povolení individuálního vzdělávání 
Rozhodnutí o zrušení individuálního vzdělávání je rozhodnutí správní (§ 165 odst. 2 písm. k)školského zákona), na které se v plném rozsahu vztahuje správní řád. Ředitel může zrušit povolení k individuálnímu vzdělávání jen z důvodů uvedených v § 41 odst. 8 školského zákona. Jiné důvody nelze použít. 
a) pokud nejsou zajištěny dostatečné podmínky ke vzdělávání, zejména podmínky materiální, personální a ochrany zdraví žáka 
V případě, že ředitel školy získá závažnou informaci o tom, že nejsou zajištěny dostatečné podmínky ke vzdělávání, zejména podmínky materiální, personální a ochrany zdraví žáka v souladu s vydaným rozhodnutím o povolení individuálního vzdělávání, zahájí řízení o ukončení individuálního vzdělávání. 
Na základě zjištěných skutečností ředitel školy rozhodne buď o zastavení řízení (pokud jsou podmínky dostatečné), nebo o zrušení povolení individuálního vzdělávání (pokud nejsou podmínky dostatečné). V odůvodněných případech se doporučuje určit zákonným zástupcům přiměřenou lhůtu k nápravě. Proti tomuto rozhodnutí se dle § 81 odst. 1 správního řádu lze odvolat, a to dle § 83 odst. 1 správního řádu do 15 dnů ode dne jeho oznámení. Odvolání se podává u ředitele/ky školy a dle § 183 odst. 4 školského zákona o něm rozhoduje příslušný krajský úřad. Odvolání nemá odkladný účinek s ohledem na § 68 odst. 6 správního řádu. 
b) pokud zákonný zástupce neplní podmínky individuálního vzdělávání stanovené tímto zákonem 
Jedná se např. o nepřítomnost žáka bez omluvy na přezkoušení, přičemž zákonný zástupce se školou nekomunikuje nebo o nerespektování školního vzdělávacího programu při individuálním vzdělávání. 
c) pokud žák na konci druhého pololetí příslušného školního roku neprospěl 
Pojem „konec druhého pololetí“ je použit v obdobném kontextu jako v § 52 odst. 1 a 3 školského zákona a vztahuje se i na hodnocení v případném náhradním termínu nebo v opravné zkoušce. 
d) nelze-li žáka hodnotit způsobem uvedeným v odstavcích 4 a 5, nebo 
Toto ustanovení zahrnuje i případ, kdy žáka nelze hodnotit na konci 1. nebo 2. pololetí, a to ani v náhradním termínu podle § 41 odst. 5 školského zákona 
e) na žádost zákonného zástupce žáka 
Na žádost zákonného zástupce žáka zruší ředitel školy povolení individuální vzdělávání bez zbytečného odkladu (viz § 71 odst. 3 správního řádu). 

(9) Ředitel školy rozhodne o zrušení individuálního vzdělávání žáka nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení a zároveň zařadí žáka do příslušného ročníku základní školy. Odvolání proti rozhodnutí ředitele školy o zrušení individuálního vzdělávání žáka nemá odkladný účinek. 
Pokud ředitel zruší povolení k individuálnímu vzdělávání, žák zůstává žákem školy. Vzhledem k tomu, že rozhodnutí ředitele nemá odkladný účinek, musí žák do běžné formy vzdělávání ve škole nastoupit v den následujícím po dni, kterým bylo individuální vzdělávánízrušeno. Ředitel školy si musí být vědom toho, že žáci v individuálním vzdělávání jsou započteni nejen do kapacity školy, ale počty individuálně vzdělávaných žáků musí být zohledněny také v kapacitě příslušného ročníku. 
V souladu s § 74 odst. 1 správního řádu má odnětí odkladného účinku odvolání proti rozhodnutí za následek předběžnou vykonatelnost rozhodnutí. To znamená, že právní účinky rozhodnutí, kterými jsou v daném případě zrušení individuálního vzdělávání a vznik povinnosti žáka plnit povinnou školní docházku v dané škole  běžným způsobem, nastávají již dnem jeho oznámení účastníkům řízení (§ 72 správního řádu), nikoliv až dnem právní moci. Právní moci nabývá rozhodnutí v okamžiku, kdy se proti rozhodnutí již nelze odvolat (například marným uplynutím lhůty pro odvolání nebo pokud je podané odvolání odvolacím orgánem zamítnuto). 
Pokud ředitel zruší povolení k individuálnímu vzdělávání během školního roku, musí požádat o zvýšení přiděleného finančního normativu na tohoto žáka příslušný krajský úřad. 

10. Výdaje spojené s individuálním vzděláváním 
(10) Výdaje spojené s individuálním vzděláváním hradí zákonný zástupce žáka, s výjimkou učebnic a základních školních potřeb podle § 27 odst. 3 a 6, speciálních učebnic a speciálních didaktických a kompenzačních učebních pomůcek podle § 16 odst. 7 a výdajů na činnost školy, do níž byl žák přijat k plnění povinné školní docházky. 
Učebnice a základní školní potřeby poskytuje škola žákovi v množství, druhu, typu a kvalitě, jako by mu byly poskytnuty při pravidelné školní docházce. 

11. Další informace a doporučení 
Žák má podle § 122 odst. 2 školského zákona nárok na školní stravování pouze po dobu svého pobytu ve škole. Individuálně vzdělávaný žák proto nemá nárok na školní stravování při vzdělávání mimo školu, pouze ve dnech pobytu ve škole při přezkoušení. 
V souladu s § 9 vyhlášky č. 74/2005 Sb., o zájmovém vzdělávání, může být účastníkem činnosti školní družiny nebo školního klubu žák základní školy, tedy i žák individuálně vzdělávaný. Na zájmové vzdělávání ve školní družině nebo školním klubu však obecně není právní nárok. Pokud je individuálně vzdělávaný žák účastníkem zájmového vzdělávání, podle § 122 odst. 2 školského zákona nemá nárok na školní stravování.
 Povinnosti podle § 22 odst. 3 školského zákona týkající se povinností žáků, studentů a zákonných zástupců dětí a nezletilých žáků se vztahují také na zákonného zástupce individuálně vzdělávaného žáka, s výjimkami vyplývajícími z povahy individuálního vzdělávání.

Mgr. Václav Pícl                         
                                                                                                            náměstek  ministryně školství, mládeže a tělovýchovy 

Přílohy: 
Příloha č. 1 – Doporučený vzor rozhodnutí o povolení individuálního vzdělávání                                                          Příloha č. 2 – Doporučený vzor rozhodnutí o zrušení povolení individuálního vzdělávání                                             Příloha č. 3 – Doporučený postup pro ředitele škol při povolování individuálního vzdělávání                                   Příloha č. 4 – Doporučený vzor žádosti o povolení individuálního vzdělávání 

 Příloha č. 1 - Doporučený vzor žádosti o povolení individuálního vzdělávání
 VZOR 
                                                                                                           V...............            dne ...................
                     						       Č. j.: 
      Počet stran: 
ROZHODNUTÍ 
Ředitel/ka školy …………………………………………………………………………………………………………………………………………………….
 (úplný název a údaje o škole, dále jen „škola“) 
jako správní orgán příslušný podle § 165 odst. 2 písm. k) ve spojení s § 31 odst. 2 a 4 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, rozhodl/a v řízení o povolení individuálního vzdělávání žákyni/žákovi školy ………………………………………………………………………………………………………………………………… 
(úplné jméno a identifikační údaje dle § 37 odst. 2 správního řádu), 
t a k t o : 
povoluje se individuální vzdělávání
 žákyni/žákovi ………………………………………………………………………………., narozené/mu …………………………………, trvale bytem ……………………………………………………………………………………………………….………………………………………, na dobu od …………………………………. do …………………………………. 
Odůvodnění 
Náležitosti odůvodnění stanovuje zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, § 68 odst. 3. Z odůvodnění musí naprosto přesně vyplývat, jak bylo řízení zahájeno, jak bylo vedeno, kdo co tvrdil apod. Současně bude nutné uvést, na základě jakých důkazů správní orgán rozhodl, jak se vypořádal s tvrzením účastníků řízení apod. Odůvodnění musí být přesvědčivé, musí se vztahovat se ke konkrétnímu případu a k § 41 školského zákona. 
Poučení 
Proti tomuto rozhodnutí se dle § 81 odst. 1 správního řádu lze odvolat, a to dle § 83 odst. 1 správního řádu do 15 dnů ode dne jeho oznámení. Odvolání se podává u ředitele školy a dle § 183 odst. 4 školského zákona o něm rozhoduje Krajský úřad……………………………………………………………………….          
                                                                                                                                ..........................................................                                                                                                               
                                                                                                                               podpis ředitele/lky , otisk razítka školy 

Rozdělovník: 
1. zákonný zástupce žáka 
2. škola 
Vypraveno dne: 


Příloha č. 2 - Doporučený vzor žádosti o zrušení povolení individuálního vzdělávání 
VZOR 
V.............. dne................
Č. j.: 
Počet stran: 
ROZHODNUTÍ 
Ředitel/ka školy 
	..........................................................................................................................................................................
(úplný název a údaje o škole, dále jen „škola“)
 jako správní orgán příslušný podle § 165 odst. 2 písm. k) ve spojení s § 31 odst. 2 a 4 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání 
(školský zákon), 
ve znění pozdějších předpisů, rozhodl/a v řízení o zrušení povolení individuálního vzdělávání žákyni/žákovi školy
………………………………………………………………………………………………………………………………… 
(úplné jméno a identifikační údaje dle § 37 odst. 2 správního řádu), 
t a k t o: 
zrušuje se povolení individuálního vzdělávání 
žákyni/žákovi ……………………………………………………………………………………., narozené/mu …………………………….…, trvale bytem ……………………………………………………………………………………………………….………………………………………… 
Odůvodnění
 Zrušení povolení individuálního vzdělávání je vydáno na základě zjištění, že ………………………………………………… (přesně popsat, jak bylo řízení zahájeno, vedeno, kdo je účastník řízení, jakým jednáním naplnil podmínky pro zrušení povolení individuálního vzdělávání; současně bude nutné uvést, na základě jakých důkazů správní orgán rozhodl, jak se vypořádal s tvrzením účastníků řízení apod.)
 Poučení 
Proti tomuto rozhodnutí se dle § 81 odst. 1 správního řádu lze odvolat, a to dle § 83 odst. 1 správního řádu do 15 dnů ode dne jeho oznámení. Odvolání se podává u ředitele/ky školy a dle § 183 odst. 4 školského zákona o něm rozhoduje Krajský úřad…………………………………………………………………………………...………
 Odvolání nemá odkladný účinek. 
……………………………………………………………… 
podpis ředitele/lky otisk razítka školy 
Rozdělovník: 
1. zákonný zástupce žáka 
2. škola 	
Vypraveno dne: 

 Příloha č. 3 
Doporučený postup pro ředitele škol při povolování individuálního vzdělávání
 1. každá škola je povinna umožnit individuální vzdělávání na 1. i 2. stupni ZŠ, pokud jsou zajištěny podmínky stanovené § 41 školského zákona); 
2. rozhovor se zákonnými zástupci včetně poskytnutí informace, jaké náležitosti má obsahovat žádost o povolení individuálního vzdělávání; zjištění, zda vzdělavatelé budou potřebovat konzultace a zda mají zájem o zájmové vzdělávání (školní družina, školní klub); 
3. přijetí žádosti o povolení individuálního vzdělávání a kontrola, zda obsahuje všechny náležitosti; 
4. (případné zjištění podmínek pro individuální vzdělávání v předpokládaném místě poskytovaného vzdělávání ve spolupráci s OSPOD); 
5. rozhodnutí ředitele o povolení individuálního vzdělávání ve správním řízení 
6. při kladném vyřízení žádosti následuje další postup: 
7. příprava školy (viz str. 2 a 3 tohoto materiálu); 
8. stanovení konkrétních opatření pro přezkoušení ve škole, včetně konkrétních termínů a metod přezkoušení; 
9. seznámení zákonných zástupců (příp. vzdělavatele) s konkrétními postupy, zásadami komunikace a dalšími náležitostmi týkajícími se individuálního vzdělávání; 
10. (případné podepsání dohody o individuálním vzdělávání žáka se zákonnými zástupci, pokud se tak ředitel školy a zákonní zástupci dohodnou); 
11. seznámení vzdělavatelů s doporučenými specifickými metodami práce s žákem se SVP na základě doporučení školského poradenského zařízení; 
12. poskytnutí informace vzdělavateli o dostupnosti školního vzdělávacího programu školy; 
13. poskytnutí učebnic a základních školních potřeb pro individuální vzdělávání, a to ve stejném rozsahu jako u ostatních žáků stejného ročníku; 
14. zajištění náležitostí týkajících se případného šetření České školní inspekce – zajištění prostor a pomůcek (podle § 41 odst. 10 školského zákona) při inspekčním šetření v rámci individuálního vzdělávání podle § 174 odst. 3 školského zákona. 
V závorce jsou uvedeny činnosti, které ředitel školy provede podle svého uvážení (bod 4 a 10). 


Příloha č. 4 – Doporučený vzor žádosti o povolení individuálního vzdělávání 
Ředitelství školy 							Pan/paní 
……………………………………………………… 					……………………………………………………… ………………………………………………………					……………………………………………………… 
………………………………………………………					………………………………………………………




Žádost o povolení individuálního vzdělávání 
Název a adresa školy, které je žádost adresována
Jméno, příjmení a adresa zákonného zástupce, 
který podává žádost
Jméno a příjmení žáka, který má být individuálně vzděláván	
	
	
Místo trvalého pobytu žáka nebo bydliště	
Rodné číslo žáka	
Důvody pro individuální vzdělávání žáka
Uvedení období, ročníku, pololetí, kdy má být žák 
individuálně vzděláván	
	
Popis prostorového a materiálně technického 
zabezpečení vzdělávání a podmínek ochrany zdraví 
individuálně vzdělávaného žáka	
Další skutečnosti, které mají vliv na průběh vzdělávání žáka
Poznámka	
	

…………………………………………………………………………….. ……………………………………………………………………………… 
jméno a příjmení zákonného zástupce				 podpis zákonného zástupce 

V ……………………………………………………………..………………. dne ………………………………………………………

 Přílohy:
 1. Doklad osvědčující splnění podmínky o vzdělání osoby, která bude žáka individuálně vzdělávat 
2. Seznam učebnic a učebních textů, které budou ve výuce užívány, pokud nejde o učebnice uvedené v § 27 odst. 1 školského zákona 
3. Vyjádření školského poradenského zařízení

Kvalita a efektivita vzdělávání a vzdělávací soustavy ve školním roce 2021/2022
Výroční zpráva České školní inspekce

Individuální vzdělávání žáka (tzv. domácí vzdělávání) 
Školský zákon pojímá individuální vzdělávání jako jiný, zcela výjimečný způsob plnění povinné školní docházky, který se uskutečňuje bez pravidelné účasti žáka ve škole. Pro jeho povolení musí být mimo jiné dány závažné důvody. Mezi nejčastějšími důvody uváděnými rodiči je zdravotní stav žáka, který nedovoluje pravidelnou řádnou docházku do školy, časté pracovní cesty zákonných zástupců a jejich rodiny, potíže žáků různého charakteru (konflikty žák–učitel, šikana žáka, stres ze školy), speciální vzdělávací potřeby (SVP) nebo mimořádné nadání žáka (nevyhovující tempo nebo metody a formy vzdělávání). 
Současná legislativní úprava umožňuje individuální vzdělávání na 1. i 2. stupni ZŠ (§ 41 školského zákona). Od 1. 9. 2017 je individuální vzdělávání v odůvodněných případech jednou z možných forem plnění také povinného předškolního vzdělávání (§ 34 b školského zákona), kde může probíhat po celý školní rok nebo jen po určitou část školního roku. V případě plánovaného individuálního vzdělávání po převažující část školního roku je zákonný zástupce dítěte povinen tuto skutečnost oznámit řediteli MŠ, kam je dítě zapsáno, nejpozději tři měsíce před počátkem školního roku, kdy se má dítě povinně vzdělávat. 
O povolení individuálního vzdělávání žáka na 1. a 2. stupni ZŠ rozhoduje pouze ředitel školy, kam byl žák přijat k plnění povinné školní docházky, na základě písemné žádosti zákonného zástupce žáka. Rozhodnutí o povolení individuálního vzdělávání je rozhodnutí správní, na které se v plném rozsahu vztahuje správní řád. 
Vzdělávání v rámci individuálního vzdělávání se realizuje podle školního vzdělávacího programu (ŠVP) školy, ve které je žák přijat k plnění povinné školní docházky. Je závazný pro žáky i jejich vzdělavatele. Škola poskytne pro individuální vzdělávání kompletní sadu učebnic a základní školní potřeby, které používají žáci odpovídajícího ročníku v dané škole. Individuálně vzdělávaný žák koná každé pololetí zkoušky z příslušného učiva ve škole, kam byl přijat k plnění povinné školní docházky. Osoba, která bude vzdělávat žáka 1. stupně ZŠ, musí dle školského zákona získat alespoň střední vzdělání s maturitní zkouškou, a jedná-li se o žáka 2. stupně ZŠ, pak musí získat vysokoškolské vzdělání.

END HESLO
//////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////
START HESLO
U02B02H137 — Komisionální přezkoušení v základním vzdělávání

Komisionální přezkoušení v základním vzdělávání

§ 41 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

Individuální vzdělávání žáka
(7) Pokud má zákonný zástupce pochybnosti o správnosti hodnocení žáka, může do 8 dnů od konání zkoušek písemně požádat ředitele školy o přezkoušení žáka; byl-li zkoušejícím žáka ředitel školy, krajský úřad. Pokud ředitel školy nebo krajský úřad žádosti vyhoví, nařídí komisionální přezkoušení žáka.

§ 52 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

(4) Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů ode dne vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o přezkoumání výsledků hodnocení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad. Pokud není dále stanoveno jinak, ředitel školy nebo krajský úřad nařídí komisionální přezkoušení žáka, které se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka. Česká školní inspekce poskytne součinnost na žádost ředitele školy nebo krajského úřadu.

§ 53 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

(2) Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy. Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Opravné zkoušky jsou komisionální.
(4) V odůvodněných případech může krajský úřad rozhodnout o konání opravné zkoušky a komisionálního přezkoušení podle § 52 odst. 4 na jiné základní škole. Zkoušky se na žádost krajského úřadu účastní školní inspektor.

§ 22 vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů

Komisionální přezkoušení
(1) Komisi pro komisionální přezkoušení (§ 52 odst. 4 školského zákona) (dále jen „přezkoušení“) jmenuje ředitel školy; v případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad.
(2) Komise je tříčlenná a tvoří ji:
a) předseda, kterým je ředitel školy, popřípadě jím pověřený učitel, nebo v případě, že vyučujícím daného předmětu je ředitel školy, krajským úřadem jmenovaný jiný pedagogický pracovník školy,
b) zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu,
c) přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.
3) Výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. Výsledek přezkoušení stanoví komise hlasováním. Výsledek přezkoušení se vyjádří slovním hodnocením podle § 15 odst. 2 nebo stupněm prospěchu podle § 15 odst. 3. Ředitel školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. V případě změny hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení.
(4) O přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy.
(5) Žák může v jednom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho předmětu. Není-li možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín přezkoušení.
(6) Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitel školy v souladu se školním vzdělávacím programem.
(7) Vykonáním přezkoušení není dotčena možnost vykonat opravnou zkoušku (§ 53 školského zákona).

Informace k vyplňování vysvědčení na základních školách Čj. MSMT-1094/2025-1 
 
6.4 Komisionální přezkoušení při pochybnostech o správnosti hodnocení 
Rozhodne-li komise pro komisionální přezkoušení žáka při pochybnostech zákonného zástupce žáka o správnosti hodnocení v jednotlivých předmětech (§ 52 odst. 4 školského zákona a § 22 vyhlášky) o změně hodnocení, vydá se žákovi nové vysvědčení. Jako datum vydání vysvědčení se uvede datum, kdy je nové vysvědčení za dané pololetí opatřeno posledním podpisem, zpravidla podpisem ředitele/ředitelky školy. 

END HESLO
//////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////
START HESLO
U02B02H140 — Komisionální zkoušky v základním uměleckém vzdělávání

Komisionální zkoušky v základním uměleckém vzdělávání

§ 6 vyhlášky č. 71/2005 Sb., o základním uměleckém vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů

Komisionální zkoušky
(1) Komisionální zkoušky se konají:
a) při přijímání uchazečů ke vzdělávání,
b) při postupových zkouškách podle § 4 odst. 1,
c) při závěrečných zkouškách na konci základního studia I. a II. stupně, studia s rozšířeným počtem vyučovacích hodin a studia pro dospělé,
d) při přijímání do studia s rozšířeným počtem vyučovacích hodin,
e) při přeřazení nadaného nebo mimořádně nadaného žáka do některého vyššího ročníku bez absolvování předcházejícího ročníku nebo ročníků podle § 4 odst. 2 a
f) při opravných zkouškách.
 (2) Zkušební komise je nejméně tříčlenná, přičemž většina členů zkušební komise musí být odborníky příslušného předmětu nebo uměleckého oboru. Členy komise jmenuje ředitel školy. Jejím předsedou je ředitel školy nebo jím pověřený učitel. O hodnocení zkoušky rozhoduje komise většinou hlasů, při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy.

§ 4 vyhlášky č. 71/2005 Sb., o základním uměleckém vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů

Postup žáka do vyššího ročníku a opakování ročníku
(1) Do vyššího ročníku postupuje žák, který byl na konci druhého pololetí celkově hodnocen stupněm prospěl(a) nebo prospěl(a) s vyznamenáním a úspěšně vykonal postupovou zkoušku, pokud tak stanoví školní vzdělávací program.

(2) Nadaného nebo mimořádně nadaného žáka lze na konci prvního pololetí nebo na konci druhého pololetí přeřadit do některého z vyšších ročníků bez absolvování předchozího ročníku či ročníků, a to po úspěšném vykonání postupových zkoušek ze všech povinných předmětů.

END HESLO
//////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////
START HESLO
U02B02H168 — Kritéria pro přijetí do základní školy

Kritéria pro přijetí do základní školy

§ 3a vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů

Organizace a průběh zápisu k povinné školní docházce
(1) Součástí zápisu k povinné školní docházce (dále jen „zápis“) může být neformální část, pokud s tím souhlasí zákonný zástupce dítěte.
(2) Neformální část zápisu je zaměřena na motivaci dítěte pro školní docházku a seznámení s prostředím školy.
(3) Neformální část trvá nejvýše 30 minut.
(4) Škola před zahájením zápisu zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup informace k organizaci a průběhu zápisu, které obsahují kritéria pro přijímání žáků, počet žáků, které je možné přijmout, termín pro podání žádosti, popis neformální části zápisu, koná-li se, a popřípadě další údaje.
(5) Škola, kterou nezřizuje stát, kraj, obec nebo svazek obcí, může v kritériích pro přijímání žáků stanovit požadavek přítomnosti dítěte u zápisu.

STANOVISKO MINISTERSTVA ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY KE KRITÉRIÍM PŘIJÍMÁNÍ K ZÁKLADNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ NA ZÁKLADNÍ ŠKOLY, KTERÉ JSOU ZŘÍZENY SOUKROMÝM NEBO CÍRKEVNÍM ZŘIZOVATELEM

PRÁVNÍ ÚPRAVA
STANOVISKO MŠMT KE KRITÉRIÍM PRO PŘIJÍMÁNÍ KE VZDĚLÁVÁNÍ V ZÁKLADNÍCH ŠKOLÁCH SOUKROMÝCH A CÍRKEVNÍCH ZŘIZOVATELŮ
1. Kritérium věku dítěte, resp. konkrétního data narození dítěte
2. Kritérium místa trvalého pobytu dítěte v obci
3. Kritérium vzdálenosti místa (trvalého) bydliště dítěte od školy
4. Kritérium splnění předpokladů ke vzdělávání podle daného ŠVP
5. Kritérium sourozence ve škole
6. Kritérium, že uchazeč je dítětem zaměstnance
7. Kritérium příslušnosti dítěte či rodiče k církvi nebo náboženské společnosti
8. Kritérium sociální potřebnosti
9. Kritérium pořadí přijetí přihlášky, zaregistrování dítěte v elektronickém registračním systému, podání žádosti o přijetí před 1. dubnem daného kalendářního roku apod.
10. Losování

Sborník stanovisek veřejného ochránce práv 23 (Školství), rok 2021

1. PŘIJÍMÁNÍ DO ZÁKLADNÍCH ŠKOL 
Na ochránce se často obracejí rodiče dětí, které nebyly přijaty do vybrané základní školy. Ochránce se proto v minulosti zabýval kritérii pro přijímání žáků k povinné školní docházce, účelovým přehlašováním místa trvalého pobytu do školského obvodu vybrané školy (tzv. spádovou turistikou), předčasným přijetím žáka do ZŠ v pěti letech a neshodami rodičů, do které školy dítě zapsat.
Školský zákon zná pouze jedno přednostní kritérium pro přijetí do ZŠ – místo trvalého pobytu ve školském obvodu (Ustanovení § 36 odst. 7 školského zákona). Ředitel či ředitelka základní školy musejí přednostně přijmout spádové žáky do výše povoleného počtu žáků školy uvedené ve školském rejstříku. Vyhláška o základním vzdělávání nicméně předvídá (bez bližší specifikace) existenci i dalších kritérií (Ustanovení § 3a odst. 7 vyhlášky o základním vzdělávání). A stanovuje, že kritéria mají být zveřejněna ještě před zápisy. I pro základní školy platí závěry Nejvyššího správního soudu ve vztahu ke kritériím pro přijetí k předškolnímu vzdělávání – kritéria mají být předem stanovená, rovně uplatňovaná, logická a nediskriminační (Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 4. 2013, čj. 7 Ans 21/2012-22).
MŠMT k organizaci zápisů
Pro větší přehled vydalo ministerstvo školství metodickou informaci k organizaci zápisů.57 V té zdůrazňuje, že obec má povinnost zajistit podmínky pro plnění povinné školní docházky pro všechny své děti – občany obce (MŠMT. Informace k organizaci zápisů k povinné školní docházce). Pokud škola nemá kapacitu na přijetí všech spádových dětí, je na odpovědnosti obce, aby zajistila místo v jiné škole. Například tím, že uzavře dohodu s jinou obcí o docházce dětí do její školy. Ve vztahu ke kritériím ministerstvo v metodice výslovně odrazuje od použití některých z nich:
„Při rozhodování o přijetí nelze využít kritéria jako např. výsledek testu školní zralosti, členství ve sportovním klubu spolupracujícím se školou, pořadí přihlášky, vzdálenost bydliště dítěte od školy, bezproblémový sourozenec, dítě navštěvující mateřskou školu při dané základní škole či přípravnou třídu této školy z důvodu možné diskriminace a nerovného přístupu při přijímání.“
Metodika ministerstva je v tomto ohledu přísnější než doporučení ochránce. Ochránce za určitých okolností připouští například upřednostnění dítěte, které navštěvovalo mateřskou školu či přípravnou třídu při dané základní škole. Obrázek č. 2 znázorňuje ochráncem doporučený postup při přijímání žáků do základní školy.

Sborník stanovisek veřejného ochránce práv 23 (Školství), rok 2021

3. ROVNÝ PŘÍSTUP ŽÁKŮ K POVINNÉ ŠKOLNÍ DOCHÁZCE

Právní věty: 
I. Kritéria, podle kterých bude ředitel/ka školy při rozhodování o (ne) přijetí k povinné školní docházce postupovat, musí stanovit v souladu se zásadou předvídatelnosti předem (§ 2 odst. 4 správního řádu). 
II. Přítomnost dítěte u zápisu je jeho právem, nikoliv povinností. 
III. Dítě s trvalým pobytem ve školském obvodu základní školy (tzv. spádové dítě) má přednostní právo na přijetí na tuto školu (§ 36 odst. 7 školského zákona). 
IV. Ředitel/ka školy nikdy nemůže přijmout nespádové dítě na úkor spádového dítěte.
V. Pokud ředitel/ka školy zvýhodní dítě podle výsledku testu školní zralosti, členství ve sportovním klubu spolupracujícím se školou nebo ohodnocení staršího sourozence jako bezproblémového, postupuje v rozporu s § 2 odst. 1 písm. a) školského zákona a § 3 odst. 1 antidiskriminačního zákona, jelikož cíl, který takové rozlišování sleduje, není legitimní. 
VI. Zvýhodnění dítěte podle pořadí přijetí jeho přihlášky či vzdálenosti bydliště dítěte od školy odporují zásadě procesní rovnosti účastníků správního řízení a smyslu školského zákona. 
VII. U dítěte s odkladem školní docházky existuje vyšší potřeba nástupu do základní školy. Ředitel/ka proto může při přijímání zvýhodnit spádové dítě s odloženou školní docházkou, jelikož rozdílné zacházení sleduje legitimní cíl a naplňuje podmínky přiměřenosti a nezbytnosti. 
VIII. Pokud počet spádových dětí u zápisu převyšuje kapacitu školy, může ředitel/ka použít další kritéria (přítomnost sourozence ve škole, docházka do mateřské školy při základní škole, sdílení alternativního pedagogického přístupu) jedině, pokud odmítnuté dítě může žádat o přijetí ještě v jiné škole, kde mu náleží právo na přednostní přijetí podle § 36 odst. 7 školského zákona. Pokud tomu tak není, není naplněna podmínka přiměřenosti, a rozlišování nelze považovat za přípustné

END HESLO
//////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////
START HESLO
U02B02H236 — Odklad povinné školní docházky

Odklad povinné školní docházky

§ 37 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

Odklad povinné školní docházky
(1) Požádá-li o to písemně zákonný zástupce dítěte v době zápisu dítěte k povinné školní docházce stanovené ředitelem školy podle § 46 odst. 1, odloží ředitel školy začátek povinné školní docházky o 1 školní rok, pokud zdravotní stav dítěte dlouhodobě neumožňuje jeho účast ve vyučování a tato skutečnost je doložena doporučujícím posouzením 
a) lékaře, s výjimkou lékaře se specializovanou způsobilostí v oboru praktický lékař pro děti a dorost nebo v oboru pediatrie, nebo klinického psychologa, a  
b) školského poradenského zařízení, které přihlédne k posouzení podle písmene a). 
(2) Začátek povinné školní docházky lze odložit pouze jednou. 
(3) Školské poradenské zařízení musí zároveň s doporučujícím posouzením podle odstavce 1 vydat také doporučení podpůrného opatření spočívajícího ve vzdělávání dítěte v mateřské škole podle individuálního vzdělávacího plánu. Věta první neplatí pro doporučující posouzení dítěte, jemuž bylo školským poradenským zařízením doporučeno zařazení do přípravného stupně základní školy speciální.
(4) Náležitosti doporučujícího posouzení podle odstavce 1 písm. b) stanoví ministerstvo vyhláškou. 
(5) Pokud ředitel školy rozhodne o odkladu povinné školní docházky, informuje zákonného zástupce o povinnosti předškolního vzdělávání dítěte a způsobech jejího plnění.
Přechodné ustanovení:
1. U odkladu povinné školní docházky na základě žádosti zákonného zástupce dítěte podané v době zápisu dítěte k povinné školní docházce v roce 2026 se u dětí narozených nejdříve dne 1. dubna 2020 postupuje podle zákona č. 561/2004 Sb., ve znění účinném do dne 31. srpna 2025.
2. U odkladu povinné školní docházky na základě žádosti zákonného zástupce dítěte podané v době zápisu dítěte k povinné školní docházce v roce 2027 se u dětí narozených nejdříve dne 1. července 2021 postupuje podle zákona č. 561/2004 Sb., ve znění účinném do dne 31. srpna 2025.
Novela školského zákona č. 239/2025 Sb. — odkladová. Účinnost: od 1. 9. 2025

Změna § 37 školského zákona účinná od 1. 9. 2025  
Dosud:
Žádost o odklad PŠD byla podmíněna:
- doporučením školského poradenského zařízení a
- vyjádřením odborného lékaře nebo klinického psychologa.
Byla možná i dodatečná žádost během 1. pololetí.
Škola měla povinnost informovat rodiče a řešit další návaznosti (např. plnění PŠD).
Nově od 1. 9. 2025:
Odklad lze udělit pouze na základě doporučení školského poradenského zařízení.
Odborný lékař / psycholog již není vyžadován.
Odklad je možné udělit pouze v době zápisu (§ 36 odst. 4).
Ruší se možnost dodatečného odkladu v 1. pololetí.
Ruší se další povinnosti školy (informování rodičů o možnostech odkladu a informování o plnění PŠD po odkladu).
Toto nové znění odpovídá záměru tzv. odkladové novely, která má snížit počet odkladů a zjednodušit proces jejich udělování.
2. Změna § 37 školského zákona pro další školní roky  
Od školního roku 2026/2027 a dále dojde k zásadnímu zpřísnění pravidel pro odklad povinné školní docházky podle § 37 školského zákona. Cílem tzv. odkladové novely je omezit nadměrné využívání odkladů a místo toho zajistit dětem potřebnou podporu už při nástupu do první třídy.
Co se mění
Od školního roku 2026/2027 bude možné povolit odklad pouze tehdy, pokud zákonný zástupce doloží odborné posouzení školského poradenského zařízení (PPP nebo SPC), které jednoznačně konstatuje nezpůsobilost dítěte zahájit školní docházku. Běžné doporučení již nebude postačovat. Posudek tedy musí výslovně uvádět, že dítě není schopné školní docházku zahájit.
Od školního roku 2027/2028 se tato úprava zachovává a zpřísněný režim odkladů zůstane trvale v platnosti. Odklad se tak stane skutečně výjimečným opatřením, určeným pouze dětem se zásadními problémy ve vývoji, nikoliv například z důvodu zralosti nebo pohodlí.
Dopady na základní školy
Základní školy budou při rozhodování o odkladu vycházet pouze z odborného posudku školského poradenského zařízení. Posudek od lékaře či psychologa bez vazby na poradnu už nebude dostatečný.
Zvýší se tedy význam spolupráce mezi základními školami, mateřskými školami a poradenskými zařízeními. Školy budou muset rozvíjet adaptační a podpůrná opatření pro děti, které za dřívějších podmínek mohly obdržet odklad.
Rovněž poroste potřeba včasné identifikace a podpory dětí v předškolním období, aby při nástupu do ZŠ dostaly dostatečnou pomoc – ať už formou asistenta pedagoga, podpůrných opatření, nebo přizpůsobených metod výuky.
Doporučení pro školy
1. Aktivně spolupracovat s mateřskými školami na včasné diagnostice dětí s rizikem školní nezralosti.
2. Informovat rodiče o nových pravidlech odkladů a jejich omezené možnosti.
3. Posílit kapacity pro podporu žáků v 1. ročníku – např. navýšit počet asistentů pedagoga, připravit adaptační režimy a využít nástroje podpory z RVP ZV.
4. Upravovat vnitřní dokumentaci školy, zejména školní řád a formuláře, podle aktuálního znění § 37.

Soubor pedagogicko-organizačních informací pro školy na školní rok 2025/2026

4 Předškolní vzdělávání 

4.1   Nová pravidla pro odklady školní docházky 
K největším změnám v oblasti předškolního vzdělávání dochází zejména v souvislosti s omezením odkladů povinné školní docházky. Nejdůležitější změny týkající se předškolního vzdělávání, ke kterým dochází od 1. 9. 2025: 
• zápisy do mateřských škol budou nově probíhat od 15. března do 15. dubna, 
• začátek povinné školní docházky lze odložit nejvýše jednou, 
• ředitel mateřské školy bude řediteli základní školy předávat formulář s výsledky pedagogického diagnostikování, 
• povinnost vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu v případě odkladu povinné školní docházky (nejdříve u dětí účastných zápisu v roce 2026). 

Mateřské školy (resp. základní školy v případě přípravných tříd nebo základní školy speciální v případě přípravných stupňů) budou nově předávat základní škole, do které dítě nastupuje, výsledky pedagogického diagnostikování dítěte. Předávání bude probíhat v elektronické podobě. U dětí, které byly vzdělávány individuálně, předá mateřská škola zápis z ověření dosahování očekávaných výstupů dítěte. Pokud přechází dítě z předškolního do základního vzdělávání v rámci jedné právnické osoby, údaje z pedagogického diagnostikování ani ověření individuálního vzdělávání se nepředávají. 

5.1 Nová pravidla pro odklady školní docházky 
K největším změnám v oblasti základního vzdělávání dochází zejména v souvislosti s omezením odkladů povinné školní docházky. 

Pro povolování odkladů podle nové právní úpravy platí: 
• pro zápisy konané v roce 2026 se u dětí narozených nejdříve 1. dubna 2020 postupuje podle školského zákona ve znění účinném do 31. srpna 2025; u dětí narozených před tímto datem se bude postupovat již podle nové úpravy. 
• pro zápisy konané v roce 2027 se u dětí narozených nejdříve 1. července 2021 postupuje podle školského zákona ve znění účinném do 31. srpna 2025; u dětí narozených před tímto datem se bude postupovat již podle nové úpravy. 

Nejdůležitější změny týkající se základního vzdělávání, ke kterým dochází od 1. 9. 2025: 
• nový termín zápisu k povinné školní docházce v období od 15. ledna do 15. února, 
• odložení začátku povinné školní docházky nejvýše jednou, 
• zrušení dodatečných odkladů povinné školní docházky, 
• zákonný zástupce bude v žádosti o přijetí do základní školy uvádět, z které školy dítě přichází, 
• ředitel mateřské školy bude řediteli základní školy předávat formulář s výsledky pedagogického diagnostikování, 
• povinnost vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu v přípravné třídě ZŠ v případě odkladu povinné školní docházky (nejdříve u dětí účastných zápisu v roce 2026). 

MŠMT: Nejčastější dotazy k předškolnímu vzdělávání

Pokud dítě dostane rozhodnutí o přijetí k základnímu vzdělávání a současně je povolen odklad školní docházky, musí znovu o rok později k zápisu? Nebo je automaticky přijato na následující školní rok?
Pokud byl dítěti povolen odklad povinné školní docházky, nestává se žákem dané základní školy pro následující školní rok, ale zákonný zástupce dítěte musí opět následující rok k zápisu a požádat o přijetí k plnění povinné školní docházky. Může dítě zapsat i na jiné škole, než na které žádal původně. Dítě se osobně k zápisu dostavit nemusí.

METODICKÝ MATERIÁL MŠMT K ODKLADŮM POVINNÉ ŠKOLNÍ DOCHÁZKY A ZAJIŠTĚNÍ PLYNULÉHO PŘECHODU DÍTĚTE MEZI MATEŘSKOU A ZÁKLADNÍ ŠKOLOU 
PRO MATEŘSKÉ A ZÁKLADNÍ ŠKOLY

MŠMT, Praha, srpen 2025

Obsah 
1. Úvod a systémová opatření
2. Odklad povinné školní docházky
3. Plynulý přechod dítěte mezi mateřskou a základní školou
Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání
Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání
Předávání výsledků pedagogického diagnostikování z mateřské do základní školy
Podpora v mateřských školách
Přípravné třídy
Přípravný stupeň základní školy speciální
4. Mateřské školy
Zápisy do mateřských škol
Screening školní zralosti v mateřských školách ze strany pedagogicko-psychologických poraden 
5. Základní školy 
Zápisy do základních škol, adaptační období a související aktivity
Asistent pedagoga v 1. ročníku 
Hodnocení v základním vzdělávání, individualizace a diferenciace vzdělávání
Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami 
Vzdělávání cizinců
Opakování prvního ročníku
6. Další vzdělávání pedagogických pracovníků a metodické materiály 

1. ÚVOD A SYSTÉMOVÁ OPATŘENÍ 

Přechod dítěte z mateřské do základní školy představuje jedno z klíčových období v jeho životě. Jde o významnou změnu nejen v oblasti vzdělávání, ale i v sociálním a emočním vývoji dítěte. Úspěšné zvládnutí tohoto přechodu může zásadně ovlivnit postoj dítěte ke škole i jeho další vzdělávací dráhu. Zajištění plynulého a úspěšného přechodu je proto jedním z klíčových úkolů vzdělávacího systému. 
Dlouhodobě je zaznamenáván trend, kdy je přibližně čtvrtině dětí udělen odklad povinné školní docházky (dále také „OŠD“). Tento vysoký podíl vedl k přesvědčení, že musí dojít na systémové úrovni ke změně v přístupu k odkladům povinné školní docházky a zaměření pozornosti na nabízení cílené a systematické podpory tak, aby mohlo být vzdělávání opravdu inkluzivní a v souladu s tímto přístupem byla škola připravena na vzdělávání heterogenních kolektivů. 
Vysoký podíl OŠD představuje problém především z následujících důvodů: 
1.	Zbytečné prodlužování předškolního období. Velkému počtu dětí je OŠD udělen bez závažných důvodů. To může vést k tomu, že děti tráví zbytečně dlouhou dobu v mateřské škole, i když jsou na základní školu připravené. 
2.	Zpomalení vývoje a motivace. Děti, které jsou pro školu vyzrálé, ale byl jim udělen OŠD, mohou být v mateřské škole méně motivované, protože už potřebují nové výzvy. To může negativně ovlivnit jejich další rozvoj a vztah ke vzdělávání. 
3.	Věková heterogenita v prvních ročnících základní školy. Děti přicházející do základní školy po OŠD jsou starší než jejich spolužáci, a to až o dva roky. To může vést k nerovnováze ve třídě, ztížené práci učitele, k problémům v navazování vztahů mezi žáky aj. 
4.	Škola má být připravená na žáky a přizpůsobit se jejich různým potřebám, ne naopak. 

Z výše uvedených důvodů dochází se základní účinností od 1. září 2025 (s výjimkami uvedenými v metodickém materiálu) ke změnám v přístupu k OŠD. 
Pedagogové v mateřských a základních školách mají důležitou úlohu v tomto procesu. Jejich úkolem je mj. kontinuálně vykonávat pedagogické diagnostikování, sledovat rozvoj dítěte, vytvářet základní předpoklady pro pokračování ve vzdělávání, podporovat pravidelnou docházku dítěte do mateřské školy a usnadnit adaptaci žáka na nové prostředí, a to jak po stránce vzdělávací, tak i sociálně-emocionální. Školy mají vytvářet vstřícné a bezpečné prostředí se zajištěním individuálního přístupu a diferenciace vzdělávacího obsahu podle potřeb jednotlivých žáků. Důležité je v této souvislosti také průběžné vzdělávání pedagogů v oblasti školní zralosti, pedagogického diagnostikování, adaptace a podpory dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, reflexe vlastních postupů, sdílení zkušeností s kolegy a metodická podpora ze strany spádové pedagogicko-psychologické poradny (dále také „PPP”). 
Mezi klíčové nástroje změny v oblasti přístupu k odkladům povinné školní docházky a plynulého přechodu dětí mezi mateřskou a základní školou patří: 

Ve vztahu k mateřským školám: 
● Změna termínu zápisu do mateřské školy na 15. března až 15. dubna. 
● Screening školní zralosti (i v kontextu školní připravenosti) v mateřských školách k zajištění včasné identifikace potřeb dětí. 
● Individuální vzdělávací plán v případě odkladu povinné školní docházky. 
● Pilotáž modelu institucionalizace speciálních pedagogů v mateřských školách. 

Ve vztahu k základním školám: 
● Změna termínu zápisu do základní školy na 15. ledna až 15. února. 
● Zápis do 1. ročníku základní školy jako společenská událost. ● Adaptační období před zahájením školní docházky a v 1. ročníku základní školy a související aktivity. 
● Systémová podpora asistenta pedagoga ve třídách, ve kterých se vzdělává alespoň 15 žáků 1. ročníku základní školy (účinnost od 1. září 2026). 

● Financování psychologů a speciálních pedagogů v běžných základních školách (účinnost od 1. ledna 2026). 
● Diferenciace a individualizace vzdělávání z pohledu užívaných metod a výukového tempa, a to vždy s ohledem na individuální dispozice a potřeby vzdělávaného žáka. 
● Zrušení dodatečných OŠD. 
● Omezení opakování 1. ročníku základní školy (účinnost od 1. září 2026). 
● Zrušení hodnocení známkou v 1. a 2. ročníku základní školy (účinnost od 1. září 2027, resp. 1. září 2028 v případě 2. ročníků). 

Ve vztahu k mateřským i základním školám: 
	Postupný náběh omezení OŠD a souběžná implementace souvisejících opatření, která zmírní nároky na základní školy v prvních letech po zavedení (v roce 2026 se u dětí narozených nejdříve dne 1. dubna 2020 postupuje podle zákona č. 561/2004 Sb., ve znění účinném do dne 31. srpna 2025; v roce 2027 se u dětí narozených nejdříve dne 1. července 2021 postupuje podle zákona č. 561/2004 Sb., ve znění účinném do dne 31. srpna 2025). 
	Předávání výsledků pedagogického diagnostikování z mateřské do základní školy. 
	Implementace revidovaných rámcových vzdělávacích programů. 
	Plošné proškolení pedagogů mateřských škol a učitelů 1. stupně základních škol v pedagogickém diagnostikování a vzdělávání heterogenních třídních kolektivů. 

Ve vztahu ke školským poradenským zařízením: 
	Pravidla pro diagnostiku školní zralosti pro školská poradenská zařízení. 
	Úprava financování školských poradenských zařízení – vytvoření ekonomického prostoru na intervenci (účinnost od 1. ledna 2027). 
	Nastavení spádovosti pedagogicko-psychologických poraden vůči mateřským, základním a středním školám za účelem jejich metodického vedení (účinnost od 1. ledna 2026). 

Tento metodický materiál je určen pedagogickým pracovníkům mateřských a základních škol. Každá kapitola zahrnuje legislativní část ve formě citace příslušných odstavců novely zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů (zákon č. 239/2025 Sb.), k odkladům povinné školní docházky a zajištění plynulého přechodu dětí mezi mateřskou a základní školou. Další část zahrnuje související metodickou podporu. 
Metodický materiál zahrnuje: 
Informativní části (označené piktogramem I) – v těchto pasážích MŠMT informuje o některých zásadních skutečnostech. 
Doporučující části (označené piktogramem D) – v těchto pasážích MŠMT metodicky podporuje školy. 
Závazné části (označené piktogramem §) – v těchto pasážích MŠMT poskytuje informace o souvisejících závazných pravidlech vycházejících z platných právních předpisů, které v dané souvislosti považuje MŠMT za stěžejní.

2. ODKLAD POVINNÉ ŠKOLNÍ DOCHÁZKY 

Legislativní rámec 
Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů 
§ 37 
Odklad povinné školní docházky 
(1) Požádá-li o to písemně zákonný zástupce dítěte v době zápisu dítěte k povinné školní docházce stanovené ředitelem školy podle § 46 odst. 1, odloží ředitel školy začátek povinné školní docházky o 1 školní rok, pokud zdravotní stav dítěte dlouhodobě neumožňuje jeho účast ve vyučování a tato skutečnost je doložena doporučujícím posouzením 
a) lékaře, s výjimkou lékaře se specializovanou způsobilostí v oboru praktický lékař pro děti a dorost nebo v oboru pediatrie, nebo klinického psychologa, a 
b) školského poradenského zařízení, které přihlédne k posouzení podle písmene a). 
(2) Začátek povinné školní docházky lze odložit pouze jednou. 
(3) Školské poradenské zařízení musí zároveň s doporučujícím posouzením podle odstavce 1 vydat také doporučení podpůrného opatření spočívajícího ve vzdělávání dítěte v mateřské škole nebo v přípravné třídě základní školy podle individuálního vzdělávacího plánu. Věta první neplatí pro doporučující posouzení dítěte, jemuž bylo školským poradenským zařízením doporučeno zařazení do přípravného stupně základní školy speciální. 
(4) Náležitosti doporučujícího posouzení podle odstavce 1 písm. b) stanoví ministerstvo vyhláškou. 
(5) Pokud ředitel školy rozhodne o odkladu povinné školní docházky, informuje zákonného zástupce o povinnosti předškolního vzdělávání dítěte a způsobech jejího plnění. 
(6) Pokud ředitel školy, která není spádovou školou dítěte, rozhodne o odkladu povinné školní docházky podle odstavce 1, oznámí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu řediteli spádové školy. 
Přechodná ustanovení stanoví, že omezení odkladů povinné školní docházky má postupný náběh, který je rozložen do 3 let. 
U odkladu povinné školní docházky na základě žádosti zákonného zástupce dítěte podané v době zápisu dítěte k povinné školní docházce: 
	a) v roce 2026 se u dětí narozených nejdříve dne 1. dubna 2020 postupuje podle zákona č. 561/2004 Sb., ve znění účinném do dne 31. srpna 2025, 
	b) v roce 2027 se u dětí narozených nejdříve dne 1. července 2021 postupuje podle zákona č. 561/2004 Sb., ve znění účinném do dne 31. srpna 2025. 

Metodická část 
OŠD může být v některých případech užitečný, ale není vždy nejlepším řešením. Při posuzování OŠD je vhodné směřovat především k tomu, aby dítě mohlo řádně nastoupit do 1. ročníku základní školy a pokračovat v dalším vzdělávání. Tím se snižuje riziko sociálních a věkových nerovností a předchází se zbytečnému setrvávání dítěte v předškolním vzdělávání. Systémová opatření (revize rámcových vzdělávacích programů, zrušení hodnocení známkou v 1. a 2. ročníku základní školy aj.) umožní žákovi dozrát v průběhu docházky do základní školy bez roční prodlevy, kterou by přinášel OŠD. 
Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (dále jen „RVP ZV”) deklaruje osobnostně rozvojové pojetí vzdělávání na 1. stupni základní školy, které směřuje k individualizaci a diferenciaci. Dále ukládá povinnost nastavení adaptačního období. Metodická podpora k RVP ZV obsahuje doporučení týkající se průběhu vzdělávání v 1. a 2. ročníku základní školy. V něm je uvedeno zejména využívání vzdělávacích strategií shodných s předškolním vzděláváním. Modelové školní vzdělávací programy ukazují vhodné nastavení školních očekávaných výsledků učení, ze kterých je zřejmé snížení tlaku na výkon na počátku školní docházky. Toto odlehčení se týká všech vzdělávacích oblastí zaměřených na osvojování znalostí, především dokonalého zvládnutí techniky čtení a psaní a dovednosti počítání. 
Demonstrativní příklady, kdy by neměl být OŠD zpravidla možný: 
- Chronická onemocnění horních a dolních cest dýchacích 
- Diabetes 
- Epilepsie 
- Nedokončený vývoj řeči, dyslalie 
- Pracovní nezralost 
- Socio-emoční nezralost 
- Hyperaktivita 
- Poruchy pozornosti 
- Jiné životní podmínky – dítě z náhradní rodinné péče, dětského domova 
- Odlišné kulturní prostředí – cizinec, dítě s odlišným mateřským jazykem 
- Nerozvinuté jednotlivé percepce 
- Smyslové vady – vady zraku, sluchu, tělesná postižení (kromě kombinací se středním a těžkým mentálním postižením, popř. autismem) 
- Aspergerův syndrom/autismus bez významných intelektových poruch 

Důvodem OŠD nemůže být pouze situace v rodině – např. rodiče se rozvádějí, chtějí se stěhovat, není jasné, komu bude dítě svěřeno do péče, rodiče pobývají v zahraničí apod. 
Demonstrativní příklady, kdy by měl být OŠD zpravidla možný: 
- Středně těžké a těžké mentální postižení, souběžné postižení více vadami ve vazbě na mentální postižení nebo autismus 
- Závažný zdravotní stav (poúrazový/pooperační), infekční, autoimunitní, onkologická a chronická onemocnění aj. 
- Aktuálně probíhá (je naplánována nebo vznikne v průběhu školního roku potřeba) intenzívní léčba a dítě je omezeno v prezenční docházce do školy 

Ředitel základní školy rozhoduje o odkladu povinné školní docházky na základě písemné žádosti zákonného zástupce dítěte v době zápisu dítěte k povinné školní docházce stanovené ředitelem školy podle § 46 odst. 1 školského zákona. Písemná žádost zákonného zástupce musí být podložena dvěma dokumenty: 
● doporučujícím posouzením lékaře, s výjimkou lékaře se specializovanou způsobilostí v oboru praktický lékař pro děti a dorost nebo v oboru pediatrie, nebo klinického psychologa; 
● doporučujícím posouzením školského poradenského zařízení. 

Pokud nebude žádost o odklad povinné školní docházky podložena doporučujícími posouzeními, ředitel základní školy může řízení o žádosti přerušit do doby, než bude dokumentace kompletní. Pokud nedojde k doplnění dokumentace, žádost bude zamítnuta. 
Doporučující posouzení školského poradenského zařízení k OŠD bude vydáno pouze na základě výsledků odborného posouzení školní zralosti dítěte ze strany školského poradenského zařízení a zhodnocení dopadů zdravotního stavu dítěte do vzdělávání podle doporučujícího posouzení lékaře/klinického psychologa, nikoliv na základě pouhého přání zákonných zástupců dítěte. 
Pokud je pro dítě, vzhledem k jeho zdravotnímu stavu, OŠD v jeho nejlepším zájmu, vydá školské poradenské zařízení společně s doporučujícím posouzením také doporučení podpůrného opatření spočívajícího ve vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu, pokud se dítě bude nadále vzdělávat v mateřské škole nebo v přípravné třídě základní školy. A to především z důvodu zajištění maximální individualizované cílené podpory dítěte, kterému byl OŠD umožněn. Tento postup platí i v případě dětí vzdělávajících se individuálně, jako odborně nastavený podklad pro rozvoj dítěte.
Individuální vzdělávací plán nebude doporučován dítěti, jemuž bylo školským poradenským zařízením doporučeno zařazení do přípravného stupně základní školy speciální. V případě, že dítě nenastoupí do přípravného stupně základní školy speciální a nemá vydané doporučení ke vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu, bude mateřská škola neprodleně kontaktovat školské poradenské zařízení, které vydalo doporučující posouzení. 
a to nejpozději do 31. srpna. Tento termín je odvozen od skutečnosti, že do 1. září musí být rozhodnuto o ne/přijetí žáka k základnímu vzdělávání. Vhodné však je, aby základní škola obdržela doporučující posouzení co nejdříve. Zpravidla bude doporučující posouzení odesláno základní škole dříve, v souladu s legislativně stanovenými lhůtami. Obecně se poradenská služba začíná poskytovat bez zbytečného odkladu, nejpozději však do tří měsíců ode dne přijetí žádosti. Podmínkou poskytnutí poradenské služby je, že žadatel poskytl součinnost potřebnou k naplnění účelu poradenské služby (např. doložení všech potřebných podkladů). Při zpracování obsahu individuálního vzdělávacího plánu musí být vždy zohledněny potřeby dítěte v souladu s jeho zdravotním postižením nebo stavem. 

3. PLYNULÝ PŘECHOD DÍTĚTE MEZI MATEŘSKOU A ZÁKLADNÍ ŠKOLOU 

Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání 
Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání (dále jen „RVP PV“) byl revidován a jeho nové znění je pro mateřské školy závazné od 1. 9. 2026. Zásadní v kontextu této metodiky jsou úpravy, které akcentují plynulý přechod dítěte do základní školy. Dále pak je kladen důraz na pedagogické diagnostikování, práci s diagnostickým portfoliem a obsah vzdělávání (vycházející ze života dítěte v období před vstupem do základní školy) ve formě flexibilně uspořádaných integrovaných bloků, které propojují všechny vzdělávací oblasti. 

Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání 
Revidovaný RVP ZV, podle kterého školy mohou začít pracovat již od 1. 9. 2025 a závazný je, alespoň v 1. a 6. ročníku, od 1. 9. 2027, klade zejména v nejnižších ročnících důraz na eliminaci přehnaného tlaku na výkon žáků, individuální přístup ze strany učitelů a kvalitní práci s heterogenní třídou. 
Na počátku školní docházky učitelé navazují na úroveň klíčových kompetencí a základních gramotností dosaženou v předškolním vzdělávání s respektem k aktuálním potřebám a individuálním možnostem žáka. Nastavují adaptační období, které mu umožňuje postupně se přizpůsobit změně prostředí, přijímat povinnosti a výzvy v rámci nové sociální role žáka. Vzdělávání na 1. stupni základní školy vytváří svým osobnostně rozvojovým pojetím prostor pro posílení vztahu žáka ke škole, motivace k učení, pro podporu zájmů i nadání a včasnou podporu v případě speciálních vzdělávacích potřeb. 
Uzlový bod vyjádřený očekávanými výsledky učení je pro vzdělávací obory na prvním stupni stanoven na konec 5. ročníku, pro rozvoj základních gramotností (tedy čtenářské a pisatelské a logicko-matematické) na konec 3. ročníku. Tím je dán základní předpoklad k tomu, aby v 1. a 2. ročníku nedocházelo k nadměrnému stresování žáků nastavením pevné laťky společné pro všechny žáky, naopak je podpořen individuální přístup a respekt k individuálnímu vývoji každého žáka v tomto období.

Předávání výsledků pedagogického diagnostikování z mateřské do základní školy 
Legislativní rámec 
Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů 
§ 36a 
Předávání informací při zahájení povinné školní docházky 
(1) Ředitel školy, který v rámci zápisu k povinné školní docházce rozhodl o přijetí dítěte do 31. března, nebo do 14 dnů od vydání rozhodnutí o přijetí dítěte, požádá ředitele školy podle § 36 odst. 4 písm. a) až c) o předání výsledků pedagogického diagnostikování. 
(2) Ředitel podle § 36 odst. 4 písm. a) až c) předá údaje řediteli školy do 30 dnů od doručení žádosti. Pokud je dítě individuálně vzděláváno podle § 34b, předá ředitel mateřské školy zápis z ověření podle § 34b odst. 3. 
(3) Ministerstvo stanoví vyhláškou rozsah, způsob a formu předávání údajů podle odstavců 1 a 2. 

Metodická část 
Formulář v Příloze č. 4 novely vyhlášky č. 14/2005 Sb., účinné od 1. 9. 2025, slouží pro předávání informací z mateřské do základní školy, které nejsou zřízené pod jedním právním subjektem. Jako podklad pro vyplnění formuláře slouží diagnostické portfolio, které obsahuje informace o dítěti. Východiskem a zdrojem informací je pedagogické diagnostikování, které je mateřská škola povinna realizovat na základě RVP PV. Národní pedagogický institut ČR (dále jen „NPI ČR“) poskytuje v této oblasti mateřským školám metodickou podporu ve formě uceleného vzdělávacího programu Pedagogické diagnostikování v mateřské škole a metodických příruček Pedagogická diagnostika v mateřské škole a Pedagogické diagnostikování v mateřské škole s příklady inspirativní praxe. 
Pokud mateřská a základní škola spadají pod jeden právní subjekt, k předávání informací o pedagogickém diagnostikování dítěte dochází automaticky v rámci subjektu. 
Cílem není psát obsáhlá sdělení a podrobné informace, které mohou vést k „nálepkování” dítěte, ale poskytnout základní škole rychlý vhled do potřeb dítěte/žáka. Na základě uvedených informací může škola s předstihem rozdělovat žáky do jednotlivých tříd, promyslet personální obsazení, navázat komunikaci se zákonnými zástupci, případně upravit nastavení přípravného a adaptačního období v 1. ročníku základní školy. 
Formulář v Příloze č. 5 vyhlášky č. 14/2005 Sb. slouží pro předávání informací z mateřské do základní školy o dítěti, které je vzděláváno individuálně. Ověřování individuálního vzdělávání probíhá dle metodiky MŠMT. 

Podpora v mateřských školách 
Mateřské školy hrají klíčovou roli v rané identifikaci a podpoře dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. V rámci systému podpůrných opatření je důležité, aby v případě, kdy jsou na základě pedagogického diagnostikování odhaleny možné speciální vzdělávací potřeby dítěte, aktivně využívaly podpůrná opatření prvního stupně, která umožňují pružně reagovat na individuální potřeby dítěte. 
V tomto procesu mohou využít podporu ze strany speciálního pedagoga nebo metodickou pomoc spádové pedagogicko-psychologické poradny. Aktuálně probíhá pilotní ověřování nastavení působení speciálních pedagogů v mateřských školách prostřednictvím výzvy Šablony pro MŠ a ZŠ II Operačního programu Jan Amos Komenský. 
Je vhodné vypracovat plán pedagogické podpory, který umožní systematické plánování a vyhodnocování podpůrných opatření; metodickou podporu k jeho zpracování poskytuje NPI ČR. Souhrn podpůrných opatření prvního stupně uvádí Příloha č. 1 vyhlášky č. 27/2016 Sb. Obsah plánu pedagogické podpory stanovuje vyhláška č. 27/2016 Sb. Zahrnuje zejména popis obtíží a speciálních vzdělávacích potřeb dítěte, podpůrná opatření prvního stupně, stanovení cílů podpory a způsobu vyhodnocování naplňování plánu, zejména v situaci, kdy pro poskytování podpůrných opatření prvního stupně nepostačuje samotné zohlednění individuálních vzdělávacích potřeb dítěte při vzdělávání. 
V rámci podpory je důležité přizpůsobit metody a formy práce tak, aby odpovídaly individuálním potřebám dítěte. Může jít např. o využívání vizuálních pomůcek, zkrácení nebo rozdělení úkolů, zapojení zážitkových forem učení. Klíčová je také úzká spolupráce se zákonnými zástupci, kteří by měli být pravidelně informováni o pokrocích dítěte a zapojováni do plánování podpory. 
Podpůrná opatření musí být průběžně vyhodnocována a upravována podle aktuálních potřeb dítěte. Pedagogický tým by také měl mít možnost se dále vzdělávat v oblasti inkluzivního vzdělávání a práce s dětmi se speciálními vzdělávacími potřebami, aby mohl poskytovat kvalitní podporu každému dítěti. 
Nejpozději po 3 měsících od zahájení poskytování podpůrných opatření prvního stupně mateřská škola vyhodnotí, zda podpůrná opatření vedou k naplnění stanovených cílů. Není-li tomu tak, doporučí zákonnému zástupci dítěte využití poradenské pomoci školského poradenského zařízení. Do doby zahájení poskytování podpůrných opatření druhého až pátého stupně na základě doporučení školského poradenského zařízení poskytuje mateřská škola podpůrná opatření prvního stupně. 
Podkladem k vyšetření ve školském poradenském zařízení je vyhodnocený plán pedagogické podpory, se kterým byli seznámeni zákonní zástupci dítěte. 
Obdobná podpora je poskytována i dětem v přípravných třídách či přípravných stupních. 

Přípravné třídy 
Přípravné třídy jsou určeny především dětem, kterým byl doporučen odklad povinné školní docházky s předpokladem vyrovnání jejich vývoje v kontextu posouzení jejich školní zralosti. O zařazení dítěte do přípravné třídy rozhoduje ředitel školy na základě žádosti zákonného zástupce dítěte, podmínkou je doporučení školského poradenského zařízení. Vzdělávání v přípravné třídě probíhá podle RVP PV. 
Z důvodu změny přístupu k OŠD a předpokladu, že dojde k výraznému snížení počtu dětí s OŠD, je součástí novely školského zákona k plynulému přechodu dětí z mateřských do základních škol a snížení počtu OŠD také zrušení přípravných tříd k 1. 9. 2029. 

Přípravný stupeň základní školy speciální 
Dítě se středně těžkým a těžkým mentálním postižením, se souběžným postižením více vadami nebo s autismem může navštěvovat přípravný stupeň základní školy speciální, a to od školního roku, v němž dosáhne 5 let, nejdéle do školního roku, ve kterém zahájí povinnou školní docházku. Dítě lze zařadit do přípravného stupně i v průběhu školního roku. Vzdělávání v přípravném stupni trvá dle individuálního tempa, maximálně tři školní roky. Dítě zařazuje do třídy přípravného stupně základní školy speciální ředitel školy na žádost zákonného zástupce a na základě písemného doporučení školského poradenského zařízení. 
Vzdělávání v přípravném stupni základní školy speciální vychází z RVP PV. Zaměřuje se na rozvoj celé osobnosti dítěte s cílem jeho přípravy „pro život“ a uplatnění se v něm dle jeho schopností a možností. Pomocí speciálně pedagogických reedukačních, kompenzačních a rehabilitačních metod a postupů jsou zmírňovány a kompenzovány handicapy dětí. Cílem je dovést dítě na konci jeho předškolního období k tomu, aby v rozsahu svých osobních předpokladů a možností získalo přiměřenou fyzickou, psychickou i sociální samostatnost, základy kompetencí důležitých pro jeho další rozvoj a učení, pro zdravé sebevědomí a sebejistotu, schopnost přizpůsobit se životu ve skupině vrstevníků.

4. MATEŘSKÉ ŠKOLY 

Zápisy do mateřských škol 
Legislativní rámec 
Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů 
§ 34 
Organizace předškolního vzdělávání 
(1) Předškolní vzdělávání se organizuje pro děti ve věku od 2 do zpravidla 6 let. Dítě mladší 3 let nemá na přijetí do mateřské školy právní nárok. Od počátku školního roku, který následuje po dni, kdy dítě dosáhne pátého roku věku, do zahájení povinné školní docházky dítěte, je předškolní vzdělávání povinné, není-li dále stanoveno jinak. 
(2) Zápis k předškolnímu vzdělávání od následujícího školního roku se koná v období od 2. května do 16. května od 15. března do 15. dubna. Termín a místo zápisu stanoví ředitel mateřské školy v dohodě se zřizovatelem a zveřejní je způsobem v místě obvyklým. 

Metodická část 
V organizaci zápisů do mateřských škol dochází ke změně období, ve kterém probíhají. Dřívější termín byl zvolen z důvodu žádoucího prodloužení času pro administraci správního řízení. 
Mateřská škola od počátku docházky dítěte směřuje k naplňování očekávaných výsledků učení. V RVP PV je uvedeno, čeho dítě na konci předškolního vzdělávání zpravidla dosahuje. 
Je akcentována plynulost přechodu dítěte do základního vzdělávání, jsou respektovány individuální potřeby dítěte a voleny vhodné vzdělávací strategie. 

Screening školní zralosti v mateřských školách ze strany pedagogicko-psychologických poraden 
Metodická část 
Předpokládá se, že v mateřských školách bude ve větší míře probíhat screening předškolních dětí zaměřený na posouzení školní připravenosti ze strany pedagogicko-psychologických poraden. Screening bude forma metodické podpory pro pedagogy a zákonné zástupce, aby mohli cíleně pracovat s dětmi na rozvoji všech oblastí důležitých k plynulému přechodu do základní školy. 
Více informací ke screeningům zveřejní MŠMT v roce 2026.

5. ZÁKLADNÍ ŠKOLY 

Zápisy do základních škol, adaptační období a související aktivity 
Legislativní rámec 
Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů 
§ 36 
Plnění povinnosti školní docházky 
(1) Školní docházka je povinná po dobu devíti školních roků, nejvýše však do konce školního roku, v němž žák dosáhne sedmnáctého roku věku (dále jen „povinná školní docházka“). 
(2) Povinná školní docházka se vztahuje na státní občany České republiky a na občany jiného členského státu Evropské unie, kteří na území České republiky pobývají déle než 90 dnů. Dále se povinná školní docházka vztahuje na jiné cizince, kteří jsou oprávněni pobývat na území České republiky trvale nebo přechodně po dobu delší než 90 dnů, a na účastníky řízení o udělení mezinárodní ochrany11). 
(3) Povinná školní docházka začíná počátkem školního roku, který následuje po dni, kdy dítě dosáhne šestého roku věku, pokud mu není povolen odklad. Dítě, které dosáhne šestého roku věku v době od září do konce června příslušného školního roku, může být přijato k plnění povinné školní docházky již v tomto školním roce, je-li přiměřeně tělesně i duševně vyspělé a požádá-li o to jeho zákonný zástupce. Podmínkou přijetí dítěte narozeného v období od září do konce prosince k plnění povinné školní docházky podle věty druhé je také doporučující vyjádření školského poradenského zařízení, podmínkou přijetí dítěte narozeného od ledna do konce června doporučující vyjádření školského poradenského zařízení a odborného lékaře, která k žádosti přiloží zákonný zástupce. 
(4) Zákonný zástupce je povinen přihlásit dítě k zápisu k povinné školní docházce, a to v době od 15. ledna do 15. února kalendářního roku, v němž má dítě zahájit povinnou školní docházku. Zákonný zástupce v žádosti o přijetí vedle obecných náležitostí podle správního řádu uvede 
a) mateřskou školu, ve které se dítě vzdělává nebo je individuálně vzděláváno, 
b) základní školu, v jejíž přípravné třídě nebo přípravném stupni se dítě vzdělává, 
b) základní školu, v jejíž přípravné třídě nebo jejímž přípravném stupni se dítě vzdělává, 
(znění účinné od 1. 9. 2029) 
c) zahraniční školu na území České republiky, ve které se dítě vzdělává a ve které ministerstvo povolilo plnění povinné školní docházky podle § 38a, nebo 
d) údaj, že se na dítě nevztahuje povinné předškolní vzdělávání, pokud se dítě nevzdělává v žádné škole podle písmen a) až c). 
(5) Žák plní povinnou školní docházku v základní škole zřízené obcí nebo svazkem obcí se sídlem ve školském obvodu (§ 178 odst. 3), v němž má žák místo trvalého pobytu, v případě cizince místo pobytu žáka (dále jen „spádová škola“), pokud zákonný zástupce nezvolí pro žáka jinou než spádovou školu. Pokud je dítě přijato na jinou než spádovou školu, oznámí ředitel této školy tuto skutečnost řediteli školy spádové, a to nejpozději do konce května kalendářního roku, v němž má dítě zahájit povinnou školní docházku. 
(6) Žák umístěný ve školském zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy nebo ve školském zařízení pro preventivně výchovnou péči plní povinnou školní docházku v základní škole zřízené při tomto školském zařízení nebo v základní škole zřízené obcí nebo svazkem obcí se sídlem ve školském obvodu, v němž má sídlo příslušné školské zařízení, popřípadě v jiné škole zřizované státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí.
(7) Ředitel spádové školy je povinen přednostně přijmout žáky s místem trvalého pobytu v příslušném školském obvodu a žáky umístěné v tomto obvodu ve školském zařízení pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy nebo ve školském zařízení pro preventivně výchovnou péči, a to do výše povoleného počtu žáků uvedené ve školském rejstříku. 
(8) Obecní úřad obce, na jejímž území je školský obvod základní školy, poskytuje této škole s dostatečným předstihem před termínem zápisu k povinné školní docházce seznam dětí, pro které je tato škola spádová a jichž se týká povinnost podle odstavce 4. Seznam obsahuje vždy jméno, popřípadě jména, a příjmení, datum narození a adresu místa trvalého pobytu dítěte, v případě cizince místo pobytu dítěte. 

Metodická část 
V RVP ZV je formulován požadavek nastavení adaptačního období v 1. ročníku základní školy. Jeho nastavení by mělo vycházet z RVP PV, zejména kapitoly Návaznost předškolního a základního vzdělávání, kde je popsáno, že dítě na konci předškolního vzdělávání zpravidla: 
- projevuje zájem o učení, objevování a poznávání světa kolem sebe; 
- poradí si v běžných situacích; 
- má osvojené základní sebeobslužné návyky; 
- vyjadřuje své potřeby; 
- pojmenuje své silné a slabé stránky, zájmy; 
- domluví se s ostatními, spolupracuje; 
- dodržuje základní společenská pravidla; 
- chová se ohleduplně k druhým; 
- adaptuje se na nové prostředí a přijímá změny. 

Adaptační období začíná již zápisem dětí do základní školy, který by měl být společenskou událostí, pokud se dítě účastní zápisu. Zápis má být pozitivním zážitkem pro dítě i zákonné zástupce, představení školy jako bezpečného a příjemného prostředí, kterého se není potřeba obávat. Inspiraci lze nalézt v metodické příručce Zápis do 1. ročníku základní školy jako společenská událost. 
Ustanovení § 3a vyhlášky o základním vzdělávání upřesňuje podmínky zápisu, především jeho motivační („společenské“) části. V žádném případě není žádoucí, aby v rámci zápisu probíhala „diagnostika“ dítěte. U škol veřejných zřizovatelů nesmí motivační část zápisu žádným způsobem vstupovat přímo do procesu přijímání dětí ke vzdělávání. Je možné také motivační část zápisu nahradit adaptační aktivitou konanou s časovým odstupem pouze pro přijaté děti. 
Změna termínu zápisu do zimního období umožňuje dříve ukončit správní řízení a organizovat akce pro přijaté děti a jejich rodiny již na jaře. Před nástupem dětí do 1. ročníku bývají kromě akcí realizovány třídní nebo individuální schůzky se zákonnými zástupci s budoucími učiteli 1. ročníku. Kromě organizačních informací může škola tyto příležitosti využít k navázání kontaktu s rodinami dětí. 
I zákonní zástupci mnohdy potřebují podporu, jak nejlépe zvládnout nástup dítěte do základní školy. Může jim pomoci infografika Jak můžete podpořit své dítě v prvních týdnech školní docházky. Pro učitele NPI ČR připravil vzdělávací program Adaptační období v 1. ročníku základní školy, metodickou příručku Adaptační období v 1. ročníku základní školy jako příležitost k usnadnění plynulého přechodu z předškolního do základního vzdělávání, webinář Plynulý přechod z MŠ do ZŠ – adaptační období v 1. ročníku ZŠ a další metodickou podporu.

Asistent pedagoga v 1. ročníku 
Legislativní rámec 
Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů 
§ 46 
Organizace základního vzdělávání 
(1) Místo a dobu zápisu do prvního ročníku základního vzdělávání stanoví ředitel školy, a to v souladu s § 36 odst. 4, a oznámí to způsobem v místě obvyklým. O přijetí k základnímu vzdělávání rozhoduje ředitel školy za podmínek stanovených v § 36. 
(2) Základní vzdělávání v základní škole má 9 ročníků a člení se na první stupeň a druhý stupeň. První stupeň je tvořen prvním až pátým ročníkem a druhý stupeň šestým až devátým ročníkem. V místech, kde nejsou podmínky pro zřízení všech 9 ročníků, lze zřídit základní školu, která nemá všechny ročníky. 
(3) Základní vzdělávání pro žáky uvedené v § 16 odst. 9, kteří se vzdělávají ve třídách nebo školách s upraveným vzdělávacím programem, může s předchozím souhlasem ministerstva trvat deset ročníků; první stupeň je tvořen prvním až šestým ročníkem a druhý stupeň sedmým až desátým ročníkem. 
(4) Ve třídě, ve které je zařazeno alespoň 15 žáků prvního ročníku základního vzdělávání, vykonává přímou pedagogickou činnost vedle učitele také asistent pedagoga podle § 20 odst. 1 zákona o pedagogických pracovnících. Věta první se nepoužije, jde-li o třídu nebo základní školu zřízenou podle § 16 odst. 9, základní školu speciální, základní školu při školském zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy nebo základní školu při zdravotnickém zařízení. 

Metodická část 
Asistent pedagoga bude financován prostřednictvím PHAmax, maximálního týdenního počtu hodin výuky zabezpečovaného vedle učitele asistentem pedagoga, a to v závislosti na počtu žáků prvního ročníku základního vzdělávání ve třídě. Nevztahuje se na třídu zřízenou podle § 16 odst. 9 školského zákona, základní školu zřízenou podle § 16 odst. 9 školského zákona, základní školu speciální, základní školu při školském zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy a základní školu při zdravotnickém zařízení. Počet žáků ve třídě je rozhodující k 30. 9. Změna počtu žáků v průběhu roku nemá vliv na financování. 
V souladu s dikcí § 46 odst. 4 školského zákona je přímá pedagogická činnost asistenta pedagoga ve třídě, v níž je zařazeno alespoň 15 žáků prvního ročníku základního vzdělávání, vyžadována. V případě, kdy ředitel základní školy prokazatelně nemůže činnost zajistit asistentem pedagoga s odbornou kvalifikací podle § 20 odst. 1 zákona č. 563/2004 Sb. (tzn. minimálně se středním vzděláním s maturitní zkouškou, v případě nepedagogického zaměření zároveň s absolvovaným studiem pedagogiky podle § 22 odst. 1), může v souladu s § 22 odst. 11 tohoto zákona po nezbytnou dobu zaměstnat pracovníka bez této kvalifikace. Tím není dotčena odpovědnost ředitele základní školy za odbornou a pedagogickou úroveň vzdělávání. 
Asistent pedagoga poskytuje podporu učiteli při vzdělávání všech žáků třídy, přičemž postupuje podle pokynů učitele. Zásadní je v tomto ohledu nastavení efektivní spolupráce asistenta pedagoga a učitele. Pomoc v tomto procesu může např. metodická podpora Národního pedagogického institutu ČR. 
Od září 2025 bude také dostupný vzdělávací program pro asistenty pedagoga v 1. ročníku základní školy poskytovaný NPI ČR. 
Působení asistenta pedagoga v 1. ročníku základní školy by se mělo zaměřovat zejména na podporu učitele při vzdělávání heterogenních kolektivů, individualizaci, diferenciaci a organizaci vzdělávání, pomoc žákům při adaptaci na nové prostředí, pravidla a nároky, při soustředění, přípravě pomůcek, porozumění zadání, sebeobsluze, sociálním začleňování.
Nesmí však docházet k překračování kompetencí asistenta pedagoga. To znamená přebírání role učitele či poradenského pracovníka (vedení výuky bez přítomnosti učitele, diagnostikování, poskytování rad zákonným zástupcům), samostatné rozhodování o výuce bez konzultace s učitelem (změny zadání úkolů, upravování obsahu výuky, hodnocení žáků), udělování kázeňských opatření apod. V roce 2024 byl aktualizován Standard studia pedagogiky pro asistenty pedagoga, který může být díky svému kompetenčnímu pojetí vhodným vodítkem k nastavení činností asistenta pedagoga. 
Metodické vedení asistentů pedagoga ve škole zajišťuje speciální pedagog, případně výchovný poradce. Jejich činnost lze konzultovat se spádovou pedagogicko-psychologickou poradnou. 

Hodnocení v základním vzdělávání, individualizace a diferenciace vzdělávání 
Legislativní rámec 
Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů 
§ 51 
(1) Každé pololetí se vydává žákovi vysvědčení; za první pololetí lze místo vysvědčení vydat žákovi výpis z vysvědčení. 
(2) Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm (dále jen „klasifikace“), slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady. 
(3) Škola převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka. Škola, která hodnotí slovně, převede pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání slovní hodnocení do klasifikace. 
(4) U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka. Výsledky vzdělávání žáka v základní škole speciální se hodnotí slovně. 
(5) Výsledky vzdělávání žáka v prvním a druhém ročníku se hodnotí slovně. 
Vyhláška č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech povinné školní docházky, ve znění pozdějších předpisů 
§ 15 (část) 
(...) 
(3) Za slovní hodnocení se považuje i hodnocení kriteriální, kdy je žák z chování a z jednotlivých vyučovacích předmětů hodnocen na základě posouzení míry naplnění předem stanovených kritérií. Konkrétní kritéria i vyjádření míry jejich naplnění stanoví ředitel školy v pravidlech hodnocení. 
(...) 

Metodická část 
Při výuce v heterogenní třídě je nezbytné důsledně zohledňovat individuální vzdělávací potřeby žáků. To znamená mimo jiné omezovat frontální výuku, transmisivní přístup (tj. předávání hotových poznatků), ale naopak je nutné využívat formativní a konstruktivistický přístup (tj. podporu vlastního učení žáků), osobnostně rozvojové pojetí vzdělávání a vnitřní diferenciaci vzdělávacích cílů, postupů, metod i výsledků učení. 
Z hlediska plánování výuky se uplatňují skupinové a kooperativní činnosti, badatelská výuka a místně zakotvené učení. Tyto metody podporují aktivní zapojení žáků a rozvoj jejich samostatnosti. Od školního roku 2027/2028 bude v 1. ročníku základní školy možné pouze slovní hodnocení a od následujícího školního roku 2028/2029 bude totéž platit i ve 2. ročníku základní školy. 
Za slovní hodnocení se považuje i hodnocení kriteriální. Povinnost hodnotit jinak než známkou se sice týká vysvědčení, ale takové hodnocení se předpokládá rovněž v průběhu celého školního roku. Kombinace slovního hodnocení na vysvědčení a průběžného známkování by z pedagogického hlediska nedávala smysl. 
Konkrétní podoba průběžného hodnocení není a nebude stanovena. Velkou chybou a popřením smyslu změny by bylo nahrazení známek zástupnými symboly (např. včelička = jednička). Důležitým předpokladem pro skutečně efektivní slovní či kriteriální hodnocení je osvojení a využívání formativního přístupu. 
Podrobnosti ke změnám hodnocení uvádí samostatná metodika1, která obsahuje také praktické návody a příklady inspirativní praxe. 

Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami 
Pojetí základního vzdělávání (nejen v 1. ročníku) je založeno na celkovém rozvoji osobnosti žáka, s respektem k věkovým specifikům dle poznatků vývojové psychologie. Nezastupitelnou úlohu má hned v počátku základního vzdělávání pedagogické diagnostikování žáků 1. ročníku, třídní učitel v adaptačním období stanoví pro žáky nejvhodnější vzdělávací strategie tak, aby se maximálně rozvíjel potenciál každého z nich. 
Nejdříve je vhodné u žáků s přetrvávajícími obtížemi ve vzdělávání (po ukončení adaptačního období) vypracovat plán pedagogické podpory, který umožní systematické plánování a vyhodnocování podpůrného opatření (více viz kapitola Podpora v mateřských školách). V procesu identifikace žáků s potřebou prvního stupně podpůrných opatření škola využije primárně podporu ze strany speciálního pedagoga nebo psychologa, případně pak metodickou pomoc spádové pedagogicko-psychologické poradny. 
Po 3 měsících od zahájení poskytování podpůrných opatření 1. stupně základní škola vyhodnotí, zda podpůrná opatření vedou k naplnění identifikovaných speciálních vzdělávacích potřeb žáka. Není-li tomu tak, doporučí zákonnému zástupci žáka využití poradenské pomoci školského poradenského zařízení. Do doby zahájení poskytování podpůrných opatření druhého až pátého stupně na základě doporučení školského poradenského zařízení poskytuje žákovi podpůrná opatření prvního stupně. 
Doporučení školského poradenského zařízení je pro školu závazné. 
Podle § 17 odst. 3 vyhlášky č. 27/2016 Sb. mohou ve třídě, která není zřízena podle § 16 odst. 9 školského zákona, vykonávat přímou pedagogickou činnost souběžně až 3 pedagogičtí pracovníci. 
V případě, kdy se ve třídě vzdělává vyšší počet žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a při výuce nepostačuje podpora učiteli ze strany asistenta pedagoga, je možné, aby ředitel školy využil PHmax (maximální počet hodin přímé pedagogické činnosti) na financování tandemové výuky učitele a učitele s odbornou kvalifikací pro vykonávání přímé pedagogické činnosti ve třídě nebo škole zřízené pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami (dále jen „učitel-speciální pedagog”). Výhodou tohoto přístupu je, že dochází ke sdílení odpovědnosti mezi dvěma učiteli. Zatímco učitel se může soustředit na vedení třídy, učitel-speciální pedagog podporuje především žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, pomáhá učiteli s diferenciací vzdělávacího obsahu a individualizací vzdělávání. Je možné lépe reagovat na individuální potřeby žáků a zajišťovat plynulejší průběh výuky. Učitel-speciální pedagog může ve třídě působit např. jen na některé vyučovací předměty, podle potřeb žáků.
Výzvou může být nastavení efektivní spolupráce učitele a učitele-speciálního pedagoga. Tuto zkušenost lze však využít ke vzájemnému učení, předávání nových strategií, odborných znalostí, metod práce s různorodými skupinami žáků, sdílení náročných situací a vzájemnou podporu, možnost získat okamžitou zpětnou vazbu na vlastní práci a společně reflektovat, co funguje a co je třeba upravit. Metodickou podporu k nastavení spolupráce mohou poskytnout materiály NPI ČR. 

Vzdělávání cizinců 
Všichni cizinci, kteří plní povinnou školní docházku max. 24 měsíců (tzn. všichni, kteří jsou v 1. a 2. ročníku základní školy), mají nárok na bezplatnou jazykovou přípravu k začlenění do základního vzdělávání v rozsahu až 400 hodin ve škole určené krajským úřadem pro jazykovou přípravu. 
Účastnit jazykové přípravy v základní škole se mohou rovněž děti z přípravných tříd. Podmínky jsou upraveny v § 10 a 11 vyhlášky č. 48/2005 Sb. Nárok na zařazení do skupiny budou mít od 1. 9. 2025 také žáci s českým občanstvím, kteří mají obdobné potřeby k začlenění jako cizinci. 
Jazyková příprava je důležitým předpokladem budoucí školní úspěšnosti. Při práci s žáky s nedostatečnou znalostí vyučovacího jazyka lze využívat Kurikulum češtiny jako druhého jazyka pro základní vzdělávání, jehož součástí jsou také vstupní orientační testy. Veškeré podrobnosti obsahuje Metodický materiál k zajišťování bezplatné jazykové přípravy. Je možné využívat podpůrných služeb NPI ČR – zejména bezplatné služby adaptačních koordinátorů, tlumočnické a překladatelské služby. 

Opakování prvního ročníku 
Legislativní rámec 
Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů 
§ 52 
(1) Do vyššího ročníku postoupí žák 
a) který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření stanovených rámcovým vzdělávacím programem a předmětů, z nichž byl uvolněn, pokud mu nebylo povoleno opakování ročníku podle odstavce 6 věty třetí, 
b) prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a žák druhého stupně základní školy, který již v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka, nebo 
c) prvního ročníku, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka. 
(...) 
(6) Žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném stupni základní školy již jednou ročník opakoval, a o žákovi prvního ročníku s výjimkou stanovenou v odstavci 7. Ředitel školy může povolit žákovi druhého až devátého ročníku na žádost jeho zákonného zástupce a na základě doporučujícího vyjádření odborného lékaře opakování ročníku z vážných zdravotních důvodů, a to bez ohledu na to, zda žák na daném stupni již opakoval ročník. 
(7) Požádá-li o to zákonný zástupce, může ředitel školy povolit žákovi opakování prvního ročníku, pokud je žádost doložena obdobně doporučujícím posouzením podle § 37 odst. 1 písm. a) a b).

Metodická část 
Opakování 1. ročníku bude možné pouze v případě, že zdravotní stav žáka v průběhu 1. ročníku základního vzdělávání neumožňuje jeho účast ve vyučování a zákonný zástupce řediteli školy doloží doporučující posouzení lékaře, s výjimkou lékaře se specializovanou způsobilostí v oboru praktický lékař pro děti a dorost nebo v oboru pediatrie, nebo klinického psychologa a doporučujícího posouzení školského poradenského zařízení. 
Podmínky pro vydání doporučujícího posouzení školského poradenského zařízení k opakování ročníku jsou stejné jako u OŠD. I v tomto případě školské poradenské zařízení vychází z doporučujícího posouzení lékaře. 
Jinak je možnost opakování 1. ročníku zakázána. Opakovat ročník z důvodu špatného prospěchu ve vzdělávání či proto, že žák neprospěl, je možné až ve 2. ročníku základní školy. 

6. DALŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGICKÝCH PRACOVNÍKŮ A METODICKÉ MATERIÁLY 
NPI ČR poskytuje metodickou podporu mateřským i základním školám v různých formách. Proběhne také informační kampaň ve vztahu k rodičovské veřejnosti ze strany NPI ČR. 
Prostřednictvím krajských pracovišť NPI ČR mohou učitelé a ředitelé škol využívat nabídku vzdělávacích programů v prezenční formě realizované na krajském pracovišti i ve sborovnách. Do základní nabídky patří témata: pedagogické diagnostikování, vzdělávání heterogenních kolektivů, formativní přístup, efektivní komunikace se zákonnými zástupci. Další formou podpory jsou metodické příručky a infografiky.

END HESLO
//////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////
START HESLO
U02B02H252 — Opakování ročníku v ZV

Opakování ročníku v základním vzdělávání

§ 52 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

(1) Do vyššího ročníku postoupí žák 
a) který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření stanovených rámcovým vzdělávacím programem a předmětů, z nichž byl uvolněn, pokud mu nebylo povoleno opakování ročníku podle odstavce 6 věty třetí, 
b) prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a žák druhého stupně základní školy, který již v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka, nebo 
c) prvního ročníku, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka.
(6) Žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném stupni základní školy již jednou ročník opakoval, a o žákovi prvního ročníku s výjimkou stanovenou v odstavci 7. Ředitel školy může povolit žákovi druhého až devátého ročníku na žádost jeho zákonného zástupce a na základě doporučujícího vyjádření lékaře opakování ročníku z vážných zdravotních důvodů, a to bez ohledu na to, zda žák na daném stupni již opakoval ročník.
(7) Požádá-li o to zákonný zástupce, může ředitel školy povolit žákovi opakování prvního ročníku, pokud je žádost doložena obdobně doporučujícím posouzením podle § 37 odst. 1 písm. a) a b).

1. § 52 odst. 1 platný od 1.9.2026
Novela (§ 52 odst. 1) přidává definici pro první ročník:
Nově umožňuje postoupit i žákům 1. ročníku bez ohledu na prospěch, i kdyby neprospěli, pokud:
- již jednou opakovali ročník (což ale první ročník nemá kde opakovat—jde o výjimku),
- nebo pokud není jinak povoleno opakování, či zůstává povinnost prospěchu pro ostatní ročníky.
Jinými slovy, novela vyjímá 1. ročník z obecné podmínky prospěchu: žáci se automaticky dostávají dál i bez prospěchu, pokud zákon nestanoví jinak (§ 52 odst. 6 výjimka).
2. § 52 odst. 6 platný od 1.9.2026
Upřesnění hranice pro opakování ročníku: Doplněním „druhého až devátého ročníku“ se jasně vylučuje první ročník ze systému opakování podle tohoto odstavce – pro něj platí jiná pravidla (§ 52/7), respektive může postupovat bez ohledu na prospěch.
Formální výjimka pro první ročník: V textu se vkládá zmínka o „žákovi prvního ročníku s výjimkou stanovenou v odstavci 7“, což znamená, že pro něj platí zvláštní režim – nemůže být opakován podle § 52/6, ale podle podmínek § 52/7 (např. výhradně na žádost zákonných zástupců a za specifických podmínek).
Zjednodušení posudkové dokumentace: Vyjmutím slova „odborného“ zůstává vyžadováno pouze lékařské doporučení – novela zjednodušuje administrativní požadavky a odbourává redundantní formality.
3. Změna v § 52 odst. 7 platný pro 1.9.2026
První ročník může být opakován na základě žádosti zákonných zástupců.
Materiálně se odkazuje na stejné doporučující posouzení PPP a lékaře, jak je požadováno u odkladů (§ 37/1).
Opakování není automatické – záleží na rozhodnutí ředitele školy a splnění formálních náležitostí.

§ 54 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů
 
Ukončení základního vzdělávání
(2) Žák, který úspěšně ukončil základní vzdělávání, nebo žák, který splnil povinnou školní docházku a nepokračuje v základním vzdělávání, přestává být žákem školy 30. června příslušného školního roku. Žák, který splnil povinnou školní docházku a koná opravnou zkoušku nebo bude hodnocen v náhradním termínu, je žákem školy do termínu konání těchto zkoušek, pokud mu nebylo povoleno opakování ročníku. Žák, který byl přijat ke vzdělávání ve střední škole, je považován za žáka základní školy do 31. srpna příslušného školního roku.
 
Časté otázky k plnění povinné školní docházky a základnímu vzdělávání, MŠMT 2. 10. 2012  

15. Ve třetím ročníku ZŠ je žák, který bude na konci školního roku hodnocen z jednoho předmětu stupněm nedostatečný. Musí tento žák dělat o prázdninách opravnou zkoušku nebo má rovnou opakovat ročník?
Možnost konání opravných zkoušek se týká žáků všech ročníků, tedy i na 1. stupni ZŠ. Podmínky pro konání opravných zkoušek jsou dané vyhláškou č. 48/2005 Sb., a to společně pro I. a II. stupeň.

END HESLO
//////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////
START HESLO
U02B02H256 — Opravné zkoušky v ZV

Opravné zkoušky v základním vzdělávání

§ 53 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

(1) Žáci devátých ročníků a žáci, kteří na daném stupni základní školy dosud neopakovali ročník, kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů s výjimkou předmětů výchovného zaměření, konají opravné zkoušky.
(2) Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy. Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Opravné zkoušky jsou komisionální.
(3) Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku, popřípadě znovu do devátého ročníku.
(4) V odůvodněných případech může krajský úřad rozhodnout o konání opravné zkoušky a komisionálního přezkoušení podle § 52 odst. 4 na jiné základní škole. Zkoušky se na žádost krajského úřadu účastní školní inspektor.

§ 54 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů
 
(2) Žák, který úspěšně ukončil základní vzdělávání, nebo žák, který splnil povinnou školní docházku a nepokračuje v základním vzdělávání, přestává být žákem školy 30. června příslušného školního roku. Žák, který splnil povinnou školní docházku a koná opravnou zkoušku nebo bude hodnocen v náhradním termínu, je žákem školy do termínu konání těchto zkoušek, pokud mu nebylo povoleno opakování ročníku. Žák, který byl přijat ke vzdělávání ve střední škole, je považován za žáka základní školy do 31. srpna příslušného školního roku.

§ 22 vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů

Komisionální přezkoušení
(1) Komisi pro komisionální přezkoušení (§ 52 odst. 4 školského zákona) (dále jen „přezkoušení“) jmenuje ředitel školy; v případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad.
(2) Komise je tříčlenná a tvoří ji:
a) předseda, kterým je ředitel školy, popřípadě jím pověřený učitel, nebo v případě, že vyučujícím daného předmětu je ředitel školy, krajským úřadem jmenovaný jiný pedagogický pracovník školy,
b) zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu,
c) přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.
3) Výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. Výsledek přezkoušení stanoví komise hlasováním. Výsledek přezkoušení se vyjádří slovním hodnocením podle § 15 odst. 2 nebo stupněm prospěchu podle § 15 odst. 3. Ředitel školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. V případě změny hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení.
(4) O přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy.
(5) Žák může v jednom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho předmětu. Není-li možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín přezkoušení.
(6) Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitel školy v souladu se školním vzdělávacím programem.
(7) Vykonáním přezkoušení není dotčena možnost vykonat opravnou zkoušku (§ 53 školského zákona).

§ 23 vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů

Opravná zkouška
(1) Komisi pro opravnou zkoušku (§ 53 odst. 2 školského zákona) jmenuje ředitel školy; v případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad.
(2) Pro složení komise a její činnost platí obdobně ustanovení § 22 odst. 2 až 6.

Informace k vyplňování vysvědčení na základních školách Čj. MSMT-1094/2025-1 

6.5 Hodnocení žáka v náhradním termínu a po opravné zkoušce 
Podle § 51 odst. 1 školského zákona se žákovi každé pololetí vydává vysvědčení. Toto ustanovení je dále konkretizováno v § 3 odst. 1 vyhlášky č. 16/2005 Sb., o organizaci školního roku, podle kterého se vysvědčení předává v posledním vyučovacím dnu období školního vyučování. 
Pokud ředitel/ředitelka školy určil/určila pro hodnocení žáka náhradní termín (§ 52 odst. 2 a 3 školského zákona), je žákovi na konci pololetí vydáno vysvědčení. V předmětech, ve kterých žák bude hodnocen v náhradním termínu, se na vysvědčení vydaném na konci pololetí vyplní ”nehodnocen” nebo „nehodnocena“. V rubrice „Celkové hodnocení“ se na konci 1. pololetí uvede „nehodnocen” nebo „nehodnocena“ a na konci 2. pololetí „neprospěl“ nebo „neprospěla“. V 1. pololetí je možné žákovi vydat výpis z vysvědčení. Po hodnocení v náhradním termínu je žákovi vydáno nové vysvědčení. 
Pokud žák koná v souladu s § 53 školského zákona opravné zkoušky, vydá mu škola na konci 2. pololetí vysvědčení. Po vykonání opravných zkoušek je žákovi vydáno nové vysvědčení, a to i v případě, že se hodnocení z předmětů, ze kterých žák konal opravné zkoušky, nezměnilo. Pokud se žák k opravným zkouškám nedostaví, nové vysvědčení mu vydáno nebude. Na vysvědčení vydané po opravných zkouškách se uvádí hodnocení za 1. i 2. pololetí. Pouze v případě, že vysvědčení v 1. pololetí vydávala jiná škola, bude uvedeno hodnocení pouze za 2. pololetí. 
Je-li žákovi po hodnocení v náhradním termínu nebo po opravné zkoušce vydáno nové vysvědčení, pak předchozí vysvědčení vydané na konci pololetí žák škole nevrací. 
Pokud žák v době od konce pololetí do stanoveného termínu náhradního hodnocení nebo opravné zkoušky přestoupí na jinou školu, vydá vysvědčení škola, kam žák přestoupil. Postupuje se přitom podle části 4.2. 

Časté otázky k plnění povinné školní docházky a základnímu vzdělávání, MŠMT 2. 10. 2012  

15. Ve třetím ročníku ZŠ je žák, který bude na konci školního roku hodnocen z jednoho předmětu stupněm nedostatečný. Musí tento žák dělat o prázdninách opravnou zkoušku nebo má rovnou opakovat ročník?
Možnost konání opravných zkoušek se týká žáků všech ročníků, tedy i na 1. stupni ZŠ. Podmínky pro konání opravných zkoušek jsou dané vyhláškou č. 48/2005 Sb., a to společně pro I. a II. stupeň.

16. Žák byl na konci 2. pololetí hodnocen z předmětu Anglický jazyk stupněm nedostatečný. Konal opravnou zkoušku a komise ohodnotila žákův výkon stupněm dobrý. Jaká známka bude uvedena na vysvědčení?
Na vysvědčení se uvádí vždy takový stupeň hodnocení, kterého žák dosáhne při opravné zkoušce. V tomto případě bude na vysvědčení uveden stupeň dobrý.

END HESLO
//////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////
START HESLO
U02B02H328 — Postup do vyššího ročníku v ZV

Postup do vyššího ročníku v základním vzdělávání

§ 52 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů
 
(1) Do vyššího ročníku postoupí žák 
a) který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření stanovených rámcovým vzdělávacím programem a předmětů, z nichž byl uvolněn, pokud mu nebylo povoleno opakování ročníku podle odstavce 6 věty třetí, 
b) prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a žák druhého stupně základní školy, který již v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka, nebo 
c) prvního ročníku, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka.
(2) Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí.
(3) Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník, popřípadě znovu devátý ročník.
(4) Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů ode dne vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o přezkoumání výsledků hodnocení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad. Pokud není dále stanoveno jinak, ředitel školy nebo krajský úřad nařídí komisionální přezkoušení žáka, které se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka. Česká školní inspekce poskytne součinnost na žádost ředitele školy nebo krajského úřadu.
(5) V případě, že se žádost o přezkoumání výsledků hodnocení žáka týká hodnocení chování nebo předmětů výchovného zaměření, posoudí ředitel školy, je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad, dodržení pravidel pro hodnocení výsledků vzdělávání žáka stanovených podle § 30 odst. 2. V případě zjištění porušení těchto pravidel ředitel školy nebo krajský úřad výsledek hodnocení změní; nebyla-li pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků porušena, výsledek hodnocení potvrdí, a to nejpozději do 14 dnů ode dne doručení žádosti. Česká školní inspekce poskytne součinnost na žádost ředitele školy nebo krajského úřadu.
(6) Žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném stupni základní školy již jednou ročník opakoval, a o žákovi prvního ročníku s výjimkou stanovenou v odstavci 7. Ředitel školy může povolit žákovi druhého až devátého ročníku na žádost jeho zákonného zástupce a na základě doporučujícího vyjádření lékaře opakování ročníku z vážných zdravotních důvodů, a to bez ohledu na to, zda žák na daném stupni již opakoval ročník.
(7) Požádá-li o to zákonný zástupce, může ředitel školy povolit žákovi opakování prvního ročníku, pokud je žádost doložena obdobně doporučujícím posouzením podle § 37 odst. 1 písm. a) a b).

Výklad
1. § 52 odst. 1 platný od 1.9.2026
Novela (§ 52 odst. 1) přidává definici pro první ročník:
Nově umožňuje postoupit i žákům 1. ročníku bez ohledu na prospěch, i kdyby neprospěli, pokud:
- již jednou opakovali ročník (což ale první ročník nemá kde opakovat—jde o výjimku),
- nebo pokud není jinak povoleno opakování, či zůstává povinnost prospěchu pro ostatní ročníky.
Jinými slovy, novela vyjímá 1. ročník z obecné podmínky prospěchu: žáci se automaticky dostávají dál i bez prospěchu, pokud zákon nestanoví jinak (§ 52 odst. 6 výjimka).
2. § 52 odst. 6 platný od 1.9.2026
Upřesnění hranice pro opakování ročníku: Doplněním „druhého až devátého ročníku“ se jasně vylučuje první ročník ze systému opakování podle tohoto odstavce – pro něj platí jiná pravidla (§ 52/7), respektive může postupovat bez ohledu na prospěch.
Formální výjimka pro první ročník: V textu se vkládá zmínka o „žákovi prvního ročníku s výjimkou stanovenou v odstavci 7“, což znamená, že pro něj platí zvláštní režim – nemůže být opakován podle § 52/6, ale podle podmínek § 52/7 (např. výhradně na žádost zákonných zástupců a za specifických podmínek).
Zjednodušení posudkové dokumentace: Vyjmutím slova „odborného“ zůstává vyžadováno pouze lékařské doporučení – novela zjednodušuje administrativní požadavky a odbourává redundantní formality.
3. Změna v § 52 odst. 7 platný pro 1.9.2026
První ročník může být opakován na základě žádosti zákonných zástupců.
Materiálně se odkazuje na stejné doporučující posouzení PPP a lékaře, jak je požadováno u odkladů (§ 37/1).
Opakování není automatické – záleží na rozhodnutí ředitele školy a splnění formálních náležitostí.

§ 53 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

(1) Žáci devátých ročníků a žáci, kteří na daném stupni základní školy dosud neopakovali ročník, kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů s výjimkou předmětů výchovného zaměření, konají opravné zkoušky.
(2) Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy. Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Opravné zkoušky jsou komisionální.
(3) Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku, popřípadě znovu do devátého ročníku.
(4) V odůvodněných případech může krajský úřad rozhodnout o konání opravné zkoušky a komisionálního přezkoušení podle § 52 odst. 4 na jiné základní škole. Zkoušky se na žádost krajského úřadu účastní školní inspektor.

END HESLO
//////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////
START HESLO
U02B02H332 — Povinná školní docházka

Povinná školní docházka
 
§ 36 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

Plnění povinnosti školní docházky
(1) Školní docházka je povinná po dobu devíti školních roků, nejvýše však do konce školního roku, v němž žák dosáhne sedmnáctého roku věku (dále jen "povinná školní docházka").
(2) Povinná školní docházka se vztahuje na státní občany České republiky a na občany jiného členského státu Evropské unie, kteří na území České republiky pobývají déle než 90 dnů. Dále se povinná školní docházka vztahuje na jiné cizince, kteří jsou oprávněni pobývat na území České republiky trvale nebo přechodně po dobu delší než 90 dnů, a na účastníky řízení o udělení mezinárodní ochrany11).
(3) Povinná školní docházka začíná počátkem školního roku, který následuje po dni, kdy dítě dosáhne šestého roku věku, pokud mu není povolen odklad. Dítě, které dosáhne šestého roku věku v době od září do konce června příslušného školního roku, může být přijato k plnění povinné školní docházky již v tomto školním roce, je-li přiměřeně tělesně i duševně vyspělé a požádá-li o to jeho zákonný zástupce. Podmínkou přijetí dítěte narozeného v období od září do konce prosince k plnění povinné školní docházky podle věty druhé je také doporučující vyjádření školského poradenského zařízení, podmínkou přijetí dítěte narozeného od ledna do konce června doporučující vyjádření školského poradenského zařízení a odborného lékaře, která k žádosti přiloží zákonný zástupce.
(4) Zákonný zástupce je povinen přihlásit dítě k zápisu k povinné školní docházce, a to v době od 15. ledna do 15. února kalendářního roku, v němž má dítě zahájit povinnou školní docházku. Zákonný zástupce v žádosti o přijetí vedle obecných náležitostí podle správního řádu uvede 
a) mateřskou školu, ve které se dítě vzdělává nebo je individuálně vzděláváno, 
b) základní školu, v jejíž přípravné třídě nebo přípravném stupni se dítě vzdělává, 
c) zahraniční školu na území České republiky, ve které se dítě vzdělává a ve které ministerstvo povolilo plnění povinné školní docházky podle § 38a, nebo 
d) údaj, že se na dítě nevztahuje povinné předškolní vzdělávání, pokud se dítě nevzdělává v žádné škole podle písmen a) až c).
(5) Žák plní povinnou školní docházku v základní škole zřízené obcí nebo svazkem obcí se sídlem ve školském obvodu (§ 178 odst. 3 a 4), v němž má žák místo trvalého pobytu, v případě cizince místo pobytu žáka (dále jen "spádová škola"), pokud zákonný zástupce nezvolí pro žáka jinou než spádovou školu. Pokud je dítě přijato na jinou než spádovou školu, oznámí ředitel této školy tuto skutečnost řediteli školy spádové, a to nejpozději do konce května kalendářního roku, v němž má dítě zahájit povinnou školní docházku.
(6) Žák umístěný ve školském zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy nebo ve školském zařízení pro preventivně výchovnou péči plní povinnou školní docházku v základní škole zřízené při tomto školském zařízení nebo v základní škole zřízené obcí nebo svazkem obcí se sídlem ve školském obvodu, v němž má sídlo příslušné školské zařízení, popřípadě v jiné škole zřizované státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí.
(7) Ředitel spádové školy je povinen přednostně přijmout žáky s místem trvalého pobytu v příslušném školském obvodu a žáky umístěné v tomto obvodu ve školském zařízení pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy nebo ve školském zařízení pro preventivně výchovnou péči, a to do výše povoleného počtu žáků uvedené ve školském rejstříku.
(8) Obecní úřad obce, na jejímž území je školský obvod základní školy, poskytuje této škole s dostatečným předstihem před termínem zápisu k povinné školní docházce seznam dětí, pro které je tato škola spádová a jichž se týká povinnost podle odstavce 4. Seznam obsahuje vždy jméno, popřípadě jména, a příjmení, datum narození a adresu místa trvalého pobytu dítěte, v případě cizince místo pobytu dítěte.

§ 36a zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

Předávání informací při zahájení povinné školní docházky
(1) Ředitel školy, který v rámci zápisu k povinné školní docházce rozhodl o přijetí dítěte do 31. března, nebo do 14 dnů od vydání rozhodnutí o přijetí dítěte, požádá ředitele školy podle § 36 odst. 4 písm. a) až c) o předání výsledků pedagogického diagnostikování. 
(2) Ředitel podle § 36 odst. 4 písm. a) až c) předá údaje řediteli školy do 30 dnů od doručení žádosti. Pokud je dítě individuálně vzděláváno podle § 34b, předá ředitel mateřské školy zápis z ověření podle § 34b odst. 3. 
Ministerstvo stanoví vyhláškou rozsah, způsob a formu předávání údajů podle odstavců 1 a 2.

§ 1f vyhlášky č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání

Předávání výsledků pedagogického diagnostikování a zápisu z ověření
(1) Ředitel mateřské školy předá v elektronické podobě výsledky pedagogického diagnostikování řediteli základní školy, který o předání výsledků požádal, a to v rozsahu údajů stanoveném v příloze č. 4 k této vyhlášce.
(2) Bylo-li dítě individuálně vzděláváno, předá v elektronické podobě ředitel mateřské školy místo výsledků podle odstavce 1 zápis z ověření individuálního vzdělávání, a to v rozsahu údajů stanoveném v příloze č. 5 k této vyhlášce.

Příloha č. 4
Výsledky pedagogického diagnostikování
 
§ 3b vyhlášky č. 48/2005 Sb. Sb., o základním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů

Předávání výsledků pedagogického diagnostikování
Ředitel základní školy, v jejíž přípravné třídě se dítě vzdělává, základní školy speciální, v jejímž přípravném stupni se dítě vzdělává, nebo zahraniční školy na území České republiky, ve které se dítě vzdělává, předá v elektronické podobě výsledky pedagogického diagnostikování řediteli základní školy, který o předání výsledků požádal, a to v rozsahu údajů stanoveném v příloze k této vyhlášce.

Výsledky pedagogického diagnostikování
 “.
§ 16 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů

(1) Za povinnou školní docházku11) se pro účely tohoto zákona považuje též
a) pokračování žáků, kteří po splnění povinné školní docházky nezískali základní vzdělání, v základním vzdělávání,11a)
b) desátý ročník základního vzdělávání v základní škole speciální,11b)
c) pokračování žáků se zdravotním postižením v základním vzdělávání,11c)
d) kurz pro získání základního vzdělání organizovaný základní nebo střední školou ve formě denní výuky, který navštěvují osoby mladší 26 let, které nezískaly základní vzdělání.11d)
(2) Za povinnou školní docházku se považuje též období školních prázdnin bezprostředně navazující na ukončení období školního vyučování školního roku, v němž dítě dovrší poslední rok povinné školní docházky. Dobu školních prázdnin uvedenou ve větě první nelze považovat za povinnou školní docházku, jestliže dítě v této době vykonávalo výdělečnou činnost nebo mělo nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci v rozsahu uvedeném v § 13 odst. 3 písm. a) až c). Věta druhá neplatí, pokračuje-li dítě po skončení výuky v uvedeném školním roce v soustavné přípravě na budoucí povolání.

§ 18 vyhlášky č. 48/2005 Sb. Sb., o základním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů

Žák kmenové školy plnící povinnou školní docházku ve škole mimo území České republiky
(1) Žák, který plní povinnou školní docházku ve škole mimo území České republiky a současně je žákem kmenové školy, může na základě žádosti zákonného zástupce žáka konat za období nejméně jednoho pololetí školního roku, nejdéle však za období dvou školních roků, zkoušku v kmenové škole nebo ve škole zřízené při diplomatické misi České republiky (dále jen "zkoušející škola"). Zkouška se koná:
a) ve všech ročnících ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura, stanoveného Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání,
b) v posledních dvou ročnících prvního stupně ze vzdělávacího obsahu vlastivědné povahy vztahujícího se k České republice vzdělávacího oboru Člověk a jeho svět, stanoveného Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání,
c) na druhém stupni ze vzdělávacího obsahu vztahujícího se k České republice vzdělávacího oboru Dějepis a ze vzdělávacího obsahu vztahujícího se k České republice vzdělávacího oboru Zeměpis, stanovených Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.
(2) Před konáním zkoušky předloží zákonný zástupce žáka řediteli zkoušející školy hodnocení žáka ze školy mimo území České republiky, včetně jeho překladu do českého jazyka, a to za období, za které se zkouška koná. V případě pochybností o správnosti překladu je ředitel zkoušející školy oprávněn požadovat předložení úředně ověřeného překladu. Je-li hodnocení žáka vyhotoveno ve slovenském jazyce, překlad do českého jazyka se nevyžaduje. Po vykonání zkoušky vydá ředitel zkoušející školy žákovi vysvědčení.
(3) Pokud žák zkoušku podle odstavce 1 nekoná, doloží zákonný zástupce žáka řediteli kmenové školy plnění povinné školní docházky žáka předložením dokladu o této skutečnosti vydaného školou školy mimo území České republiky za období nejvýše dvou školních roků, včetně jeho překladu do českého jazyka, v termínech stanovených ředitelem kmenové školy. V případě pochybností o správnosti překladu je ředitel kmenové školy oprávněn požadovat předložení úředně ověřeného překladu. Je-li doklad o plnění povinné školní docházky žáka vyhotoven ve slovenském jazyce, překlad do českého jazyka se nevyžaduje. Kmenová škola žákovi vysvědčení nevydává, kromě případů podle § 18c odst. 1 a 2.
(4) Plnění povinné školní docházky podle odstavce 3 lze doložit také čestným prohlášením zákonného zástupce žáka potvrzujícím plnění povinné školní docházky žáka, pokud škola mimo území České republiky takový doklad nevydává. Čestné prohlášení podle věty první musí obsahovat alespoň název a adresu školy a školní rok, za který se čestné prohlášení vydává.
(5) Žák, který konal zkoušky podle odstavce 1, je v kmenové škole po dobu plnění povinné školní docházky ve škole mimo území České republiky evidován v příslušném ročníku a třídě podle výsledků zkoušek. Ve školním roce, ve kterém žák zkoušky nekoná, je evidován podle svého věku.
(6) Žák, který nekonal zkoušky podle odstavce 1, je v kmenové škole po dobu plnění povinné školní docházky ve škole mimo území České republiky evidován v příslušném ročníku a třídě podle svého věku.
(7) Pokračuje-li žák, který konal zkoušky podle odstavce 1, v plnění povinné školní docházky v kmenové škole, zařadí ho ředitel kmenové školy do příslušného ročníku podle výsledků zkoušek.
(8) Pokračuje-li žák, který nekonal zkoušky podle odstavce 1, v plnění povinné školní docházky v kmenové škole, zařadí ho ředitel kmenové školy do příslušného ročníku po zjištění úrovně jeho dosavadního vzdělání, zhodnocení jeho vzdělávacích potřeb a s přihlédnutím k jeho věku.

§ 18a vyhlášky č. 48/2005 Sb. Sb., o základním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů

Žák kmenové školy plnící povinnou školní docházku formou individuální výuky v zahraničí
(1) Žák, který plní povinnou školní docházku formou individuální výuky v zahraničí, může na základě žádosti zákonného zástupce žáka konat za období nejméně jednoho pololetí školního roku, nejdéle však za období dvou školních roků, zkoušku ve zkoušející škole. Zkouška se koná z každého povinného předmětu vyučovaného v příslušných ročnících školního vzdělávacího programu zkoušející školy, s výjimkou předmětů volitelných. Po vykonání zkoušky vydá ředitel zkoušející školy žákovi vysvědčení.
(2) Pokud žák zkoušku podle odstavce 1 nekoná, doloží zákonný zástupce žáka řediteli kmenové školy plnění povinné školní docházky žáka předložením čestného prohlášení zákonného zástupce o vzdělávání žáka v době pobytu v zahraničí, a to za období nejvýše dvou školních roků, v termínech stanovených ředitelem kmenové školy. Kmenová škola žákovi vysvědčení nevydává.
(3) Žák, který konal zkoušky podle odstavce 1, je v kmenové škole po dobu plnění povinné školní docházky formou individuální výuky v zahraničí evidován v příslušném ročníku a třídě podle výsledků zkoušek. Ve školním roce, ve kterém žák zkoušky nekoná, je evidován podle svého věku.
(4) Žák, který nekonal zkoušky podle odstavce 1, je v kmenové škole po dobu plnění povinné školní docházky formou individuální výuky v zahraničí evidován v příslušném ročníku a třídě podle svého věku.
(5) Pokračuje-li žák, který konal zkoušky podle odstavce 1, v plnění povinné školní docházky v kmenové škole, zařadí ho ředitel kmenové školy do příslušného ročníku podle výsledků zkoušek.
(6) Pokračuje-li žák, který nekonal zkoušky podle odstavce 1, v plnění povinné školní docházky v kmenové škole, zařadí ho ředitel kmenové školy do příslušného ročníku po zjištění úrovně jeho dosavadního vzdělání, zhodnocení jeho vzdělávacích potřeb a s přihlédnutím k jeho věku.

§ 18b vyhlášky č. 48/2005 Sb. Sb., o základním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů

Žák kmenové školy plnící povinnou školní docházku v zahraniční škole na území České republiky
(1) Žák, který plní povinnou školní docházku v zahraniční škole na území České republiky podle § 38 odst. 1 písm. c) školského zákona, s výjimkou škol podle § 18c, koná za období nejméně jednoho pololetí školního roku, nejdéle však za období dvou školních roků, zkoušku v kmenové škole. Zkouška se koná ze vzdělávacího obsahu podle § 18 odst. 1.
(2) Před konáním zkoušky předloží zákonný zástupce žáka řediteli kmenové školy vysvědčení žáka ze zahraniční školy na území České republiky, včetně jeho překladu do českého jazyka, a to za období, za které se zkouška koná. V případě pochybností o správnosti překladu je ředitel kmenové školy oprávněn požadovat předložení úředně ověřeného překladu. Je-li vysvědčení žáka ze zahraniční školy na území České republiky vyhotoveno ve slovenském jazyce, překlad do českého jazyka se nevyžaduje. Po vykonání zkoušky vydá ředitel kmenové školy žákovi vysvědčení.
(3) Žák je v kmenové škole po dobu plnění povinné školní docházky v zahraniční škole na území České republiky podle § 38 odst. 1 písm. c) školského zákona evidován v příslušném ročníku a třídě podle výsledků zkoušek. Ve školním roce, ve kterém žák zkoušky nekoná, je evidován podle svého věku. Nekoná-li žák v souladu s § 18c odst. 2 zkoušky, je evidován v příslušném ročníku a třídě podle svého věku.
(4) Pokračuje-li žák v plnění povinné školní docházky v kmenové škole, zařadí ho ředitel kmenové školy do příslušného ročníku podle výsledků zkoušek.

§ 18c vyhlášky č. 48/2005 Sb. Sb., o základním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů

Vydávání vysvědčení žákovi kmenové školy, který nekonal zkoušky
(1) Žákovi, který plní povinnou školní docházku ve škole mimo území České republiky podle § 38 odst. 1 písm. a) školského zákona a nekonal zkoušky, vydá ředitel kmenové školy vysvědčení, jestliže
a) ve vzdělávacím programu školy mimo území České republiky je na základě mezinárodní smlouvy nebo v dohodě s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy zařazen vzdělávací obsah podle § 18 odst. 1 a žák byl z tohoto obsahu hodnocen, nebo
b) žák je zároveň žákem poskytovatele vzdělávání v zahraničí, který v dohodě s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy poskytuje občanům České republiky vzdělávání ve vzdělávacím obsahu podle § 18 odst. 1 a který žáka z tohoto vzdělávacího obsahu hodnotil.
(2) Žákovi, který plní povinnou školní docházku v zahraniční škole na území České republiky podle § 38 odst. 1 písm. c) školského zákona, v jejímž vzdělávacím programu je na základě mezinárodní smlouvy zařazen vzdělávací obsah podle § 18 odst. 1, byl z tohoto vzdělávacího obsahu hodnocen zahraniční školou na vysvědčení a v souladu s mezinárodní smlouvou nekonal zkoušky, ředitel kmenové školy vydá vysvědčení.
(3) Ředitel kmenové školy vydá vysvědčení podle odstavce 1 nebo 2 za období nejméně jednoho pololetí školního roku, nejdéle však za období dvou školních roků. Hodnocení ze vzdělávacího obsahu podle § 18 odst. 1 se na tomto vysvědčení uvede v případech podle odstavce 1 písm. a) a odstavce 2 v souladu s vysvědčením vydaným školou mimo území České republiky nebo zahraniční školou na území České republiky a v případě podle odstavce 1 písm. b) v souladu s osvědčením vydaným zahraničním poskytovatelem vzdělávacího obsahu podle § 18 odst. 1.
(4) Pokračuje-li žák, kterému ředitel kmenové školy podle odstavce 1 nebo 2 vydal vysvědčení, v plnění povinné školní docházky v kmenové škole, zařadí jej ředitel kmenové školy do příslušného ročníku na základě tohoto vysvědčení.

§ 18d vyhlášky č. 48/2005 Sb. Sb., o základním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů

Žák kmenové školy plnící povinnou školní docházku ve škole zřízené při diplomatické misi České republiky nebo konzulárním úřadu České republiky
(1) Žák je v kmenové škole po dobu plnění povinné školní docházky ve škole zřízené při diplomatické misi České republiky nebo konzulárním úřadu České republiky evidován v příslušném ročníku a třídě podle svého věku.
(2) Žáka, který plnil povinnou školní docházku ve škole zřízené při diplomatické misi České republiky nebo konzulárním úřadu České republiky a pokračuje v plnění povinné školní docházky ve škole zapsané do rejstříku škol a školských zařízení, zařadí ředitel této školy do příslušného ročníku podle dosavadních výsledků vzdělávání doložených vysvědčením.

§ 18e vyhlášky č. 48/2005 Sb. Sb., o základním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů

Dokládání plnění povinné školní docházky žákem bez kmenové školy
(1) Pokud žák plní povinnou školní docházku způsobem uvedeným v § 38 odst. 1 písm. a), b) nebo d) školského zákona a není zároveň žákem kmenové školy, zákonný zástupce žáka ministerstvu
a) oznámí zahájení plnění povinné školní docházky čestným prohlášením, které musí obsahovat jméno a příjmení žáka, datum narození, název a adresu školy, ve které se žák vzdělává, den zahájení vzdělávání, údaj, že žák nebude zároveň žákem kmenové školy, adresu bydliště žáka a kontaktní údaje zákonného zástupce žáka,
b) dokládá průběh plnění povinné školní docházky žáka dokladem vydaným školou mimo území České republiky za období nejvýše 2 školních roků, včetně jeho překladu do českého jazyka; v případě pochybností o správnosti překladu je ministerstvo oprávněno požadovat předložení úředně ověřeného překladu; je-li doklad vyhotoven ve slovenském jazyce, překlad do českého jazyka se nevyžaduje,
c) oznámí den ukončení plnění povinné školní docházky a
d) oznamuje změny údajů podle písmene a), které nastanou v době plnění povinné školní docházky.
(2) Plnění povinné školní docházky podle odstavce 1 písm. b) lze doložit také čestným prohlášením zákonného zástupce žáka potvrzujícím průběh plnění povinné školní docházky žáka, pokud škola mimo území České republiky takový doklad nevydává. Čestné prohlášení podle věty první musí obsahovat alespoň jméno a příjmení žáka, datum narození, název a adresu školy a školní rok nebo roky, za které se čestné prohlášení vydává.
(3) Pokud žák plní povinnou školní docházku způsobem uvedeným v § 38 odst. 2 školského zákona a není zároveň žákem kmenové školy, zákonný zástupce žáka ministerstvu
a) oznámí zahájení plnění povinné školní docházky čestným prohlášením, které musí obsahovat jméno a příjmení žáka, datum narození, den zahájení vzdělávání, způsob, jakým se žák individuálně vzdělává a jak a kde je vzdělávání organizováno, údaj, že žák nebude zároveň žákem kmenové školy, adresu bydliště žáka a kontaktní údaje zákonného zástupce žáka,
b) dokládá průběh plnění povinné školní docházky žáka čestným prohlášením o vzdělávání žáka v době pobytu v zahraničí, a to za období nejvýše 2 školních roků,
c) oznámí den ukončení plnění povinné školní docházky a
d) oznamuje změny údajů podle písmene a), které nastanou v době plnění povinné školní docházky.
(4) Pokračuje-li žák v plnění povinné školní docházky ve škole zapsané do rejstříku škol a školských zařízení, zařadí ředitel školy žáka do příslušného ročníku po zjištění úrovně jeho dosavadního vzdělání, zhodnocení jeho vzdělávacích potřeb a s přihlédnutím k jeho věku. Škola oznámí ministerstvu přijetí takového žáka.
(5) Zákonný zástupce žáka oznamuje skutečnosti podle odstavce 1 písm. a), c) a d) a odstavce 3 písm. a), c) a d) do 1 měsíce ode dne jejich vzniku a dokládá průběh plnění povinné školní docházky žáka podle odstavce 1 písm. b) a odstavce 3 písm. b) do 1 měsíce od uplynutí období 2 školních let.

§ 18f vyhlášky č. 48/2005 Sb. Sb., o základním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů

Společné ustanovení
Doklady o plnění povinné školní docházky žáka podle § 18 až 18e se uchovají 12 let.

§ 19 vyhlášky č. 48/2005 Sb. Sb., o základním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů

Zkouška
(1) Zkouška je komisionální. Komisi jmenuje ředitel zkoušející školy.
(2) Komise je tříčlenná a tvoří ji:
a) předseda, kterým je ředitel zkoušející školy, popřípadě jím pověřený učitel zkoušející školy,
b) zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu,
c) přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.
(3) Termín konání zkoušky dohodne ředitel zkoušející školy se zákonným zástupcem žáka tak, aby se zkouška uskutečnila nejpozději do dvou měsíců po skončení období, za které se zkouška koná. Nedojde-li k dohodě mezi zákonným zástupcem žáka a ředitelem zkoušející školy, stanoví termín zkoušky ředitel zkoušející školy. Není-li možné žáka ze závažných důvodů v dohodnutém termínu přezkoušet, stanoví ředitel zkoušející školy náhradní termín zkoušky tak, aby se zkouška uskutečnila nejpozději do čtyř měsíců po skončení období, za které se zkouška koná.
(4) Konkrétní obsah a rozsah zkoušky stanoví ředitel zkoušející školy v souladu se školním vzdělávacím programem. Se stanoveným obsahem a rozsahem zkoušky seznámí ředitel zkoušející školy s dostatečným časovým předstihem zákonného zástupce žáka, nejpozději však při stanovení termínu zkoušky. Pokud se zkouška koná na konci druhého pololetí devátého ročníku a žákovi nebylo vydáno v předešlých 2 letech vysvědčení, je obsahem zkoušky vzdělávací obsah podle § 18 odst. 1 nebo § 18a odst. 1 za poslední 2 ročníky základního vzdělávání.

Doporučení veřejné ochránkyně práv k naplňování práva na rovné zacházení v přístupu k povinné školní docházce, Sp. zn.: 82/2015/DIS/BN

A - Úkoly veřejné ochránkyně práv 
Doporučení k otázkám souvisejícím s diskriminací vydávám podle ustanovení § 21b písm. c) zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů. Obsahuje návod pro rozhodování o žádostech o přijetí dítěte k základnímu vzdělávání. 
B - Úvodní slovo 
Doporučení vzniká v reakci na větší množství podnětů a dotazů, se kterými se na m v průběhu roku 2015 obrátili rodiče, neziskové organizace a představitelé samospráv. Podklady pro vytvoření doporučení jsem získala jak vlastní činností (šetřením konkrétních podnětů), tak i spoluprací s Českou školní inspekcí, která v roce 2015 provedla na můj podnět inspekci1 v jedenácti základních školách a třech školských poradenských zařízeních. V inspekční činnosti se Česká školní inspekce zaměřila především na zápisy do prvních ročníků základních škol. 
Předkládané doporučení vyhodnocuje nejčastěji používaná kritéria, na základě kterých ředitelky a ředitelé škol rozhodují o přijetí k základnímu vzdělávání. Nedílnou součástí doporučení je i bližší pohled na procesní postup ředitelek a ředitelů škol při samotném rozhodování o tom, které dítě přijmou i odmítnou. 
Cílem doporučení je zejména zhodnocení kritérií z hlediska souladu se školským a antidiskriminačním zákonem a jejich uplatnění na různé skupiny dětí, zejména děti tzv. spádové a nespádové2 . Doporučení rovněž obsahuje návod pro posouzení dílčích kritérií a pro vedení správního řízení o (ne)přijetí k základnímu vzdělávání. 
Doporučení je zejména určeno ředitelkám a ředitelům základních škol, jejichž zřizovatelem jsou obce i svazky obcí3 , krajským úřadům, které posuzují odvolání proti rozhodnutí o nepřijetí dítěte, České školní inspekci a široké veřejnosti (zejména rodičům budoucích prvňáčků). 
Doporučení dále adresuji Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy, které je může využít k vydání prováděcí vyhlášky, která by závazně upravila podmínky a organizaci zápisu k povinné školní docházce.
Doporučení si neklade za cíl pojmenovat a zhodnotit veškeré situace, které mohou v praxi nastat. Jedná se o dokument, který řeší nejčastější okruhy otázek, s nimiž se různí aktéři v praxi aktuálně potýkají. Jsem si vědoma, že doporučení vydávám v době, která těsně předchází zápisům k povinné školní docházce. Přesto věřím, že je adresáti budou chápat jako výkladové vodítko, které jim napomůže k nediskriminačnímu řešení situací vzniklých v souvislosti s přijímáním dětí k základnímu vzdělávání již v kalendářním roce 2016. Konečné slovo v posouzení, zda v konkrétním případě došlo k diskriminaci, bude mít vždy soud. Doporučení vychází z právního stavu k 1. lednu 2016. 
C - Slovníček pojmů
D - Shrnutí doporučení k naplňování práva na rovné zacházení v přístupu k povinné školní docházce
E - Text doporučení
E.1 Právo na vzdělání a rovný přístup k němu
E.2 Volba základní školy
E.3 Vymezení školského obvodu, jeho výhody a problémy
E.4 Sběr informací o dětech a zákonných zástupcích
E.5  Řízení o (ne)přijetí dítěte k základnímu vzdělávání O
E.6 Kritéria využívaná v řízení o (ne)přijetí k základnímu vzdělávání V
F- Závěr

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 364/2005 Sb.

Čl. 9
Předávání agregovaných údajů ze školní matriky a dokumentace základní školy týkajících se zahájení povinné školní docházky
(1) Za stávající školní rok se předávají údaje o počtech zapisovaných dětí podle výsledku zápisu, věku, pohlaví a skutečnosti, zda se jejich místo trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince, nachází ve spádovém obvodu školy, v případě školy zřízené obcí nebo svazkem obcí.
(2) Agregované údaje podle odstavce 1 se nepředávají za školy při zdravotnických zařízeních a školy při školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy či ochranné výchovy.

Informace k vyplňování vysvědčení na základních školách Čj. MSMT-1094/2025-1 
 
2.14 Žák(yně) splnil(a) …… let/rok …… povinné školní docházky. 
Údaj se uvádí základní číslovkou a vypíše se slovem. Nehodící se výraz se neškrtá. 
Například: 
Žák(yně) splnil(a) „jeden“ let/rok …… povinné školní docházky. 
Žák(yně) splnil(a) „tři“ let/rok „y“ povinné školní docházky. 
Žák(yně) splnil(a) „sedm“ let/rok …… povinné školní docházky. 
Pokud žák splnil devět let povinné školní docházky a nezískal základní vzdělání a pokračuje v základním vzdělávání (podle § 52 odst. 6 a § 55 odst. 1 školského zákona), chodí do základní školy desátým (nebo dalším) rokem. Jedná se o případ, kdy žák v průběhu povinné školní docházky opakoval některý ročník nebo 9. ročník nedokončil úspěšně. Do rubriky „Žák(yně) splnil(a) …… let/rok …… povinné školní docházky“ se však v těchto případech vždy uvádí, že žák splnil „devět“ let povinné školní docházky. Údaj v této rubrice se týká pouze povinné školní docházky, nikoliv celkové délky školní docházky konkrétního žáka. Informace o získání stupně základního vzdělání se uvádějí do samostatného tiskopisu vysvědčení určeného k vyplnění v 9. ročníku při dosažení stupně základního vzdělání (viz část 2.16.). 
Shodně se postupuje také v případě, kdy základní vzdělávání žáka uvedeného v § 16 odst. 7 je prodlouženo na 10 let podle § 46 odst. 3 školského zákona, nebo v případě, kdy žák uvedený v § 16 odst. 7 pokračuje v základním vzdělávání podle § 55 odst. 2. školského zákona. 
Pokud škola používá tiskopis vysvědčení list A – slovní hodnocení, který je určen pouze pro jedno pololetí, pak se rubrika „Žák(yně) splnil(a) …… let/rok …… povinné školní docházky“ na konci 1. pololetí proškrtne. 
2.16 Doložka o získání stupně základního vzdělání nebo získání základů vzdělání 
Tato rubrika je uvedena pouze na tiskopisech vysvědčení pro 9. ročník (popřípadě 10. ročník) základních škol, tiskopisech vysvědčení o ukončení kursu pro získání základního vzdělání nebo na tiskopise vysvědčení o získání základů vzdělání v základní škole speciální. 
Podle ustanovení § 54 odst. 1 školského zákona se po úspěšném ukončení devátého, popřípadě desátého ročníku základního vzdělávání uvádí na vysvědčení doložka o získání stupně základního vzdělání. Úspěšné ukončení ročníku znamená, že žák není na konci 2. pololetí (nebo v náhradním termínu, po opravných zkouškách, po komisionálním přezkoušení, po vykonání zkoušky při plnění povinné školní docházky v zahraničí nebo v zahraniční škole na území ČR (§ 38 školského zákona a § 18 až 20 vyhlášky) hodnocen z žádného povinného předmětu (včetně volitelného) stupněm nedostatečný nebo adekvátním slovním hodnocením. Podle ustanovení § 45 odst. 2 školského zákona ukončením vzdělávacího programu v základní škole speciální získá žák základy vzdělání. 
Podle § 1 odst. 2 vyhlášky č. 3/2015 Sb. jsou tiskopisy vysvědčení dokladující dosažení stupně základního vzdělání, opatřeny vodotiskem s motivy lipových ratolestí, označením série tiskopisu a alespoň šestimístným číslem tiskopisu (dále jen „evidenční znak“) a místem pro uvedení grafického kódu, zkráceně QR kód. V tomto kódu je obsaženo vždy jméno, příjmení a datum narození hodnocené osoby, resortní identifikátor školy, označení oboru vzdělání, školního roku, klasifikace v povinných předmětech a celkové hodnocení. V případě základní školy se jedná o vysvědčení při úspěšném ukončení 9. popřípadě 10. ročníku základního vzdělávání. 
Pozor: nezaměňovat s ukončením devátého roku povinné školní docházky – žák může ukončit devátý rok povinné školní docházky v nižším než 9. ročníku základního vzdělávání – v tomto případě se použije některý z tiskopisů vysvědčení pro hodnocení v 1. až 8. ročníku. Pokud pak žák, který některý ročník opakoval, pokračuje v docházce do základní školy, bude mu vysvědčení s doložkou o získání stupně základního vzdělání vydáno po úspěšném ukončení 9. ročníku základního vzdělávání. 
Systém vytváření evidenčního znaku zvolí ředitel/ředitelka školy. Pro označení série tiskopisu doporučujeme zvolit písmena. 
Způsob přidělování evidenčních znaků musí zaručit, že každé školou vydané vysvědčení, které je dokladem o dosažení základního vzdělání, bude opatřeno jiným evidenčním znakem. 
Zároveň podle § 28 odst. 9 školského zákona vedou školy evidenci tiskopisů vysvědčení, která jsou dokladem o dosaženém základním vzdělání. Způsob vedení této evidence stanoví ředitel/ředitelka školy. Doporučujeme zaznamenat evidenční znak vysvědčení do školní matriky (podle § 28 odst. 2 školského zákona). 
Pokud tedy bude na vysvědčení uvedena doložka o získání stupně vzdělání, bude zároveň toto vysvědčení opatřeno evidenčním znakem. 
Doporučujeme uvádět text doložky a evidenční znak v tomto znění: 
„Žák získal základní vzdělání. Série a číslo vysvědčení: ………………“ nebo 
„Žákyně získala základní vzdělání. Série a číslo vysvědčení: ………………“. 
Místo teček bude uveden konkrétní evidenční znak. 
Například: 
„9B 2013014“ (číslo a písmeno série vyjadřuje třídu a v čísle je zakódován rok vydání vysvědčení a číslo žáka v třídním výkazu, nula odděluje jednotlivé části čísla). 
Ředitel/ředitelka školy může zvolit i jiný systém vytváření evidenčního znaku. 
Pokud škola použije jako evidenční znak sérii a číslo tiskopisu vysvědčení (uvedené v pravém rohu nahoře), nemusí již vytvářet evidenční znak nový, ani ho uvádět za text doložky. Doporučujeme pak uvádět text doložky v tomto znění: 
„Žák získal základní vzdělání.“ nebo „
Žákyně získala základní vzdělání.“. 
Do školní matriky bude pak zaznamenán evidenční znak uvedený na tiskopisu vysvědčení. 
Při uvedení QR kódu se postupuje v souladu s publikovaným Doporučením MŠMT (www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/doporuceni-msmt-k-uvadeni-qr-kodu-na-vysvedcenich-a-dalsich). Pokud má škola smlouvu se servisní organizací, která zajišťuje technickou podporu vedení školní matriky, obstará generování grafického kódu a jeho vložení do dokladu tato servisní organizace. Pokud škola vede školní matriku vlastními prostředky, může využít dostupných programových prostředků pro generování grafických kódů v tabulkových procesorech, nebo jiných programech, které nevyžadují speciální IT dovednosti ani složitou logistickou podporu. 
V případě získání základů vzdělání v základní škole speciální bude uveden text doložky: 
„Žák získal základy vzdělání.“ nebo 
„Žákyně získala základy vzdělání.“. 

Plnění povinné školní docházky v zahraničních školách na území ČR, č. j.: 22 589/2009-22

Právní souvislosti
Plnění povinné školní docházky v zahraniční škole se řídí § 38 odst. 1 písmeno c) zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zahraniční škola na území ČR definována takto: „… ve škole zřízené na území České republiky právnickou osobou se sídlem mimo území České republiky nebo fyzickou osobou, která je cizím státním občanem, a nezapsané do školského rejstříku, v níž ministr školství, mládeže a tělovýchovy povolil plnění povinné školní docházky.“.
Právnické osoby, které v současné době  vykonávají činnost zahraniční školy, ji vykonávají v rámci svého předmětu podnikání zapsaného v  obchodním rejstříku. Zahraniční škola není školou podle školského zákona, a tudíž se do rejstříku škol a školských zařízení nezapisuje. Plnění povinné školní docházky v zahraniční škole je možné pouze na základě povolení, které vydává ministr školství, mládeže a tělovýchovy. 
Povolení k plnění povinné školní docházky v zahraniční škole lze právnické osobě udělit na základě § 38 odst. 1 písm. c) školského zákona. V uvedeném ustanovení jsou stanoveny základní právní aspekty povolování poskytování vzdělávání v zahraniční škole. 
Vzdělávání žáků v zahraniční škole se však neřídí školským zákonem. Pokud jde o práva žáků ve vztahu k zahraniční škole, řídí se tato obecně závaznými právními předpisy a ustanoveními smlouvy uzavřené mezi právnickou osobou vykonávající činnost zahraniční školy a zákonnými zástupci žáka, která vztah žáka a zahraniční školy zakládá a upravuje. Pokud by došlo k hrubému porušení práv žáků plnících povinnou školní docházku v zahraniční škole, byl by takovéto porušení oprávněn závazně posoudit pouze soud v občanskoprávním řízení. 
Žáci se státním občanstvím ČR musí být zároveň žáky kmenové školy v ČR zapsané do školského rejstříku a konat zkoušky z vybraných předmětů. Žáci, občané jiného státu než Česká republika (dále jen „cizinci), kteří plní docházku v zahraniční škole s vydaným povolením, nejsou žáky kmenové školy v ČR zařazené v rejstříku a nekonají zkoušky. Čeští žáci ani žáci cizinci nemohou plnit povinnou školní docházku v zahraniční škole, k jejíž činnosti nemá právnická osoba vydané povolení.
Platnost vysvědčení, jako dokladu o dosaženém stupni vzdělání, vydané zahraniční školou garantuje tato zahraniční škola, tedy právnická osoba vykonávající činnost zahraniční školy. Vysvědčení vydané zahraniční školou je možné v ČR nostrifikovat za podmínek stanovených v § 108 školského zákona. Žákovi se státním občanství ČR, který plní povinnou školní docházku v zahraniční škole na území ČR, vydává vysvědčení jeho kmenová škola, ve které koná zkoušky. 
Zákonný zástupce žáka je povinen oznámit řediteli kmenové školy v ČR zapsané do školského  rejstříku, v níž žák plní povinnou školní docházku, předpokládanou dobu plnění povinné školní docházky v zahraniční škole na území ČR, adresu místa pobytu žáka a popřípadě i adresu příslušné školy. (Kmenová škola je spádová škola, nebo jiná škola zapsaná do školského rejstříku, kterou žákovi zvolil jeho zákonný zástupce.)
Žáci, kteří plní povinnou školní docházku v zahraniční škole na území ČR, konají zkoušky z vybraných předmětů v kmenové škole podle § 18 - § 21 vyhlášky č. 48/2005 Sb. o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, ve znění pozdějších předpisů.
Postup žáků a zákonných zástupců žáka při zahájení, průběhu a ukončení docházky v zahraniční škole na území ČR
Postup žáků a zákonných zástupců žáka se státním občanstvím ČR
1. Zákonný zástupce žáka (občana ČR) oznámí (písemně) řediteli základní školy, ve které je žák zapsaný k plnění povinné školní docházky (kmenová škola), že žák plní povinnou školní docházku v zahraniční škole na území ČR a uvede její adresu a adresu právnické osoby, která činnost zahraniční školy vykonává.
2. Žák plní povinnou školní docházku v zahraniční škole na území ČR v souladu s § 18 - § 21 vyhlášky č. 48/2005 Sb. 
3. Zákonný zástupce žáka dohodne termíny konání zkoušek z vybraných předmětů v kmenové škole. Zkoušky lze konat za období nejméně jednoho pololetí školního roku, nejdéle však za období dvou školních roků.
4. V dohodnutých termínech žák koná zkoušky z vybraných předmětů. Před konáním zkoušky předloží zákonný zástupce žáka řediteli zkoušející kmenové školy vysvědčení žáka za příslušný ročník zahraniční školy a jeho překlad do českého jazyka. Pokud toto vysvědčení neobsahuje jednoznačné vyjádření o úspěšnosti ukončení příslušného ročníku základního vzdělávání nebo pololetí školního roku, předloží zákonný zástupce žáka potvrzení zahraniční školy o úspěšnosti ukončení příslušného ročníku základního vzdělávání nebo pololetí školního roku a jeho překlad do českého jazyka. Pro stanovení stupně celkového hodnocení žáka devátého ročníku na konci školního roku je rozhodný výsledek zkoušky a vyjádření zahraniční školy, že žák úspěšně ukončil devátý ročník základního vzdělávání. V případě pochybností o správnosti překladu je ředitel zkoušející kmenové školy oprávněn požadovat předložení úředně ověřeného překladu.
5. V případě ukončení školní docházky do zahraniční školy žák plní povinnou školní docházku ve škole, zapsané  do  školského rejstříku, do které je žák  přihlášen.
Postup žáků a zákonných zástupců žáka - cizince
1. Žáci – cizinci, kteří plní povinnou školní docházku v zahraniční škole vykonávané právnickou osobou s vydaným povolením, nejsou žáky kmenové školy v ČR zařazené ve školském  rejstříku a nekonají rozdílové zkoušky.
2. V případě, že žák – cizinec ukončí docházku do zahraniční školy před dokončením povinné školní docházky, jsou zákonní zástupci žáka – cizince jej povinni přihlásit  k plnění povinné školní docházky žáka do základní školy zapsané do  školského  rejstříku.

Nejčastější dotazy k problematice mateřských škol, MŠMT ČR

Musí zákonný zástupce dítěte přiložit k žádosti o tzv. předčasné zahájení povinné školní docházky doporučení PPP (příp. lékaře) hned při zápisu do 1. ročníku ZŠ, nebo ho může předložit dodatečně?

Podmínkou pro přijetí dítěte narozeného v období od září do konce prosince k plnění povinné školní docházky je kromě žádosti zákonného zástupce také doporučující vyjádření školského poradenského zařízení, podmínkou přijetí dítěte narozeného od ledna do konce června doporučující posouzení školského poradenského zařízení a odborného lékaře, která k žádosti přiloží zákonný zástupce dítěte.

Z citovaného ustanovení vyplývá, že doložení předmětných vyjádření je podmínkou pro přijetí dítěte, tj. musí být doloženo do doby, než ředitel školy v souladu s ust. § 46 odst. 1 zákona o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, rozhodne (bez těchto vyjádření ani ředitel nemůže o přijetí či nepřijetí dítěte rozhodnout). Současně je stanoveno, že vyjádření musí být přiloženo k žádosti, tím je tedy určena další náležitost podání ve smyslu ust. § 37 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., o správním řízení (správní řád).

V případě, že podání (žádost) nemá předepsané náležitosti, vyzve ředitel školy v souladu se správním řádem k doplnění podání a poskytne zákonnému zástupci k tomu přiměřenou lhůtu. Přiměřenost je dána na jeho uvážení, limitován je však lhůtou pro vydání rozhodnutí, tj. 30 dnů od zahájení řízení. Je také možné, aby řízení spolu s výzvou přerušil, přičemž po dobu tohoto přerušení lhůta pro vydání rozhodnutí neběží. Řízení může být také přerušeno na požádání žadatele. Řízení se přerušuje na dobu nezbytně nutnou, v případě, že se přerušuje na požádání žadatele, přihlédne se k jeho návrhu.

Z výše uvedeného vyplývá, že pokud v době zápisu nemá zákonný zástupce k dispozici vyjádření školského poradenského zařízení nebo odborného lékaře, je vhodné správní řízení přerušit a toto vyjádření doložit dodatečně ve lhůtě určené ředitelem školy pro odstranění nedostatků podání. Délka této lhůty závisí na rozhodnutí ředitele školy, je však třeba uvést, že v jeho zájmu může být obdržet potřebné podklady co nejdříve, neboť se ve stanovených lhůtách musí rozhodnout i o ostatních podaných žádostech o přijetí, přičemž vychází také z naplněné kapacity apod.

Samotnou žádost lze podat také až v době, kdy již bude k dispozici příslušné doporučující vyjádření (tj. mimo termíny zápisu, a to v zásadě kdykoli do začátku příslušného školního roku). V této době se však již šance na přijetí snižují, neboť kapacita školy může být naplněna dětmi přijatými na základě žádostí podaných v době zápisu.

END HESLO
//////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////
START HESLO
U02B02H333 — Povinná školní docházka – jiný způsob plnění

Povinná školní docházka - jiný způsob plnění

§ 40 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

Druhy jiného způsobu plnění povinné školní docházky
Jiným způsobem plnění povinné školní docházky se rozumí
a) individuální vzdělávání žáka, které se uskutečňuje bez pravidelné účasti ve vyučování,
b) vzdělávání dětí s hlubokým mentálním postižením.

END HESLO
//////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////
START HESLO
U02B02H334 — Povinná školní docházka – nepřihlášení dítěte k zápisu

Povinná školní docházka – nepřihlášení dítěte k zápisu

Zpracováno (upraveno) z materiálu: Stanovisko Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ve věci zápisu dítěte k předškolnímu vzdělávání, Č. j.: MPSV-2019/68580-231/1

§ 36 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů, stanovuje, že povinná školní docházka se vztahuje na:
1) státní občany České republiky,
2) občany jiného členského státu Evropské unie, kteří na území České republiky pobývají déle než 90 dnů,
3) jiné cizince, kteří jsou oprávněni pobývat na území České republiky trvale nebo přechodně po dobu delší než 90 dnů, 
4) účastníky řízení o udělení mezinárodní ochrany (Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky), 
Povinná školní docházka začíná počátkem školního roku, který následuje po dni, kdy dítě dosáhne šestého roku věku, pokud mu není povolen odklad. Dítě, které dosáhne šestého roku věku v době od září do konce června příslušného školního roku, může být přijato k plnění povinné školní docházky již v tomto školním roce, je-li přiměřeně tělesně i duševně vyspělé a požádá-li o to jeho zákonný zástupce. Podmínkou přijetí dítěte narozeného v období od září do konce prosince k plnění povinné školní docházky podle věty druhé je také doporučující vyjádření školského poradenského zařízení, podmínkou přijetí dítěte narozeného od ledna do konce června doporučující vyjádření školského poradenského zařízení a odborného lékaře, která k žádosti přiloží zákonný zástupce.
Zákonný zástupce je povinen přihlásit dítě k zápisu k povinné školní docházce, a to v době od 1. dubna do 30. dubna kalendářního roku, v němž má dítě zahájit povinnou školní docházku.
Postup v případě, že zákonný zástupce nepřihlásí dítě k zápisu k povinné školní docházce:
Zákonný zástupce dítěte, za kterého se ve smyslu § 183 odst. 7 školského zákona považuje rodič nebo jiná osoba, která je v souladu s rozhodnutím soudu oprávněna jednat za dítě ve věci základního vzdělávání (např. poručník, pěstoun, jiná pečující osoba), je povinen přihlásit dítěte k zápisu k základnímu vzdělávání v období od 1. dubna do 30. dubna kalendářního roku, ve kterém začíná povinnost základního vzdělávání dítěte, a to buď ve spádové základní škole zřízené obcí nebo svazkem obcí se sídlem ve školském obvodu, v němž má dítě místo trvalého pobytu nebo v případě cizince místo pobytu, anebo v jiné základní škole zvolené zákonným zástupcem dítěte. Zákonný zástupce dítěte je zároveň oprávněn zvolit pro dítě jiný způsob povinného základního vzdělávání, než je docházka dítěte do základní školy, kterým se rozumí individuální vzdělávání žáka, které se uskutečňuje bez pravidelné účasti ve vyučování ve škole nebo vzdělávání v zahraniční škole na území České republiky, ve které Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy povolilo plnění povinné školní docházky (viz § 38 školského zákona). 

Pokud dojde k situaci, že 
- zákonný zástupce nepřihlásí dítě k zápisu k základnímu vzdělávání ve spádové základní škole, 
- ředitel spádové základní školy neobdrží v přiměřené době od ukončení zápisu k základnímu vzdělávání oznámení od ředitele jiné základní školy, že dítě bylo přijato k základnímu vzdělávání do jiné než spádové základní školy, ani 
- ředitel spádové základní školy neobdrží nejpozději do 3 měsíců před počátkem školního roku oznámení zákonného zástupce o tom, že pro dítě zvolil jiný způsob plnění povinné školní docházky podle § 38 školského zákona, 
zakládá tato situace podezření na spáchání přestupku zákonného zástupce dítěte podle § 182a odst. 1 písm. a) bod 1 školského zákona. 

Ředitel spádové základní školy v tomto případě učiní oznámení o podezření ze spáchání přestupku (podnět k zahájení řízení o přestupku ve smyslu § 42 správního řádu) příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností. K projednání a posouzení přestupku zákonného zástupce podle § 182a odst. 1 písm. a) školského zákona je příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu měl být přestupek spáchán, tj. v jehož správním obvodu se nachází sídlo spádové základní školy dítěte (viz § 60, § 62 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, dále jen „zákon č. 250/2016 Sb.“). Určení konkrétního útvaru obecního úřadu obce s rozšířenou působností, do jehož působnosti je svěřeno projednávání přestupku zákonného zástupce podle § 182a odst. 1 písm. a) školského zákona, je věcí vnitřních předpisů tohoto úřadu (zejména organizačního řádu). Spádová základní škola však v oznámení o nesplnění povinnosti zákonného zástupce přihlásit dítě k povinné školní docházce nemusí uvádět konkrétní odbor nebo oddělení obecního úřadu obce s rozšířenou působností, když postačí uvedení názvu a adresy sídla příslušného městského nebo obecního úřadu. 

Příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností (dále jen „OÚORP“) po přijetí oznámení o nesplnění povinnosti zákonného zástupce přihlásit dítě k povinné školní docházce postupuje dále v souladu se zákonem č. 250/2016 Sb. a se správním řádem. Zejména je oprávněn předvolat zákonného zástupce k podání vysvětlení ve věci nepřihlášení dítěte k povinné školní docházce v souladu s § 137 správního řádu, a to za účelem posouzení, zda je v posuzovaném případě odůvodněné zahájit z moci úřední řízení o přestupku. Zákonný zástupce je ze zákona povinen se na předvolání dostavit k podání vysvětlení, pokud mu v tom nebrání závažné důvody, přičemž musí být poučen o tom, že pokud se bez náležité omluvy k podání vysvětlení na předvolání OÚORP nedostaví, může mu být z tohoto důvodu uložena pořádková pokuta až do výše 50 000 Kč nebo může být na požádání OÚORP předveden Policií České republiky nebo obecní policií. Jestliže se zákonný zástupce k podání vysvětlení dostaví, může OÚORP v závislosti na podaném vysvětlení a projednání věci se zákonným zástupcem řešit věc 
1. odložením věci podle § 76 odst. 1 písm. a) zákona č. 250/2016 Sb., pokud zákonnému zástupci nelze prokázat zavinění ani z nedbalosti za nepřihlášení dítěte k povinné školní docházce (zákonnému zástupci bránily ve splnění zákonné povinnosti závažné objektivní překážky, např. hospitalizace ve zdravotnickém zařízení apod.), 
2. uložením pokuty za přestupek příkazem na místě podle § 91 a § 92 zákona č. 250/2016 Sb., pokud zákonný zástupce souhlasí se zjištěným stavem věci, s právní kvalifikací skutku a s uložením správního trestu (tj. zákonný zástupce uzná své pochybení a souhlasí s tím, že mu bude uložena pokuta za přestupek, nepostačuje-li domluva), 
3. vydáním příkazu o uložení napomenutí nebo pokuty za přestupek podle § 90 zákona č. 250/2016 Sb. a § 150 správního řádu, pokud je spolehlivě zjištěn stav věci a je možné o přestupku zákonného zástupce rozhodnout i bez předchozího řízení (vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení o přestupku), 
4. oznámením zahájení řízení o přestupku podle § 78 zákona č. 250/2016 Sb., které je možné provést doručením písemného oznámení o zahájení řízení zákonnému zástupce nebo ústním vyhlášením. 

Způsobem uvedeným výše v bodě 3. a 4. (vydání příkazu, oznámení o zahájení řízení o přestupku) může OÚORP postupovat i v případě, že se zákonný zástupce nedostaví na předvolání k podání vysvětlení, anebo že OÚORP předchozí vysvětlení zákonného zástupce nepožaduje, neboť považuje zjištěný skutkový stav za natolik jednoznačný, aby rovnou přistoupil k vydání příkazu o uložení správního trestu nebo k zahájení řízení o přestupku. 

V kterékoliv fázi prověřování podezření na spáchání přestupku zákonného zástupce podle § 182a odst. 1 písm. a) bod 1 školského zákona, tj. jak v rámci postupu před zahájením řízení o přestupku, tak i po zahájení řízení o přestupku, je příslušný OÚORP oprávněn dožadovat součinnost orgánů Policie České republiky a jiných správních orgánů k prověřování oznámení o přestupku nebo k projednání přestupku v souladu s § 75 zákona č. 250/2016 Sb. Ze správních orgánů může být dožádán o součinnost rovněž orgán sociálně-právní ochrany dětí (tj. věcně příslušný odbor nebo oddělení OÚORP, v jehož obvodu je dítě hlášeno k trvalému pobytu) nebo Úřad práce České republiky, který může mít informace o zákonných zástupcích dítěte v souvislosti s poskytováním nepojistných sociálních dávek nebo zprostředkováním zaměstnání, včetně informace o místu faktického bydliště zákonných zástupců dítěte (dožádání je vhodné adresovat místně příslušné krajské pobočce Úřadu práce České republiky). Pokud je dítě hlášeno k trvalému pobytu ve správním obvodu jiného obecního úřadu I. stupně, je možné dožádat o součinnost rovněž tento obecní úřad I. stupně, případně pověřený obecní úřad, v jehož správním obvodu se dotčený obecní úřad I. stupně nachází, neboť obecní úřad I. stupně nebo pověřený obecní úřad jsou zákonným zástupcům dítěte nejblíže a mohou mít o nich k dispozici informace, které napomůžou zákonného zástupce dítěte dohledat a objasnit skutkový stav věci. 

Všechny dožádané správní orgány, včetně orgánu sociálně-právní ochrany dětí, jsou povinny poskytnout místně příslušnému OÚORP potřebnou součinnost k prověření podezření na spáchání přestupku, zejména poskytnout informace, kterými disponují o zákonných zástupcích dítěte nebo o samotném dítěti v souvislosti s výkonem agendy dožádaného správního orgánu. Pokud je dožádaný správní orgán v kontaktu se zákonnými zástupci dítěte, může ho OÚORP prověřující podezření na spáchání přestupku dožádat rovněž o to, aby upozornil zákonného zástupce na nesplnění povinnosti přihlásit dítě k povinné školní docházce a na nutnost urychleného řešení tohoto problému v součinnosti se spádovou základní školou a místně příslušným OÚORP. 

Spolupráce s orgánem sociálně-právní ochrany dětí v souvislosti s přihlášením dítěte k povinnému předškolnímu vzdělávání: 

V případě, že se kterýkoliv orgán sociálně-právní ochrany dětí (dále jen „OSPOD“) dozví při své činnosti v rámci zajišťování sociálně-právní ochrany o tom, že zákonní zástupci dítěte řádně nesplnili povinnost přihlásit dítě k povinné školní docházce podle školského zákona, je OSPOD povinen upozornit zákonné zástupce na porušení jejich zákonné povinnosti a vyzvat je k bezodkladnému zjednání nápravy ve spolupráci se spádovou základní školou dítěte. Dále je OSPOD povinen tuto skutečnost bez zbytečného odkladu oznámit místně příslušnému OÚORP jako podezření na spáchání přestupku podle § 182a odst. 1 písm. a) bod 1 školského zákona v souladu s oznamovací povinností správních orgánů zakotvenou v § 73 zákona č. 250/2016 Sb. Oznamovat podezření na spáchání přestupku zákonného zástupce však OSPOD nemusí, pokud má ověřeno, že místně příslušný OÚORP byl o nepřihlášení dítěte k povinné školní docházce již informován jiným způsobem (zejména na základě oznámení od spádové základní školy). 

Za předpokladu, že OSPOD v rámci zajišťování sociálně-právní ochrany je v kontaktu se zákonnými zástupci dítěte, u kterých lze mít pochybnost o tom, zda jsou náležitě informováni o povinnosti přihlásit dítě k zápisu k povinné školní docházce po dle § 36 odst. 2 až 4 školského zákona, informuje OSPOD zákonné zástupce o podmínkách povinné školní docházky dítěte, jakož i o možnosti plnění povinné školní docházky jinými způsoby podle § 38 nebo 41 školského zákona. Za předpokladu, že OSPOD v rámci zajišťování sociálně-právní ochrany je v kontaktu se zákonnými zástupci dítěte, u kterých lze mít pochybnost o tom, zda jsou náležitě informováni o povinnosti přihlásit dítě k zápisu k povinné školní docházce podle § 36 odst. 2 až 4 školského zákona, je OSPOD povinen informovat zákonné zástupce o podmínkách a významu povinné školní docházky dítěte, včetně zákonné úpravy povinnosti zákonného zástupce přihlásit dítě k zápisu k povinné školní docházce a možnosti plnění povinnosti základního vzdělávání jinými způsoby podle § 38 nebo § 41 školského zákon. 

Pokud místně příslušný OSPOD obdrží informaci o nesplnění povinnosti přihlášení dítěte k povinné školní docházce, provede vždy vlastní vyhodnocení této informace a dalšího vhodného postupu, ať už uvedenou informaci obdrží v souvislosti s prověřováním podezření na spáchání přestupku zákonného zástupce podle školského zákona anebo mimo rámec prověřování přestupku. V případě, že dotčenému dítěti je již z jiného důvodu poskytována sociálně-právní ochrana a je zařazeno v evidenci OSPOD, bude informace o nepřihlášení dítěte k povinné školní docházce součástí spisové dokumentace Om nebo Nom vedené o dítěti a příslušný OSPOD tuto informaci zohlední při další práci s dítětem a jeho zákonnými zástupci. 

V opačném případě, kdy dotčené dítě v evidenci OSPOD zařazeno není, OSPOD posoudí, zda obdržená informace obsahuje skutečnosti nasvědčující tomu, že se jedná o děti uvedené v § 6 ZSPOD. Pokud dospěje k závěru, že ano, je třeba provést základní vyhodnocení situace dítěte a jeho rodiny podle § 10 odst. 3 písm. c) zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí (dále jen „zákon č. 359/1999 Sb.“). Samotná skutečnost, že nedošlo k řádnému přihlášení dítěte k povinné školní docházce podle § 36 školského zákona, však nevede OSPOD automaticky k závěru, že se jedná o dítě, na které se zaměřuje sociálně-právní ochrana dětí podle § 6 zákona č. 359/1999 Sb. Nepřihlášení dítěte k povinné školní docházce sice nepochybně znamená porušení povinnosti zákonného zástupce plynoucí z rodičovské odpovědnosti v oblasti zajišťování vzdělání dítěte ve smyslu § 6 písm. a) bod 2 zákona č. 359/1999 Sb. ve spojení s § 858 občanského zákoníku, nicméně důvodem pro zařazení dítěte do základní evidence OSPOD a pro poskytování sociálně-právní ochrany ze strany OSPOD může být jen za předpokladu, že 
1. vedle nepřihlášení dítěte k povinné školní docházce jsou zjištěny další závažné skutečnosti, které zakládají podezření na nepřiměřené ohrožení dítěte ze strany zákonných zástupců nebo jiných osob (viz níže); nebo 
2. neplnění povinností zákonného zástupce v oblasti povinného základního vzdělávání trvá takovou dobu nebo je takové intenzity, že může nepřiměřeně ohrozit příznivý vývoj dítěte (viz konec ustanovení § 6 zákona č. 359/1999 Sb.). 

Za déletrvající nebo intenzivní neplnění povinností vyplývajících z rodičovské odpovědnosti nelze považovat zejména případy, kdy porušení povinnosti přihlásit dítě k povinné školní docházce mělo jen dočasný charakter (zákonný zástupce na základě upozornění nebo projednání věci odstranil protiprávní stav a dítě k povinné školní docházce dodatečně přihlásil, případně pro dítě zvolil jiný způsob povinné školní docházky), k porušení povinnosti zákonného zástupce došlo z nevědomé nedbalosti nebo kdy ve splnění zákonné povinnosti bránily zákonnému zástupci závažné objektivní překážky. 

Jestliže se OÚORP, který je místně příslušný k prověření podezření na spáchání přestupku zákonného zástupce podle školského zákona, nebo spádová základní škola dozví v souvislosti s nesplněním povinnosti přihlásit dítě k povinné školní docházce o dalších skutečnostech, které nasvědčují závažnému porušování nebo zanedbávání povinností zákonného zástupce při péči o dítě nebo jeho výchově (např. vážné zanedbávání, týrání nebo zneužívání dítěte), mají povinnost tyto skutečnosti bez zbytečného odkladu oznámit místně příslušnému OSPOD (věcně příslušnému odboru nebo oddělení OÚORP, v jehož obvodu je dítě hlášeno k trvalému pobytu) v souladu s úpravou oznamovací povinnosti státních orgánů a škol podle § 10 odst. 4 zákona č. 359/1999 Sb. 

END HESLO
//////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////
START HESLO
U02B02H335 — Povinná školní docházka – odklad

Povinná školní docházka - odklad

§ 37 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

Odklad povinné školní docházky
(1) Požádá-li o to písemně zákonný zástupce dítěte v době zápisu dítěte k povinné školní docházce stanovené ředitelem školy podle § 46 odst. 1, odloží ředitel školy začátek povinné školní docházky o 1 školní rok, pokud zdravotní stav dítěte dlouhodobě neumožňuje jeho účast ve vyučování a tato skutečnost je doložena doporučujícím posouzením 
a) lékaře, s výjimkou lékaře se specializovanou způsobilostí v oboru praktický lékař pro děti a dorost nebo v oboru pediatrie, nebo klinického psychologa, a  
b) školského poradenského zařízení, které přihlédne k posouzení podle písmene a). 
(2) Začátek povinné školní docházky lze odložit pouze jednou. 
(3) Školské poradenské zařízení musí zároveň s doporučujícím posouzením podle odstavce 1 vydat také doporučení podpůrného opatření spočívajícího ve vzdělávání dítěte v mateřské škole nebo v přípravné třídě základní školy podle individuálního vzdělávacího plánu. Věta první neplatí pro doporučující posouzení dítěte, jemuž bylo školským poradenským zařízením doporučeno zařazení do přípravného stupně základní školy speciální.
(4) Náležitosti doporučujícího posouzení podle odstavce 1 písm. b) stanoví ministerstvo vyhláškou. 
(5) Pokud ředitel školy rozhodne o odkladu povinné školní docházky, informuje zákonného zástupce o povinnosti předškolního vzdělávání dítěte a způsobech jejího plnění.
Přechodné ustanovení:
1. U odkladu povinné školní docházky na základě žádosti zákonného zástupce dítěte podané v době zápisu dítěte k povinné školní docházce v roce 2026 se u dětí narozených nejdříve dne 1. dubna 2020 postupuje podle zákona č. 561/2004 Sb., ve znění účinném do dne 31. srpna 2025.
2. U odkladu povinné školní docházky na základě žádosti zákonného zástupce dítěte podané v době zápisu dítěte k povinné školní docházce v roce 2027 se u dětí narozených nejdříve dne 1. července 2021 postupuje podle zákona č. 561/2004 Sb., ve znění účinném do dne 31. srpna 2025.

Změna § 37 školského zákona účinná od 1. 9. 2025  
Dosud:
Žádost o odklad PŠD byla podmíněna:
- doporučením školského poradenského zařízení a
- vyjádřením odborného lékaře nebo klinického psychologa.
Byla možná i dodatečná žádost během 1. pololetí.
Škola měla povinnost informovat rodiče a řešit další návaznosti (např. plnění PŠD).
Nově od 1. 9. 2025:
Odklad lze udělit pouze na základě doporučení školského poradenského zařízení.
Odborný lékař / psycholog již není vyžadován.
Odklad je možné udělit pouze v době zápisu (§ 36 odst. 4).
Ruší se možnost dodatečného odkladu v 1. pololetí.
Ruší se další povinnosti školy (informování rodičů o možnostech odkladu a informování o plnění PŠD po odkladu).
Toto nové znění odpovídá záměru tzv. odkladové novely, která má snížit počet odkladů a zjednodušit proces jejich udělování.
2. Změna § 37 školského zákona pro další školní roky  
Od školního roku 2026/2027 a dále dojde k zásadnímu zpřísnění pravidel pro odklad povinné školní docházky podle § 37 školského zákona. Cílem tzv. odkladové novely je omezit nadměrné využívání odkladů a místo toho zajistit dětem potřebnou podporu už při nástupu do první třídy.
Co se mění
Od školního roku 2026/2027 bude možné povolit odklad pouze tehdy, pokud zákonný zástupce doloží odborné posouzení školského poradenského zařízení (PPP nebo SPC), které jednoznačně konstatuje nezpůsobilost dítěte zahájit školní docházku. Běžné doporučení již nebude postačovat. Posudek tedy musí výslovně uvádět, že dítě není schopné školní docházku zahájit.
Od školního roku 2027/2028 se tato úprava zachovává a zpřísněný režim odkladů zůstane trvale v platnosti. Odklad se tak stane skutečně výjimečným opatřením, určeným pouze dětem se zásadními problémy ve vývoji, nikoliv například z důvodu zralosti nebo pohodlí.
Dopady na základní školy
Základní školy budou při rozhodování o odkladu vycházet pouze z odborného posudku školského poradenského zařízení. Posudek od lékaře či psychologa bez vazby na poradnu už nebude dostatečný.
Zvýší se tedy význam spolupráce mezi základními školami, mateřskými školami a poradenskými zařízeními. Školy budou muset rozvíjet adaptační a podpůrná opatření pro děti, které za dřívějších podmínek mohly obdržet odklad.
Rovněž poroste potřeba včasné identifikace a podpory dětí v předškolním období, aby při nástupu do ZŠ dostaly dostatečnou pomoc – ať už formou asistenta pedagoga, podpůrných opatření, nebo přizpůsobených metod výuky.
Doporučení pro školy
1. Aktivně spolupracovat s mateřskými školami na včasné diagnostice dětí s rizikem školní nezralosti.
2. Informovat rodiče o nových pravidlech odkladů a jejich omezené možnosti.
3. Posílit kapacity pro podporu žáků v 1. ročníku – např. navýšit počet asistentů pedagoga, připravit adaptační režimy a využít nástroje podpory z RVP ZV.
4. Upravovat vnitřní dokumentaci školy, zejména školní řád a formuláře, podle aktuálního znění § 37.

Soubor pedagogicko-organizačních informací pro školy na školní rok 2025/2026

4 Předškolní vzdělávání 

4.1   Nová pravidla pro odklady školní docházky 
K největším změnám v oblasti předškolního vzdělávání dochází zejména v souvislosti s omezením odkladů povinné školní docházky. Nejdůležitější změny týkající se předškolního vzdělávání, ke kterým dochází od 1. 9. 2025: 
• zápisy do mateřských škol budou nově probíhat od 15. března do 15. dubna, 
• začátek povinné školní docházky lze odložit nejvýše jednou, 
• ředitel mateřské školy bude řediteli základní školy předávat formulář s výsledky pedagogického diagnostikování, 
• povinnost vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu v případě odkladu povinné školní docházky (nejdříve u dětí účastných zápisu v roce 2026). 

Mateřské školy (resp. základní školy v případě přípravných tříd nebo základní školy speciální v případě přípravných stupňů) budou nově předávat základní škole, do které dítě nastupuje, výsledky pedagogického diagnostikování dítěte. Předávání bude probíhat v elektronické podobě. U dětí, které byly vzdělávány individuálně, předá mateřská škola zápis z ověření dosahování očekávaných výstupů dítěte. Pokud přechází dítě z předškolního do základního vzdělávání v rámci jedné právnické osoby, údaje z pedagogického diagnostikování ani ověření individuálního vzdělávání se nepředávají. 

5.1 Nová pravidla pro odklady školní docházky 
K největším změnám v oblasti základního vzdělávání dochází zejména v souvislosti s omezením odkladů povinné školní docházky. 

Pro povolování odkladů podle nové právní úpravy platí: 
• pro zápisy konané v roce 2026 se u dětí narozených nejdříve 1. dubna 2020 postupuje podle školského zákona ve znění účinném do 31. srpna 2025; u dětí narozených před tímto datem se bude postupovat již podle nové úpravy. 
• pro zápisy konané v roce 2027 se u dětí narozených nejdříve 1. července 2021 postupuje podle školského zákona ve znění účinném do 31. srpna 2025; u dětí narozených před tímto datem se bude postupovat již podle nové úpravy. 

Nejdůležitější změny týkající se základního vzdělávání, ke kterým dochází od 1. 9. 2025: 
• nový termín zápisu k povinné školní docházce v období od 15. ledna do 15. února, 
• odložení začátku povinné školní docházky nejvýše jednou, 
• zrušení dodatečných odkladů povinné školní docházky, 
• zákonný zástupce bude v žádosti o přijetí do základní školy uvádět, z které školy dítě přichází, 
• ředitel mateřské školy bude řediteli základní školy předávat formulář s výsledky pedagogického diagnostikování, 
• povinnost vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu v přípravné třídě ZŠ v případě odkladu povinné školní docházky (nejdříve u dětí účastných zápisu v roce 2026). 

MŠMT: Nejčastější dotazy k předškolnímu vzdělávání

Pokud dítě dostane rozhodnutí o přijetí k základnímu vzdělávání a současně je povolen odklad školní docházky, musí znovu o rok později k zápisu? Nebo je automaticky přijato na následující školní rok?
Pokud byl dítěti povolen odklad povinné školní docházky, nestává se žákem dané základní školy pro následující školní rok, ale zákonný zástupce dítěte musí opět následující rok k zápisu a požádat o přijetí k plnění povinné školní docházky. Může dítě zapsat i na jiné škole, než na které žádal původně. Dítě se osobně k zápisu dostavit nemusí.

END HESLO
//////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////
START HESLO
U02B02H336 — Povinná školní docházka – plnění v zahraničí

Povinná školní docházka – plnění v zahraničí a zahraniční škole v ČR

§ 38 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

Plnění povinné školní docházky v zahraničí, v zahraniční škole na území České republiky nebo v evropské škole
(1) Žák může plnit povinnou školní docházku také
a) ve škole mimo území České republiky,
b) ve škole zřízené při diplomatické misi nebo konzulárním úřadu České republiky,
c) v zahraniční škole uskutečňující na území České republiky vzdělávání podle zahraničního vzdělávacího programu, zřízené na území České republiky cizím státem, právnickou osobou se sídlem mimo území České republiky nebo cizím státním občanem, která není zapsána v rejstříku škol a školských zařízení a z důvodu uplatnění obsahu zahraničního vzdělávacího programu ani o zápis do rejstříku škol a školských zařízení nežádá, v níž ministerstvo povolilo plnění povinné školní docházky v příslušném školním roce, nebo
d) v evropské škole působící na základě Úmluvy o statutu Evropských škol (Úmluva o statutu Evropských škol č. 122/2005 Sb. m. s.) (dále jen "evropská škola"). 
(2) Pokud žák nemůže v zahraničí plnit povinnou školní docházku způsobem uvedeným v odstavci 1 písm. a), b) nebo d), plní povinnou školní docházku formou individuální výuky.
(3) Žák, který plní povinnou školní docházku způsobem uvedeným v odstavci 1 písm. a), b) nebo d) nebo v odstavci 2, může být na základě rozhodnutí zákonného zástupce zároveň žákem spádové školy nebo jiné školy zapsané v České republice do rejstříku škol a školských zařízení, kterou zvolil zákonný zástupce žáka. Žák, který plní povinnou školní docházku způsobem uvedeným v odstavci 1 písm. c), musí být zároveň žákem spádové školy nebo jiné školy zapsané v České republice do rejstříku škol a školských zařízení, kterou zvolil zákonný zástupce žáka.
(4) Zákonný zástupce žáka je povinen oznámit řediteli školy uvedené v odstavci 3 předpokládanou dobu plnění povinné školní docházky způsobem uvedeným v odstavci 1 nebo 2, adresu místa pobytu žáka a popřípadě i adresu příslušné školy uvedené v odstavci 1. Zákonný zástupce žáka je povinen přihlásit žáka do školy uvedené v odstavci 1 písm. a), b) nebo d) nejpozději do dvou týdnů po příjezdu žáka do země pobytu.
(5) Žák, který plní povinnou školní docházku ve škole uvedené v odstavci 1 písm. a) nebo způsobem uvedeným v odstavci 2 a současně je žákem spádové školy nebo jiné školy zapsané v České republice do rejstříku škol a školských zařízení, kterou zvolil zákonný zástupce žáka, může na žádost zákonného zástupce konat zkoušky z vybraných předmětů ve škole uvedené v odstavci 3 nebo ve škole při diplomatické misi České republiky; nekoná-li žák tyto zkoušky, doloží zákonný zástupce plnění povinné školní docházky žáka škole uvedené v odstavci 3, nebo, nemá-li tuto školu, ministerstvu způsobem stanoveným v prováděcím právním předpisu. Výsledky těchto zkoušek lze také nahradit doloženými výsledky vzdělávání u poskytovatele vzdělávání v zahraničí, který v souladu se smlouvou uzavřenou s ministerstvem zajišťuje vzdělávání občanů České republiky v zahraničí (dále jen "poskytovatel vzdělávání v zahraničí") , přičemž u žáků vzdělávajících se zároveň podle odstavce 1 písm. a) se doklad o výsledcích vzdělávání u tohoto poskytovatele vzdělávání v zahraničí spolu s dokladem o výsledcích vzdělávání ve škole mimo území České republiky považuje za rovnocenný s vysvědčením vydaným základní školou zapsanou v rejstříku škol a školských zařízení, s výjimkou vysvědčení vydaného za druhé pololetí devátého ročníku základního vzdělávání. Žák, který plní povinnou školní docházku ve škole uvedené v odstavci 1 písm. c), koná zkoušky z vybraných předmětů ve škole uvedené v odstavci 3.
 (6) Smlouvu podle odstavce 5 lze uzavřít, pokud poskytovatel vzdělávání v zahraničí doloží předpoklady pro poskytování vzdělávání občanům České republiky po stránce personální a materiální. Smlouva podle věty první vždy obsahuje
a) závazek poskytovatele vzdělávání v zahraničí poskytovat vzdělávání občanům České republiky, kteří plní povinnou školní docházku mimo území České republiky, v souladu s kapacitními, personálními a materiálními podmínkami poskytovatele vzdělávání v zahraničí,
b) závazek poskytovatele vzdělávání v zahraničí poskytovat takové vzdělávání podle písmene a), jehož obsah, cíle a metody odpovídají rámcovému vzdělávacímu programu pro základní vzdělávání, a to v rozsahu upraveném ve smlouvě,
c) náležitosti dokladu o výsledcích vzdělávání občanů České republiky u poskytovatele vzdělávání v zahraničí,
d) způsob řešení zjištěných nedostatků při poskytování vzdělávání občanům České republiky u poskytovatele vzdělávání v zahraničí,
e) náležitosti vyúčtování příspěvku na úhradu nákladů spojených s poskytováním vzdělání, a
f) důvody výpovědi nebo zrušení smlouvy.
(7) Ustanovení odstavců 3 až 5 se nevztahují na občany jiného členského státu Evropské unie, kteří pobývají na území České republiky přechodně po dobu delší než 90 dnů, a jiné cizince, kteří jsou oprávněni pobývat na území České republiky přechodně po dobu delší než 90 dnů, pokud plní povinnou školní docházku ve škole uvedené v odstavci 1 písm. c) nebo d).
(8) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem výčet předmětů, podmínky pro konání, způsob, obsah a náležitosti zkoušek a způsob doložení plnění povinné školní docházky podle odstavce 5, podmínky pro poskytování učebnic a učebních textů žákům, kteří plní povinnou školní docházku podle odstavce 1, a pro zařazování těchto žáků do příslušných ročníků základního vzdělávání.

§ 38a zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

Povolení plnění povinné školní docházky v zahraniční škole
(1) Plnění povinné školní docházky podle § 38 odst. 1 písm. c) se povoluje s účinností od 1. září školního roku následujícího po podání žádosti, a to na období nejvýše 5 let.
(2) Žádost o povolení plnění povinné školní docházky podává ministerstvu škola uvedená v § 38 odst. 1 písm. c), a to do 31. ledna předcházejícího školnímu roku, v němž má povolení nabýt účinnosti; není-li tato škola zřízena jako právnická osoba, podává žádost její zřizovatel.
(3) K žádosti žadatel připojí
a) doklad nebo doklady osvědčující vznik, právní postavení, obchodní firmu nebo název, sídlo a předmět činnosti právnické osoby, bude-li činnost školy vykonávat daná právnická osoba, anebo doklad nebo doklady osvědčující vznik a předmět činnosti školy a vznik, právní status, obchodní firmu nebo název, sídlo a předmět činnosti zřizovatele školy, není-li škola zřízena jako právnická osoba; jedná-li se o školu zřízenou na území České republiky při diplomatické misi nebo konzulárním úřadu cizího státu, doklad nebo doklady osvědčující vznik a předmět činnosti školy,
b) vzdělávací program, podle kterého budou žáci plnit povinnou školní docházku,
c) doklad vystavený nejvyšším orgánem státní správy pro oblast školství nebo jiným příslušným správním úřadem příslušného cizího státu, ze kterého vyplývá, že zahraniční vzdělávací program podle písmene b) je shodný se vzdělávacím programem stejného druhu školy platným na území daného cizího státu nebo že škola je v daném cizím státě považována za součást jeho vzdělávací soustavy nebo že škola je členem organizace zahraničních nebo mezinárodních škol, jimiž vydávaným dokladům o dosažení vzdělání jsou v daném cizím státě přiznány právní účinky bez nutnosti předchozího ověření nebo uznání jejich rovnocennosti,
d) vzory všech vysvědčení nebo jiných dokladů o vzdělání, které škola vydává, a to ve vyučovacím jazyce, 
e) doklad o oprávnění žadatele poskytovat vzdělávání,
f) rámcový popis personálního a materiálního zabezpečení výuky, doklady osvědčující užívací právo žadatele k prostorám, v nichž bude probíhat výuka, a doklady osvědčující, že tyto prostory lze v souladu s právními předpisy užívat k danému účelu,
g) údaj o nejvyšším možném počtu žáků v navrhovaném místě uskutečňování výuky.
(4) Doklady uvedené v odstavci 3 písm. a), c) až f) se předkládají v originále nebo úředně ověřené kopii. K dokladům uvedeným v odstavci 3 se připojí jejich úředně ověřený překlad do českého jazyka.
(5) Ministerstvo žádosti o povolení plnění povinné školní docházky ve škole podle § 38 odst. 1 písm. c) nevyhoví, jestliže 
a) povolení by bylo v rozporu s dlouhodobým záměrem vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy v České republice nebo s dlouhodobým záměrem vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy v daném kraji,
b) činnost zahraniční školy není nezbytná k zajištění plnění povinné školní docházky, 
c) vzdělávání podle vzdělávacího programu připojeného k žádosti by bylo v zásadním rozporu s rámcovými vzdělávacími programy; výuka českého jazyka a literatury se pro tyto účely neposuzuje,
d) vzdělávací program připojený k žádosti je v rozporu s právním řádem České republiky, s cíli a zásadami vzdělávání stanovenými v § 2, nebo
e) škola nemá pro uskutečňování vzdělávání podle vzdělávacího programu připojeného k žádosti materiální nebo personální zabezpečení srovnatelné s podmínkami pro činnost škol, zapisovaných do rejstříku škol a školských zařízení.
(6) Škola podle § 38 odst. 1 písm. c), nebo není-li škola zřízena jako právnická osoba, její zřizovatel, jsou povinni
a) seznámit zákonné zástupce všech žáků školy s vydaným povolením a s právními důsledky spojenými se skutečností, že žáci, na které se vztahuje povinná školní docházka podle § 36 odst. 2, budou plnit povinnou školní docházku způsobem uvedeným v § 38 odst. 1 písm. c),
b) evidovat adresu spádové školy nebo jiné školy zapsané ve školském rejstříku, kterou zvolil zákonný zástupce žáka, a to u žáků, na které se vztahuje § 38 odst. 4, 
c) oznámit ministerstvu změny všech údajů, na základě kterých bylo vydáno povolení,
d) zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup plné znění zahraničního vzdělávacího programu školy ve vyučovacím jazyce, jakož i v českém jazyce, není-li vyučovacím jazykem jazyk český,
e) poskytovat ministerstvu na vyžádání informace týkající se plnění povinné školní docházky v dané škole.

§ 38b zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

(1) Povolení plnění povinné školní docházky ve škole podle § 38 odst. 1 písm. c) může být rozhodnutím ministerstva zrušeno, jestliže
a) nastane některá ze skutečností uvedených v § 38a odst. 5 písm. c) až e), 
b) škola nebo její zřizovatel poruší povinnost stanovenou v § 38a odst. 6, nebo
c) škola uskutečňuje výuku v prostorách, k nimž nedoložila doklady podle § 38a odst. 3 písm. f).
(2) Povolení plnění povinné školní docházky ve škole podle § 38 odst. 1 písm. c) ministerstvo rozhodnutím zruší, pokud
a) škola přestane splňovat podmínky stanovené v § 38 odst. 1 písm. c),
b) škola neposkytuje žákům plnícím povinnou školní docházku výuku podle vzdělávacího programu uvedeného v žádosti podle § 38a odst. 3 písm. b),
c) počet žáků, kterým škola poskytuje výuku, překročil počet uvedený v žádosti podle § 38a odst. 3 písm. g),
d) dokumentace školy neumožňuje ověřit, že nejsou dány důvody podle písmen b) a c), nebo
e) o zrušení požádá daná škola, popřípadě její zřizovatel, není-li škola zřízena jako právnická osoba.

§ 6 vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů

Poskytování učebnic, učebních textů a základních školních potřeb
(2) Žákovi, který plní povinnou školní docházku ve škole mimo území České republiky5) nebo v zahraniční škole na území České republiky podle § 38 odst. 1 písm. c) školského zákona, a žákovi, který plní povinnou školní docházku formou individuální výuky v zahraničí6), poskytuje učebnice, učební texty a základní školní potřeby podle odstavce 1 spádová škola nebo jiná škola zapsaná ve školském rejstříku, kterou zvolil zákonný zástupce žáka (dále jen „kmenová škola“).
(3) Žákovi, který plní povinnou školní docházku ve škole zřízené při diplomatické misi nebo konzulárním úřadu České republiky7), poskytuje učebnice, učební texty a základní školní potřeby podle odstavce 1 tato škola.

§ 18 vyhlášky č. 48/2005 Sb. Sb., o základním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů

Žák kmenové školy plnící povinnou školní docházku ve škole mimo území České republiky
(1) Žák, který plní povinnou školní docházku ve škole mimo území České republiky a současně je žákem kmenové školy, může na základě žádosti zákonného zástupce žáka konat za období nejméně jednoho pololetí školního roku, nejdéle však za období dvou školních roků, zkoušku v kmenové škole nebo ve škole zřízené při diplomatické misi České republiky (dále jen "zkoušející škola"). Zkouška se koná:
a) ve všech ročnících ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura, stanoveného Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání,
b) v posledních dvou ročnících prvního stupně ze vzdělávacího obsahu vlastivědné povahy vztahujícího se k České republice vzdělávacího oboru Člověk a jeho svět, stanoveného Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání,
c) na druhém stupni ze vzdělávacího obsahu vztahujícího se k České republice vzdělávacího oboru Dějepis a ze vzdělávacího obsahu vztahujícího se k České republice vzdělávacího oboru Zeměpis, stanovených Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.
(2) Před konáním zkoušky předloží zákonný zástupce žáka řediteli zkoušející školy hodnocení žáka ze školy mimo území České republiky, včetně jeho překladu do českého jazyka, a to za období, za které se zkouška koná. V případě pochybností o správnosti překladu je ředitel zkoušející školy oprávněn požadovat předložení úředně ověřeného překladu. Je-li hodnocení žáka vyhotoveno ve slovenském jazyce, překlad do českého jazyka se nevyžaduje. Po vykonání zkoušky vydá ředitel zkoušející školy žákovi vysvědčení.
(3) Pokud žák zkoušku podle odstavce 1 nekoná, doloží zákonný zástupce žáka řediteli kmenové školy plnění povinné školní docházky žáka předložením dokladu o této skutečnosti vydaného školou školy mimo území České republiky za období nejvýše dvou školních roků, včetně jeho překladu do českého jazyka, v termínech stanovených ředitelem kmenové školy. V případě pochybností o správnosti překladu je ředitel kmenové školy oprávněn požadovat předložení úředně ověřeného překladu. Je-li doklad o plnění povinné školní docházky žáka vyhotoven ve slovenském jazyce, překlad do českého jazyka se nevyžaduje. Kmenová škola žákovi vysvědčení nevydává, kromě případů podle § 18c odst. 1 a 2.
(4) Plnění povinné školní docházky podle odstavce 3 lze doložit také čestným prohlášením zákonného zástupce žáka potvrzujícím plnění povinné školní docházky žáka, pokud škola mimo území České republiky takový doklad nevydává. Čestné prohlášení podle věty první musí obsahovat alespoň název a adresu školy a školní rok, za který se čestné prohlášení vydává.
(5) Žák, který konal zkoušky podle odstavce 1, je v kmenové škole po dobu plnění povinné školní docházky ve škole mimo území České republiky evidován v příslušném ročníku a třídě podle výsledků zkoušek. Ve školním roce, ve kterém žák zkoušky nekoná, je evidován podle svého věku.
(6) Žák, který nekonal zkoušky podle odstavce 1, je v kmenové škole po dobu plnění povinné školní docházky ve škole mimo území České republiky evidován v příslušném ročníku a třídě podle svého věku.
(7) Pokračuje-li žák, který konal zkoušky podle odstavce 1, v plnění povinné školní docházky v kmenové škole, zařadí ho ředitel kmenové školy do příslušného ročníku podle výsledků zkoušek.
(8) Pokračuje-li žák, který nekonal zkoušky podle odstavce 1, v plnění povinné školní docházky v kmenové škole, zařadí ho ředitel kmenové školy do příslušného ročníku po zjištění úrovně jeho dosavadního vzdělání, zhodnocení jeho vzdělávacích potřeb a s přihlédnutím k jeho věku.

§ 18a vyhlášky č. 48/2005 Sb. Sb., o základním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů

Žák kmenové školy plnící povinnou školní docházku formou individuální výuky v zahraničí
(1) Žák, který plní povinnou školní docházku formou individuální výuky v zahraničí, může na základě žádosti zákonného zástupce žáka konat za období nejméně jednoho pololetí školního roku, nejdéle však za období dvou školních roků, zkoušku ve zkoušející škole. Zkouška se koná z každého povinného předmětu vyučovaného v příslušných ročnících školního vzdělávacího programu zkoušející školy, s výjimkou předmětů volitelných. Po vykonání zkoušky vydá ředitel zkoušející školy žákovi vysvědčení.
(2) Pokud žák zkoušku podle odstavce 1 nekoná, doloží zákonný zástupce žáka řediteli kmenové školy plnění povinné školní docházky žáka předložením čestného prohlášení zákonného zástupce o vzdělávání žáka v době pobytu v zahraničí, a to za období nejvýše dvou školních roků, v termínech stanovených ředitelem kmenové školy. Kmenová škola žákovi vysvědčení nevydává.
(3) Žák, který konal zkoušky podle odstavce 1, je v kmenové škole po dobu plnění povinné školní docházky formou individuální výuky v zahraničí evidován v příslušném ročníku a třídě podle výsledků zkoušek. Ve školním roce, ve kterém žák zkoušky nekoná, je evidován podle svého věku.
(4) Žák, který nekonal zkoušky podle odstavce 1, je v kmenové škole po dobu plnění povinné školní docházky formou individuální výuky v zahraničí evidován v příslušném ročníku a třídě podle svého věku.
(5) Pokračuje-li žák, který konal zkoušky podle odstavce 1, v plnění povinné školní docházky v kmenové škole, zařadí ho ředitel kmenové školy do příslušného ročníku podle výsledků zkoušek.
(6) Pokračuje-li žák, který nekonal zkoušky podle odstavce 1, v plnění povinné školní docházky v kmenové škole, zařadí ho ředitel kmenové školy do příslušného ročníku po zjištění úrovně jeho dosavadního vzdělání, zhodnocení jeho vzdělávacích potřeb a s přihlédnutím k jeho věku.

§ 18b vyhlášky č. 48/2005 Sb. Sb., o základním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů

Žák kmenové školy plnící povinnou školní docházku v zahraniční škole na území České republiky
(1) Žák, který plní povinnou školní docházku v zahraniční škole na území České republiky podle § 38 odst. 1 písm. c) školského zákona, s výjimkou škol podle § 18c, koná za období nejméně jednoho pololetí školního roku, nejdéle však za období dvou školních roků, zkoušku v kmenové škole. Zkouška se koná ze vzdělávacího obsahu podle § 18 odst. 1.
(2) Před konáním zkoušky předloží zákonný zástupce žáka řediteli kmenové školy vysvědčení žáka ze zahraniční školy na území České republiky, včetně jeho překladu do českého jazyka, a to za období, za které se zkouška koná. V případě pochybností o správnosti překladu je ředitel kmenové školy oprávněn požadovat předložení úředně ověřeného překladu. Je-li vysvědčení žáka ze zahraniční školy na území České republiky vyhotoveno ve slovenském jazyce, překlad do českého jazyka se nevyžaduje. Po vykonání zkoušky vydá ředitel kmenové školy žákovi vysvědčení.
(3) Žák je v kmenové škole po dobu plnění povinné školní docházky v zahraniční škole na území České republiky podle § 38 odst. 1 písm. c) školského zákona evidován v příslušném ročníku a třídě podle výsledků zkoušek. Ve školním roce, ve kterém žák zkoušky nekoná, je evidován podle svého věku. Nekoná-li žák v souladu s § 18c odst. 2 zkoušky, je evidován v příslušném ročníku a třídě podle svého věku.
(4) Pokračuje-li žák v plnění povinné školní docházky v kmenové škole, zařadí ho ředitel kmenové školy do příslušného ročníku podle výsledků zkoušek.

§ 18c vyhlášky č. 48/2005 Sb. Sb., o základním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů

Vydávání vysvědčení žákovi kmenové školy, který nekonal zkoušky
(1) Žákovi, který plní povinnou školní docházku ve škole mimo území České republiky podle § 38 odst. 1 písm. a) školského zákona a nekonal zkoušky, vydá ředitel kmenové školy vysvědčení, jestliže
a) ve vzdělávacím programu školy mimo území České republiky je na základě mezinárodní smlouvy nebo v dohodě s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy zařazen vzdělávací obsah podle § 18 odst. 1 a žák byl z tohoto obsahu hodnocen, nebo
b) žák je zároveň žákem poskytovatele vzdělávání v zahraničí, který v dohodě s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy poskytuje občanům České republiky vzdělávání ve vzdělávacím obsahu podle § 18 odst. 1 a který žáka z tohoto vzdělávacího obsahu hodnotil.
(2) Žákovi, který plní povinnou školní docházku v zahraniční škole na území České republiky podle § 38 odst. 1 písm. c) školského zákona, v jejímž vzdělávacím programu je na základě mezinárodní smlouvy zařazen vzdělávací obsah podle § 18 odst. 1, byl z tohoto vzdělávacího obsahu hodnocen zahraniční školou na vysvědčení a v souladu s mezinárodní smlouvou nekonal zkoušky, ředitel kmenové školy vydá vysvědčení.
(3) Ředitel kmenové školy vydá vysvědčení podle odstavce 1 nebo 2 za období nejméně jednoho pololetí školního roku, nejdéle však za období dvou školních roků. Hodnocení ze vzdělávacího obsahu podle § 18 odst. 1 se na tomto vysvědčení uvede v případech podle odstavce 1 písm. a) a odstavce 2 v souladu s vysvědčením vydaným školou mimo území České republiky nebo zahraniční školou na území České republiky a v případě podle odstavce 1 písm. b) v souladu s osvědčením vydaným zahraničním poskytovatelem vzdělávacího obsahu podle § 18 odst. 1.
(4) Pokračuje-li žák, kterému ředitel kmenové školy podle odstavce 1 nebo 2 vydal vysvědčení, v plnění povinné školní docházky v kmenové škole, zařadí jej ředitel kmenové školy do příslušného ročníku na základě tohoto vysvědčení.

§ 18d vyhlášky č. 48/2005 Sb. Sb., o základním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů

Žák kmenové školy plnící povinnou školní docházku ve škole zřízené při diplomatické misi České republiky nebo konzulárním úřadu České republiky
(1) Žák je v kmenové škole po dobu plnění povinné školní docházky ve škole zřízené při diplomatické misi České republiky nebo konzulárním úřadu České republiky evidován v příslušném ročníku a třídě podle svého věku.
(2) Žáka, který plnil povinnou školní docházku ve škole zřízené při diplomatické misi České republiky nebo konzulárním úřadu České republiky a pokračuje v plnění povinné školní docházky ve škole zapsané do rejstříku škol a školských zařízení, zařadí ředitel této školy do příslušného ročníku podle dosavadních výsledků vzdělávání doložených vysvědčením.

§ 18e vyhlášky č. 48/2005 Sb. Sb., o základním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů

Dokládání plnění povinné školní docházky žákem bez kmenové školy
(1) Pokud žák plní povinnou školní docházku způsobem uvedeným v § 38 odst. 1 písm. a), b) nebo d) školského zákona a není zároveň žákem kmenové školy, zákonný zástupce žáka ministerstvu
a) oznámí zahájení plnění povinné školní docházky čestným prohlášením, které musí obsahovat jméno a příjmení žáka, datum narození, název a adresu školy, ve které se žák vzdělává, den zahájení vzdělávání, údaj, že žák nebude zároveň žákem kmenové školy, adresu bydliště žáka a kontaktní údaje zákonného zástupce žáka,
b) dokládá průběh plnění povinné školní docházky žáka dokladem vydaným školou mimo území České republiky za období nejvýše 2 školních roků, včetně jeho překladu do českého jazyka; v případě pochybností o správnosti překladu je ministerstvo oprávněno požadovat předložení úředně ověřeného překladu; je-li doklad vyhotoven ve slovenském jazyce, překlad do českého jazyka se nevyžaduje,
c) oznámí den ukončení plnění povinné školní docházky a
d) oznamuje změny údajů podle písmene a), které nastanou v době plnění povinné školní docházky.
(2) Plnění povinné školní docházky podle odstavce 1 písm. b) lze doložit také čestným prohlášením zákonného zástupce žáka potvrzujícím průběh plnění povinné školní docházky žáka, pokud škola mimo území České republiky takový doklad nevydává. Čestné prohlášení podle věty první musí obsahovat alespoň jméno a příjmení žáka, datum narození, název a adresu školy a školní rok nebo roky, za které se čestné prohlášení vydává.
(3) Pokud žák plní povinnou školní docházku způsobem uvedeným v § 38 odst. 2 školského zákona a není zároveň žákem kmenové školy, zákonný zástupce žáka ministerstvu
a) oznámí zahájení plnění povinné školní docházky čestným prohlášením, které musí obsahovat jméno a příjmení žáka, datum narození, den zahájení vzdělávání, způsob, jakým se žák individuálně vzdělává a jak a kde je vzdělávání organizováno, údaj, že žák nebude zároveň žákem kmenové školy, adresu bydliště žáka a kontaktní údaje zákonného zástupce žáka,
b) dokládá průběh plnění povinné školní docházky žáka čestným prohlášením o vzdělávání žáka v době pobytu v zahraničí, a to za období nejvýše 2 školních roků,
c) oznámí den ukončení plnění povinné školní docházky a
d) oznamuje změny údajů podle písmene a), které nastanou v době plnění povinné školní docházky.
(4) Pokračuje-li žák v plnění povinné školní docházky ve škole zapsané do rejstříku škol a školských zařízení, zařadí ředitel školy žáka do příslušného ročníku po zjištění úrovně jeho dosavadního vzdělání, zhodnocení jeho vzdělávacích potřeb a s přihlédnutím k jeho věku. Škola oznámí ministerstvu přijetí takového žáka.
(5) Zákonný zástupce žáka oznamuje skutečnosti podle odstavce 1 písm. a), c) a d) a odstavce 3 písm. a), c) a d) do 1 měsíce ode dne jejich vzniku a dokládá průběh plnění povinné školní docházky žáka podle odstavce 1 písm. b) a odstavce 3 písm. b) do 1 měsíce od uplynutí období 2 školních let.

§ 18f vyhlášky č. 48/2005 Sb. Sb., o základním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů

Společné ustanovení
Doklady o plnění povinné školní docházky žáka podle § 18 až 18e se uchovají 12 let.

§ 19 vyhlášky č. 48/2005 Sb. Sb., o základním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů

Zkouška
(1) Zkouška je komisionální. Komisi jmenuje ředitel zkoušející školy.
(2) Komise je tříčlenná a tvoří ji:
a) předseda, kterým je ředitel zkoušející školy, popřípadě jím pověřený učitel zkoušející školy,
b) zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu,
c) přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.
(3) Termín konání zkoušky dohodne ředitel zkoušející školy se zákonným zástupcem žáka tak, aby se zkouška uskutečnila nejpozději do dvou měsíců po skončení období, za které se zkouška koná. Nedojde-li k dohodě mezi zákonným zástupcem žáka a ředitelem zkoušející školy, stanoví termín zkoušky ředitel zkoušející školy. Není-li možné žáka ze závažných důvodů v dohodnutém termínu přezkoušet, stanoví ředitel zkoušející školy náhradní termín zkoušky tak, aby se zkouška uskutečnila nejpozději do čtyř měsíců po skončení období, za které se zkouška koná.
(4) Konkrétní obsah a rozsah zkoušky stanoví ředitel zkoušející školy v souladu se školním vzdělávacím programem. Se stanoveným obsahem a rozsahem zkoušky seznámí ředitel zkoušející školy s dostatečným časovým předstihem zákonného zástupce žáka, nejpozději však při stanovení termínu zkoušky. Pokud se zkouška koná na konci druhého pololetí devátého ročníku a žákovi nebylo vydáno v předešlých 2 letech vysvědčení, je obsahem zkoušky vzdělávací obsah podle § 18 odst. 1 nebo § 18a odst. 1 za poslední 2 ročníky základního vzdělávání.

§ 20 vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů

(1) Výsledek zkoušky stanoví komise hlasováním. Výsledek zkoušky se vyjádří slovním hodnocením podle § 15 odst. 2 nebo stupněm prospěchu podle § 15 odst. 3. Ředitel zkoušející školy sdělí výsledek zkoušky prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka.
(2) Po vykonání zkoušek podle § 18 odst. 1 nebo 2 vydá ředitel zkoušející školy žákovi vysvědčení. Na vysvědčení žák není hodnocen z chování. Na vysvědčení se uvede text „Žák(yně) plní povinnou školní docházku podle § 38 školského zákona“.
(3) Celkové hodnocení žáka se stanoví obdobně podle § 15 odst. 6.
(4) V případě, že zákonný zástupce žáka má pochybnosti o správnosti výsledku zkoušky, může požádat o přezkoušení podle § 22.
(ř) Vykonal-li žák zkoušku ve škole zřízené při diplomatické misi nebo konzulárním úřadu České republiky, zašle ředitel této školy řediteli spádové školy nebo jiné školy zapsané ve školském rejstříku, kterou zvolil zákonný zástupce žáka, kopii vysvědčení a výpis z dokumentace školy s údaji o žákovi.

Zařazování občanů ČR, kteří plnili povinnou školní docházku v zahraničí a vrací se do školy v ČR – Infoservis 5.5.2025

Pravidla pro zařazování cizinců do ročníku jsou stanovena právním předpisem - § 9a vyhlášky č. 48/2005 Sb.:
· Cizinec se zařazuje do příslušného ročníku podle věku.
· Vyžaduje-li to jeho zájem, lze ho výjimečně zařadit o jeden ročník níže.
· Pokud škola zařadí cizince o ročník níže, nelze jej následně přeřadit do vyššího ročníku.
· Obdobná pravidla platí pro zařazování občanů ČR, kteří plnili povinnou školní docházku v zahraničí a vrací se do školy v ČR (§ 18 vyhlášky).
· Počet let splněné povinné školní docházky se počítá podle faktického věku.
· Pokud žák splnil 9 let povinné školní docházky a nezískal základní vzdělání, je nutná žádost zákonného zástupce v souladu s § 55 ŠZ.
· Postup do dalšího ročníku bez absolvování předchozího ročníku je možný pouze u mimořádně nadaných žáků za splnění podmínek stanovených v § 17 odst. 3 ŠZ.

Informace MŠMT k plnění povinné školní docházky v zahraničí dle § 38 školského zákona 
(leden 2024, č.j.: MSMT-28470/2023-2) 

1. Účel a obsah informace 
Účelem materiálu je poskytnout základním školám a nižším ročníkům víceletých gymnázií informační podporu pro správný postup při vzdělávání žáka v zahraničí podle § 38 školského zákona (ŠZ). 
Je popsán postup školy i zákonných zástupců žáka při zahájení vzdělávání žáka v zahraničí, v průběhu vzdělávání i při zařazení žáka zpět do školy v ČR. Zároveň jsou uvedeny i další možnosti, které při vzdělávání žáka v zahraničí mohou nastat. 
Materiál mohou využívat také zákonní zástupci žáků, aby byli předem informováni o svých povinnostech i právech souvisejících se vzděláváním žáků v zahraničí. 

2. Právní vymezení 
Vzdělávání žáků v zahraničí je upraveno: 
· v § 38 školského zákona, 
· v § 18 až 20 vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “vyhláška”). 
Příslušná ustanovení jsou uvedena v příloze č. 3. 

3. Povinnost školní docházky v ČR 
Povinná školní docházka (dále jen „PŠD“) se vztahuje dle § 36 školského zákona na všechny občany ČR, tzn. i na osoby, které mají např. dvojí občanství, z nichž jedno je české. Dále se PŠD vztahuje na některé skupiny cizinců. 
Zákonný zástupce dítěte, na které se vztahuje PŠD, je povinen přihlásit dítě k zápisu k PŠD v době od 1. dubna do 30. dubna kalendářního roku, v němž má dítě zahájit PŠD. 
Pokud dítě bude plnit PŠD v zahraničí, je možné mimo zápis do kmenové školy (dále také „KŠ“) zvolit rovněž evidenci na MŠMT – viz dále. Pokud má dítě české státní občanství, podléhá povinné školní docházce podle českého práva, a to bez ohledu na to, bude-li dítě plnit PŠD ve škole zapsané v ČR do rejstříku škol a školských zařízení, nebo v zahraničí. Nerozhoduje ani skutečnost, zda je dítě v době zápisu v ČR nebo v zahraničí, nebo zda má či nemá v ČR trvalý pobyt. Zákonný zástupce vždy musí zvolit buď kmenovou školu, nebo evidenci na MŠMT. 

4. Základní varianty plnění PŠD v zahraničí 
V případě plnění PŠD v zahraničí se zákonný zástupce žáka rozhoduje, zda bude žák v ČR zapsán do kmenové školy, nebo kmenovou školu mít nebude a bude registrován na MŠMT. V obou případech však musí stanoveným způsobem dokládat plnění PŠD, a to buď kmenové škole nebo MŠMT. 

Pokud zákonný zástupce zvolí kmenovou školu, rozhoduje dále o tom, zda žák bude konat zkoušky z vyhláškou stanovených předmětů nebo zkoušky konat nebude. Pokud zkoušky konat bude, žák bude postupně získávat základní vzdělání podle českého práva a škola mu bude vydávat vysvědčení. 

Ve specifických případech (viz další text) žák získává základní vzdělání, aniž by musel konat zkoušky v kmenové škole. 

						- plní PŠD
- získává základní vzdělání
				Koná zkoušky		
		Kmenová škola v ČR				- plní PŠD
- získává základní vzdělání
(pouze specifické příklady)
Žák v zahraničí				Nekoná zkoušky		
		Bez kmenové školy v ČR				- plní PŠD
- nezískává základní vzdělání
				Nekoná zkoušky		
						- plní PŠD
- nezískává základní vzdělání

Zápis do KŠ v ČR je vhodný zejména tehdy, pokud rodina plánuje v budoucnu návrat do ČR, nebo má zákonný zástupce zájem, aby jeho dítě získalo základní vzdělání v ČR. Po absolvování devíti let docházky (v zahraniční nebo v kmenové škole) splní žák povinnou školní docházku. 

Kompletní popis všech možností plnění PŠD podle § 38 školského zákona je zveřejněn zde: https://www.msmt.cz/vzdelavani/zakladni-vzdelavani/prehled-moznosti-plneni-povinne-skolni-dochazky-podle-38. 

Pro popis postupu školy a zákonného zástupce žáka budeme vycházet z pěti postupných fází v období plnění PŠD. 

Zápis do KŠ		Plnění PŠD v KŠ		Plnění PŠD v zahraničí		Pokračování v plnění PŠD v KŠ		Ukončení PŠD v KŠ

Žák se zapíše k PŠD do kmenové školy do 1. ročníku, začne v ní plnit PŠD, v určitém ročníku začne plnit PŠD v zahraničí, následně se vrátí do ČR a pokračuje v docházce do kmenové školy, kde ukončí devátý rok PŠD a získá základní vzdělání. Je pravděpodobné, že u některých žáků budou některé fáze chybět, nebo budou modifikované. Např. žák začne plnit PŠD přímo v zahraničí, nebo ji naopak v zahraničí ukončí. Je také možné, že žák po dobu plnění PŠD v zahraničí nebude mít kmenovou školu a docházku bude dokládat přímo MŠMT. Proto jsou u každé fáze uvedeny možné varianty. 

5. Zápis do kmenové školy 

Zápis do KŠ		Plnění PŠD v KŠ		Plnění PŠD v zahraničí		Pokračování v plnění PŠD v KŠ		Ukončení PŠD v KŠ

		Zápis do 1. ročníku
Zápis do kmenové školy		
		Zápis do 1. ročníku s plněním PŠD v zahraničí

Zápis do 1. ročníku 
Zákonný zástupce dítěte, na které se vztahuje PŠD, je povinen přihlásit dítě k zápisu k PŠD v době od 1. dubna do 30. dubna kalendářního roku, v němž má dítě zahájit PŠD, a to bez ohledu na to, bude-li dítě plnit PŠD ve škole zapsané v ČR do rejstříku škol a školských zařízení, v zahraničí, v zahraniční škole na území ČR, ve které MŠMT povolilo plnění povinné školní docházky 1, nebo v evropské škole 2 (dále také jen „v zahraničí“). 
1 https://www.msmt.cz/vzdelavani/zakladni-vzdelavani/seznam-zahranicnich-skol-s-vydanym-povolenim 
2 https://www.msmt.cz/mezinarodni-vztahy/evropske-skoly-1 

PŠD začíná počátkem školního roku, který následuje po dni, kdy dítě dosáhne šestého roku věku, pokud mu není povolen odklad. Odklad PŠD v ČR je možný pouze v případě, že o něj zákonný zástupce dítěte písemně požádá v době zápisu dítěte k PŠD a doloží doporučující posouzení školského poradenského zařízení a odborného lékaře nebo klinického psychologa z ČR (dokument od zahraniční poradny nebo zahraničního lékaře nelze akceptovat). 

Škola se tedy řídí obecnými pravidly pro zahájení povinné školní docházky v ČR stanovenými v § 36 školského zákona. Odlišnosti školní docházky ve vzdělávacích systémech zahraničních škol se tak nezohledňují (např. jiný termín zápisu, pozdější či dřívější zahájení PŠD). 

Zápis do 1. ročníku s plněním PŠD v zahraničí 
Přijetí žáka, který bude hned od 1. ročníku plnit PŠD v zahraničí, probíhá za standardních podmínek s tím, že zákonný zástupce požádá ve škole v ČR o přijetí a zároveň oznámí řediteli školy, že bude žák plnit PŠD v zahraničí. Dále uvede předpokládanou dobu plnění PŠD v zahraničí, adresu místa pobytu žáka a případně adresu školy v zahraničí. 

Nejedná se o žádost, o které by škola rozhodovala, ale o oznámení zákonného zástupce. Toto oznámení musí mít písemnou formu, aby bylo prokazatelné. Pokud je oznámení učiněno ústně, vyhotoví škola písemný záznam, který zákonný zástupce podepíše. Je možné využít vzor, který je v příloze č. 1. 

6. Plnění PŠD v kmenové škole 

Zápis do KŠ		Plnění PŠD v KŠ		Plnění PŠD v zahraničí		Pokračování v plnění PŠD v KŠ		Ukončení PŠD v KŠ

Jedná se o dobu od začátku plnění PŠD v kmenové škole do začátku plnění PŠD v zahraničí. Pokud žák plní PŠD v zahraničí hned od 1. ročníku, tato fáze se neuplatní. 

7. Plnění PŠD v zahraničí 

Zápis do KŠ		Plnění PŠD v KŠ		Plnění PŠD v zahraničí		Pokračování v plnění PŠD v KŠ		Ukončení PŠD v KŠ

		Ve škole v zahraničí
		
		Ve škole v zahraničí a zároveň u poskytovatele vzdělávání v zahraničí
		
		Ve škole v zahraničí na území ČR
Plnění PŠD v zahraničí		
		V Evropské škole
		
		Formou individuální výuky v zahraničí
		
		V dalších specifických případech


Plnění PŠD ve škole v zahraničí 
Zákonný zástupce oznámí řediteli školy, že bude žák plnit PŠD v zahraničí. Dále uvede předpokládanou dobu plnění PŠD v zahraničí, adresu místa pobytu žáka a případně adresu školy v zahraničí. 

Nejedná se o žádost, o které by škola rozhodovala, ale o oznámení zákonného zástupce. Toto oznámení musí mít písemnou formu, aby bylo prokazatelné. Pokud je oznámení učiněno ústně, vyhotoví škola písemný záznam, který zákonný zástupce podepíše. Je možné využít vzor, který je v příloze č. 1. 

Škola při zahájení plnění PŠD ve škole v zahraničí uvede tohoto žáka ve školní matrice jako „žáka vzdělávaného v zahraničí podle § 38 ŠZ“ a bude jej evidovat v konkrétní třídě a ročníku. 

Evidence žáků plnících PŠD v zahraničí dle § 38 ŠZ 
· od 1. 9. 2023 v souvislosti s novelizací vyhlášky je nutné každého žáka s kmenovou školou vzdělávaného dle § 38 ŠZ evidovat v konkrétní třídě a ročníku. Nově je rozlišován dvojí status žáka: 
- evidence žáka – probíhá při vzdělávání v zahraničí automaticky plynutím času, není podmíněna vykonáním zkoušek nebo předložením hodnocení ze zahraniční školy, 
- zařazení žáka – probíhá až po návratu žáka do školy v ČR, kdy je žák zařazen do konkrétního ročníku, resp. třídy (buď dle výsledku zkoušek nebo dle rozhodnutí ředitele školy), 
· žák bude zapsán v třídním výkazu obdobně jako ostatní žáci, 
· po dobu vzdělávání žáka v zahraničí se absence tohoto žáka neeviduje a nezapočítává, žák je veden v třídní knize, 
· žáci vzdělávaní podle § 38 ŠZ evidovaní v konkrétní třídě se započítávají do kapacity třídy, pokud by tím došlo k překročení počtu 30 žáků ve třídě, je nutné žádat o výjimku podle § 23 odst. 5 ŠZ. 

§ 38 vzdělávání v zahraničí		návrat zpět do kmenové školy
· žák je ve školní matrice evidován ve třídě a ročníku: 
· podle výsledků zkoušek, nebo · podle věku		· žák je ve školní matrice zařazen do ročníku a třídy: 
· podle výsledků zkoušek, nebo · podle rozhodnutí ředitele, pokud nekoná zkoušky

Povinnosti kmenové školy 
· evidovat žáka plnícího PŠD v zahraničí nebo v zahraniční škole v ČR v konkrétní třídě a ročníku, 
· bezplatně zapůjčovat učebnice (bez ohledu na to, zda žák koná či nekoná zkoušky), 
· přezkoušet žáka, pokud o to zákonný zástupce požádá, ze vzdělávacího obsahu stanoveného v § 18 odst. 1 vyhlášky, 
· škola ukončuje vzdělávání žáka pouze v případě, že žák má splněnou povinnou školní docházku, nebo v případě, že se jedná o školu s ročníky pouze 1. stupně a zákonný zástupce po jejím absolvování nepožádal o přestup do jiné kmenové školy, 
· není možné ukončit vzdělávání ze strany školy bez předchozího oficiálního sdělení zákonného zástupce (kromě případu v předchozí odrážce), že nadále kmenovou školu mít nechce a že bude plnění PŠD dokládat přímo MŠMT, doporučujeme, aby škola upozornila zákonného zástupce, že je jeho povinností dokládat plnění PŠD na MŠMT; škola na MŠMT nehlásí, že došlo k ukončení vzdělávání, zákonný zástupce nemá povinnost kmenové škole dokládat, že oznámil plnění PŠD na MŠMT, 
· v případě odhlášení žáka z kmenové školy se do školní matriky, do položky ukončení vzdělávání ve škole, uvede kód J – Ukončení evidence žáka plnícího PŠD podle § 38 ŠZ v zahraničí kmenovou školou – číselníky RAUD (pro ZŠ) a RAUV (pro SŠ a konzervatoře), 
· pokud zákonný zástupce nedokládá v předepsaných termínech průběh plnění PŠD, škola jej na to upozorní a případně podá podnět správnímu orgánu věcně a místně příslušnému k řízení o přestupcích 3 (dále jen „přestupkový orgán“), 
· pokud je žák evidován jako žák vzdělávající se ve škole v zahraničí, ale škola má poznatky, že v zahraničí nepobývá a může se tak vyhýbat povinné školní docházce, předá podnět přestupkovému orgánu. 

3 Věcná příslušnost je upravena v § 60 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů. Nestanoví-li zákon č. 250/2016 Sb. jinak, je správním orgánem příslušným k řízení obecní úřad obce s rozšířenou působností. Místní příslušnost je upravena v § 62 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb. K řízení je místně příslušný správní orgán, v jehož správním obvodu byl přestupek spáchán. 
Podle výše uvedeného by přestupky v oblasti školství řešily obce s rozšířenou působností stanovené ve vyhlášce č. 346/2020 Sb., o stanovení správních obvodů obcí s rozšířenou působností, území obvodů hlavního města Prahy a příslušnosti některých obcí do jiného okresu, ve znění pozdějších předpisů. 

Možné aktivity kmenové školy nad rámec pravidel stanovených vyhláškou 
· online konzultace vyučujících se žákem nebo jeho zákonným zástupcem, 
· možnost žáka být po časově omezenou dobu přítomen v kmenové škole, např. při pobytu v ČR: 
- pokud škola umožní časově omezenou přítomnost žáka, je tento žák stále veden v matrice jako žák vzdělávaný v zahraničí, 
- zákonný zástupce musí v případě, že škola přítomnost žáka umožní, uvést přesné časové vymezení přítomnosti žáka z důvodu zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví tohoto žáka, 
- žák má po dobu přítomnosti ve škole nárok na dotovaný oběd, 
- pokud je žák přítomen ve škole v době předávání vysvědčení, obdrží jej pouze v případě, že je to v souvislosti s konáním zkoušky dle § 18 vyhlášky (blíže viz kapitola „Vydávání vysvědčení“). 
	
Povinnost zákonného zástupce vůči kmenové škole 
· dokládat způsob plnění povinné školní docházky v zahraničí nejméně za pololetí, nejdéle za 2 školní roky (vždy zpětně). 

Konání zkoušek v kmenové škole 
· konání zkoušek není povinné, konají se na základě žádosti zákonného zástupce žáka, zkoušku nelze nařídit, 
· zkoušky se konají nejméně za pololetí, nejdéle za 2 školní roky – volba délky období závisí na rozhodnutí zákonného zástupce, termín pak stanoví ředitel školy, 
· zkouška se koná nejpozději do 2 měsíců po skončení období, za které se koná (výjimečně do 4 měsíců), 
· zkouška se koná 
- ve všech ročnících ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura, 
- ve 4. a 5. ročníku ze vzdělávacího obsahu vlastivědné povahy vztahujícího se k ČR vzdělávacího oboru Člověk a jeho svět (ve školním vzdělávacím programu může být předmět uveden pod různými názvy, např. Vlastivěda), 
- na 2. stupni ZŠ ze vzdělávacího obsahu vztahujícího se k ČR vzdělávacího oboru Dějepis a Zeměpis, 
· škola vydá na základě zkoušky žákovi vysvědčení (předměty ani jejich hodnocení ze zahraničního vysvědčení neopisuje), 
· online přezkoušení – škola jej může umožnit, ale není na to právní nárok; podmínky zkoušky stanoví škola – měly by zajišťovat objektivitu a účel zkoušky (ověření, zda žák má požadované znalosti), 
· škola nemůže přezkušovat z jiných předmětů s výjimkou situace, kdy se žák vzdělává v zahraničí formou individuální výuky – tehdy koná žák zkoušku ze všech povinných předmětů (§ 18a vyhlášky), 
· zákonný zástupce před konáním zkoušky předloží řediteli kmenové školy hodnocení ze zahraniční školy s překladem do českého jazyka (úředně ověřený překlad se vyžaduje pouze v případě pochybností o správnosti překladu; pokud je hodnocení ze školy ve slovenském jazyce, nevyžaduje se překlad), 
· pokud se zkouška koná na konci 2. pololetí 9. ročníku ZŠ a žákovi nebylo vydáno v předchozích 2 letech vysvědčení, je obsahem zkoušky vzdělávací obsah v souladu s vyhláškou za poslední 2 ročníky základního vzdělávání, 
pokud žák u zkoušky neprospěl, opakuje ročník; to neplatí o žákovi, který na daném stupni základní školy již jednou ročník opakoval (viz § 52 odst. 6 ŠZ). 

Dokládání docházky bez konání zkoušek 
· pokud žák zkoušky nekoná, mají zákonní zástupci povinnost dokládat kmenové škole, jakým způsobem je plněna v zahraničí PŠD, 
· obvyklá forma je zaslání hodnocení ze zahraniční školy s překladem do českého jazyka (úředně ověřený překlad se vyžaduje pouze v případě pochybností o správnosti překladu) zpětně za období nejdéle 2 školních roků v termínech stanovených ředitelem školy; pokud je hodnocení ze školy ve slovenském jazyce, překlad se nevyžaduje. 

Vydávání vysvědčení 
· pokud žák koná zkoušku za období delší než 1 školní rok, bude mu vydáno pouze jedno vysvědčení za celé období; uvádí se pouze vyšší ročník; není možné konat zkoušku např. za 1 pololetí a 2 měsíce – vždy pouze za celé pololetí, 
· vyplňuje se hodnocení pouze z těch předmětů, ze kterých žák vykonal zkoušku (podle § 18 odst. 1 nebo § 18a odst. 1 vyhlášky); hodnocení z předmětů, které žák absolvoval v zahraniční škole, se z vysvědčení zahraniční školy do vysvědčení vydaného českou školou neopisují, 
· žák není hodnocen z chování, 
· na vysvědčení se uvádí školní rok, ve kterém se zkouška koná; ročník a třída, ve které je žák v kmenové škole evidován, 
· hodnocení se uvádí do příslušných rubrik toho pololetí, ve kterém se zkouška koná, 
· na vysvědčení se uvádí text „Žák(yně) plní povinnou školní docházku podle § 38 školského zákona", a to do rubriky „Vzdělávání se uskutečňovalo podle školního vzdělávacího programu“, 
· jako datum vydání vysvědčení se uvede datum, kdy je vysvědčení za dané období opatřeno posledním podpisem, zpravidla podpisem ředitele školy, 
· pokud žák zkoušky nekoná, ředitel školy vysvědčení nevydává; není-li dále stanoveno jinak. 

Plnění PŠD ve škole v zahraničí a zároveň u poskytovatele vzdělávání v zahraničí 
Žák plní PŠD ve škole v zahraničí podle příslušného zahraničního kurikula. Zároveň je žákem poskytovatele vzdělávání v zahraničí. Jedná se o školy, které mají s MŠMT uzavřenu smlouvu o poskytování vzdělávání občanům ČR v období plnění povinné školní docházky v souladu s § 18c vyhlášky. Jejich vzdělávací program je v souladu s RVP ZV, poskytují vzdělávání ve vzdělávacím obsahu podle § 18 odst. 1 vyhlášky (tedy v obsahu, ze kterého se konají zkoušky při plnění PŠD v zahraničí). 

Poskytovatel vzdělávání v zahraničí vydává žákovi každé pololetí osvědčení s hodnocením v souladu s pravidly uvedenými ve vyhlášce. Vzor osvědčení je uveden v Příloze č. 2 a na https://www.msmt.cz/vzdelavani/zakladni-vzdelavani/informace-k-vyplnovani-osvedceni-vydavaneho-poskytovateli. 

Seznam poskytovatelů je uveden na https://www.msmt.cz/vzdelavani/zakladni-vzdelavani/seznam-poskytovatelu-vzdelavani-v-zahranici. Jiné české školy v zahraničí nejsou oprávněny vydávat osvědčení. 
Osvědčení se tiskne na bílý papír formátu A4, a to oboustranně. Může být využit také papír s šedým podtiskem s motivem malého státního znaku a lipových listů na každé straně tiskopisu. 

Postup kmenové školy je stejný, jako v případě plnění PŠD ve škole v zahraničí s těmito rozdíly: 
· žák nekoná zkoušky, 
· KŠ žákovi vydá vysvědčení, na kterém uvede pouze předměty a příslušné hodnocení, které je uvedeno na osvědčení, názvy předmětů ani hodnocení KŠ neupravuje. 

Plnění PŠD v zahraniční škole na území ČR 
Žák plní PŠD v zahraniční škole uskutečňující na území ČR vzdělávání podle zahraničního vzdělávacího programu, zřízené na území ČR cizím státem, právnickou osobou se sídlem mimo území ČR nebo cizím státním občanem, která není zapsána v rejstříku škol a školských zařízení (viz § 38 odst. 1 písmeno c) ŠZ). 

Seznam zahraničních škol na území ČR s platným povolením plnění povinné školní docházky je uveden na https://www.msmt.cz/vzdelavani/zakladni-vzdelavani/seznam-zahranicnich-skol-s-vydanym-povolenim. 8 

Postup kmenové školy je stejný, jako v případě plnění PŠD ve škole v zahraničí s tímto rozdílem: 
· žák vždy koná zkoušky, nejméně za pololetí, nejdéle za 2 školní roky, pokud má české státní občanství (pokud se jedná o cizince, konání zkoušek je povinné jen v případě, že má cizinec v ČR trvalý pobyt). 

Plnění PŠD v Evropské škole 
· Žák plní PŠD v Evropské škole, která je určena pro vzdělávání dětí pracovníků institucí EU a také dětí pracovníků ze stálých reprezentací a dalších zastoupení. Podrobnější informace o Evropských školách jsou uvedeny na https://www.msmt.cz/vzdelavani/zakladni-vzdelavani/evropske-skoly. 
Postup kmenové školy je stejný, jako v případě plnění PŠD ve škole v zahraničí s těmito rozdíly: 
· žák nekoná zkoušky, 
· KŠ žákovi nevydává vysvědčení. 

Plnění PŠD formou individuální výuky v zahraničí 
Žák plní PŠD formou individuální výuky, pokud nemůže v zahraničí plnit PŠD v zahraniční škole. Individuální výuka v zahraničí podle § 38 ŠZ není individuálním vzděláváním podle § 41 ŠZ. 

Postup KŠ je stejný, jako v případě plnění PŠD ve škole v zahraničí s těmito rozdíly: 
· pokud žák koná zkoušky, pak je koná ze všech povinných předmětů v příslušných ročnících školního vzdělávacího programu KŠ, s výjimkou předmětů volitelných, 
· pokud žák zkoušky nekoná, doloží zákonný zástupce žáka řediteli KŠ plnění PŠD žáka předložením čestného prohlášení zákonného zástupce o vzdělávání žáka v době pobytu v zahraničí. 

Plnění PŠD v dalších specifických případech 

Zahraniční škola mimo území ČR se smlouvou s ČR (Gymnázium Pirna) 
Žák plní PŠD v Gymnáziu Friedricha Schillera v Pirně (Friedrich-Schiller-Gymnasium Pirna). Ve vzdělávacím programu gymnázia je na základě mezistátní dohody zařazen vzdělávací obsah podle § 18 odst. 1 vyhlášky (tedy v obsahu, ze kterého se konají zkoušky při plnění PŠD v zahraničí) a žák je z tohoto obsahu v této škole hodnocen. 

Postup kmenové školy je stejný, jako v případě plnění PŠD ve škole v zahraničí s těmito rozdíly: 
· žák nekoná zkoušky, 
· KŠ žákovi vydá vysvědčení, na kterém uvede pouze předměty a příslušné hodnocení, které je uvedeno na vysvědčení zahraniční školy, názvy předmětů ani hodnocení KŠ neupravuje. 

Zahraniční škola na území ČR se smlouvou s ČR (Francouzské lyceum v Praze) 
Žák plní PŠD ve Francouzském lyceu v Praze – Lycée Français de Prague (LFP). Ve vzdělávacím programu lycea je na základě mezistátní dohody zařazen vzdělávací obsah podle § 18 odst. 1 vyhlášky (tedy v obsahu, ze kterého se konají zkoušky při plnění PŠD v zahraničí) a žák je z tohoto obsahu v této škole hodnocen. 

Postup KŠ je stejný, jako v případě plnění PŠD ve škole v zahraničí s těmito rozdíly: 
· žák nekoná zkoušky, 
· KŠ žákovi vydá vysvědčení, na kterém uvede pouze předměty a příslušné hodnocení, které je v souladu s vysvědčením zahraniční školy. Hodnocení zahraniční školy převádí KŠ na hodnocení dle § 15 odst. 3 vyhlášky podle této převodní tabulky: 
1.	 
LFP – 1. stupeň 	Kmenová škola 	LFP – 2. stupeň 	Kmenová škola 
A 	1 – výborný 	20,00 – 17,00 	1 – výborný 
B 	2 – chvalitebný 	16,99 – 13,00 	2 – chvalitebný 
C 	3 – dobrý 	12,99 – 8,50 	3 – dobrý 
D 	4 – dostatečný 	8,49 – 4,50 	4 – dostatečný 
E 	5 – nedostatečný 	4,49 – 0,00 	5 – nedostatečný 

8. Pokračování v plnění PŠD v kmenové škole

Zápis do KŠ		Plnění PŠD v KŠ		Plnění PŠD v zahraničí		Pokračování v plnění PŠD v KŠ		Ukončení PŠD v KŠ

		zařazení žáka, který plnil PŠD v zahraničí, do ročníku
		
pokračování v plnění PŠD v KŠ		přijetí žáka, který byl registrován na MŠMT
		
		přijetí žáka, který nebyl žákem KŠ a nebyl registrován na MŠMT

Zařazení žáka, který plnil PŠD v zahraničí, do ročníku 
Žák byl po dobu plnění PŠD v zahraničí žákem KŠ. Postup KŠ se liší podle toho, zda žák konal nebo nekonal zkoušky: 
· pokud žák konal průběžně zkoušky dle vyhlášky, je zařazen do ročníku, resp. třídy dle výsledku zkoušek, 
· pokud žák nekonal zkoušky, ředitel KŠ zařadí žáka do příslušného ročníku, resp. třídy po zjištění úrovně jeho dosavadního vzdělání, zhodnocení jeho vzdělávacích potřeb a s přihlédnutím k jeho věku – zařazení do třídy a ročníku se může změnit oproti tomu, kde byl dosud žák evidován dle věku; není možné vyžadovat zkoušky dle vyhlášky, 
· upozorňujeme, že při zařazení žáka do nižšího ročníku, než odpovídá věku žáka, je vždy nutno pečlivě zvážit nejlepší zájem žáka, a to jak v aktuálním ročníku, tak v následujících letech ve vyšších ročnících, v mnoha případech může být vhodnější zařadit žáka podle věku a při vzdělávaní uplatnit dočasně individuální přístup, 
· v případě zařazení žáka do jiného ročníku, než odpovídá jeho věku, doporučujeme rozdíl nejvýše o 1 ročník, 
· v matrice bude žák veden po návratu jako běžný žák, 
· počet let splněné povinné školní docházky se počítá dle věku žáka, tzn. nebere se ohled na to, kolik let se žák vzdělával v zahraničí, zda mu tam byl udělen odklad apod.; žák může získat základní vzdělání, pokud úspěšně ukončí 9. ročník ZŠ. 

Přijetí žáka, který byl registrován na MŠMT 
Žák nebyl po dobu plnění PŠD v zahraničí žákem KŠ, ale byl registrován na MŠMT. 

Postup KŠ při podání žádosti o přijetí je obdobný jako pro přijetí v době zápisů, pouze se nejedná o přijetí do 1. ročníku, ale k základnímu vzdělávání: 
· ředitel KŠ zařadí žáka do příslušného ročníku, resp. třídy po zjištění úrovně jeho dosavadního vzdělání, zhodnocení jeho vzdělávacích potřeb a s přihlédnutím k jeho věku; není možné vyžadovat zkoušky dle vyhlášky, 
zápis do KŠ 
plnění PŠD v KŠ 
plnění PŠD v zahraničí 
pokračování v plnění PŠD v KŠ 
ukončení PŠD v KŠ 
pokračování v plnění PŠD v KŠ 
zařazení žáka, který plnil PŠD v zahraničí, do ročníku 
přijetí žáka, který byl registrován na MŠMT 
přijetí žáka, který nebyl žákem KŠ a nebyl registrován na MŠMT 10 
· pokud zákonný zástupce žáka dokládal plnění PŠD přímo MŠMT, KŠ oznámí MŠMT přijetí žáka bez kmenové školy k určitému datu a MŠMT jej vyřadí z evidence (oznámení obsahuje jméno a příjmení žáka, datum narození a datum, od kterého je žák přijat do školy, škola zašle toto oznámení datovou zprávou), 
· pokud zákonný zástupce dosud nedokládal plnění PŠD, doporučujeme, aby doložil škole, jakým způsobem byla plněna v zahraničí PŠD (např. hodnocení ze zahraniční školy za předcházející ročníky s překladem do českého jazyka), 
· je možná i varianta, že žák nebude nastupovat do školy v běžném režimu, ale pokračuje nadále ve vzdělávání v zahraničí podle § 38 ŠZ, ale chce být zapsán do KŠ v ČR, 
· ve školní matrice se v položce „Kód zahájení“ (viz číselník RAZD) uvede kód „4 – Jiné“. 

Přijetí žáka, který nebyl žákem KŠ a nebyl registrován na MŠMT 
Žák nebyl po dobu vzdělávání v zahraničí žákem KŠ a nebyl ani registrován na MŠMT. 

Postup KŠ při podání žádosti o přijetí je stejný jako v případě, že žák byl registrován na MŠMT. 

9. Ukončení PŠD v kmenové škole 

Zápis do KŠ		Plnění PŠD v KŠ		Plnění PŠD v zahraničí		Pokračování v plnění PŠD v KŠ		Ukončení PŠD v KŠ

Škola se pro určení počtu let PŠD řídí obecnými pravidly pro zahájení a ukončení PŠD v ČR stanovenými v § 36 ŠZ. Odlišnosti školní docházky ve vzdělávacích systémech zahraničních škol se tak nezohledňují (např. její dřívější nebo pozdější zahájení, odlišná délka trvání). 

Pokud je žák po návratu ze zahraničí zařazen o ročník níže, než odpovídá jeho věku, splní PŠD v nižším než 9. ročníku. Pro získání základního vzdělání je třeba, aby zákonní zástupci žáka požádali ředitele KŠ o povolení v pokračování základního vzdělávání (viz § 55 odst. 1 ŠZ). 

Žák může ukončit devátý rok PŠD ve škole zahraničí. V případě, že žák koná zkoušky, vydá mu škola vysvědčení s údajem o splnění devíti let PŠD. Pokud zkoušku vykoná úspěšně, bude na vysvědčení uvedena také doložka o získání stupně základního vzdělání. 

Příloha č. 1 – Doporučený vzor oznámení o zahájení plnění povinné školní docházky v zahraničí 

Oznámení o plnění povinné školní docházky v zahraničí 

Zákonný zástupce žáka/žákyně 

Jméno a příjmení: ....................................................................................................................................................... 

Adresa trvalého pobytu: ............................................................................................................................................ 

Kontaktní telefon: ...................................................................................................................................................... 

E-mail: ........................................................................................................................................................................ 

ID datové schránky (je-li zřízena): ............................................................................................................................

Oznamuji tímto 

škole ........................................................................................................................................................................ , 

že od .......................................................................................................................................................................... 

bude ................................................................................................................. (jméno a příjmení žáka/žákyně) 

narozený/á ................................................................................................................................................................ 

trvalý pobyt ............................................................................................................................................................... 
plnit povinnou školní docházku v zahraničí dle § 38 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „školský zákon“). 

Předpokládaná doba pobytu v zahraničí: ................................................................................................................... 

Adresa pobytu v zahraničí: ......................................................................................................................................... 

Název a adresa školy v zahraničí (nepovinný údaj): ..................................................................................................

A) Požaduji, aby bylo mé dítě nadále vedeno ve výše uvedené škole jako žák vzdělávaný v zahraničí dle § 38 školského zákona, 
B) Požaduji, aby nebylo mé dítě nadále vedeno ve výše uvedené škole a jsem si vědom povinností a důsledků z toho vyplývajících (povinnosti dokládat plnění povinné školní docházky Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy; nemožnost konat zkoušky a získávat základní vzdělání). 
(zákonný zástupce vybere jednu z možností) 

Jsem si vědom(a) toho, že uvedení nepravdivých informací o vzdělávání v zahraničí může mít odpovídající důsledky, pokud dojde k porušení povinnosti řádně pečovat o povinnou školní docházku žáka/žákyně. 

V ………………………………………………. dne……………………… 

…………………………………………. 
podpis zákonného zástupce dítěte

Příloha č. 2 - Vzor osvědčení ze smluvní školy v zahraničí

INFORMACE PRO ZÁKLADNÍ ŠKOLY - NOVÁ PRAVIDLA PRO ZAŘAZOVÁNÍ A EVIDENCI ŽÁKŮ VE ŠKOLNÍ MATRICE PLNÍCÍCH POVINNOU ŠKOLNÍ DOCHÁZKU V ZAHRANIČÍ NEBO FORMOU INDIVIDUÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ OD 1. ZÁŘÍ 2023

Od 1.9.2023 dochází v souvislosti s novelizací vyhlášky č. 48/2005 Sb. ke změně v evidenci žáků vzdělávaných v zahraničí (dle § 38 školského zákona) a žáků vzdělávaných individuálně (dle § 41 školského zákona). Úpravou dochází ke sjednocení způsobu vykazování těchto žáků.
Od 1.9.2023 dochází v souvislosti s novelizací vyhlášky č. 48/2005 Sb. ke změně v evidenci žáků vzdělávaných v zahraničí (dle § 38 školského zákona) a žáků vzdělávaných individuálně (dle § 41 školského zákona). Úpravou dochází ke sjednocení způsobu vykazování těchto žáků. Doposud byli tito žáci vedeni v některých případech v konkrétní třídě, v některých případech byli vedeni jako nezařazeni do ročníku.
Úprava se týká povinnosti evidovat tyto žáky v konkrétní třídě a ročníku. Každý žák vzdělávaný dle § 38 nebo § 41 bude od 1.9.2023 evidován v konkrétní třídě podle výsledků zkoušek nebo podle věku.
Třídy, které jsou tvořené pouze žáky vzdělávanými dle § 41 nebo podle § 38 školského zákona, se nebudou od 1.1.2024 započítávat do počtu tříd rozhodných pro stanovení PHmax.

Přehled možností plnění povinné školní docházky podle § 38 školského zákona

MŠMT nabízí k využití školám a rodičům žáků přehled možností plnění povinné školní docházky podle § 38 školského zákona.

Přílohy
Schéma v textové podobě Možnosti plnění povinné školní docházky podle § 38 školského zákona
Schéma v grafické podobě


END HESLO
//////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////
START HESLO
U02B02H337 — Povinná školní docházka – plnění v zahraniční škole na území ČR

Text hesla

END HESLO
//////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////
START HESLO
U02B02H339 — Povinná školní docházka – splnění

Povinná školní docházka - splnění

§ 43 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

Žák splní povinnou školní docházku uplynutím období školního vyučování ve školním roce, v němž dokončí poslední rok povinné školní docházky

Informace k vyplňování vysvědčení na základních školách Čj. MSMT-1094/2025-1 
 
2.14 Žák(yně) splnil(a) …… let/rok …… povinné školní docházky. 
Údaj se uvádí základní číslovkou a vypíše se slovem. Nehodící se výraz se neškrtá. 
Například: 
Žák(yně) splnil(a) „jeden“ let/rok …… povinné školní docházky. 
Žák(yně) splnil(a) „tři“ let/rok „y“ povinné školní docházky. 
Žák(yně) splnil(a) „sedm“ let/rok …… povinné školní docházky. 
Pokud žák splnil devět let povinné školní docházky a nezískal základní vzdělání a pokračuje v základním vzdělávání (podle § 52 odst. 6 a § 55 odst. 1 školského zákona), chodí do základní školy desátým (nebo dalším) rokem. Jedná se o případ, kdy žák v průběhu povinné školní docházky opakoval některý ročník nebo 9. ročník nedokončil úspěšně. Do rubriky „Žák(yně) splnil(a) …… let/rok …… povinné školní docházky“ se však v těchto případech vždy uvádí, že žák splnil „devět“ let povinné školní docházky. Údaj v této rubrice se týká pouze povinné školní docházky, nikoliv celkové délky školní docházky konkrétního žáka. Informace o získání stupně základního vzdělání se uvádějí do samostatného tiskopisu vysvědčení určeného k vyplnění v 9. ročníku při dosažení stupně základního vzdělání (viz část 2.16.). 
Shodně se postupuje také v případě, kdy základní vzdělávání žáka uvedeného v § 16 odst. 7 je prodlouženo na 10 let podle § 46 odst. 3 školského zákona, nebo v případě, kdy žák uvedený v § 16 odst. 7 pokračuje v základním vzdělávání podle § 55 odst. 2. školského zákona. 
Pokud škola používá tiskopis vysvědčení list A – slovní hodnocení, který je určen pouze pro jedno pololetí, pak se rubrika „Žák(yně) splnil(a) …… let/rok …… povinné školní docházky“ na konci 1. pololetí proškrtne. 

END HESLO
//////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////
START HESLO
U02B02H340 — Povinná školní docházka a obec

Povinná školní docházka a obec

§ 36 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

(8) Obecní úřad obce, na jejímž území je školský obvod základní školy, poskytuje této škole s dostatečným předstihem před termínem zápisu k povinné školní docházce seznam dětí, pro které je tato škola spádová a jichž se týká povinnost podle odstavce 4. Seznam obsahuje vždy jméno, popřípadě jména, a příjmení, datum narození a adresu místa trvalého pobytu dítěte, v případě cizince místo pobytu dítěte. 

§ 177
(1) Územní samosprávu ve školství vykonávají
a) obec,
b) kraj.
(2) Při zajišťování vzdělávání a školských služeb, zejména při zřizování a zrušování škol a školských zařízení, dbá obec a kraj zejména o
a) soulad rozvoje vzdělávání a školských služeb se zájmy občanů obce a kraje, s potřebami trhu práce, s demografickým vývojem a rozvojem svého území,
b) dostupnost vzdělávání a školských služeb podle místních podmínek.

§ 178 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

Školské obvody
(1) Obec je povinna zajistit podmínky pro plnění povinné školní docházky dětí s místem trvalého pobytu, v případě cizinců s místem pobytu, na jejím území a dětí umístěných na jejím území ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy, které se v souladu se zvláštním právním předpisem47) nevzdělávají ve školách zřízených při těchto školských zařízeních. Obec
a) zřizuje a zrušuje základní školu, nebo
b) zajišťuje plnění povinné školní docházky v základní škole zřizované jinou obcí nebo svazkem obcí.
(2) Obec je povinna zajistit podmínky pro předškolní vzdělávání dětí přednostně přijímaných podle § 34 odst. 3. Obec
a) zřizuje a zrušuje mateřskou školu, nebo
b) zajišťuje předškolní vzdělávání v mateřské škole zřizované jinou obcí nebo svazkem obcí.
(3) Na území obce, části území obce nebo na území více obcí se vymezují školské obvody spádové mateřské nebo základní školy, a to zvlášť pro mateřskou školu, pro první stupeň základní školy a pro druhý stupeň základní školy tak, že
a) je-li v obci jedna mateřská nebo základní škola zřízená obcí, tvoří školský obvod celé území obce,
b) je-li v obci více mateřských nebo základních škol zřizovaných obcí, vymezí obec školské obvody,
c) v případě mateřské nebo základní školy zřízené svazkem obcí vymezí každá z dotčených obcí příslušnou část školského obvodu,
d) je-li veřejnoprávní smlouvou uzavíranou mezi obcemi vytvořen společný školský obvod mateřské nebo základní školy zřizované některou z těchto obcí, vymezí každá z dotčených obcí příslušnou část společného školského obvodu; veřejnoprávní smlouvu schvaluje zastupitelstvo obce v samostatné působnosti.
(4) Školský obvod podle odstavce 3 písm. b) až d) nebo jeho část vymezí zastupitelstvo obce v samostatné působnosti opatřením obecné povahy. Toto opatření obecné povahy se vydává bez řízení o návrhu opatření obecné povahy. Opatření obecné povahy obec oznámí vyvěšením na své úřední desce a zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup na dobu nejméně 15 dnů. Opatření obecné povahy nabývá účinnosti zápisem školského obvodu do základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí podle § 179 odst. 1.
(5) Školský obvod, jeho část nebo více školských obvodů musí pokrýt území obce beze zbytku.
(6) Pokud území obce nebo jeho část nespadá pod školský obvod ani společný školský obvod a je ohroženo plnění povinné školní docházky dítěte podle odstavce 1 nebo povinné předškolní vzdělávání dítěte podle odstavce 2, krajský úřad opatřením obecné povahy pro toto území vytvoří nebo na ně rozšíří školský obvod nebo společný školský obvod mateřské nebo základní školy zřizované touto nebo jinou obcí nebo svazkem obcí, a to s platností nejdéle na 24 měsíců. Námitky proti návrhu opatření obecné povahy podle věty první může podat obec, pro jejíž území nebo jeho část je vytvořen nebo na ně rozšířen školský obvod nebo společný školský obvod mateřské nebo základní školy, a dále obec, která zřizuje danou mateřskou nebo základní školu nebo je členem svazku obcí, který zřizuje danou mateřskou nebo základní školu. Opatření obecné povahy nabývá účinnosti zápisem školského obvodu do základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí podle § 179 odst. 1. Bude-li některým ze způsobů podle odstavce 3 vymezen školský obvod pro území obce nebo jeho část, pozbývá opatření obecné povahy v odpovídajícím rozsahu účinnosti.
(7) Školský obvod se nestanoví škole zřízené v souladu s § 16 odst. 9, škole při zdravotnickém zařízení a školám zřizovaným jinými zřizovateli než obcí nebo svazkem obcí. Spádovou mateřskou školou nemůže být lesní mateřská škola podle § 34 odst. 9.
(8) V rámci dopravní obslužnosti48) území kraje je kraj povinen zajistit dopravu do spádové mateřské nebo základní školy a ze spádové mateřské nebo základní školy, pokud vzdálenost spádové mateřské nebo základní školy od místa trvalého pobytu dítěte nebo žáka přesáhne 4 km. 
(9) Obec nebo svazek obcí dále zřizuje a zrušuje
a) mateřské a základní školy s vyučovacím jazykem národnostní menšiny za podmínek stanovených v § 14 a
b) zařízení školního stravování sloužící dětem a žákům škol, které zřizuje.
(10) Obec nebo svazek obcí může dále zřizovat a zrušovat
a) základní umělecké školy,
b) školská zařízení pro zájmové vzdělávání,
c) školská účelová zařízení a
d) školy nebo školská zařízení, které jinak zřizuje kraj nebo ministerstvo, pokud má potřebné finanční, materiální a personální zabezpečení jejich činnosti orgánu, který vede rejstřík škol a školských zařízení.

§ 179 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

Zápis školského obvodu do základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí
(1) Školské obvody jsou účelovými územními prvky vedenými v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí; vznikají zápisem do tohoto registru.
(2) Editorem údajů o školském obvodu v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí je
a) obec, která školu zřizuje, je-li školský obvod vytvořen podle § 178 odst. 3 písm. a) nebo vymezen podle § 178 odst. 3 písm. b) a d),
b) obec pověřená svazkem obcí, je-li školský obvod vymezen podle § 178 odst. 3 písm. c),
c) kraj, který vytváří nebo rozšiřuje školský obvod nebo společný školský obvod podle § 178 odst. 6.
(3) Je-li vymezen školský obvod spádové mateřské nebo základní školy podle § 178 odst. 3 písm. c) nebo d), musí se zápisem školského obvodu do základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí před zápisem souhlasit také všechny obce, pro jejichž území je školský obvod vymezen a které nejsou editorem údajů podle odstavce 2.
(4) Vymazat školský obvod vymezený podle § 178 odst. 3 nebo 6 nebo jeho část může ze základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí pouze editor údajů. Výmazem ze základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí školský obvod nebo jeho část zaniká.
(5) O školském obvodu se v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí vedou
a) identifikační údaje, kterými jsou kód a název školského obvodu; tyto údaje se školskému obvodu přiřadí automatizovaně při jeho zápisu do základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí,
b) lokalizační údaje, kterými jsou hranice školského obvodu a definiční bod na území školského obvodu, 
c) údaje o vazbách na ostatní územní prvky a
d) další údaje, kterými jsou název a identifikační číslo právnické osoby vykonávající činnost školy, které se školský obvod vymezuje, kód adresního místa sídla školy a údaj o tom, jaké ročníky jsou v základní škole na prvním a druhém stupni zřizovány.
(6) Údaje vedené o školském obvodu v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí jsou referenční.
(7) Základní registr územní identifikace, adres a nemovitostí zprostředkovává z rejstříku škol a školských zařízení údaje o škole, které je školský obvod vymezen, o právnické osobě vykonávající činnost školy a o jejím zřizovateli.
Výklad
Stanovují se spádové obvody mateřských škol a základních škol pro plnění povinné školní docházky prostřednictvím elektronického zápisu v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN). Toto opatření významně sníží administrativu na straně obcí (nebudou již vydávat standardní obecně závaznou vyhlášku, úpravy/změny ve spádových obvodech by se rovněž činily změnou v zápisu apod.). Zároveň toto opatření bude znamenat zásadní podporu pro řízení vzdělávací soustavy v kontextu snižování nerovností ve vzdělávání, neboť bude možné jednoduše sledovat vymezení spádových obvodů v příslušných územích, aniž by bylo třeba ručně vyhledávat obecně závazné vyhlášky a případně jejich aktualizace. 

§ 179a zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

(1) Každá obcí zřizovaná právnická osoba vykonávající činnost mateřské, základní nebo střední školy, případně více těchto škol, musí mít k 30. září alespoň jednou v posledních 3 letech nejméně 180 dětí nebo žáků.
(2) Odstavec 1 se nepoužije, je-li obcí zřizována pouze jedna právnická osoba vykonávající činnost mateřské, základní nebo střední školy, případně více těchto škol. Rovněž se nepoužije na mateřské, základní nebo střední školy zřízené podle § 16 odst. 9, na základní školy speciální a na mateřské, základní nebo střední školy s vyučovacím jazykem národnostní menšiny.
(3) V případě hlavního města Prahy se pro účely odstavců 1 a 2 za právnickou osobu zřizovanou obcí považuje právnická osoba zřizovaná městskou částí.

Metodika MŠMT "Svazkové školy" a "Školská právnická osoba" 2024
 
3. Zajištění podmínek pro plnění povinné školní docházky
Školský zákon v § 178 stanoví každé obci (bez ohledu na její velikost či počet obyvatel) povinnost zajistit podmínky pro plnění povinné školní docházky dvou skupin dětí, a to:
a) dětí s místem trvalého pobytu (v případě cizince místa pobytu) v příslušném školském obvodu a
b) dětí umístěných ve školských zařízeních pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy, se sídlem v příslušném školském obvodu, které se nevzdělávají ve školách zřízených při těchto školských zařízeních – v praxi se jedná především o děti umístěné v dětských domovech, popřípadě také děti umístěné v dětských domovech se školou.

3.1 Způsoby zajištění podmínek pro plnění povinné školní docházky
Tuto svou povinnost může obec splnit především zřízením základní školy, a to takové základní školy, ve které budou mít výše uvedené děti skutečně vytvořeny podmínky pro plnění povinné školní docházky (bude zajištěna dostupnost vzdělávání podle místních podmínek, to znamená, že daná škola bude „kapacitně“ dostačovat apod.).

Zákon tedy umožňuje, aby obec zajistila podmínky pro plnění povinné školní docházky také formou
1.. uzavření dohody o společném školském obvodu základní školy zřizované jinou obcí nebo
2.. členství obce ve svazku obcí, který zřizuje základní školu, a plnění z toho vyplývajících povinností.

3.2 Školský obvod a spádová škola
Každé základní škole zřizované obcí nebo svazkem obcí musí být přiřazeno určité území (školský obvod), pro něž se tato základní škola stane školou spádovou.
Podstatné je, že žáci mající místo trvalého pobytu na daném území (v daném školském obvodu) mají vždy právo na přednostní přijetí do této základní školy, a to až do naplnění nejvyššího povoleného počtu žáků (ředitel dané základní školy zřízené obcí nebo svazkem obcí je povinen přednostně přijmout k základnímu vzdělávání žáky s místem trvalého pobytu v příslušném školském obvodu a žáky umístěné v tomto obvodu ve školském zařízení pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy nebo preventivně výchovné péče, a to do výše povoleného počtu žáků uvedené ve školském rejstříku. Až poté, co kladně vyřídí žádosti o přijetí všech těchto dětí, může případně přijímat k základnímu vzdělávání i jiné děti, které nemají místo trvalého pobytu ve školském obvodu dané základní školy).
Výjimkou jsou pouze základní školy zřízené podle § 16 odst. 9 školského zákona, pro něž se školské obvody
nestanoví.
Školský obvod spádové školy může být tvořen částí území obce, územím obce nebo může zahrnout také území více obcí.
Školský zákon stanoví v zásadě tři způsoby, kterými se vymezují školské obvody spádové školy.
1.. Školským obvodem pro jedinou základní školu zřízenou obcí je přímo ze školského zákona celé území dané obce. Tento způsob se tedy použije v případě, kdy daná obec zřizuje na svém území pouze jednu základní školu, a to bez ohledu na to, zda je na území obce zřízena i základní škola jiného
zřizovatele. V tomto případě tedy nemusí obec žádným způsobem školský obvod dané základní školy
vymezovat.
2.. V případě, že je v obci více základních škol zřizovaných obcí, ukládá se obci povinnost stanovit jejich školské obvody obecně závaznou vyhláškou, a to tak, že školské obvody stanovené v obecně závazné vyhlášce musí v souhrnu pokrýt celé území obce. V tomto případě je tedy obec vždy povinna vydat obecně závaznou vyhlášku, ve které vymezí školské obvody jednotlivých jí zřizovaných základních škol.
3.. Poslední situace nastává, pokud se školský obvod vymezuje na území více obcí, a to ze dvou důvodů, buď z důvodu
a) uzavření dohody o vytvoření společného školského obvodu, nebo
b) v případě základní školy zřizované svazkem obcí.

3.3 Společný školský obvod základní školy
Společný školský obvod základní školy lze vytvořit dohodou obcí, z nichž jedna je zřizovatelem této základní školy. Tato smlouva je uzavírána na základě § 46 obecního zřízení. Z právního pohledu se v případě této smlouvy jedná o veřejnoprávní smlouvu koordinační podle § 160 správního řádu. V návaznosti na uzavřenou dohodu o společném školském obvodu vzniká školským zákonem každé obci, která je smluvní stranou této dohody, povinnost stanovit příslušnou část společného školského obvodu obecně závaznou vyhláškou. Tuto povinnost má tudíž i obec, která je zřizovatelem školy, i když se jedná o jedinou jí zřizovanou základní školu na území obce.
K vytvoření společného školského obvodu je tedy nezbytné jak uzavřít dohodu o vytvoření společného školského obvodu spádové školy, tak vydat obecně závaznou vyhlášku, která vymezí příslušnou část tohoto školského obvodu. Pokud není v konkrétním případě jedna z těchto právních skutečností splněna, daná část společného školského obvodu z právního hlediska nevznikne.
Podstatné je, že v případě vytvoření společného školského obvodu na základě dohody obcí vznikne i dětem s místem trvalého pobytu na území „nezřizovatelské“ obce právo na přednostní přijetí k plnění povinné školní docházky v této základní škole, a to až do výše její „kapacity“ uvedené v rejstříku škol a školských zařízení. Tyto děti tak mají z právního i faktického hlediska stejné postavení jako děti s místem trvalého pobytu v obci, která je zřizovatelem této základní školy.
S vytvořením společného školského obvodu souvisí úhrada výdajů za žáky, kteří se vzdělávají v příslušné základní škole. V souladu s § 180 odst. 1 školského zákona zabezpečují dotčené obce, které jsou smluvními stranami dohody, výdaje školských zařízení sloužících základní škole ve společném školském obvodu (tedy například zařízení školního stravování či školní družiny), a to poměrně podle počtu žáků s místem trvalého pobytu v jednotlivých obcích, nedojde-li mezi obcemi k jiné dohodě. Školský zákon tedy stanoví pravidlo, které se použije podpůrně, a zároveň umožňuje dohodnout odlišná pravidla pro vzájemnou úhradu výdajů, a to nejenom školských zařízení sloužících základní škole, ale také výdajů samotné základní školy. Z použité formulace vyplývá, že se v tomto případě jedná o veškeré výdaje školských zařízení sloužících dané základní škole s výjimkou výdajů hrazených ze státního rozpočtu či z jiných zdrojů, čili nejen o výdaje neinvestiční. I v tomto směru však může případná dohoda obcí zabezpečování výdajů upravit jinak.
Pokud jde o charakter plnění podle § 180 odst. 1 školského zákona nebo dohodnutého v uzavřené smlouvě, lze říci, že se jedná o finanční závazky založené veřejnoprávní smlouvou. Ve vztahu k otázce způsobu úhrady nákladů obsahuje podobnou úpravu § 63 odst. 2 písm. d) obecního zřízení, který ukládá obcím ve veřejnoprávní smlouvě, jejímž předmětem je výkon přenesené působnosti, upravit způsob úhrady nákladů spojených s výkonem přenesené působnosti.
Nejen tedy ke smlouvě o společném školském obvodu, ale i k jiným případům veřejnoprávních smluv, s nimiž zákon určitým způsobem spojuje finanční plnění mezi obcemi, se v souvislosti se změnou právní úpravy dotací v zákoně č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, objevila otázka případného použití těchto ustanovení na obdobná plnění.
Právním titulem úhrady podle § 180 odst. 1 části věty za středníkem školského zákona je veřejnoprávní smlouva o společném školském obvodu, pokud úhradu upravuje. Neupravuje-li ji, je právním titulem přímo školský zákon.
Úhrada podle § 180 odst. 1 školského zákona nemá být z materiálního hlediska účelově určeným a vyúčtovatelným plněním. Přispívá se jí totiž do rozpočtu zřizující obce na výdaje, které již mohly být
uhrazeny.
Pokud jde o zákon č. 250/2000 Sb., nevyžaduje, aby plnění podle § 180 odst. 1 školského zákona mělo právě formu dotace. Z neuzavřeného výčtu výdajů obce v § 9 odst. 1 zákona č. 250/2000 Sb. bude možné využít písmeno a) nebo d), v závislosti na míře konkrétnosti smlouvy o společném školském obvodu, pokud jde o úhradu výdajů.
Definice dotace v § 10a odst. 1 písm. b) zákona č. 250/2000 Sb. zahrnuje poskytnutí peněžních prostředků „na stanovený účel“. Ačkoliv účel je naznačen v § 180 odst. 1 školského zákona, popřípadě může vyplývat ze smlouvy o společném školském obvodu, nestává se tím předmětné plnění automaticky dotací. Ustanovení § 10a odst. 1 písm. b) zákona č. 250/2000 Sb. definuje dotaci, nestanoví však, že jakékoli plnění splňující znaky účelovosti, musí být poskytováno formou dotace (Navíc v § 180 odst. 1 školského zákona nejde o stanovení povinnosti obce poskytnout prostředky k využití právě na nějaký účel, ale fakticky nést tíži určité části výdajů druhé obce; neřeší se již, jaký bude osud prostředků u oprávněné obce, ustanovení § 180 odst. 1 se v tomto konzumuje poskytnutím prostředků – tím obec splní svoji povinnost).

END HESLO
//////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////
START HESLO
U02B02H341 — Povinná školní docházka a střídavá výchova rodičů

Povinná školní docházka a střídavá výchova rodičů

§ 49 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

(4) Žák se může vzdělávat ve dvou základních školách, jestliže rozhodnutím soudu byla upravena péče o žáka tak, že o něj pečují oba rodiče. Žákovi vydává vysvědčení základní škola, v které zahájil vzdělávání dříve, pokud k tomu nebyla dohodou rodičů nebo rozhodnutím soudu určena druhá škola. Při hodnocení výsledků vzdělávání žáka za pololetí školního roku zohlední škola, která bude vydávat vysvědčení, hodnocení výsledků vzdělávání žáka druhou školou. Ředitelé škol, v nichž se žák vzdělává, mezi sebou dohodnou pravidla spolupráce škol při vzdělávání žáka. Rozhoduje-li ředitel ve věcech uvedených v § 165 odst. 2, vyžádá si před rozhodnutím vyjádření ředitele druhé školy. Rozhodování ve věcech podle § 41, přísluší pouze řediteli základní školy, která vydává žákovi vysvědčení.

END HESLO
//////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////
START HESLO
U02B02H376 — Přechod žáků neúplných ZŠ do úplných ZŠ

Přechod žáků neúplných ZŠ do úplných ZŠ

Časté otázky k plnění povinné školní docházky a základnímu vzdělávání, MŠMT 2. 10. 2012  

30. Jaké jsou doporučené formy a metody spolupráce škol při zajišťování přechodu žáků neúplných základních škol do úplných základních škol ?
Přechod žáků z neúplných základních škol může být u některých z nich spojen se zvýšenou psychickou zátěží a může být příčinou přechodných problémů s výukou. Zřizovatelé škol vytvářejí podmínky a podle potřeby zajistí spolupráci základních škol s pouze prvním stupněm a základních škol s druhým stupněm, a to zejména v případě, kdy do jedné základní školy s druhým stupněm přecházejí žáci z většího počtu základních škol s pouze prvním stupněm. Školám doporučujeme spolupracovat se zřizovateli, se školským poradenským zařízením (např. pedagogicko-psychologickou poradnou), s rodiči žáků. Při překonávání adaptačních potíží žáků doporučujeme ředitelům a učitelům základních škol realizovat v jednotlivých oblastech zejména uvedené metody a formy vzájemné spolupráce:
- seznamovat se s platnými předpisy, které se vztahují k dané problematice,
- zajišťovat kompatibilitu vzdělávacích programů neúplných a spádových škol,
- zajišťovat návaznost výuky cizích jazyků,
- využívat vzájemné kontakty ředitelů a zástupců ředitelů, učitelů, žáků základních škol,
- využívat dalších forem spolupráce základních škol s pouze prvním stupněm a základních škol s druhým stupněm, 
- předávat pedagogickou dokumentaci a informace o žácích (platí i pro přechod žáka na jinou základní školu, např. při přestěhování). Předávají se pouze kopie dokumentů, které doporučujeme opatřit razítkem a podpisem ředitele předávající školy. 
Podmínky přestupu žáka z jedné základní školy do druhé jsou stanoveny v § 49 školského zákona.

END HESLO
//////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////
START HESLO
U02B02H380 — Přeřazení do vyššího ročníku – mimořádně nadaný žák

Přeřazení do vyššího ročníku – mimořádně nadaný žák

§ 17 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

Vzdělávání nadaných dětí, žáků a studentů
(3) Ředitel školy může mimořádně nadaného nezletilého žáka na žádost jeho zákonného zástupce, a mimořádně nadaného zletilého žáka nebo studenta na jeho žádost přeřadit do vyššího ročníku bez absolvování předchozího ročníku. Součástí žádosti žáka, který plní povinnou školní docházku, je vyjádření školského poradenského zařízení a registrujícího poskytovatele zdravotních služeb v oboru praktické lékařství pro děti a dorost (dále jen "registrující lékař"). Podmínkou přeřazení je vykonání zkoušek z učiva nebo části učiva ročníku, který žák nebo student nebude absolvovat. Obsah a rozsah zkoušek stanoví ředitel školy.

§ 63 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

Přijímání do vyššího ročníku vzdělávání ve střední škole
Ředitel školy může uchazeče přijmout do vyššího než prvního ročníku vzdělávání ve střední škole. V rámci přijímacího řízení může ředitel školy po posouzení dokladů uchazeče o předchozím vzdělávání stanovit jako podmínku přijetí vykonání zkoušky, a určit její obsah, termín, formu a kritéria hodnocení, a to v souladu s rámcovým vzdělávacím programem příslušného oboru vzdělání. V případě, že ředitel školy rozhodne o přijetí uchazeče, určí ročník, do něhož bude uchazeč zařazen.

§ 165 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

(2) Ředitel školy a školského zařízení rozhoduje o právech a povinnostech v oblasti státní správy v těchto případech:
a) zamítnutí žádosti o povolení individuálního vzdělávacího plánu podle § 18 a zamítnutí žádosti o přeřazení žáka nebo studenta do vyššího ročníku podle § 17 odst. 3,

§ 30 vyhlášky č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných

Přeřazení do vyššího ročníku
(1) Ředitel školy může přeřadit mimořádně nadaného žáka do vyššího ročníku bez absolvování předchozího ročníku na základě zkoušek vykonaných před komisí, kterou jmenuje ředitel školy.
(2) Komise je nejméně tříčlenná a tvoří ji vždy
a) předseda, kterým je zpravidla ředitel školy nebo jím pověřený učitel,
b) zkoušející učitel, kterým je vyučující předmětu dané vzdělávací oblasti; v prvním až pátém ročníku základního vzdělávání vyučující daného ročníku, a
c) přísedící učitel, kterým je vyučující předmětu dané vzdělávací oblasti.
(3) Termín konání zkoušky stanoví ředitel školy v dohodě se zletilým žákem nebo zákonným zástupcem žáka. Není-li možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví ředitel školy náhradní termín zkoušky.
(4) Žák může v 1 dni skládat jen 1 zkoušku.

§ 31 vyhlášky č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných

(1) Ředitel školy stanoví obsah, formu a časové rozložení zkoušky podle § 30 odst. 1 s ohledem na věk žáka. Zkouška ověřuje vědomosti a dovednosti umožňující žákovi plynulý přechod do vyššího ročníku a je zaměřena na jednotlivý předmět nebo vzdělávací oblast.
(2) Výsledek zkoušky určí komise hlasováním. V případě rovnosti hlasů rozhodne hlas předsedy.
(3) O zkoušce se pořizuje protokol, který je součástí dokumentace žáka ve školní matrice.
(4) Ředitel školy sdělí výsledek zkoušky prokazatelným způsobem zletilému žákovi nebo zákonnému zástupci žáka.
(5) Za neabsolvovaný ročník nebude žákovi vydáno vysvědčení. V následujících vysvědčeních se na zadní straně uvede, které ročníky žák neabsolvoval.

END HESLO
//////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////
START HESLO
U02B02H382 — Přestup / převedení žáka základní školy

Přestup/převedení žáka základní školy

§ 49 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

(1) O přestupu žáka základní školy do jiné základní školy rozhoduje na základě žádosti zákonného zástupce žáka ředitel školy, do které se žák hlásí. Pokud ředitel školy rozhodne, že žádosti o přestup vyhoví, informuje o této skutečnosti bez zbytečného odkladu ředitele školy, z níž žák přestupuje. Ředitel školy, z níž žák přestupuje, zašle do pěti pracovních dnů poté, co se dozvěděl o přijetí žáka na jinou školu, řediteli této školy kopii dokumentace žáka ze školní matriky.
(2) Ředitel školy může převést žáka do vzdělávacího programu základního vzdělávání pro žáky uvedené v § 16 odst. 9 nebo do vzdělávacího programu základní školy speciální na základě písemného doporučení školského poradenského zařízení pouze s předchozím písemným souhlasem zákonného zástupce žáka. Ředitel školy je povinen informovat zákonného zástupce žáka o rozdílech ve vzdělávacích programech a o organizačních změnách, které ve spojení s převodem do jiného vzdělávacího programu mohou nastat.
(3) Při přestupu nebo převedení žáka podle odstavců 1 a 2 vytvoří základní škola, do níž žák přestoupil nebo byl převeden, podmínky pro vyrovnání rozdílů ve znalostech žáka vyplývajících z odlišnosti školních vzdělávacích programů.

§ 51 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

(3) Škola, která žákovi vydala vysvědčení, převede na žádost zákonného zástupce žáka pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání slovní hodnocení do klasifikace.

§ 165 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

(2) Ředitel školy a školského zařízení rozhoduje o právech a povinnostech v oblasti státní správy v těchto případech:
e) přijetí k základnímu vzdělávání podle § 46, přestupu žáka podle § 49 odst. 1, převedení žáka do jiného vzdělávacího programu podle § 49 odst. 2 a zamítnutí žádosti o povolení pokračování v základním vzdělávání podle § 55 odst. 2.

Informace k vyplňování vysvědčení na základních školách Čj. MSMT-1094/2025-1 

6.2 Hodnocení při přestupu žáka na jinou školu 
Základní škola, kam žák během 2. pololetí přestoupil, zapíše hodnocení výsledků vzdělávání žáka vždy na nový tiskopis, a to takový, který používá. Rubriky pro 1. pololetí budou proškrtnuty. Na vysvědčení vydaném školou, ze které žák přestoupil, budou rubriky pro 2. pololetí proškrtnuty. Vysvědčení si školy předají spolu s ostatní dokumentací o žákovi. 
Pokud škola vydala žákovi na konci 1. pololetí výpis z vysvědčení a žák během 2. pololetí přestoupí na jinou školu, vydá škola, ze které žák přestupuje, žákovi vysvědčení s hodnocením za 1. pololetí. 
V případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, převede škola slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení, a to na žádost školy, do které žák přestupuje, nebo na žádost zákonného zástupce žáka (§ 51 odst. 3 školského zákona). V takovém případě není žákovi vydáno nové vysvědčení, ale převod hodnocení do druhé formy je poskytnut škole v rámci předávané dokumentace žáka. 
Pokud předchozí škola měla v ŠVP jiné názvy předmětů, jiné integrované předměty nebo jinak odlišnou skladbu učebního plánu, vychází současná škola při hodnocení z obsahu předmětů, nikoliv z jejich názvů. Na vysvědčení se uvádějí názvy předmětů současné školy, kam je žák zapsán k plnění povinné školní docházky. 
Pokud byl žák v předchozí škole zařazen do volitelného předmětu, který současná škola nevyučuje (resp. nevyučuje volitelný předmět se stejným nebo podobným vzdělávacím obsahem), nebo žák musí být např. z kapacitních důvodů zařazen do jiného volitelného předmětu (s jiným vzdělávacím obsahem), bude hodnocení volitelného předmětu stanoveno podle podkladů předchozí školy, pokud je jich k hodnocení dostatek. Doporučujeme v těchto specifických případech ředitelům/ředitelkám obou škol hodnocení žáka vzájemně konzultovat. 
Vysvědčení vydává škola, ve které je žák zapsán k plnění povinné školní docházky. Na vysvědčení se uvádí název ŠVP školy, která vysvědčení vydává. 
V případě, kdy žák přestoupí na jinou školu krátce (cca do 1 měsíce) před koncem pololetí a škola nemá dostatek vlastních podkladů pro hodnocení výsledků vzdělávání žáka, musí vycházet z podkladů předchozí školy. V takovém případě se na vysvědčení uvedou názvy a hodnocení předmětů z předchozí školy podle předaných podkladů a uvede se název ŠVP předchozí školy s poznámkou, kde bude uveden název a adresa školy, ze které žák přestoupil a datum přestupu. Pokud má škola dostatek vlastních podkladů pro hodnocení, postupuje podle předchozích odstavců. 

Časté otázky k plnění povinné školní docházky a základnímu vzdělávání, MŠMT 2. 10. 2012  

11. Je možné vyhovět požadavku rodičů žáka, aby se ředitel školy, z níž žák přestupuje, nedozvěděl adresu školy, kam žák přestupuje?
Školský zákon tuto situaci neumožňuje. Ředitel školy je povinen informovat ředitele školy, z níž žák přestupuje.

17. Žák 4. ročníku přestoupil na naši školu z jiné školy, která měla v učebním plánu počty hodin v jednotlivých ročnících rozděleny jinak, než naše škola. Žák proto na 1. stupni absolvuje celkem 117 hodin. Musíme počet hodin dorovnat a bude muset žák chodit v 5. ročníku o 1 hodinu do školy více ?
Celkové počty vyučovacích hodin v učebním plánu RVP ZV (118 na 1. stupni a 122 na 2. stupni) jsou závazné pro konkrétní školu a její ŠVP. Pokud žák přestoupí z jedné školy na druhou, může se stát, že např. na 1. stupni neabsolvuje přesně celkem 118 hodin, ale může to být více nebo méně, podle učebních plánů konkrétních škol. V tomto případě se rozdíly v počtu absolvovaných hodin u konkrétního žáka nevyrovnávají.

30. Jaké jsou doporučené formy a metody spolupráce škol při zajišťování přechodu žáků neúplných základních škol do úplných základních škol ?
Přechod žáků z neúplných základních škol může být u některých z nich spojen se zvýšenou psychickou zátěží a může být příčinou přechodných problémů s výukou. Zřizovatelé škol vytvářejí podmínky a podle potřeby zajistí spolupráci základních škol s pouze prvním stupněm a základních škol s druhým stupněm, a to zejména v případě, kdy do jedné základní školy s druhým stupněm přecházejí žáci z většího počtu základních škol s pouze prvním stupněm. Školám doporučujeme spolupracovat se zřizovateli, se školským poradenským zařízením (např. pedagogicko-psychologickou poradnou), s rodiči žáků. Při překonávání adaptačních potíží žáků doporučujeme ředitelům a učitelům základních škol realizovat v jednotlivých oblastech zejména uvedené metody a formy vzájemné spolupráce:
- seznamovat se s platnými předpisy, které se vztahují k dané problematice,
- zajišťovat kompatibilitu vzdělávacích programů neúplných a spádových škol,
- zajišťovat návaznost výuky cizích jazyků,
- využívat vzájemné kontakty ředitelů a zástupců ředitelů, učitelů, žáků základních škol,
- využívat dalších forem spolupráce základních škol s pouze prvním stupněm a základních škol s druhým stupněm, 
- předávat pedagogickou dokumentaci a informace o žácích (platí i pro přechod žáka na jinou základní školu, např. při přestěhování). Předávají se pouze kopie dokumentů, které doporučujeme opatřit razítkem a podpisem ředitele předávající školy. 
Podmínky přestupu žáka z jedné základní školy do druhé jsou stanoveny v § 49 školského zákona.

END HESLO
//////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////
START HESLO
U02B02H385 — Přestup žáka základní umělecké školy do jiné ZUŠ

Přestup žáka základní umělecké školy do jiné základní umělecké školy

Prováděcí vyhláška 71/2005 Sb. přestup žáka na jinou školu neřeší. Je možné se inspirovat školským zákonem, který v § 49 popisuje přestup žáka základní školy.

§ 49 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

(1) O přestupu žáka základní školy do jiné základní školy rozhoduje na základě žádosti zákonného zástupce žáka ředitel školy, do které se žák hlásí. Pokud ředitel školy rozhodne, že žádosti o přestup vyhoví, informuje o této skutečnosti bez zbytečného odkladu ředitele školy, z níž žák přestupuje. Ředitel školy, z níž žák přestupuje, zašle do pěti pracovních dnů poté, co se dozvěděl o přijetí žáka na jinou školu, řediteli této školy kopii dokumentace žáka ze školní matriky.
(2) Ředitel školy může převést žáka do vzdělávacího programu základního vzdělávání pro žáky uvedené v § 16 odst. 9 nebo do vzdělávacího programu základní školy speciální na základě písemného doporučení školského poradenského zařízení pouze s předchozím písemným souhlasem zákonného zástupce žáka. Ředitel školy je povinen informovat zákonného zástupce žáka o rozdílech ve vzdělávacích programech a o organizačních změnách, které ve spojení s převodem do jiného vzdělávacího programu mohou nastat.
(3) Při přestupu nebo převedení žáka podle odstavců 1 a 2 vytvoří základní škola, do níž žák přestoupil nebo byl převeden, podmínky pro vyrovnání rozdílů ve znalostech žáka vyplývajících z odlišnosti školních vzdělávacích programů.

Informace k vyplňování vysvědčení v základních uměleckých školách od školního roku 2019/2020, Č. j.: MSMT-28638/2019-1

2.13.3 Hodnocení při přestupu žáka na jinou školu nebo při změně způsobu hodnocení během školního roku 
Škola, kam byl žák během 2. pololetí přeřazen, zapíše hodnocení výsledků vzdělávání žáka vždy na nový tiskopis, a to takový, který používá. Rubriky pro 1. pololetí budou proškrtnuty. Na vysvědčení vydaném školou, ze které žák přestoupil, budou rubriky pro 2. pololetí proškrtnuty. Vysvědčení si školy předají spolu s ostatní dokumentací o žákovi. Ke změně způsobu hodnocení může v průběhu 2. pololetí dojít také z důvodů diagnostikování speciálních vzdělávacích potřeb. 

END HESLO
//////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////
START HESLO
U02B02H391 — Přijetí žáka k základnímu vzdělávání

Přijetí žáka k základnímu vzdělávání

§ 36 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

Plnění povinnosti školní docházky
(4) Zákonný zástupce je povinen přihlásit dítě k zápisu k povinné školní docházce, a to v době od 15. ledna do 15. února kalendářního roku, v němž má dítě zahájit povinnou školní docházku. Zákonný zástupce v žádosti o přijetí vedle obecných náležitostí podle správního řádu uvede 
a) mateřskou školu, ve které se dítě vzdělává nebo je individuálně vzděláváno, 
b) základní školu, v jejíž přípravné třídě nebo přípravném stupni se dítě vzdělává, 
c) zahraniční školu na území České republiky, ve které se dítě vzdělává a ve které ministerstvo povolilo plnění povinné školní docházky podle § 38a, nebo 
d) údaj, že se na dítě nevztahuje povinné předškolní vzdělávání, pokud se dítě nevzdělává v žádné škole podle písmen a) až c).

§ 36a zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

Předávání informací při zahájení povinné školní docházky
(1) Ředitel školy, který v rámci zápisu k povinné školní docházce rozhodl o přijetí dítěte do 31. března, nebo do 14 dnů od vydání rozhodnutí o přijetí dítěte, požádá ředitele školy podle § 36 odst. 4 písm. a) až c) o předání výsledků pedagogického diagnostikování. 
(2) Ředitel podle § 36 odst. 4 písm. a) až c) předá údaje řediteli školy do 30 dnů od doručení žádosti. Pokud je dítě individuálně vzděláváno podle § 34b, předá ředitel mateřské školy zápis z ověření podle § 34b odst. 3. 
Ministerstvo stanoví vyhláškou rozsah, způsob a formu předávání údajů podle odstavců 1 a 2.

§ 1f vyhlášky č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání

Předávání výsledků pedagogického diagnostikování a zápisu z ověření
(1) Ředitel mateřské školy předá v elektronické podobě výsledky pedagogického diagnostikování řediteli základní školy, který o předání výsledků požádal, a to v rozsahu údajů stanoveném v příloze č. 4 k této vyhlášce.
(2) Bylo-li dítě individuálně vzděláváno, předá v elektronické podobě ředitel mateřské školy místo výsledků podle odstavce 1 zápis z ověření individuálního vzdělávání, a to v rozsahu údajů stanoveném v příloze č. 5 k této vyhlášce.

Příloha č. 4
Výsledky pedagogického diagnostikování
 
§ 3b vyhlášky č. 48/2005 Sb. Sb., o základním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů

Předávání výsledků pedagogického diagnostikování
Ředitel základní školy, v jejíž přípravné třídě se dítě vzdělává, základní školy speciální, v jejímž přípravném stupni se dítě vzdělává, nebo zahraniční školy na území České republiky, ve které se dítě vzdělává, předá v elektronické podobě výsledky pedagogického diagnostikování řediteli základní školy, který o předání výsledků požádal, a to v rozsahu údajů stanoveném v příloze k této vyhlášce.

Výsledky pedagogického diagnostikování
 “.
§ 37 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

Odklad povinné školní docházky
(1) Požádá-li o to písemně zákonný zástupce dítěte v době zápisu dítěte k povinné školní docházce stanovené ředitelem školy podle § 46 odst. 1, odloží ředitel školy začátek povinné školní docházky o 1 školní rok, pokud zdravotní stav dítěte dlouhodobě neumožňuje jeho účast ve vyučování a tato skutečnost je doložena doporučujícím posouzením 
a) lékaře, s výjimkou lékaře se specializovanou způsobilostí v oboru praktický lékař pro děti a dorost nebo v oboru pediatrie, nebo klinického psychologa, a  
b) školského poradenského zařízení, které přihlédne k posouzení podle písmene a). 
(2) Začátek povinné školní docházky lze odložit pouze jednou. 
(3) Školské poradenské zařízení musí zároveň s doporučujícím posouzením podle odstavce 1 vydat také doporučení podpůrného opatření spočívajícího ve vzdělávání dítěte v mateřské škole nebo v přípravné třídě základní školy podle individuálního vzdělávacího plánu. Věta první neplatí pro doporučující posouzení dítěte, jemuž bylo školským poradenským zařízením doporučeno zařazení do přípravného stupně základní školy speciální.
(4) Náležitosti doporučujícího posouzení podle odstavce 1 písm. b) stanoví ministerstvo vyhláškou. 
(5) Pokud ředitel školy rozhodne o odkladu povinné školní docházky, informuje zákonného zástupce o povinnosti předškolního vzdělávání dítěte a způsobech jejího plnění.
Přechodné ustanovení:
1. U odkladu povinné školní docházky na základě žádosti zákonného zástupce dítěte podané v době zápisu dítěte k povinné školní docházce v roce 2026 se u dětí narozených nejdříve dne 1. dubna 2020 postupuje podle zákona č. 561/2004 Sb., ve znění účinném do dne 31. srpna 2025.
2. U odkladu povinné školní docházky na základě žádosti zákonného zástupce dítěte podané v době zápisu dítěte k povinné školní docházce v roce 2027 se u dětí narozených nejdříve dne 1. července 2021 postupuje podle zákona č. 561/2004 Sb., ve znění účinném do dne 31. srpna 2025.

§ 46 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů
 
Organizace základního vzdělávání
(1) Místo a dobu zápisu do prvního ročníku základního vzdělávání stanoví ředitel školy, a to v souladu s § 36 odst. 4, a oznámí to způsobem v místě obvyklým, jakož i způsobem umožňujícím dálkový přístup. O přijetí k základnímu vzdělávání rozhoduje ředitel školy za podmínek stanovených v § 36.
Výklad
Stanoví se, že ředitel školy bude nově zveřejňovat informace k zápisu do základní školy nejen způsobem v místě obvyklým, ale i způsobem umožňujícím dálkový přístup. Typicky půjde o zveřejnění na internetových stránkách školy, ale může jít o zveřejnění např. i na internetových stránkách zřizovatele.

§ 56 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem , základní obsah vzdělávání a podmínky, za nichž lze uskutečňovat vzdělávání v přípravných třídách pravidla organizace a průběhu zápisu k  povinné školní docházce a podrobnosti o organizaci a průběhu základního vzdělávání a o hodnocení výsledků vzdělávání žáků a jeho náležitostech, pravidla organizace, průběhu a ukončování vzdělávání v kursech pro získání základního vzdělání a pravidla pro zajištění dostupnosti kursů pro získání základního vzdělání v dálkové formě vzdělávání.
 
§ 165 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

(2) Ředitel školy a školského zařízení rozhoduje o právech a povinnostech v oblasti státní správy v těchto případech:
e) přijetí k základnímu vzdělávání podle § 46, přestupu žáka podle § 49 odst. 1, převedení žáka do jiného vzdělávacího programu podle § 49 odst. 2 a zamítnutí žádosti o povolen pokračování v základním vzdělávání podle § 55 odst. 2.

§ 183 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

(1) Správní řád se nevztahuje na rozhodování podle § 27 odst. 1, § 74 odst. 9 písm. c), § 80a odst. 4, § 82, § 90 odst. 12, § 102 odst. 9, § 172 odst. 9 a § 176.
(2) Rozhodnutí, kterým se vyhovuje žádosti o přijetí ke vzdělávání, s výjimkou středního vzdělávání, se oznamují zveřejněním seznamu uchazečů pod přiděleným registračním číslem s výsledkem řízení u každého uchazeče. Seznam se zveřejňuje na veřejně přístupném místě ve škole a v případě základní a vyšší odborné školy též způsobem umožňujícím dálkový přístup, a to alespoň na dobu 15 dnů a obsahuje datum zveřejnění. Zveřejněním seznamu se považují rozhodnutí, kterými se vyhovuje žádostem o přijetí ke vzdělávání, za oznámená.
(3) Krajský úřad plní úkoly nadřízeného správního orgánu ředitelů škol a školských zařízení při rozhodování o právech a povinnostech v oblasti státní správy podle tohoto zákona.
Výklad
Zpřesňuje se text, aby bylo jednoznačné, že krajský úřad je nadřízený správní orgán školy při každém správním rozhodování. Jde pouze o zakotvení stávající správní praxe. Tento závěr vyplývá mj. ze soudní judikatury (např. rozsudky Krajského soudu v Brně sp. zn. 29 A 3/2011 a 29 A 93/2014). Text se uvádí do souladu s odstavcem 5.
(4) Ministerstvo plní úkoly nadřízeného správního orgánu krajských úřadů při rozhodování o právech a povinnostech fyzických nebo právnických osob v oblasti veřejné správy podle tohoto zákona.
(5) Působnosti stanovené tímto zákonem obecnímu úřadu obce, obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností a krajskému úřadu jsou výkonem přenesené působnosti.
(6) Zákonným zástupcem je pro účely tohoto zákona osoba, která je v souladu se zákonem nebo rozhodnutím soudu oprávněna jednat za dítě nebo nezletilého žáka.

§ 3a vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů

Organizace a průběh zápisu k povinné školní docházce
(1) Součástí zápisu k povinné školní docházce (dále jen „zápis“) může být neformální část, pokud s tím souhlasí zákonný zástupce dítěte.
(2) Neformální část zápisu je zaměřena na motivaci dítěte pro školní docházku a seznámení s prostředím školy.
(3) Neformální část trvá nejvýše 30 minut.
(4) Škola před zahájením zápisu zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup informace k organizaci a průběhu zápisu, které obsahují kritéria pro přijímání žáků, počet žáků, které je možné přijmout, termín pro podání žádosti, popis neformální části zápisu, koná-li se, a popřípadě další údaje.
(5) Škola, kterou nezřizuje stát, kraj, obec nebo svazek obcí, může v kritériích pro přijímání žáků stanovit požadavek přítomnosti dítěte u zápisu.

Informace k organizaci zápisů k povinné školní docházce, Čj. MSMT-27988/2016

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vydává tyto informace, které mají sloužit jako metodická pomoc pro základní školy k organizaci zápisů k povinné školní docházce, jejichž součástí může být orientační posouzení školní připravenosti, respektive schopností a dovedností dítěte v oblastech stanovených Rámcovým vzdělávacím programem pro předškolní vzdělávání (dále jen „RVP PV“), tj. očekávaných výstupů vzdělávacích oblastí, které lze v průběhu zápisu orientačně posoudit. 

Podrobněji viz Zápis do 1. ročníku základního vzdělávání

Zápisy žáků do 1. ročníku základního vzdělávání. Čj.: ČŠIG-1083/16-G2

Česká školní inspekce vydává tematickou zprávu Zápisy žáků do 1. ročníku základního vzdělávání 
Obsah: 
1 Úvod 
2 Povinnosti ředitele školy a obecního úřadu 
3 Informace zjišťované od zákonných zástupců dětí 
4 Průběh zápisu 
5 Závěry

Zařadit celý text v PDF souboru

Doporučení veřejné ochránkyně práv k naplňování práva na rovné zacházení v přístupu k povinné školní docházce, Sp. zn.: 82/2015/DIS/BN

A - Úkoly veřejné ochránkyně práv 
Doporučení k otázkám souvisejícím s diskriminací vydávám podle ustanovení § 21b písm. c) zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů. Obsahuje návod pro rozhodování o žádostech o přijetí dítěte k základnímu vzdělávání. 
B - Úvodní slovo 
Doporučení vzniká v reakci na větší množství podnětů a dotazů, se kterými se na m v průběhu roku 2015 obrátili rodiče, neziskové organizace a představitelé samospráv. Podklady pro vytvoření doporučení jsem získala jak vlastní činností (šetřením konkrétních podnětů), tak i spoluprací s Českou školní inspekcí, která v roce 2015 provedla na můj podnět inspekci1 v jedenácti základních školách a třech školských poradenských zařízeních. V inspekční činnosti se Česká školní inspekce zaměřila především na zápisy do prvních ročníků základních škol. 
Předkládané doporučení vyhodnocuje nejčastěji používaná kritéria, na základě kterých ředitelky a ředitelé škol rozhodují o přijetí k základnímu vzdělávání. Nedílnou součástí doporučení je i bližší pohled na procesní postup ředitelek a ředitelů škol při samotném rozhodování o tom, které dítě přijmou i odmítnou. 
Cílem doporučení je zejména zhodnocení kritérií z hlediska souladu se školským a antidiskriminačním zákonem a jejich uplatnění na různé skupiny dětí, zejména děti tzv. spádové a nespádové2 . Doporučení rovněž obsahuje návod pro posouzení dílčích kritérií a pro vedení správního řízení o (ne)přijetí k základnímu vzdělávání. 
Doporučení je zejména určeno ředitelkám a ředitelům základních škol, jejichž zřizovatelem jsou obce i svazky obcí3 , krajským úřadům, které posuzují odvolání proti rozhodnutí o nepřijetí dítěte, České školní inspekci a široké veřejnosti (zejména rodičům budoucích prvňáčků). 
Doporučení dále adresuji Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy, které je může využít k vydání prováděcí vyhlášky, která by závazně upravila podmínky a organizaci zápisu k povinné školní docházce.
Doporučení si neklade za cíl pojmenovat a zhodnotit veškeré situace, které mohou v praxi nastat. Jedná se o dokument, který řeší nejčastější okruhy otázek, s nimiž se různí aktéři v praxi aktuálně potýkají. Jsem si vědoma, že doporučení vydávám v době, která těsně předchází zápisům k povinné školní docházce. Přesto věřím, že je adresáti budou chápat jako výkladové vodítko, které jim napomůže k nediskriminačnímu řešení situací vzniklých v souvislosti s přijímáním dětí k základnímu vzdělávání již v kalendářním roce 2016. Konečné slovo v posouzení, zda v konkrétním případě došlo k diskriminaci, bude mít vždy soud. Doporučení vychází z právního stavu k 1. lednu 2016. 
C - Slovníček pojmů
D - Shrnutí doporučení k naplňování práva na rovné zacházení v přístupu k povinné školní docházce
E - Text doporučení
E.1 Právo na vzdělání a rovný přístup k němu
E.2 Volba základní školy
E.3 Vymezení školského obvodu, jeho výhody a problémy
E.4 Sběr informací o dětech a zákonných zástupcích
E.5  Řízení o (ne)přijetí dítěte k základnímu vzdělávání O
E.6 Kritéria využívaná v řízení o (ne)přijetí k základnímu vzdělávání V
F- Závěr

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 364/2005 Sb.

Čl. 9
Předávání agregovaných údajů ze školní matriky a dokumentace základní školy týkajících se zahájení povinné školní docházky
(1) Za stávající školní rok se předávají údaje o počtech zapisovaných dětí podle výsledku zápisu, věku, pohlaví a skutečnosti, zda se jejich místo trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince, nachází ve spádovém obvodu školy, v případě školy zřízené obcí nebo svazkem obcí.
(2) Agregované údaje podle odstavce 1 se nepředávají za školy při zdravotnických zařízeních a školy při školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy či ochranné výchovy.

Informace k organizaci zápisů k povinné školní docházce v roce 2026 

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vydává tento dokument, za účelem poskytnutí metodické podpory základním školám pro organizaci zápisů k povinné školní docházce. Cílem je zajistit optimální průběh a vnímání zápisu jako společenské události pro dítě a jeho zákonné zástupce. 
Na základě posledních změn školského zákona dochází v roce 2026 také k některým změnám v organizaci zápisu k povinné školní docházce. Úpravy v souvislosti s těmito změnami jsou pro lepší orientaci v textu této informace vyznačeny červeně. 
Tato verze metodiky se vztahuje pouze k zápisům konaným v lednu a únoru 2026. 
K dalším změnám dojde v roce 2027 na základě novely vyhlášky č. 48/2005 Sb. s účinností od 1. 9. 2026. Proto bude během roku 2026 připraven zcela nový metodický text, týkající se zápisu od roku 2027. 

I. Právní rámec 
Zápis dětí do základních škol vychází z ustanovení zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, kde je specifikován takto: 
§ 36 odst. 3 školského zákona: „Povinná školní docházka začíná počátkem školního roku, který následuje po dni, kdy dítě dosáhne šestého roku věku, pokud mu není povolen odklad. Dítě, které dosáhne šestého roku věku v době od 1. září do konce června příslušného školního roku, může být přijato k plnění povinné školní docházky již v tomto školním roce, je-li přiměřeně tělesně i duševně vyspělé a požádá-li o to jeho zákonný zástupce. Podmínkou přijetí dítěte narozeného v období od 1. září do konce prosince k plnění povinné školní docházky podle věty druhé je také doporučující vyjádření školského poradenského zařízení, podmínkou přijetí dítěte narozeného od 1. ledna do konce června doporučující vyjádření školského poradenského zařízení a odborného lékaře, která k žádosti přiloží zákonný zástupce.“ 
§ 36 odst. 4 školského zákona, ve znění účinném od 1. 9. 2025: „Zákonný zástupce je povinen přihlásit dítě k zápisu k povinné školní docházce, a to v době od 15. ledna do 15. února kalendářního roku, v němž má dítě zahájit povinnou školní docházku. Zákonný zástupce v žádosti o přijetí vedle obecných náležitostí podle správního řádu uvede 
a) mateřskou školu, ve které se dítě vzdělává nebo je individuálně vzděláváno, 
b) základní školu, v jejíž přípravné třídě nebo přípravném stupni se dítě vzdělává, 
c) zahraniční školu na území České republiky, ve které se dítě vzdělává a ve které ministerstvo povolilo plnění povinné školní docházky podle § 38a, nebo 
d) údaj, že se na dítě nevztahuje povinné předškolní vzdělávání, pokud se dítě nevzdělává v žádné škole podle písmen a) až c).“ 
Komentář: Nesplnění povinnosti přihlásit dítě k zápisu k povinné školní docházce ze strany zákonného zástupce lze považovat za porušení jeho právních povinností, resp. za přestupek dle § 182a odst. 1 písm. a) školského zákona: Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) jako zákonný zástupce nepřihlásí dítě k zápisu k povinné školní docházce podle § 36 odst. 4.
Za zmíněný přestupek lze uložit pokutu až do 5 000 Kč. Žádost o přijetí podává zákonný zástupce. 
§ 37 školského zákona se týká odkladu povinné školní docházky: 
• U dětí narozených 1. 4. 2020 a později se postupuje podle znění § 37 školského zákona účinného od 1. 1. 2017 do 31. 8. 2025: „Není-li dítě tělesně nebo duševně přiměřeně vyspělé a požádá-li o to písemně zákonný zástupce dítěte v době zápisu dítěte k povinné školní docházce podle § 36 odst. 4, odloží ředitel školy začátek povinné školní docházky o jeden školní rok, pokud je žádost doložena doporučujícím posouzením příslušného školského poradenského zařízení a odborného lékaře nebo klinického psychologa. Začátek povinné školní docházky lze odložit nejdéle do zahájení školního roku, v němž dítě dovrší osmý rok věku.“ 
• U dětí narozených 31. 3. 2020 a dříve se postupuje podle znění § 37 školského zákona účinného od 1. 9. 2025: „Požádá-li o to písemně zákonný zástupce dítěte v době zápisu dítěte k povinné školní docházce stanovené ředitelem školy podle § 46 odst. 1, odloží ředitel školy začátek povinné školní docházky o 1 školní rok, pokud zdravotní stav dítěte dlouhodobě neumožňuje jeho účast ve vyučování a tato skutečnost je doložena doporučujícím posouzením 

a) lékaře, s výjimkou lékaře se specializovanou způsobilostí v oboru praktický lékař pro děti a dorost nebo v oboru pediatrie, nebo klinického psychologa, a 
b) školského poradenského zařízení, které přihlédne k posouzení podle písmene a).“ 
Podrobnější informace o odkladech povinné školní docházky najdete v metodice k odkladům: Metodický materiál MŠMT k odkladům povinné školní docházky a zajištění plynulého přechodu dítěte mezi mateřskou a základní školou pro mateřské a základní školy - edu.gov.cz, 
případně můžete využít letáky pro zákonné zástupce: Informační letáky k zápisu do 1. ročníku ZŠ a k odkladům povinné školní docházky - edu.gov.cz 
Komentář: I v případě žádosti o odklad povinné školní docházky se vede správní řízení, tedy je třeba aplikovat mj. § 45 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, tzn. v případě, že žádost nemá předepsané náležitosti nebo trpí jinými vadami, pomůže správní orgán žadateli nedostatky odstranit na místě nebo jej vyzve k jejich odstranění, poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu a poučí jej o následcích neodstranění nedostatků v této lhůtě; současně může řízení přerušit (§ 64 správního řádu). 
Výše uvedené v konkrétním případě znamená, že ředitel školy vyzve žadatele k odstranění nedostatků žádosti a stanoví přiměřenou lhůtu (v kontextu daného případu) pro doplnění náležitostí žádosti o odklad povinné školní docházky (např. doložení doporučujícího posouzení příslušného školského poradenského zařízení a odborného lékaře nebo klinického psychologa). 
Podle nové úpravy školského zákona již neplatí, že při zápisu do prvního ročníku základní škola informuje zákonného zástupce dítěte o možnosti odkladu povinné školní docházky. Tato změna se týká všech dětí bez ohledu na jejich datum narození. 
Komentář: Předpokládá se, že zákonný zástupce je již informován a v termínu zápisu případně požádá o odklad povinné školní docházky.
§ 37 odst. 5 školského zákona, ve znění účinném od 1. 9. 2025: „Pokud ředitel školy rozhodne o odkladu povinné školní docházky, informuje zákonného zástupce o povinnosti předškolního vzdělávání dítěte a způsobech jejího plnění.“ 
Komentář: Povinnost předškolního vzdělávání a způsoby jejího plnění uvádí § 34a školského zákona. 
§ 46 odst. 1 školského zákona: „Místo a dobu zápisu do prvního ročníku základního vzdělávání stanoví ředitel školy, a to v souladu s § 36 odst. 4, a oznámí to způsobem v místě obvyklým, jakož i způsobem umožňujícím dálkový přístup. O přijetí k základnímu vzdělávání rozhoduje ředitel školy za podmínek stanovených v § 36.“ 
Komentář: Ředitel školy vyhlašuje termín zápisu do prvního ročníku základního vzdělávání v dané škole. Může jít o jeden více dnů. Termín zápisu musí být stanoven tak, aby odpovídal době v rozmezí od 15. ledna do 15. února kalendářního roku, v němž má dítě zahájit povinnou školní docházku. 
Doporučujeme, aby škola při zápisu informovala o zvláštnostech vzdělávání v dané škole, např. 
- zaměření školního vzdělávacího programu, 
- výuka některých předmětů v cizím jazyce (§ 13 školského zákona), 
- vzdělávání příslušníku národnostních menšin (§ 14 školského zákona), 
- třídy s rozšířenou výukou některých předmětů (§ 9 vyhlášky č. 48/2005 Sb.) aj. 

II. Organizace zápisů 
Organizaci a průběh zápisu k povinné školní docházce určuje vyhláška č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška o základním vzdělávání“). Novelizované znění § 3a vyhlášky má účinnost až od 1. 9. 2026, bude se tedy týkat až zápisu v roce 2027. Zápisu v roce 2026 se tedy týká znění dosavadní: 
§ 3a odst. 7 vyhlášky o základním vzdělávání: „Škola před zahájením zápisu zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup informace k organizaci a průběhu zápisu, které obsahují kritéria pro přijímání žáků, počet žáků, které je možné přijmout, popis formální a případných dalších částí zápisu a popřípadě další údaje.“ 
Komentář: Ředitel školy zveřejňuje v dostatečném předstihu informace o organizaci a průběhu zápisu způsobem v místě obvyklým, s ohledem na § 3a odst. 7 vyhlášky o základním vzdělávání také způsobem umožňujícím dálkový přístup. Zveřejnění způsobem umožňujícím dálkový přístup je v praxi forma zveřejnění informací na webových stránkách, někdy bývá takové zveřejnění popsáno jako „dálkový přístup pomocí počítačové sítě“. Škola nemusí mít vlastní webové stránky, zveřejnění je možné např. i na webových stránkách zřizovatele. Součástí zveřejněných informací jsou i ředitelem školy stanovená kritéria pro přijímání žáků. 
Zákon stanoví, že přednostně jsou k povinné školní docházce v dané škole přijímány děti s místem trvalého pobytu v příslušném školském obvodu spádové školy, děti umístěné v tomto obvodu ve školském zařízení pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy nebo ve školském zařízení pro preventivně výchovnou péči, a to do výše povoleného počtu žáků uvedeného ve školském rejstříku.
Podle § 178 odst. 1 školského zákona je povinností obce zajistit podmínky pro plnění povinné školní docházky všem svým občanům. Obec proto nemůže přijímat pasivně fakt, že její škola nemá dostatečnou kapacitu. Úkolem obce je také v souladu s demografickým vývojem a rozvojem území rozvíjet vzdělávací infrastrukturu. 
Všichni žáci ze školského obvodu, resp. společného školského obvodu mají nárok na přednostní přijetí k základnímu vzdělávání před ostatními žáky. Zákon však neřeší poměry uvnitř této množiny, protože by mělo být zřejmé, že počet přijímaných žáků ze školského obvodu spádové školy má být shodný nebo menší, než jsou kapacitní možnosti základní školy. 
Stav, kdy škola nemůže pojmout všechny žáky ze školského obvodu, je nutné považovat za nežádoucí. Svědčí zpravidla o tom, že obec vymezila školský obvod (nebo uzavřela dohodu o společném školském obvodu s jinou obcí, resp. jinými obcemi), bez ohledu na kapacitu školy a bez náležité znalosti demografických podmínek na příslušném území. Případně může tato situace svědčit o tom, že obec nereaguje odpovídajícím způsobem na změny v počtu obyvatel v příslušném obvodu. 
V případě, že počet dětí uvnitř školského obvodu spádové školy překračuje kapacitní možnosti základní školy, nástroje z pohledu ředitele v podstatě jediným vhodným nástrojem k odmítnutí oprávněných žadatelů o přijetí los. Z pohledu žadatelů je řešení nutné hledat v povinnosti obce podle § 178 odst. 1 školského zákona, podle kterého je obec „povinna zajistit podmínky pro plnění povinné školní docházky dětí s místem trvalého pobytu na jejím území a dětí umístěných na jejím území …“. 
I kdyby totiž existovala kritéria pro nepřijetí dítěte ze školského obvodu do spádové základní školy, nebylo by zřejmé, kam se má dítě přihlásit k plnění povinné školní docházky. Proto musí učinit opatření nejprve obec pro všechny své školou povinné žáky a o řešení informovat ředitele základní školy. 
Pokud škola nemá dostatečnou kapacitu pro všechny spádové děti (ať už v důsledku zastaralé obecně závazné vyhlášky, která nereflektuje novely právních předpisů, nezohlednění populačního boomu či přehlašování trvalých pobytů), zůstává povinností obce zajistit podmínky pro plnění povinné školní docházky dětí s místem trvalého pobytu na jejím území a dětí umístěných na jejím území ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy, které se nevzdělávají ve školách zřízených při těchto školských zařízeních. Obec může zajistit plnění povinné školní docházky v základní škole zřizované jinou obcí nebo svazkem obcí. 
U dětí, které nemají místo trvalého pobytu (v případě cizinců místo pobytu) v příslušném školském obvodu, může ředitel školy rozhodnout o nepřijetí těchto dětí nejen z kapacitních důvodů, ale též z důvodu nesplnění kritérií jím stanovených k přijetí. Škola také může – upraví-li tak předem v kritériích zápisu – zcela vyloučit přijímání jiných než spádových uchazečů. 
Kapacita tříd prvního ročníku i kritéria k přijetí musí být stanovena předem, neboť účastníci řízení musí mít právní jistotu o tom, dle jakých kritérií bude o podané žádosti rozhodováno. 
Při rozhodování o přijetí nelze využít kritéria jako např. výsledek testu školní zralosti, členství ve sportovním klubu spolupracujícím se školou, pořadí přihlášky, vzdálenost bydliště dítěte od školy, bezproblémový sourozenec, dítě navštěvující mateřskou školu při dané základní škole či přípravnou třídu této školy z důvodu možné diskriminace a nerovného přístupu při přijímání. 
Předregistrace prostřednictvím elektronického systému přispívá k lepší organizaci zápisu, šetří čas účastníků. Nelze ji však vyžadovat jako povinnou!
§ 3a odst. 1 vyhlášky o základním vzdělávání: Zápis k povinné školní docházce (dále jen „zápis“) je složen z formální části, a je-li při zápisu přítomno i zapisované dítě a souhlasí-li s tím zákonný zástupce dítěte, rovněž z rozhovoru a případně dalších činností s dítětem. Zákonný zástupce dítěte může být přítomen u všech součástí zápisu. 
Komentář: Průběh zápisu k povinné školní docházce lze rozdělit na dvě části, formální a motivační část. Absolvování motivační části není podmínkou přijetí k povinné školní docházce. 
§ 3a odst. 2 vyhlášky o základním vzdělávání: V průběhu formální části zápisu zákonný zástupce dítěte požádá o zápis dítěte k plnění povinné školní docházky. 
§ 3a odst. 3 vyhlášky o základním vzdělávání: Rozhovor pedagogického pracovníka se zapisovaným dítětem trvá nejvýše 20 minut. Rozhovor je zaměřen na motivování dítěte pro školní docházku a orientační posouzení jeho školní připravenosti. 
§ 3a odst. 4 vyhlášky o základním vzdělávání: Pokud škola připraví i jiné činnosti spojené s orientačním posouzením školní připravenosti dítěte formou hry nebo jinou vhodnou formou, je doba jejich trvání nejvýše 60 minut. 
Komentář: Přihlášením v době zápisu stanovené ředitelem školy (doba zápisu v konkrétní škole musí být stanovena v období od 15. ledna do 15. února kalendářního roku, v němž má dítě zahájit povinnou školní docházku (§ 36 odst. 4 školského zákona)), naplní zákonný zástupce svou zákonnou povinnost. Tím je zahájeno správní řízení o přijetí k povinné školní docházce. Žádost o přijetí může být v souladu se správním řádem podána buď osobně, poštou, elektronicky s digitálním podpisem nebo datovou schránkou. Osobní přítomnost zákonného zástupce u zápisu tedy není nezbytná, stejně jako osobní přítomnost dítěte. Jedinou výjimkou je případ, kdy škola neveřejného zřizovatele na přítomnosti u zápisu trvá a tuto informaci zveřejní současně s vyhlášením zápisu. 
Obsah formální části zápisu 
V žádosti (příklad viz příloha č. 2) o přijetí k povinné školní docházce uvede zákonný zástupce dle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, náležitosti stanovené v § 37 odst. 2, kterými jsou: 
• jméno a příjmení žadatele (dítěte), 
• datum narození, 
• místo trvalého pobytu, popřípadě jinou adresu pro doručování (podle § 19 odst. 3 správního řádu), 
• označení správního orgánu, jemuž je žádost určena (konkrétní základní škola). 

A dále 
• údaje o povinném předškolním vzdělávání podle § 36 odst. 4 školského zákona. 

V žádosti se dále uvede: 
• jméno a příjmení zákonného zástupce, 
• místo trvalého pobytu zákonného zástupce, popřípadě jinou adresu pro doručování. 

Zastupuje-li dítě jiná osoba než jeho zákonný zástupce, je zároveň podstatné, aby doložila své oprávnění dítě zastupovat. 
Zástupce účastníka řízení (zákonný zástupce dítěte) je povinen předložit na výzvu oprávněné úřední osoby průkaz totožnosti (§ 36 odst. 5 správního řádu).
Podle § 19 odst. 4 správního řádu platí, že nevylučuje-li to zákon nebo povaha věci, na požádání účastníka řízení správní orgán doručuje na adresu pro doručování nebo elektronickou adresu, kterou mu účastník řízení sdělí, zejména může-li to přispět k urychlení řízení; taková adresa může být sdělena i pro řízení, která mohou být u téhož správního orgánu zahájena v budoucnu.Zákonný zástupce není účastníkem řízení o přijetí dítěte ani vedlejším účastníkem, ale je zástupcem dítěte ve správním řízení (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. března 2016, č. j.: 4 As 280/2015-36). Z toho plyne v rozhodnutí soudu zmiňovaná souvislost, že odvolání proti rozhodnutí ředitele školy může podat pouze dítě v zastoupení zákonného zástupce, nikoliv zákonný zástupce sám za sebe. 
Dále se doporučuje, aby byla škola zákonnými zástupci informována o údajích potřebných pro účely nastavení vhodných podpůrných opatření pro budoucího žáka školy, o údajích o zdravotní způsobilosti dítěte ke vzdělávání a o zdravotních obtížích, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání. 
Výše zmíněné informace týkající se znevýhodnění či zdravotního stavu dítěte však nemohou mít vliv na rozhodování ředitele školy o přijetí/nepřijetí dítěte. 
Pokud zákonný zástupce poskytne doplňující doporučené údaje (o znevýhodnění či zdravotním stavu dítěte), je třeba souhlasu k tomu, aby škola zpracovávala a evidovala osobní a citlivé údaje dítěte/žáka ve smyslu GDPR a zákona č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů. Souhlas je poskytnut pro účely vedení povinné dokumentace školy podle školského zákona. 
V případě budoucího vzdělávání žáka z jazykově odlišného prostředí, ze sociálně znevýhodněného prostředí, žáka se speciálními vzdělávacími potřebami nebo nadaného nebo mimořádně nadaného žáka je vhodné informovat zákonné zástupce o systému společného vzdělávání. 
V přihlášce dostačuje podpis jednoho zákonného zástupce. Nelze obecně trvat na podpisu obou rodičů. Pokud si ředitel školy není vědom rozporů mezi rodiči o volbě školy, pak rozhodne o žádosti o přijetí. V opačném případě (například při doručení písemného nesouhlasu druhého rodiče s podanou žádostí o přijetí) zákonné zástupce (po případné předchozí výzvě k doložení souhlasu obou rodičů) odkáže na soud1 a správní řízení přeruší2. Následně ředitel školy rozhodne v souladu s rozhodnutím soudu. 
Obsah motivační části zápisu 
Zápis k povinné školní docházce je významným mezníkem v životě dítěte i jeho rodiny, a proto by měl být společenskou událostí. Cílem je motivovat dítě pro školní docházku, představit mu školu jako bezpečné a příjemné prostředí, kterého se není třeba obávat. 
Prostřednictvím neformálních aktivit odpovídajících principům předškolního vzdělávání ukotvených v RVP PV má učitel příležitost dítě pozorovat a orientačně posoudit úroveň jeho dosažených znalostí a dovedností. Při zápisu nemá být dítě podrobováno diagnostickému testování, neboť to je plně v kompetenci školských poradenských zařízení, odborného lékaře nebo klinického psychologa.
…………………………………………………………………………………..
1 Nedohodnou-li se rodiče v záležitosti, která je pro dítě významná (např. kde se bude dítě vzdělávat), rozhodne o tom na návrh rodiče soud (§ 877 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník). 
2 Blíže viz § 64 odst. 1 písm. c) bod 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. 

Pro organizaci zápisu je vyhláškou o základním vzdělávání stanoveno, že rozhovor učitele s dítětem trvá nejvýše 20 minut. Uvedená maximální doba přímé komunikace odpovídá věkové vyzrálosti a schopnostem dítěte se soustředit. Pokud škola připraví i jiné aktivity na různých místech školy s rozličnými formami podobné herním činnostem, může být tato doba nejvýše 60 minut. 
Příklady inspirativní praxe – Zápis do 1. ročníku základní školy jako společenská událost. 
Základní vzdělávání navazuje na předškolní vzdělávání, které se uskutečňuje podle RVP PV v mateřských školách nebo přípravných třídách základní školy. Předškolní vzdělávání podporuje rozvoj osobnosti dítěte předškolního věku, podílí se na jeho zdravém citovém, rozumovém a tělesném rozvoji a na osvojení základních pravidel chování, základních životních hodnot a mezilidských vztahů. Předškolní vzdělávání vytváří základní předpoklady pro pokračování ve vzdělávání, napomáhá vyrovnávat vzdělávací šance dětí před vstupem do základního vzdělávání a poskytuje speciálně pedagogickou péči dětem se speciálními vzdělávacími potřebami. 
Dle § 3a odst. 6 vyhlášky o základním vzdělávání, náleží základním školám informační povinnost vůči zákonným zástupcům dětí: Škola při zápisu prokazatelným způsobem informuje zákonného zástupce dítěte, jak může do doby zahájení povinné školní docházky pomoci dítěti v jeho dalším rozvoji. 
Jako zdroj informací a inspirace pro zákonné zástupce je možné využít materiály, které doporučuje NPI ČR. 

III. Vydání rozhodnutí o přijetí/nepřijetí k povinné školní docházce 
Ředitel školy rozhoduje (§ 165 školského zákona) ve správním řízení o přijetí k základnímu vzdělávání podle § 46 školského zákona, za podmínek stanovených v § 36 téhož zákona. 
V rozhodnutí o přijetí/nepřijetí dítěte do prvního ročníku základního vzdělávání by mělo být vždy uvedeno, od kterého školního roku je/není dítě k základnímu vzdělávání přijímáno. Uvedený údaj je nezbytný z důvodu určitosti rozhodnutí a jednoznačného vymezení vzniku právních nároků s rozhodnutím spojených. 
Rozhodnutí o přijetí k základnímu vzdělávání se oznamují zveřejněním seznamu uchazečů pod přiděleným registračním číslem s výsledkem řízení u každého uchazeče. Seznam se zveřejňuje na veřejně přístupném místě ve škole a také způsobem umožňujícím dálkový přístup, a to alespoň na dobu 15 dnů. Seznam musí obsahovat datum zveřejnění. Zveřejněním seznamu se považují rozhodnutí, kterými se vyhovuje žádostem o přijetí ke vzdělávání, za oznámená, není třeba je zasílat.3 
U rozhodnutí o nepřijetí, případně dalších rozhodnutí (např. o přerušení správního řízení) se postupuje podle § 68 odst. 1 správního řádu. Náležitostmi rozhodnutí jsou: výroková část, odůvodnění a poučení o opravném prostředku. 
Výroková část rozhodnutí obsahuje řešení otázky, která je předmětem řízení, právní ustanovení, podle nichž bylo rozhodováno a označení účastníka. 
Odůvodnění rozhodnutí není třeba, jestliže správní orgán prvního stupně (konkrétní základní škola) v plném rozsahu žádosti vyhoví. Odůvodnění je tedy nezbytnou součástí rozhodnutí o zamítnutí žádosti. Rozhodnutí je třeba odůvodnit důkladně a pečlivě. Odůvodnění musí shrnout výsledky řízení, tj. uvést, jaké skutečnosti byly podkladem pro vydání rozhodnutí. Ustanovení § 68 odst. 3 správního řádu stanoví, že v odůvodnění se uvedou důvody výroku, podklady pro jeho vydání, úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů, a informace o tom, jak se správní orgán vypořádal s návrhy a námitkami účastníků.
………………………………………………………………………………………
3 § 183 odst. 2 školského zákona  
U zamítavého rozhodnutí je třeba naplnit právo účastníka řízení na seznámení se s podklady rozhodnutí podle § 36 odst. 3 správního řádu. Způsob naplnění tohoto práva je žádoucí také uvést v odůvodnění. 
Poučení obsahuje informaci, zda je možné proti rozhodnutí podat odvolání, v jaké lhůtě je možno tak učinit, od kterého dne se tato lhůta počítá, který správní orgán o odvolání rozhoduje a u kterého správního orgánu se odvolání podává. Odvoláním lze napadnout výrokovou část rozhodnutí, jednotlivý výrok nebo jeho vedlejší ustanovení. Odvolání jen proti odůvodnění rozhodnutí je nepřípustné (§ 82 správního řádu). 
Rozhodnutí o přijetí, resp. nepřijetí, k povinné školní docházce by tedy mělo obsahovat zejména informace o volné kapacitě školy, počtu podaných žádostí, počtu přijatých dětí a kritériích k přijetí dítěte. Odůvodnění má být formulováno individualizovaně, aby z něj bylo patrné, proč správní orgán (ředitel konkrétní základní školy) rozhodl v případě konkrétního dítěte tak, jak rozhodl, tzn. která kritéria účastník řízení splnil a nesplnil, na kterém místě v pořadí se umístil atd. 
Chybějící nebo nedostatečné odůvodnění (např. odůvodnění spočívající pouze v konstatování, že dítě nebylo přijato z kapacitních důvodů nebo rozhodnutí, které obsahuje jen odkaz na příslušná ustanovení právních předpisů) je podle ustálené judikatury nepřezkoumatelné, neboť důvody, o něž se výrok opírá, zcela chybějí. Takové rozhodnutí je zatíženo zásadní vadou, pro které může být v odvolacím nebo přezkumném řízení zrušeno. 
Rozhodnutí vydává ředitel konkrétní základní školy bez zbytečného odkladu. Pokud nelze rozhodnutí vydat bezodkladně, pak jej správní orgán vydává nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení (příp. se připočítává doba až 30 dnů, jestliže je zapotřebí nařídit ústní jednání nebo místní šetření, je-li třeba někoho předvolat, někoho nechat předvést nebo doručovat veřejnou vyhláškou osobám, jimž se prokazatelně nedaří doručovat, nebo jde-li o zvlášť složitý případ, anebo doba nutná k provedení dožádání podle § 13 odst. 3, ke zpracování znaleckého posudku nebo k doručení písemnosti do ciziny. 
Pokud je dítě přijato na jinou než spádovou školu, oznámí ředitel této školy tuto skutečnost řediteli školy spádové, a to nejpozději do konce května kalendářního roku, v němž má dítě zahájit povinnou školní docházku (§ 36 odst. 5 školského zákona). 
Rozhodnutí o nepřijetí má 1 originál, který se zakládá do spisu a vždy je uložen v základní škole. Na originále je kulaté razítko příslušné školy a originální podpis ředitele školy. Stejnopis rozhodnutí o nepřijetí (podpis oprávněné úřední osoby může být na stejnopisu nahrazen doložkou "vlastní rukou" nebo zkratkou "v. r." u příjmení oprávněné úřední osoby a doložkou "Za správnost vyhotovení:" s uvedením jména, příjmení a podpisu úřední osoby, která odpovídá za písemné vyhotovení rozhodnutí.“) doručí základní škola zákonnému zástupci dítěte do vlastních rukou. 
Zákonný zástupce účastníka řízení (dítěte) může podat odvolání proti rozhodnutí ředitele základní školy v 15 denní lhůtě, která běží od následujícího dne po doručení. Odvolání podává zákonný zástupce ke krajskému úřadu příslušného kraje, kde sídlí základní škola, prostřednictvím ředitele konkrétní základní školy. 
Při přezkumu podaného odvolání ředitel základní školy zváží, zda své původní rozhodnutí o nepřijetí dítěte změní na rozhodnutí o přijetí. Pokud může odvolateli v plném rozsahu vyhovět v rámci jeho odvolání, učiní tak tzv. autoremedurou a vydá nové rozhodnutí (§ 87 správního řádu). Jinak předá věc krajskému úřadu společně se stanoviskem do 30 dnů (§ 88 správního řádu). 
Žák, u kterého soud upravil péči tak, že o něj pečují oba rodiče (dříve „střídavá péče“), bude plnit povinnou školní docházku v souladu s § 49 odst. 4 školského zákona střídavě ve dvou základních školách. Rodiče žáka, u kterého soud upravil péči tak, že o něj pečují oba rodiče, musí zažádat o přijetí v obou školách, kde bude žák případně plnit povinnou školní docházku (dle bydliště rodičů). Ředitelé obou škol rozhodují ve správním řízení o přijetí/nepřijetí k povinné školní docházce.

Příloha č. 1
Jak můžete pomoci svému dítěti před nástupem do základní školy
Věnujte dítěti soustředěnou pozornost, při rozhovoru s ním se nezabývejte jinou činností. Dejte mu najevo zájem a trpělivě ho vyslechněte.	Posilujete jeho sebedůvěru a emoční stabilitu.
Povídejte si s dítětem a čtěte mu. Technologie nenahradí lidské slovo a osobní kontakt.	Rozvíjíte řeč, slovní 
zásobu, pozornost, 
naslouchání, fantazii dítěte.
Vytvářejte takové situace, kdy se dítě učí jednat s jinými lidmi.	Učí se uplatňovat základní společenská pravidla, nebát se komunikace v různém prostředí. 
Podporujte dítě v poznávání okolního světa.	Získává nové zkušenosti a poznatky, rozvíjí paměť, učí se nová slova.
Nabízejte dítěti různorodé hry a činnosti, sami se do nich zapojujte.	Vaše účast posiluje jeho citovou zralost, dítě si osvojuje pravidla, učí se činnost dokončit.
Dbejte na dostatek přirozeného pohybu.	Dítě si rozvíjí nejen pohybové dovednosti, ale i myšlení, koordinaci oka a ruky, grafomotoriku.
Zapojujte dítě do domácích prací a pověřujte ho drobnými úkoly.	Podporujete jeho sebeobsluhu, samostatnost a zodpovědnost. Dítě se učí řešit problémy.
Upevňujte prostorovou orientaci dítěte.	Porozumění pojmům nahoře, dole, vlevo, vpravo, před, za usnadní dítěti počátky čtení, psaní a počítání.
Trénujte s dítětem ranní 
vstávání a pravidelné ukládání k večernímu spánku.	Usnadníte sobě i dítěti přechod na nový denní režim 
a plnění povinností.
Těšte se společně na školu.	Pokud se dítě bude těšit do školy, adaptace na školní prostředí bude probíhat snadněji.

Jak můžete podpořit své dítě v prvních týdnech školní docházky
Promyslete pravidelný režim dne a dodržujte ho. Můžete navázat na režim z povinného předškolního vzdělávání.

Označte dítěti co nejvíce osobních věcí monogramem nebo značkou, kterou pozná.

Připravujte svačinu společně s dítětem.
Nezapomínejte na pití, dávejte dítěti vodu nebo jiné neslazené nápoje.


Zajistěte, aby dítě přicházelo do školy alespoň 15 minut před začátkem vyučování.

Veďte dítě k pořádku ve školní aktovce, kterou si pod vaším dohledem připravuje podle rozvrhu.

Domluvte se s dítětem na tom, zda půjde po skončení vyučování domů, nebo do školní družiny, a kdo ho ze školy vyzvedne.

Povídejte si s dítětem. Zajímejte se o to, co se ve škole dělo.


Nezatěžujte dítě velkým množstvím zájmových kroužků a aktivit. Dopřejte mu časový prostor pro hru a relaxaci	Pravidelný režim je pro dítě důležitý nejen při vstupu do první třídy. Podporuje jeho pocit bezpečí a jistoty.


Když si dítě nemůže vzpomenout, které věci jsou jeho, učitel mu může snáze pomoci s hledáním.


Vhodná svačina a dostatek tekutin dodá dítěti energii, kterou pro učení potřebuje.
Když se podílí na její přípravě, má větší motivaci ji sníst. Společná příprava podporuje také jeho samostatnost.

Dítě se v klidu připraví na výuku a má prostor na komunikaci se spolužáky.

Dítě má přehled o svých věcech. Učí se zodpovědnosti a samostatnosti. Nenosí zbytečně těžkou aktovku s věcmi, které nepotřebuje.

Dítě má přehled o době, kterou ve škole stráví, a není vystaveno stresu, že jste na něj zapomněli.


Projevením zájmu posilujete emoční stabilitu a sebedůvěru dítěte. Společným vyprávěním rozvíjíte jeho slovní zásobu a komunikační dovednosti.

Dítě je ve škole vystaveno zátěži, na kterou nemusí být zvyklé. Potřebuje čas samo pro sebe a na odpočinek. Přetížení může vést ke vzniku psychických potíží.

Příloha č. 2 
Možný vzor žádosti o přijetí: 
Žádost zákonných zástupců o přijetí k základnímu vzdělávání od školního roku …………………… 
do základní školy, jejíž činnost vykonává ………………………………………………………………………………… 
Jméno a příjmení zákonného zástupce: …………………………………………………………………………… 
Místo trvalého pobytu 
(popřípadě jiná adresa pro doručování): …………………………………………………………………………… 
∗telefonní číslo: ………………………………………… *e-mailová adresa: …………………………….…………….. 
Podle ustanovení § 36 odst. 4 a 5 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, žádám o přijetí k základnímu vzdělávání 
v základní škole ……………………………………………………………………………………………………………………… 
Jméno a příjmení dítěte: …………………………………………………………………………… 
Místo trvalého pobytu 
(popřípadě jiná adresa pro doručování): …………………………………………………………………………… 
Datum narození: …………………………………………………………………………… 
Povinné předškolní vzdělávání dítě: 
a) plní; adresa školy: …………………………………………………………………………………………………. 
b) neplní; důvod: …………………………………………………………………………………………………. 

Další informace: (údaje potřebné pro účely nastavení vhodných podpůrných opatření pro budoucího žáka školy: o speciálních vzdělávacích potřebách dítěte, o zdravotní způsobilosti ke vzdělávání a o zdravotních obtížích, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání; tyto další informace nemají vliv na rozhodnutí ředitele o přijetí/nepřijetí, s výjimkou nespádového žáka, pokud by bylo zřejmé, že jeho přijetím by byl porušen limit počtu žáků s přiznanými podpůrnými opatřeními dle § 17 odst. 2 vyhlášky č. 27/2016 Sb.). 
…………………………………………………………………………….………………………………………………………………… 
V …………………….. dne……………………. Podpis zákonného zástupce: …………………………………………. 
Datum doručení:………………………….. Registrační číslo: ….………………………………………………………… 
Počet listů: …………………………………. Počet příloh: …………………………………………………………………… 
(např. doporučení školského poradenského zařízení, odborného lékaře nebo klinického psychologa), příp. další s ohledem na individuální případ – soudní rozhodnutí apod.
……………………………………………………………….
∗ nepovinný údaj; vhodné do žádosti uvést s ohledem na pružnost správního řízení  

Příloha č. 3 
Možný vzor rozhodnutí o přijetí (hromadné zveřejnění registračních čísel přijatých dětí) 
Č. j.: ………. 
Datum: ………. 
ROZHODNUTÍ 
o přijetí žáků k základnímu vzdělávání od školního roku ……………………………… 
Ředitel základní školy, jejíž činnost vykonává …………………..…., jako věcně a místně příslušný správní orgán ve smyslu ustanovení § 46, § 165 odst. 2 písm. e) a § 183 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a v souladu se zákonem č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, rozhodl, že 
vyhovuje žádosti o přijetí do prvního ročníku základního vzdělávání 
v základní škole………………………………….. od školního roku ………………………………………………………. 
u dětí s těmito evidenčními čísly: 
„Seznam evidenčních čísel dětí/žadatelů, pod kterými byly přijímány žádosti o přijetí do prvního ročníku základního vzdělávání.“ 
4Odůvodnění: 
Odůvodnění rozhodnutí není třeba, jestliže správní orgán prvního stupně všem účastníkům v plném rozsahu vyhoví. 
Poučení: 
Proti tomuto rozhodnutí je možné se odvolat ve lhůtě do 15 dnů od data převzetí tohoto rozhodnutí, a to prostřednictvím ředitele základní školy………. ke krajskému úřadu ………. . 
Podpis a datum podpisu ředitele školy …… 
Datum zveřejnění rozhodnutí …… 
„Otisk úředního kulatého razítka“
……………………………………………………………………………………
4 nepovinný údaj  

Příloha č. 4 
Možný vzor rozhodnutí o nepřijetí 
Č. j.: ………. 
Datum: ………. 
ROZHODNUTÍ 
o nepřijetí dítěte k základnímu vzdělávání od školního roku …………………………….. 
Ředitel základní školy, jejíž činnost vykonává ……………………………., podle ustanovení § 46 a § 165 odst. 2 písm. e) zákona č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), a v souladu se zákonem č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, posoudil žádost o přijetí dítěte k základnímu vzdělávání ze dne ……………………., podanou prostřednictvím zákonného zástupce dítěte: 
jméno a příjmení zákonného zástupce …………………………………………………………………………………… 
místem trvalého pobytu …………………………………………………………………………………………… 
a rozhodl takto: 
jméno a příjmení dítěte ……………………………………….., narozen(á) …………………………………………… 
místem trvalého pobytu ………………………..……… (dále jen účastník řízení), 
se nepřijímá k základnímu vzdělávání v základní škole, jejíž činnost vykonává …………………………… se sídlem ………………………………..… (dále jen základní škola),od ……………………………… 
Odůvodnění: 
Řízení o přijetí k základnímu vzdělávání bylo zahájeno na základě žádosti účastníka řízení, kterou podal/a dne ……..…………, prostřednictvím svého zákonného zástupce. 
Do základní školy byly k základnímu vzdělávání pro školní rok …………………………………………..děti přijímány na základě doložení trvalého pobytu dítěte ve stanoveném školském obvodu spádové školy a dále dle souboru kritérií sestavených ředitelem školy, na jejichž základě bylo stanoveno pořadí žadatelů. 
Zvolená kritéria byla ……….……………………………………………………………………………..
(např. „nesplnil tato kritéria: …, získal … bodů, umístil se na … místě, přičemž přijato mohlo být … dětí“).……………………………. 
Kritéria jsou od …………………………….. zveřejněna na webových stránkách školy, zákonný zástupce s nimi byl seznámen ………………………….. . 
Zákonnému zástupci bylo v souladu s § 36 odst. 3 správního řádu umožněno seznámení s podklady rozhodnutí tím, že 
byl ve vyhlášení zápisu uveden termín … 
byl vyzván dopisem/datovou zprávou ze dne … 
byl informován při zápise. 
Zákonný zástupce svého práva nevyužil / využil a uvedl, že ……………………………………………………… 
Ředitel školy k tomu uvádí, že …………………………………………………….. 
Poučení: 
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení. Odvolání se podává prostřednictvím ředitele základní školy, jejíž činnost vykonává základní škola ……………………………………………………. ke krajskému úřadu ……………………………………… . 
Podpis a datum podpisu ředitele školy …… 
„otisk úředního kulatého razítka“

Sborník stanovisek veřejného ochránce práv 23 (Školství), rok 2021

1. PŘIJÍMÁNÍ DO ZÁKLADNÍCH ŠKOL 
Na ochránce se často obracejí rodiče dětí, které nebyly přijaty do vybrané základní školy. Ochránce se proto v minulosti zabýval kritérii pro přijímání žáků k povinné školní docházce, účelovým přehlašováním místa trvalého pobytu do školského obvodu vybrané školy (tzv. spádovou turistikou), předčasným přijetím žáka do ZŠ v pěti letech a neshodami rodičů, do které školy dítě zapsat.
Školský zákon zná pouze jedno přednostní kritérium pro přijetí do ZŠ – místo trvalého pobytu ve školském obvodu (Ustanovení § 36 odst. 7 školského zákona). Ředitel či ředitelka základní školy musejí přednostně přijmout spádové žáky do výše povoleného počtu žáků školy uvedené ve školském rejstříku. Vyhláška o základním vzdělávání nicméně předvídá (bez bližší specifikace) existenci i dalších kritérií (Ustanovení § 3a odst. 7 vyhlášky o základním vzdělávání). A stanovuje, že kritéria mají být zveřejněna ještě před zápisy. I pro základní školy platí závěry Nejvyššího správního soudu ve vztahu ke kritériím pro přijetí k předškolnímu vzdělávání – kritéria mají být předem stanovená, rovně uplatňovaná, logická a nediskriminační (Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 4. 2013, čj. 7 Ans 21/2012-22).
MŠMT k organizaci zápisů
Pro větší přehled vydalo ministerstvo školství metodickou informaci k organizaci zápisů.57 V té zdůrazňuje, že obec má povinnost zajistit podmínky pro plnění povinné školní docházky pro všechny své děti – občany obce (MŠMT. Informace k organizaci zápisů k povinné školní docházce). Pokud škola nemá kapacitu na přijetí všech spádových dětí, je na odpovědnosti obce, aby zajistila místo v jiné škole. Například tím, že uzavře dohodu s jinou obcí o docházce dětí do její školy. Ve vztahu ke kritériím ministerstvo v metodice výslovně odrazuje od použití některých z nich:
„Při rozhodování o přijetí nelze využít kritéria jako např. výsledek testu školní zralosti, členství ve sportovním klubu spolupracujícím se školou, pořadí přihlášky, vzdálenost bydliště dítěte od školy, bezproblémový sourozenec, dítě navštěvující mateřskou školu při dané základní škole či přípravnou třídu této školy z důvodu možné diskriminace a nerovného přístupu při přijímání.“
Metodika ministerstva je v tomto ohledu přísnější než doporučení ochránce. Ochránce za určitých okolností připouští například upřednostnění dítěte, které navštěvovalo mateřskou školu či přípravnou třídu při dané základní škole. Obrázek č. 2 znázorňuje ochráncem doporučený postup při přijímání žáků do základní školy.
Doporučení VOP k zápisům
Jednotlivá kritéria ochránce rozebral v doporučení k rovnému přístupu k povinné školní docházce. Část tohoto doporučení je citovaná v poslední části sborníku (blíže viz kapitola VII.3). Ochránce se v něm konkrétně zabývá těmito kritérii: trvalý pobyt, test školní zralosti, členství ve sportovním klubu, pořadí přijetí přihlášky, sourozenec ve škole, odklad školní docházky, docházka do MŠ nebo přípravné třídy při ZŠ, vzdálenost bydliště od školy, sdílení alternativního pedagogického přístupu, losování.
Vyrovnaný počet dívek a chlapců
Z konkrétních kauz ochránce v roce 2003 řešil kritéria pro přijetí do třetího ročníku základní školy s rozšířenou výukou jazyků. Na školu nebylo přijato sedm dívek, přestože měly u přijímacího řízení lepší výsledky než chlapci. Ředitel školy totiž nastavil rozdílný limit počtu bodů pro dívky a chlapce tak, aby složení žáků bylo vyrovnané podle pohlaví. Ochránce tento postup nepovažoval za vhodný. Podle tehdejší právní úpravy měl totiž ředitel zohlednit pouze doporučení školy, ve které žák plnil povinnou školní docházku, jeho nadání a předpoklady. Zpráva ochránce je citovaná v poslední části sborníku (blíže viz kapitola VII.4).
Regulace počtu romských žáků
V jiném případě ochránce kritizoval vůli ředitele školy regulovat počet přijatých romských žáků a rozhodování o přijetí na základě výsledku v testu školní zralosti. V důsledku tohoto kritéria nebylo do školy přijato několik romských dětí. Dva z těchto žáků se proti nepřijetí bránili podáním antidiskriminační žaloby k soudu. Soud jejich žalobě vyhověl a uložil škole povinnost se chlapcům omluvit. Soud přihlédl i k tomu, že zápisy a přijetí do základní školy jsou významným okamžikem v životě dítěte:
„Základní škola přebírá po rodičích ‚štafetový kolík‘ výchovných vzorů a nesmazatelně se tak zapisuje do dětské duše jako obraz autority, který je pro dítě buď hodný následování anebo je jako nepřátelský odmítnut. Psychologický význam zápisu do první třídy je nesrovnatelný s jakýmikoliv jinými přijímacími řízeními, které člověk během života absolvuje, neboť zde je dítě de facto poprvé konfrontováno s veřejnou institucí, která pro něj reprezentuje stát. Obzvlášť pro romské děti, které musí často již v raném věku čelit předsudkům a odsudkům majoritní společnosti, v důsledku čehož jsou mnohem zranitelnější než děti z majority, je téměř životně důležité, aby při svém prvotním kontaktu s touto institucí získaly pocit přijetí a důvěry. Dětská duše si velmi citlivě všímá toho, zda je okolím přijímána či nikoliv, a chová-li se škola k němu již při prvním setkání odmítavě či dokonce nepřátelsky, pak se nelze divit, že se jeho postoje nejen ke škole, ale potažmo i ke všem veřejným a státním institucím stanou v budoucnu hostilními. Je proto společenskou povinností školy vytvořit takovou atmosféru, a to jak při výuce, tak i u samotného zápisu do prvních tříd, ve které všechny děti bez rozdílu pocítí, že jsou ve škole vítány a že škola jejich individuální odlišnosti nechápe jako problém, nýbrž jako příležitost pro obohacení ostatních. Škola jako veřejná instituce se nesmí bránit přílivu romských dětí v obavách z reakce většinové společnosti, ale naopak by měla většinové společnosti dokázat, že i velký počet romských dětí ve třídách může znamenat vysokou kvalitu výuky.

1.2 Spádová turistika 
Ředitelé a ředitelky žádaných základních škol někdy čelí přetlaku spádových žáků v důsledku účelového přehlašování místa trvalého pobytu těchto dětí. Tento jev se označuje jako spádová turistika. Obrana proti takovému obcházení zákona rodiči dětí je problematická. Školský zákon totiž navazuje přednostní přijetí do základní školy na místo trvalého pobytu ve školském obvodu. Dle zákona o evidenci obyvatel je místo trvalého pobytu pouze evidenčním údajem a lidé nemají povinnost se na tomto místě fakticky zdržovat (na rozdíl od bydliště podle občanského zákoníku). (Ustanovení § 10 odst. 1 zákona o evidenci obyvatel) 
Ředitelé by mohli nepřijmout žáka s účelově přehlášeným místem trvalého pobytu pouze tehdy, pokud své rozhodnutí podloží dostatečnými důkazy a přesvědčivě ho odůvodní. V opačném případě je rozhodnutí nezákonné a mohlo by být krajským úřadem nebo soudem zrušeno. Soudy se prozatím spádovou turistikou při přijímání do školy nezabývaly. Ústavní soud ale řešil spádovou turistiku ve vztahu k volbám do zastupitelstva obce. Upozornil na to, že právní úprava je nedokonalá z hlediska možné obrany proti takovému jednání.

1.3 Předčasné přijetí 
Přijetí nadaných dětí
V minulosti ochránce řešil i několik podnětů rodičů nadaných dětí, které nemohly nastoupit do základní školy dříve než v šesti letech. Školský zákon totiž dříve umožňoval předčasný nástup do ZŠ v září daného roku pouze těm pětiletým dětem, které dosáhly věku šesti let do konce kalendářního roku (září až prosinec). (Ustanovení § 36 odst. 3 školského zákona) Výjimka ze zákona nebyla možná. Ředitelé a ředitelky základních škol proto mohli situaci nadaných dětí řešit jedině přijetím v šesti letech a jejich přeřazením do druhého ročníku bez absolvování prvního (Ustanovení § 17 odst. 3 školského zákona).
V roce 2009 došlo ke změně školského zákona, která umožnila nástup i těm pětiletým dětem, které dosáhnou věku šesti let do konce června následujícího po jejich nástupu do školy (Ustanovení § 36 odst. 3 školského zákona). Ministerstvo školství přistoupilo k této změně v reakci na žádosti rodičů o výjimku. Pokud by se zákon nezměnil, hrozilo by podle MŠMT riziko zpomalení vývoje mimořádně nadaných a talentovaných dětí.
Doporučení ŠPZ a lékaře
Děti, které se narodily v období od září do prosince, musejí spolu se žádostí o předčasné přijetí do ZŠ předložit doporučující vyjádření školského poradenského zařízení (ŠPZ). Děti, které se narodily v lednu až červnu, musejí předložit kromě doporučujícího vyjádření ŠPZ i vyjádření odborného lékaře.

1.4 Neshody rodičů 
V praxi se někdy stává, že se rodiče neshodnou na tom, do které školy dítě přihlásit. Jak v takové situaci mají postupovat ředitelé škol? Jak mají postupovat rodiče? V případě, že rodiče nejsou schopni se na volbě školy dohodnout, musí jejich rozhodnutí nahradit soud (Ustanovení § 877 odst. 1 občanského zákoníku). Není v pravomoci ředitelů škol nebo krajského úřadu jako odvolacího orgánu řešit neshody rodičů o tom, kde má jejich nezletilé dítě plnit povinnou školní docházku.
Žádost podaná jedním rodičem
Pokud žádost o přijetí dítěte do školy podá pouze jeden z rodičů a nic nenasvědčuje neshodě zákonných zástupců, mohou ředitelé danou žádost akceptovat a rozhodnout o ní. I pro tento úkon správního řízení totiž platí, že „jedná-li jeden z rodičů v záležitostech dítěte sám vůči třetí osobě, která je v dobré víře, má se za to, že jedná se souhlasem druhého rodiče“ (Ustanovení § 876 odst. 3 občanského zákoníku).
Ochránce se zabýval případem neshod rodičů ohledně umístění dítěte do mateřské školy. Jeho závěry lze analogicky použít i pro přijímání žáka do základní školy. Rodiče dítěte spolu nežili. Matka syna bez vědomí jeho otce podala přihlášku do školy. Otec se to posléze dozvěděl a osobně jednal s ředitelkou školy o tom, že se chce účastnit procesu přijímání, seznámit se s přihláškou a dalšími podklady. Údajně se domluvili na tom, že ředitelka prozatím rozhodnutí nevydá a vyčká stanoviska otce, který se o celé věci chtěl poradit s advokátem. Ředitelka ale nepočkala a vydala rozhodnutí o přijetí. Otec proti rozhodnutí podal odvolání ke krajskému úřadu a žádal o jeho přezkoumání. Krajský úřad odvolání jako opožděné zamítl a přezkumné řízení nezahájil. Ochránce konstatoval, že ředitelka školy není v dobré víře a zákonná domněnka souhlasu druhého rodiče se neuplatní, pokud se ředitelka před vydáním rozhodnutí dozví, že druhý rodič o podání přihlášky vůbec nevěděl. Souhlas opomenutého rodiče nelze dovozovat z toho, že přihlášku výslovně neodmítl (ale vzal si třeba čas na rozmyšlenou). Ředitelka školy měla řízení přerušit a rodiče žáka odkázat na soud.

END HESLO
//////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////
START HESLO
U02B02H456 — Slovní hodnocení v ZV

Slovní a kriteriální hodnocení v základním vzdělávání

1. Slovní hodnocení
1. Právní základ
§ 51 školského zákona (č. 561/2004 Sb.) – upravuje formy hodnocení: klasifikace, slovní hodnocení, kombinace obou.
O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady.
2. Kdy se slovní hodnocení používá
- Pokud škola hodnotí tímto způsobem (všude, nebo jen v některých předmětech).
- Pro žáky se SVP (na žádost zákonného zástupce).
- U žáků základních škol speciálních povinně.
- Při přestupu žáka – škola převádí hodnocení dle potřeby druhé školy (V návrhu novely školského zákona je tato povinnost zrušena).
- V přijímacím řízení na SŠ – slovní hodnocení musí být převedeno do klasifikace.
Obsah slovního hodnocení (§ 15 vyhlášky č. 48/2005 Sb.)
Slovní hodnocení musí:
- vyjadřovat úroveň dosaženého vzdělání,
- zohledňovat očekávané výstupy ŠVP a věk a schopnosti žáka,
- hodnotit vývoj, přístup a okolnosti ovlivňující výkon,
- navrhovat další rozvoj a opatření pro předcházení neúspěchu,
- může být souhrnné za celé pololetí (zejména v 1. pololetí),
- může hodnotit také chování žáka.
Poznámka: Kriteriální hodnocení je zákonem považováno za formu slovního hodnocení.
Převod na celkové hodnocení (§ 16 vyhlášky)
Na vysvědčení se vyjadřuje jako:
- prospěl(a) s vyznamenáním,
- prospěl(a),
- neprospěl(a),
- nehodnocen(a) – pouze v 1. pololetí.
Při slovním hodnocení se celkové hodnocení stanoví podle pravidel hodnocení žáků, která jsou součástí školního řádu.
Tiskopisy vysvědčení
- List A – pro klasifikaci nebo čistě slovní hodnocení,
- List B – doplňkový list pro slovní hodnocení (nutno kombinovat s Listem A).
Varianty použití:
Slovní hodnocení ve všech předmětech a chování → list A + podle potřeby list B.
Kombinace slovního a známkového hodnocení → vždy list A + list B.
Pouze klasifikace → jen list A (klasifikační verze).
Klasifikace doplněná slovním hodnocením → list A (klasifikace) + list B (slovní hodnocení).
Obsahová specifika slovního hodnocení
Slovní hodnocení by mělo:
- být konkrétní, srozumitelné,
- motivovat k dalšímu rozvoji,
- být bez šablon, klišé, nadbytečných detailů.
Rizika:
- přílišná rozvláčnost,
- nejasnost,
- formálnost.
Rozlišujeme slovní hodnocení:
- Chování – např. vztahy, kázeň, autorita, empatie.
- Teoretické předměty – např. jazyk, matematika, přírodopis.
- Praktické předměty – např. pracovní činnosti, laboratorní práce.
- Výchovné předměty – např. VV, HV, TV – důraz na tvořivost a estetiku.
Každá oblast má doporučenou strukturu pro hodnocení a formulace.
Doporučení:
- Na 1. stupni ZŠ používat co nejkonkrétnější vyjádření (např. místo „je aktivní“ – „často se hlásí, nosí pomůcky...“).
- Slovní hodnocení může doprovázet klasifikaci i v průběhu pololetí (např. formou popisného sdělení pro rodiče).
- I při slovním hodnocení musí být stanoveno celkové hodnocení žáka.

2. Základní rámec kriteriálního hodnocení

Právní rámec kriteriálního hodnocení
- Vyhláška č. 48/2005 Sb., § 15 odst. 3:
Za slovní hodnocení se považuje i hodnocení kriteriální, kdy je žák hodnocen na základě míry naplnění předem stanovených kritérií. Konkrétní kritéria a způsob vyjádření míry stanoví ředitel školy v pravidlech hodnocení.
Rámcový vzdělávací program pro ZV 2025:
Kriteriální hodnocení je součástí formativního přístupu, klade důraz na zpětnou vazbu, sebehodnocení a osobní pokrok žáka bez srovnávání s ostatními.
Zásady kriteriálního hodnocení ve škole
Vyjadřuje míru osvojení výstupů – hodnotí se, jak žák naplnil očekávané výstupy (OVU) formulované ve školním vzdělávacím programu (ŠVP) nebo naplnil konkrétní předem daná kritéria.
Formy hodnocení:
- Slovní hodnocení
- Známky
- Kombinace obou
- Používá se i pro hodnocení chování
Škola stanoví:
- Konkrétní kritéria pro jednotlivé předměty a chování
- Slovní vyjádření míry naplnění kritérií (např. zcela splněno / částečně / nesplněno)
- Pravidla použití kriteriálního hodnocení včetně výstupní stupnice
Vysvědčení a kriteriální hodnocení
Tiskopisy dle vyhlášky č. 3/2015 Sb. – obsahují varianty pro:
- Kriteriální hodnocení na základě očekávaných výstupů ŠVP
- Kriteriální hodnocení na základě předem stanovených kritérií
Na vysvědčení se uvádí:
- Vlevo: očekávané výstupy nebo kritéria
- Vpravo: míra jejich naplnění
- „Slovní komentář“ může shrnout pokrok žáka, doporučení nebo vzkaz
U chování:
- Hodnocení podle oblastí (např. vztah k druhým, při učení)
- Uvádí se úroveň naplnění kritéria a slovní komentář
Vysvědčení musí obsahovat:
- Popis použité hodnoticí stupnice
- Otisk razítka, vlastnoruční podpisy a datum
Didaktické a pedagogické aspekty
Kritéria musí být srozumitelná, předem stanovená a známá žákům
Hodnocení:
- podporuje sebereflexi
- nezakládá se na srovnání s ostatními
- slouží jako nástroj pro rozvoj žáka a řízení jeho učení
Učitelé jsou vedeni k tomu, aby:
- stanovovali cíle společně se žáky
- pracovali s chybou jako součástí učení
- zapojovali žáky do sebehodnocení a vrstevnické zpětné vazby
Shrnutí závazků pro ŠVP
Škola je povinna:
- Transparentně popsat přístupy a formy hodnocení
- Stanovit kritéria hodnocení výuky, pedagogické práce a prostředí
- Specifikovat pravidla pro uznávání neformálního nebo zájmového vzdělávání
Změna v § 51 odst. 5 v roce 2027
Co novela upravuje:
Nově znění § 51 odst. 5 bude znít:
„Výsledky vzdělávání žáka v prvním a druhém ročníku se hodnotí slovně.“
Tím se odstraní možnost klasifikace známkami pro 1. a 2. ročník ZŠ, a namísto ní se zavádí povinné slovní hodnocení.
Účinnost změny
Změna vstupuje do platnosti od 1. 9. 2027, kdy se začne používat slovní hodnocení u první třídy; slovní hodnocení pro druhou třídu se zavádí od 1. 9. 2028 – což nové znění § 51/5 včetně obou ročníků shrnuje komplexně.
Výklad a dopady
1. Směřování k formativnímu a kriteriálnímu hodnocení
Ministerstvo podporuje změnu pro zvýšení motivace žáků a snížení stresu spojeného se známkami. Slovní hodnocení, které popisuje pokrok a oblasti pro zlepšení, se tak stává hlavním nástrojem hodnocení ve 1. a 2. ročníku.
2. Postupné zavádění
Slovní hodnocení bude platit nejprve v 1. třídě od 2027/28 školního roku, a v 2. třídě od školního roku 2028/29
3. Roční harmonogram
- Od 1. 9. 2027 – povinné slovní hodnocení v 1. ročníku
- Od 1. 9. 2028 – povinné slovní hodnocení v 2. ročníku
4. Dopady pro školy
- Úprava školního řádu, pravidel pro hodnocení i vysvědčení
- Školení učitelů v oblasti slovního a kriteriálního hodnocení
- Přechod od známkování k formativní zpětné vazbě na portfolia a popisy u žáků

END HESLO
//////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////
START HESLO
U02B02H568 — Ukončení základního vzdělávání

Ukončení základního vzdělávání

§ 54 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů
 
(1) Dokladem o dosažení základního vzdělání je vysvědčení o úspěšném ukončení devátého, popřípadě desátého ročníku základního vzdělávání, vysvědčení o úspěšném ukončení druhého ročníku šestiletého gymnázia nebo čtvrtého ročníku osmiletého gymnázia nebo osmiletého vzdělávacího programu konzervatoře, nebo vysvědčení vydané po úspěšném ukončení kursu pro získání základního vzdělání. Tato vysvědčení jsou opatřena doložkou o získání stupně základního vzdělání.
(2) Žák, který úspěšně ukončil základní vzdělávání, nebo žák, který splnil povinnou školní docházku a nepokračuje v základním vzdělávání, přestává být žákem školy 30. června příslušného školního roku. Žák, který splnil povinnou školní docházku a koná opravnou zkoušku nebo bude hodnocen v náhradním termínu, je žákem školy do termínu konání těchto zkoušek, pokud mu nebylo povoleno opakování ročníku. Žák, který byl přijat ke vzdělávání ve střední škole, je považován za žáka základní školy do 31. srpna příslušného školního roku.

§ 55 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů
 
(1) Ředitel školy může žákovi, který po splnění povinné školní docházky nezískal základní vzdělání, povolit po posouzení důvodů uvedených v žádosti jeho zákonného zástupce a na základě dosavadních výsledků vzdělávání žáka pokračování v základním vzdělávání, nejdéle však do konce školního roku, v němž žák dosáhne osmnáctého roku věku. 
(2) Žákovi uvedenému v § 16 odst. 9 může ředitel školy ve výjimečných případech povolit pokračování v základním vzdělávání do konce školního roku, v němž žák dosáhne dvacátého roku věku, v případě žáků vzdělávajících ve vzdělávacím programu základní školy speciální pak se souhlasem zřizovatele do dvacátého šestého roku věku. V uvedených případech, pokud jde o přípravu na výkon povolání nebo pracovní činnosti, spolupracuje ředitel školy s Úřadem práce České republiky - krajskou pobočkou a pobočkou pro hlavní město Prahu.
(3) Pro osoby, které nezískaly základní vzdělání, může základní a střední škola po projednání se zřizovatelem a krajským úřadem organizovat v souladu s rámcovým vzdělávacím programem základního vzdělávání kursy pro získání základního vzdělání. Krajský úřad ve spolupráci se zřizovateli a řediteli škol zajistí ve svém správním obvodu dostupnost kursů pro získání základního vzdělání v dálkové formě vzdělávání.

§ 56 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem základní obsah vzdělávání a podmínky, za nichž lze uskutečňovat vzdělávání v přípravných třídách pravidla organizace a průběhu zápisu k  povinné školní docházce a podrobnosti o organizaci a průběhu základního vzdělávání a o hodnocení výsledků vzdělávání žáků a jeho náležitostech, pravidla organizace, průběhu a ukončování vzdělávání v kursech pro získání základního vzdělání a pravidla pro zajištění dostupnosti kursů pro získání základního vzdělání v dálkové formě vzdělávání.
 
§ 19 vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů
 
(4) Před konáním zkoušky podle § 18 odst. 1 předloží zákonný zástupce žáka řediteli zkoušející školy vysvědčení žáka za příslušný ročník zahraniční školy a jeho překlad do českého jazyka. Pokud toto vysvědčení neobsahuje jednoznačné vyjádření o úspěšnosti ukončení příslušného ročníku základního vzdělávání nebo pololetí školního roku, předloží zástupce žáka potvrzení zahraniční školy o úspěšnosti ukončení příslušného ročníku základního vzdělávání nebo pololetí školního roku a jeho překlad do českého jazyka. Pro stanovení stupně celkového hodnocení žáka devátého ročníku na konci školního roku je rozhodný výsledek zkoušky a vyjádření zahraniční školy, že žák úspěšně ukončil devátý ročník základního vzdělávání. V případě pochybností o správnosti překladu je ředitel zkoušející školy oprávněn požadovat předložení úředně ověřeného překladu.

Informace k vyplňování vysvědčení na základních školách Čj. MSMT-1094/2025-1 
 
2.14 Žák(yně) splnil(a) …… let/rok …… povinné školní docházky. 
Údaj se uvádí základní číslovkou a vypíše se slovem. Nehodící se výraz se neškrtá. 
Například: 
Žák(yně) splnil(a) „jeden“ let/rok …… povinné školní docházky. 
Žák(yně) splnil(a) „tři“ let/rok „y“ povinné školní docházky. 
Žák(yně) splnil(a) „sedm“ let/rok …… povinné školní docházky. 
Pokud žák splnil devět let povinné školní docházky a nezískal základní vzdělání a pokračuje v základním vzdělávání (podle § 52 odst. 6 a § 55 odst. 1 školského zákona), chodí do základní školy desátým (nebo dalším) rokem. Jedná se o případ, kdy žák v průběhu povinné školní docházky opakoval některý ročník nebo 9. ročník nedokončil úspěšně. Do rubriky „Žák(yně) splnil(a) …… let/rok …… povinné školní docházky“ se však v těchto případech vždy uvádí, že žák splnil „devět“ let povinné školní docházky. Údaj v této rubrice se týká pouze povinné školní docházky, nikoliv celkové délky školní docházky konkrétního žáka. Informace o získání stupně základního vzdělání se uvádějí do samostatného tiskopisu vysvědčení určeného k vyplnění v 9. ročníku při dosažení stupně základního vzdělání (viz část 2.16.). 
Shodně se postupuje také v případě, kdy základní vzdělávání žáka uvedeného v § 16 odst. 7 je prodlouženo na 10 let podle § 46 odst. 3 školského zákona, nebo v případě, kdy žák uvedený v § 16 odst. 7 pokračuje v základním vzdělávání podle § 55 odst. 2. školského zákona. 
Pokud škola používá tiskopis vysvědčení list A – slovní hodnocení, který je určen pouze pro jedno pololetí, pak se rubrika „Žák(yně) splnil(a) …… let/rok …… povinné školní docházky“ na konci 1. pololetí proškrtne. 

END HESLO
//////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////
START HESLO
U02B02H580 — Uvolnění žáka z pravidelné docházky v ZUŠ

Uvolnění žáka z pravidelné docházky v ZUŠ 

§ 1 vyhlášky č. 71/2005 Sb., o základním uměleckém vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů

Organizace základního uměleckého vzdělávání
(8) Ředitel školy může ze zdravotních nebo jiných závažných důvodů výjimečně uvolnit žáka zcela nebo zčásti z pravidelné docházky do některého povinného předmětu stanoveného školním vzdělávacím programem, a to buď na školní rok nebo jeho část; zároveň stanoví náhradní způsob výuky, obsah a rozsah zkoušek a termín vykonání zkoušek z předmětu, ze kterého byl žák uvolněn.

Informace k vyplňování vysvědčení v základních uměleckých školách od školního roku 2019/2020, Č. j.: MSMT-28638/2019-1

2.13.4 Uvolnění z výuky, nehodnocení 
Jestliže je žák z výuky některého předmětu v 1. nebo ve 2. pololetí výjimečně uvolněn (podle § 1 odst. 8 vyhlášky), je hodnocen stejným způsobem jako ostatní žáci. V případě, že žák již absolvoval např. studium hudební nauky a pokračuje ve studiu dalšího hudebního nástroje nebo zpěvu (téhož stupně), předmět ani hodnocení se neuvádějí. Důvody pro uvolnění nebo nehodnocení žáka musí být vždy uvedeny ve Školní matrice. 
V případě, že žák nebyl z některého povinného předmětu hodnocen (podle § 3 odst. 8 vyhlášky), škola vydá žákovi vysvědčení až po uzavření hodnocení (viz 2.13.2 této Informace). 

END HESLO
//////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////
START HESLO
U02B02H582 — Uvolňování a omlouvání žáků – základní vzdělávání

Uvolňování a omlouvání žáků - základní vzdělávání

§ 50 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

(1) Zákonný zástupce žáka je povinen doložit důvody nepřítomnosti žáka ve vyučování nejpozději do 3 kalendářních dnů od počátku nepřítomnosti žáka. Podmínky pro uvolňování žáka z vyučování a omlouvání neúčasti žáka ve vyučování stanoví školní řád.
(2) Ředitel školy může ze zdravotních nebo jiných závažných důvodů uvolnit žáka na žádost jeho zákonného zástupce zcela nebo zčásti z vyučování některého předmětu; zároveň určí náhradní způsob vzdělávání žáka v době vyučování tohoto předmětu. V předmětu tělesná výchova ředitel školy uvolní žáka z vyučování na základě posudku vydaného registrujícím lékařem, pokud má být žák uvolněn na pololetí školního roku nebo na školní rok. Na první nebo poslední vyučovací hodinu může být žák uvolněn se souhlasem zákonného zástupce bez náhrady.
(3) Žákovi, který se nemůže pro svůj zdravotní stav po dobu delší než dva měsíce účastnit vyučování, stanoví ředitel školy takový způsob vzdělávání, který odpovídá možnostem žáka, nebo mu může povolit vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu podle § 18. Zákonný zástupce žáka je povinen vytvořit pro stanovené vzdělávání podmínky.
(4) Pokud se cizinec neúčastní vyučování nepřetržitě po dobu nejméně 60 vyučovacích dnů, nedoloží důvody své nepřítomnosti v souladu s podmínkami stanovenými školním řádem a ani po následné písemné výzvě ředitele školy zaslané na poslední známou adresu zákonného zástupce cizince ve lhůtě 15 dnů ode dne odeslání výzvy nesdělí, že bude i nadále navštěvovat danou školu, přestává být dnem následujícím po uplynutí této lhůty žákem školy.

§ 16 vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů

(1) Jestliže je žák z výuky některého předmětu v prvním nebo ve druhém pololetí uvolněn (§ 50 odst. 2 školského zákona), uvádí se na vysvědčení místo hodnocení slovo "uvolněn(a)".
(2) Nelze-li žáka z některého nebo ze všech předmětů v prvním nebo ve druhém pololetí hodnotit ani v náhradním termínu (§ 52 odst. 2 a 3 školského zákona), uvádí se na vysvědčení místo hodnocení slovo "nehodnocen(a)".

Informace k vyplňování vysvědčení na základních školách Čj. MSMT-1094/2025-1 
 
6.3 Uvolnění z výuky, nehodnocení 
Jestliže je žák z výuky některého předmětu v 1. nebo ve 2. pololetí uvolněn (podle § 50 odst. 2 školského zákona), rubrika se neproškrtává, ale vyplní se „uvolněn” nebo „uvolněna“ (dle § 16 odst. 1 vyhlášky). Nelze-li žáka z některého nebo ze všech předmětů v 1. nebo 2. pololetí hodnotit ani v náhradním termínu (podle § 52 odst. 2 a 3 školského zákona), vyplní se ”nehodnocen” nebo „nehodnocena“ (dle § 16 odst. 2 vyhlášky). Důvody pro uvolnění nebo nehodnocení žáka se uvedou ve školní matrice. 

Metodické doporučení MŠMT k prevenci a postihu záškoláctví a omlouvání žáků z vyučování č. j. MSMT-780/2024-1) 

· Informativní části (označené piktogramem I) – v těchto pasážích MŠMT informuje o některých zásadních skutečnostech, odkazuje na jiné zdroje informací, stanoviska jiných správních úřadů apod. 

· Doporučující části (označené piktogramem D) – v těchto pasážích MŠMT metodicky vede školy s tím záměrem, aby dodržením níže uvedených doporučených postupů (případně vytvoření podmínek pro jejich dodržení) školy omezily riziko vzniku rizikového chování, v tomto případě záškoláctví. Realizací těchto doporučení škola naplňuje svou povinnost podle § 29 školského zákona. 

· Závazné části (označené piktogramem §) – v těchto pasážích MŠMT poskytuje informace o souvisejících závazných pravidlech vycházejících z platných právních předpisů, které v dané souvislosti považuje MŠMT za stěžejní (Tyto pasáže však v žádném případě nepředstavují komplexní přehled povinností školy vycházejících ze školských předpisů).

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále MŠMT) doporučuje následující postup při uvolňování a omlouvání žáků základních a středních škol z vyučování a při prevenci a postihu záškoláctví v základních a středních školách. 

Metodické doporučení je určeno základním školám včetně přípravných tříd, odpovídajícím ročníkům víceletých gymnázií a školám poskytujícím střední vzdělání v České republice, a to především ředitelům škol, třídním učitelům, výchovným poradcům a metodikům prevence.

Čl. I
Práva a povinnosti žáků a jejich zákonných zástupců
§ Ustanovení § 22 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů stanoví povinnosti žáků a zákonných zástupců následujícím způsobem. 
§ Žáci základních a středních škol jsou povinni: 
· řádně docházet do školy a řádně se vzdělávat, 
· dodržovat školní řád, předpisy a pokyny k bezpečnosti a ochraně zdraví, s nimiž byli seznámeni, 
· plnit pokyny pedagogických pracovníků. 
§ Zákonní zástupci nezletilých žáků jsou mj. povinni: 
· zajistit, aby žák docházel řádně do školy, 
· osobně se zúčastnit projednání závažných otázek týkajících se vzdělávání dítěte na vyzvání ředitele školy, 
· dokládat důvody nepřítomnosti žáka ve vyučování v souladu se školním řádem, 
· informovat školu o skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání, jakož i o jejich změnách. 
I Zletilí žáci jsou povinni dokládat důvody své nepřítomnosti ve vyučování sami, a to v souladu se školním řádem. Rovněž nesou informační a oznamovací povinnost. Jelikož je toto metodické doporučení vztaženo také k sociálně-právní ochraně dětí, která je poskytována dětem do nabytí zletilosti, nebude se zabývat problematikou zletilých žáků. 

§ V § 184a školského zákona jsou stanovena pravidla pro vzdělávání distančním způsobem v určitých mimořádných situacích uzavření škol či zákazu přítomnosti dětí, žáků nebo studentů ve školách. 
D Školní řád by měl reflektovat odlišnosti a specifika vzdělávání distančním způsobem (https://www.edu.cz/metodika-pro-vzdelavani-distancnim-zpusobem/). 

§ V § 184a školského zákona jsou stanovena pravidla pro vzdělávání distančním způsobem v určitých mimořádných situacích uzavření škol či zákazu přítomnosti dětí, žáků nebo studentů ve školách. Zákonem je nyní nově stanovena a) povinnost školy ve vymezených mimořádných situacích zajistit vzdělávání distančním způsobem pro děti, pro které je předškolní vzdělávání povinné, žáky a zároveň b) je stanovena povinnost dětí, žáků se tímto způsobem vzdělávat (mimo žáků základních uměleckých škol a jazykových škol s právem státní jazykové zkoušky). Absenci při distanční výuce je tedy nutné posuzovat podle zapojení do vzdělávání a výstupů, nikoli podle doby vzdělávacích aktivit. Např. při asynchronní či off-line výuce nezáleží, v jaké denní době a jak rychle žák pracuje, nýbrž zda odevzdává úkoly či výstupy své práce ve stanoveném termínu nebo prokazuje snahu o plnění pokynů. Při synchronní výuce je nepřipojení se k on-line přenosu považováno za absenci, pokud s žákem či jeho zákonným zástupce nebyl individuálně dohodnut jiný způsob zapojení. Pro omlouvání absencí v obecné rovině platí totéž jako pro prezenční vzdělávání. Školský zákon stanoví základní rámec – povinnost omlouvání do 3 kalendářních dnů po začátku absence a upřesňuje, že podrobnosti upraví školní řád.

Čl. II
Záškoláctví a pozdní příchod – výklad pojmů
D Již na úvod je třeba vymezit pojmy „záškoláctví“ a „pozdní příchod“ a důsledně je rozlišovat, neboť se jedná o zcela odlišné formy nepřítomnosti ve vyučování, které jsou dány zpravidla různými důvody. 
I Záškoláctvím se rozumí taková neomluvená nepřítomnost žáka ve škole, a to i opakovaná, která je způsobena zpravidla úmyslně žákem nebo osobami odpovědnými za jeho výchovu, která trvá obvykle po celý vyučovací den (případně po určitou část vyučování, např. v odpoledních hodinách nebo jen v některých předmětech). Cílem je vyhnout se přítomnosti ve vyučování nebo pouze v některých vyučovacích hodinách. 
I Nezřídka je spojeno s dalšími typy rizikového chování, které obvykle negativně ovlivňují osobnostní vývoj jedince. 
I Záškoláctví nabývá řady podob, různé jsou také jeho důvody a je možné v něm dále rozlišovat: 
· Záškoláctví pravé – žák do školy nedorazí, ačkoli rodiče si myslí, že do školy šel a účastnil se vyučování. 
· Záškoláctví skryté – žák do školy nedorazí, a to s vědomím rodičů. Tento jev může mít více příčin, od odmítavého postoje rodičů ke vzdělání či ke škole, přes neschopnost rodiče prosadit vůči dítěti svou vůli, potřebu výpomoci dítěte v domácnosti, až po případy, kdy děti úspěšně předstírají zdravotní komplikace. Vzhledem k tomu, že v těchto případech rodiče žákovu nepřítomnost omlouvají, vyžaduje odhalování tohoto nežádoucího jevu zvýšenou pozornost ze strany pedagogických pracovníků, které není možné omezit pouze na přijetí omluvenky (žákovi bývá pravidelně nevolno např. v termínech písemných prací z určitého předmětu apod.). 
· Záškoláctví interní – žák do školy dorazí a během vyučování na určitý časový úsek (např. na některou hodinu) odejde. Tento jev bývá rovněž označován jako „útěk ze školy“. 
I Dále je možné záškoláctví vymezit podle toho, jak žák k rozhodnutí neúčastnit se vyučování dospěl: 
· Záškoláctví impulzivní – žák se rozhodne náhle, impulzivně. Neúčast ve vyučování je jeho bezprostřední reakcí na okamžitý podnět. 
· Záškoláctví plánované – jedná se o promyšlené, dopředu naplánované jednání, jehož prostřednictvím se žák účelově vyhýbá situacím spojeným se školou (zkoušení, určitý předmět, kontakt s určitou osobou – neoblíbený učitel, jiný zaměstnanec školy, jiný žák). 
D Variabilita příčin záškoláctví se odvíjí od množství funkcí, které škola plní. Kromě funkce vzdělávací a výchovné je škola rovněž významným místem socializace, kde se žák dostává do společnosti svých vrstevníků a získává svou roli v rámci kolektivu, v němž se formují jak sociální, tak osobní vazby. Při zkoumání příčin záškoláctví je proto třeba vzít v úvahu veškeré vlivy, které na žáka v rámci školní docházky působí, a náležitě se jimi zabývat. 
I Pozdním příchodem se naopak rozumí taková neomluvená nepřítomnost žáka, a to i opakovaná, která je zpravidla způsobena nedbalostí žáka nebo osob odpovědných za výchovu, nebo jinými příčinami. Trvá zpravidla pouze po část vyučování (nebo i jen po část vyučovací hodiny), a to obvykle na jeho počátku. Nepřítomnost ve vyučování v tomto případě není cílem žáka ani osob odpovědných za jeho výchovu. 
I Jak plyne z výše uvedeného, pozdní příchody nastávají v situacích, kdy žák má zájem do školy docházet, ale z nějakého důvodu se mu nedaří být přítomen po celou dobu vyučování. Příčinou pozdních příchodů může být špatná dopravní dostupnost školy (např. dopravní spoj jede jednou za hodinu, ke škole přijíždí až po začátku vyučování) či výluka dopravního spoje, problémy s vypravením se z domova, případně komplikace pramenící z nepříznivé sociální situace (srov. § 3 písm. b) zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách). 
D Docházka jednotlivých žáků je školou sledována a evidována prostřednictvím učitelů, kteří o nedostatcích informují třídního učitele. V případě, že třídní učitel zjistí u některého ze žáků potenciální problém, je na místě, aby inicioval kroky k preventivním opatřením. Třídní učitel by se rovněž měl zabývat důvody absence žáka, tedy učinit rozbor, proč přestal chodit do školy, proč selhává, případně proč se zhoršil jeho prospěch. Časté absence mohou souviset s jevy jako např. šikana, užívání drog, ale mohou být i důsledkem zhoršené situace v rodině. 

Čl. III 
Preventivní opatření ze strany školy
D Jakýmkoli problémům, včetně problémů výchovných, mezi něž záškoláctví spadá, je lepší předcházet a bránit jejich vzniku. V případě, že se problém objeví, je třeba jej řešit již v zárodku, jakmile jsou zjištěny první příznaky. Včasné odhalení záškoláctví je úkolem školy, zejména třídního učitele dotyčného žáka. Na poli prevence dále působí i jiné subjekty, s nimiž škola spolupracuje, o výchovném problému je informuje nebo jejich pomoc žákovi či jeho rodině doporučí, případně zprostředkuje. 
§ Školský zákon v § 30 uvádí, že podrobnosti k výkonu práv a povinností žáků a jejich zákonných zástupců, jakož i podrobnosti o pravidlech vzájemných vztahů se zaměstnanci školy, stanoví školní řád. Toto ustanovení dává řediteli školy do rukou nástroj, pomocí něhož nastavuje režim docházky do školy, podmínky pro uvolňování žáka z vyučování a omlouvání neúčasti žáka (§ 50 školského zákona a § 67 školského zákona). Konkrétní řešení problematiky docházky žáka do školy a omlouvání nepřítomnosti na vyučování, včetně jejich nedostatků, je tedy záležitostí školy, vždy však musí ředitel školy vycházet ze školského zákona. 
D Prevenci je třeba věnovat náležitou pozornost, zajišťovat ji komplexně a využívat všech možností, které má škola k dispozici. Za koordinaci prevence odpovídá ředitel školy. Především u větších škol je vhodné řešení této problematiky delegovat na zástupce školního poradenského pracoviště, zejména školního metodika prevence, případně školního psychologa či výchovného poradce. Je však třeba mít na paměti, že odpovědnou osobou i v takovém případě zůstává ředitel školy. Je možná i spolupráce se školským poradenským zařízením, tedy pedagogicko-psychologickou poradnou nebo speciálně pedagogickým centrem. 
D Školní docházku eviduje třídní učitel a v případě podezření na záškoláctví se nejprve obrací na zákonného zástupce nezletilého žáka. Právní předpisy v současnosti nestanoví určitý postup při konkrétních počtech neomluvených hodin, posouzení závažnosti situace je věcí školy. 
D Rizikovému chování, jakož i jinému nežádoucímu chování žáků ve školách, je nutno předcházet již v obecné rovině. Je třeba zajistit žákům přátelské a stimulující prostředí pro výchovu a vzdělávání, které škola poskytuje, a jasně stanovit pravidla, jejichž dodržování bude po žácích vyžadováno. Pravidla by měla být stanovena tak, aby bylo žákům zřejmé, že jejich cílem je především prospěch a zdárný rozvoj samotných žáků. 
D Na začátku školního roku je vhodné uspořádat setkání třídního učitele se zákonnými zástupci žáků, kde jsou zákonní zástupci informováni o organizaci školního roku a konkrétním průběhu vzdělávání v dané třídě včetně třídních a školních pravidel. V rámci tohoto setkání se doporučuje upozornit na práva a povinnosti zákonných zástupců související se školní docházkou žáka a připomenout důležitost řádné školní docházky pro žáka (nejen ve smyslu účasti na vyučování, ale i přístupu k výuce). Rovněž je nutno poskytnout či připomenout rodičům informace o poradenských službách poskytovaných školou a poradenskými zařízeními. Takovéto informační setkání je zároveň výborným prostředkem k otevření formální i neformální komunikace mezi školou, resp. třídním učitelem, a rodiči, k získání jejich spolupráce. Zároveň je tím splněna povinnost školy prokazatelně seznámit se školním řádem zákonné zástupce. 
D Kontakt učitele s žáky je třeba budovat na základě respektujícího přístupu, pochopení, motivace, a to vše využít při komunikaci o problémech a společném hledání řešení. Pedagogický pracovník je povinen chránit bezpečí a zdraví žáka a předcházet všem formám rizikového chování. Žák by neměl mít žádné obavy pedagoga vyhledat, má-li nějaký problém. 
D Práce s kolektivem žáků je velmi důležitým nástrojem prevence, jehož prostřednictvím lze žákům vštípit žádoucí hodnoty (zejména nediskriminaci, solidaritu apod.), protože škola je prostředím socializace, v němž se žák pohybuje ve skupině svých vrstevníků, kde pozoruje a vnímá mezilidské vztahy, vazby a role. Učitel by měl vždy jít příkladem. V tomto směru lze využít třídnické hodiny, ale i školní akce nebo výuku s využitím prvků neformálního vzdělávání. 
D Spolupráce a vzájemná komunikace zaměstnanců škol jsou důležité pro vytváření příznivého prostředí, předcházení rizikového chování žáků a zajištění řádného fungování školy. Vzhledem k různé specializaci zaměstnanců škol je třeba, aby třídní učitel mohl kdykoli kontaktovat např. školního metodika prevence, konzultovat s ním podezření na zárodky problému a projednat přístup k žákovi, a to na neformální, kolegiální bázi. 

Čl. IV
Způsob omlouvání nepřítomnosti
D Nepřítomnost nezletilého žáka základní a střední školy ve škole omlouvá jeho zákonný zástupce. 
§ Důvody žákovy nepřítomnosti ve škole je zákonný zástupce povinen doložit nejpozději do tří kalendářních dnů od počátku nepřítomnosti žáka (§ 50 odst. 1 a § 67 odst. 1 školského zákona). Způsoby, jakými je dokládá, stanoví školní řád. Lhůta tří kalendářních dnů začíná plynout dnem, který následuje po prvním dni nepřítomnosti žáka ve škole. 
§ Právní předpisy nestanoví konkrétní výčet důvodů, které škola musí, respektive může akceptovat. 
D Předcházet záškoláctví je možné mj. tím, že škola v případě podezření především v případě časté nepřítomnosti žáka nasvědčující zanedbávání povinné školní docházky bude vyžadovat potvrzení od lékaře. 
§ Škola může požadovat, pokud to považuje za nezbytné, jako přílohu k omluvence zákonného zástupce ze zdravotních důvodů předložení lékařského potvrzení. Toto je možné pouze, pokud to upravuje školní řád. 
D MŠMT rozhodně doporučuje, aby škola potvrzení od lékaře vyžadovala pouze ve výjimečných, individuálně stanovených případech a nevyžadovala je plošně. Požadavku na lékařské potvrzení by mělo vždy předcházet jednání se zákonným zástupcem/zletilým žákem, jehož výstupem bude mimo jiné písemný požadavek školy na dokládání nepřítomnosti lékařským potvrzením. Tímto dokumentem pak lze zdůvodnit tento požadavek lékaři. 
§ Ustanovení § 38 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zní: 
„Hrazenou službou je i posuzování dočasné pracovní neschopnosti a dočasné neschopnosti ke studiu ošetřujícím lékařem a posuzování skutečností, které jsou podle § 191 zákoníku práce důležitými osobními překážkami v práci, a obdobné výkony u žáků a studentů.“ 
I Lékař tedy v rámci vyšetření/ošetření žáka posuzuje i dočasnou neschopnost ke studiu a v odůvodněných případech by na žádost rodičů při doložení písemného požadavku školy měl dočasnou neschopnost ke studiu písemně potvrdit. 
I Zdravotní stav nelze posuzovat zpětně. Žák (resp. zákonný zástupce) tedy musí předem vědět, že se první den nepřítomnosti musí dostavit k lékaři. Není možné, aby škola po žákovi zpětně vyžadovala posudek od lékaře za proběhlou absenci, aniž by byl požadavek na potvrzení lékařem žákovi (resp. zákonnému zástupci) předem znám. 
§ Zákonný zástupce žáka má rovněž možnost určit zaměstnance školy, který může být lékařem o zdravotním stavu nezletilého informován (§ 33 odst. 1 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách). 
D Při volbě tohoto postupu je vhodné připravit rodičům souhlas, který opravňuje zaměstnance školy nebo konkrétní osobu získat stručnou informaci o zdravotním stavu žáka v rozsahu nezbytném pro účely omlouvání absence (zda žák má zdravotní komplikace či zda je nemocný, zda tato komplikace vylučuje jeho účast na vyučování a jak dlouho jeho indispozice trvá nebo pravděpodobně bude trvat). 
I Tento souhlas může zákonný zástupce žáka kdykoli odvolat, o čemž musí být předem informován s tím, že tento souhlas nemusí udělit vůbec. Proto je při užití tohoto postupu velmi důležité zdůraznit, že škola nemíní zasahovat do soukromí rodiny, a omezit se skutečně jen na obecné vyjádření zdravotnického personálu. V tomto kontextu je rovněž vhodné zmínit, že požadování kopií zdravotnické dokumentace či lékařských zpráv a nálezů již sahá nad rámec možných požadavků školy a výrazně zasahuje do soukromí žáka a jeho rodiny. 

Čl. V
Postup školy v případech záškoláctví
D Záškoláctví má obvykle progresivní charakter. Pokud v případě neomluvené nepřítomnosti nenásledují žádná opatření, může se toto jednání opakovat. Pokud nejsou řešeny příčiny záškoláctví, může docházet k dalšímu ohrožení dítěte, jehož důsledkem může být též pokračování záškoláctví). 
I Neřešení záškoláctví často vede i k tomu, že se jej dopustí další žáci, neboť získají pocit, že je tolerováno. Je tedy nezbytné, aby přiměřená opatření následovala už po prvním případu neomluvené absence, byť by se jednalo o jedinou vyučovací hodinu. Rozsah neomluvené absence se hodnotí vždy za každé čtvrtletí školního roku. 
D Škola může využít materiál MŠMT „Metodické doporučení pro práci s Individuálním výchovným programem v rámci řešení rizikového chování žáků“, č. j. MSMT- 3301/2013 ze dne 3. prosince 2013, které stanovuje průběh řešení rizikového chování žáků (včetně záškoláctví) a poskytuje formuláře k záznamu jejího postupu (viz https://www.msmt.cz/vzdelavani/zakladni-vzdelavani/individualni-vychovny-plan). 
D Je tedy vhodné, aby se škola pokusila zjistit skutečnosti vedoucí k záškoláctví. 
§ Pokud to je v kompetenci školy, škola se pokusí problém vyřešit (např. šikana). 
D Při neomluvené absenci do 10 hodin u žáka 1. stupně a do 12 hodin u žáka 2. stupně a střední školy za dané čtvrtletí školního roku škola kontaktuje zákonného zástupce a věc řeší s ním. Při delší neomluvené absenci postupuje podle dalšího bodu. 
D Pokud má žák 1. stupně víc než 10 neomluvených hodin a žák 2. stupně a střední školy víc než 12 neomluvených hodin za dané období školního roku, svolává ředitel školy školní výchovnou komisi. Podle závažnosti absence žáka se výchovné komise účastní: ředitel školy, zákonný zástupce, třídní učitel, výchovný poradce, školní metodik prevence, popř. další odborníci. O průběhu a závěrech jednání se provede zápis, který zúčastnění podepíšou. Neúčast nebo odmítnutí podpisu zákonnými zástupci se v zápise zaznamenávají. Každý účastník jednání obdrží kopii zápisu. 
§ Pokud se škole nepodaří problém týkající se povinné školní docházky vyřešit vlastními silami a k cíli nevede ani svolání výchovné komise, škola v případě podezření ze spáchání přestupku může k příslušnému orgánu podat podnět k zahájení řízení o přestupku, tj podnět k zahájení řízení z moci úřední ve smyslu § 42 správního řádu. 
D Typicky jde o situaci, kdy neomluvená nepřítomnost žáka 1. stupně přesáhne 25 hodin a žáka 2. stupně a střední školy 30 hodin v daném čtvrtletí školního roku. Spolu s oznámením škola zašle i související dokumentaci (např. kopii písemného pozvání zákonných zástupců žáka k návštěvě školy, kopii zápisu z pohovoru, písemné vyjádření výchovného poradce, kopii písemného pozvání zákonných zástupců žáka na výchovnou komisi, kopii zápisu o jednání výchovné komise, záznamy o jednání v rámci individuálního výchovného plánu apod.). 
§ Podle § 10 odst. 4 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí, je škola povinna bez zbytečného odkladu oznámit obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností (tedy v praxi OSPOD), pokud se dozví o skutečnostech uvedených v § 6 téhož zákona (typicky zanedbávání školní docházky, nemravný život, zneužívání návykových látek, násilí), a to v případě, že trvají po takovou dobu, nebo jsou takové intenzity, že nepříznivě ovlivňují vývoj dětí nebo jsou anebo mohou být příčinou nepříznivého vývoje dětí. 
§ Na OSPOD tedy škola hlásí jen závažnější případy. Jinak platí, že situaci vyhodnocuje přestupkový orgán, který sám se případně obrátí na OSPOD. 
D Na Policii ČR nebo státní zastupitelství se škola obrací pouze v nejzávažnějších případech. Při předání jinému orgánu škola rovněž poskytne zprávu, v níž je problematické chování popsáno, a záznam o opatřeních školy k řešení výchovného problému nezletilého žáka. 
D Vedle neomluvené absence je třeba věnovat pozornost také zvýšené omluvené absenci. Zvýšené množství zameškaných vyučovacích hodin, ačkoli řádně omluvených, je nežádoucí a může být projevem skrytého záškoláctví, kterému je také třeba věnovat patřičnou pozornost a včas proti němu zakročit. Je tedy třeba evidovat omluvenou absenci také ke konci každého čtvrtletí školního roku. V případě, že třídní učitel zpozoruje podezřelý nárůst omluvené absence (přes 50 % vyučovacích hodin) za čtvrtletí školního roku, je na místě, aby se podrobněji zabýval věrohodností důvodů nepřítomnosti. Pokud je důvod nepřítomnosti žáka nevěrohodný, může se třídní učitel nebo ředitel školy obrátit na zákonného zástupce nezletilého žáka a požádat jej o vysvětlení, případně sdělit, že příště bude vyžadovat potvrzení od lékaře, připouští-li to školní řád. Vyžadovat omluvení absence lékařem zpětně však není možné. 

1. Konstruktivní opatření 
D Při každé absenci třídní učitel vyčká, zda zákonný zástupce žáka omluví a doloží důvody jeho nepřítomnosti ve vyučování do 3 kalendářních dnů od počátku nepřítomnosti (§ 50 odst. 1 a § 67 odst. 1 školského zákona) za podmínek stanovených školním řádem. 
D Pokud tak zákonný zástupce žáka neučiní, třídní učitel jej prokazatelně upomíná v souladu se školním řádem. 
D Není-li důvod nepřítomnosti doložen ani po upomínce, třídní učitel o tom učiní záznam (obsahující datum nepřítomnosti, datum nástupu žáka do školy, datum a text upomínky). Třídní učitel poté přímo kontaktuje (např. telefonicky) zákonného zástupce a informuje jej o absenci žáka. V případě, že se zákonného zástupce podaří kontaktovat, mohou nastat tyto možnosti: 
a) Zákonný zástupce o nepřítomnosti žáka ve škole ví a šlo pouze o opomenutí z jeho strany. V tom případě je nepřítomnost omluvena dodatečně a třídní učitel domluví se zákonným zástupcem taková opatření, aby se situace neopakovala. 
b) Zákonný zástupce o nepřítomnosti žáka ve škole neví. Učitel probere situaci se zákonným zástupcem dítěte, dotáže se na možný důvod nepřítomnosti, motivuje jej k rozhovoru s dítětem a řešení situace domluvou, případně upozorní na výchovná opatření, stanovená školním řádem. V tomto případě absence obvykle není omluvena. 
c) Zákonný zástupce o nepřítomnosti žáka ve škole ví, ale nepovažuje důvody za dostatečné k omluvení, tj. žáka omluvit nechce. Prostřednictvím rozhovoru učitel zjistí možný motiv, který dítě k tomuto jednání vedl. Učitel navrhne další postup ve věci (domluva, zajištění poradenství, doučování, služby), případně zmíní, zda a jaké důsledky pro žáka z dané situace vyplývají. Výsledek je zaznamenán do formuláře (viz např. Metodické doporučení pro práci s Individuálním výchovným programem v rámci řešení rizikového chování žáků – Příloha č. 1). Absence není omluvena. 
D V komunikaci se zákonnými zástupci žáka je vždy třeba klást důraz na pozitivní přístup a konstruktivní řešení. Je třeba objektivně popsat situaci, zdůvodnit, z jakého důvodu je tato situace nežádoucí, popsat žádoucí stav a navrhnout opatření k jeho nastolení. 
D Nejpozději v tomto bodě (vyjma důvodu uvedeném v odstavci a) informuje třídní učitel ředitele školy, školního metodika prevence a výchovného poradce. 

· Písemná pozvánka k osobnímu jednání 
D Nedaří-li se kontaktovat zákonného zástupce žáka nebo dojde-li k opakované neomluvené absenci, následuje písemná pozvánka k osobnímu setkání zákonných zástupců s třídním učitelem, a to v následujícím sledu, pokud zákonný zástupce nereaguje: 
- pozvánka k osobnímu setkání s třídním učitelem za účelem konzultace (např. prostřednictvím informačního systému školy s možností potvrzení přečtení, prostřednictvím e-mailu nebo jinak doručenou pozvánkou); 
- doporučeným dopisem včetně poučení o opatřeních, k nimž bude nutno přistoupit, nepodaří-li se navázat spolupráci se zákonnými zástupci (alternativně datovou schránkou, pokud jí zákonný zástupce disponuje) 
- v případě, že zákonný zástupce stále nereaguje, dojde k předání kompetencí třetí straně (viz dále) 

· Schůzka zákonných zástupců žáka s třídním učitelem 
D Na osobní schůzce je se zákonnými zástupci probrána situace žáka, situace rodiny, učitel zjišťuje možné příčiny záškoláctví a domlouvá s rodiči postup k nastolení žádoucího stavu. Před schůzkou třídní učitel informuje školního metodika prevence, případně výchovného poradce, který ve věci poskytne své stanovisko spolu s návrhem dalšího postupu. V ideálním případě se školní metodik prevence, výchovný poradce nebo člen vedení školy osobního setkání se zákonnými zástupci účastní. 
D Účast žáka je možná, protože dítě má právo sdělovat svůj názor na situaci, která se ho týká a je samo o sobě hlavním nositelem změny své situace. Jednání by mělo být v takovém případě přizpůsobeno jeho věku a aktuálnímu stavu. 
D Pro jednání s rodiči i žákem je třeba zaujmout partnerský, nikoliv komisionální přístup. Rodiče jsou partnery školy v řešení rizikové situace dítěte a důležitými nositeli změny této situace. Cílem je se skutečně domluvit ku prospěchu všech, nikoli situaci vyhrotit. 
D O schůzce je vyhotoven zápis (viz např. Metodické doporučení pro práci s Individuálním výchovným programem v rámci řešení rizikového chování žáků – Příloha č. 2), a to s podpisem všech zúčastněných. S rodiči bude domluven termín další schůzky, reflektující povahu a závažnost konkrétního případu, jakož i charakter a časovou náročnost opatření, na jejichž přijetí se strany dohodly. Plnění opatření, vyplývajících ze zápisu, je třeba sledovat a vyhodnocovat. 

· Zpracování a podpis Individuálního výchovného programu (IVýP), pokud je školou využíván 
D Jestliže se ani poté stále nedaří situaci zlepšit, nastupuje sepsání a podepsání Individuálního výchovného programu (viz Metodické doporučení pro práci s Individuálním výchovným programem v rámci řešení rizikového chování žáků – Příloha č. 3). Dokument, v němž se všechny zainteresované strany písemně dohodnou na dalším postupu, stanoví konkrétní opatření, která budou přijata konkrétními osobami v konkrétním časovém úseku, spolu s režimem sledování dodržování dohodnutých opatření a návrhem postupu v případě jeho nedodržení. 
D Schůzky, na které má být dohodnut Individuální výchovný program, se účastní: 
- třídní učitel, 
- žák, 
- zákonný zástupce, pokud se jedná o nezletilého žáka, 
- školní metodik prevence, 
- ředitel školy nebo jeho zástupce, 
a dále, je-li to možné a žádoucí: 
- výchovný poradce nebo školní psycholog, případně pracovník školního poradenského zařízení, je-li k dispozici, 
- pracovník Probační a mediační služby ČR, byl-li nad žákem stanoven dohled, 
- pracovník OSPOD, je-li žákovi poskytována sociálně-právní ochrana, 
- další osoby, které hrají roli v životě žáka (trenér/vychovatel/instruktor mimoškolní aktivity, sourozenec dítěte, …), pokud je jejich účast vzhledem k okolnostem účelná a pokud s jejich účastí souhlasí zákonný zástupce nezletilého žáka nebo žák zletilý, 
- případně další osoby, jejichž účast navrhnou zákonní zástupci (právní zástupce, zástupce organizace zabývající se ochranou menšin, …). 
D Účelem této schůzky není pouze podepsání dokumentu, ale naopak rozbor nežádoucího chování žáka v rámci širší skupiny zainteresovaných lidí, zjišťování příčin i důsledků tohoto jevu a společné nacházení možných řešení. 
I Charakter tohoto setkání, stejně jako jeho organizace, je podobný případovým konferencím pořádaným v rámci sociálně-právní ochrany dětí. Jeho cílem je výměna informací, zhodnocení situace dítěte a jeho rodiny, hledání optimálního řešení a plánování společného postupu, který povede k naplňování potřeb dítěte. Výstupem setkání je podepsaný Individuální výchovný program (viz Metodické doporučení pro práci s Individuálním výchovným programem v rámci řešení rizikového chování žáků – Příloha č. 3). 
I Cíle: 
- reakce na vzniklou situaci žáka, 
- vyhodnocení situace žáka a jeho rodiny s cílem nalézt optimální řešení, 
- tvorba osobních kontaktů mezi zainteresovanými osobami, 
- stimulace zákonných zástupců žáka nebo zletilého žáka k plnění povinností, 
- koordinace postupu jednotlivých osob ke zlepšení situace, 
- získání nástroje ke kontrole plnění domluvených kroků. 
D Všichni zúčastnění budou seznámeni s tím, k čemu IvýP slouží a jak s ním bude nakládáno. Po sestavení Individuálního výchovného programu a jeho schválení zúčastněnými stranami dojde k realizaci přijatých opatření, průběžnému sledování situace, a reflexi změn, pozitivních i negativních. Další setkání se žákem a zákonnými zástupci, popřípadě i ostatními zainteresovanými subjekty, proběhne v termínech naplánovaných v IvýP. Jejich obsahem bude vyhodnocení situace a nastalých změn. Je nutno zachovat pozitivní přístup, chválit i za drobné pokroky, v případě stagnace podpořit, poskytnout pomoc. Na základě získaných informací lze IvýP přehodnotit a pozměnit, ukáže-li se v kontextu nových zjištění jako nevyhovující. 

· Předání kompetencí třetí straně 
§ Jestliže škola využila všech dostupných způsobů řešení rizikového chování žáka a možností podpory zákonných zástupců, přičemž se situace nezlepšila, škola učiní oznámení přestupkovému orgánu, případ je předán do kompetence třetí straně (OSPOD, obecní úřad, Policie ČR…). Škola vždy postupuje podle okolností konkrétní situace a podle závažnosti je oprávněna učinit oznámení i v případě, že nevyužila všech způsobů řešení. 

2. Sankční opatření 
D Vedle konstruktivních opatření, jimiž lze žáka a jeho rodinu motivovat, stimulovat a podpořit v úsilí směřujícím k odstranění problematického jevu a nastolení žádoucího stavu, má škola k dispozici i opatření sankčního charakteru. Je však třeba zdůraznit a důsledně dodržovat zásadu, že sankcionovat lze pouze zaviněné porušení povinnosti. Nelze trestat žáka za pochybení jiné osoby, např. rodiče, který neplní své rodičovské povinnosti. 
§ Pokud žák porušuje své povinnosti, může mu být uloženo některé z výchovných opatření, o nichž pojednává § 31 školského zákona. Výchovným opatřením v systému základního vzdělávání je speciálně věnován § 17 vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, ve znění pozdějších předpisů. V rámci středního vzdělávání se jedná o § 10 vyhlášky č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři, ve znění pozdějších předpisů. 
§ Výchovná (kázeňská) opatření jsou: 
- napomenutí třídního učitele 
- důtka třídního učitele 
- důtka ředitele školy 
§ Kázeňské opatření může třídní učitel nebo ředitel školy uložit žákovi za porušení povinností plynoucích ze školního řádu, a to v souladu s pravidly pro ukládání těchto opatření, která školní řád stanoví. 
§ Třídní učitel oznamuje uložení důtky třídního učitele řediteli školy. Důtku ředitele školy lze žákovi uložit pouze po projednání v pedagogické radě. Uložení napomenutí nebo důtky a jeho důvody se neprodleně oznámí žákovi a jeho zákonnému zástupci. Zaznamenává se do dokumentace školy (do katalogových listů). 
§ § Dalším kázeňským opatřením podle školského zákona je podmíněné vyloučení, nebo vyloučení žáka ze školy. Toto opatření je upraveno v § 31 školského zákona a je k němu možno přistoupit pouze v případě, jedná-li se o žáka, který již splnil povinnou školní docházku a dopustil se závažného porušení povinností stanovených školským zákonem nebo školním řádem. Jak plyne z výše uvedeného, jedná se o krajní prostředek, jehož aplikaci je nutno v každém jednotlivém případě důkladně zvážit. V základní školy typicky půjde o žáky, kterým ředitel školy povolil pokračování v základním vzdělávání podle § 55 odst. 1 školského zákona. O podmínečném vyloučení i vyloučení žáka ze školy rozhoduje ředitel školy ve správním řízení. Uložená kázeňská opatření v průběhu pololetí se mohou projevit také na hodnocení chování za dané pololetí. 
§ Jako důsledek neúčasti žáka ve vyučování ve střední škole stanovuje školský zákon v ustanovení § 68 odst. 2 fikci zanechání vzdělávání: „Jestliže se žák, který splnil povinnou školní docházku, neúčastní po dobu nejméně 5 vyučovacích dnů vyučování a jeho neúčast není omluvena, vyzve ředitel školy písemně zletilého žáka nebo zákonného zástupce nezletilého žáka, aby neprodleně doložil důvody žákovy nepřítomnosti; zároveň upozorní, že jinak bude žák posuzován, jako by vzdělávání zanechal. Žák, který do 10 dnů od doručení výzvy do školy nenastoupí nebo nedoloží důvod nepřítomnosti, se posuzuje, jako by vzdělávání zanechal posledním dnem této lhůty; tímto dnem přestává být žákem školy.“ Toto se netýká nižších stupňů víceletých gymnázií. 
§ Je nutno znovu zdůraznit, že sankcionovat lze pouze zaviněné porušení povinnosti žáka. Nelze tak trestat žáka za pochybení jiné osoby, např. rodiče bránící žákovi ve školní docházce, čistě na základě např. dosažení určitého počtu neomluvených hodin. Promítat pochybení jiných osob do hodnocení chování žáka je zcela nepřípustné. 

VYUŽITÍ PRÁVNÍCH OPATŘENÍ PŘI ŘEŠENÍ PROBLÉMOVÉHO CHOVÁNÍ ŽÁKŮ NA ŠKOLÁCH, MŠMT 2025

2.4 Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů
Nejzávažnější protiprávní jednání nacházejí odraz v rovině trestního práva. Trestným činem je protiprávní čin, který trestní zákon označuje za trestný a který vykazuje znaky uvedené v trestním zákoně. Za trestný čin je v trestním zákoníku považováno ohrožování výchovy dítěte.
§ 201
Ohrožování výchovy dítěte
(1) Kdo, byť i z nedbalosti, ohrozí rozumový, citový nebo mravní vývoj dítěte tím, že
a) svádí ho k zahálčivému nebo nemravnému životu,
b) umožní mu vést zahálčivý nebo nemravný život,
c) umožní mu opatřovat pro sebe nebo pro jiného prostředky trestnou činností nebo jiným zavrženíhodným způsobem, nebo
d) závažným způsobem poruší svou povinnost o ně pečovat nebo jinou svou důležitou povinnost vyplývající 
z rodičovské zodpovědnosti,
bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.
(2) Kdo umožní, byť i z nedbalosti, dítěti hru na výherním hracím přístroji, který je vybaven technickým zařízením, které ovlivňuje výsledek hry a které poskytuje možnost peněžité výhry, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok, peněžitým trestem nebo zákazem činnosti.
(3) Odnětím svobody na šest měsíců až pět let bude pachatel potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 ze zavrženíhodné pohnutky,
pokračuje-li v páchání takového činu po delší dobu,
spáchá-li takový čin opětovně, nebo
získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného značný prospěch.

Za zahálčivý život lze považovat i déletrvající záškoláctví a v soudní praxi lze zaznamenat případy, kdy jako trestný čin ohrožování výchovy dítěte (resp. mládeže – podle dřívější právní úpravy) bylo kvalifikováno jednání rodičů, kteří neposílali své děti po delší dobu do školy ani jinak nezajišťovali jejich vzdělávání.

4. OMLOUVÁNÍ NEPŘÍTOMNOSTI ŽÁKA VE ŠKOLE – LÉKAŘSKÉ POTVRZENÍ
Školský zákon v § 50 odst. 1 stanoví, že zákonný zástupce žáka je povinen doložit důvody nepřítomnosti žáka ve vyučování nejpozději do 3 kalendářních dnů od počátků nepřítomnosti žáka. Podmínky pro uvolňování žáka z vyučování a omlouvání neúčasti žáka ve vyučování stanoví školní řád.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v dohodě se Sdružením praktických lékařů pro děti a dorost vydalo Metodický pokyn čj. 10194/2002-14 k problematice uvolňování a omlouvání žáků z vyučování a prevenci záškoláctví (tento dokument má pouze doporučující charakter). Dle jeho čl. II odst. 2 může škola požadovat, považuje-li to za nezbytné, doložení nepřítomnosti žáka z důvodu nemoci lékařem jako součást omluvenky vystavené zákonným zástupcem nezletilého žáka v případě, že nepřítomnost žáka přesáhne 3 dny školního vyučování. Ve zcela výjimečných případech, zejména v případě časté nepřítomnosti žáka nasvědčující zanedbávání školní docházky, může škola požadovat jako součást omluvenky potvrzení lékaře i při nepřítomnosti kratšího trvání. Cílem takové úpravy je zabránit negativním jevům v rodinném zázemí žáka.
Je třeba uvést, že někteří lékaři odmítají potvrzení vydávat, s tím, že právní úprava jim tuto povinnost neukládá. Jedná se ovšem o jejich neznalost: MŠMT již dříve poukázalo na § 38 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, podle kterého péče hrazená z veřejného zdravotního pojištění zahrnuje také posudkovou činnost spočívající v posuzování dočasné neschopnosti k práci nebo ke studiu ošetřujícím lékařem, neboť obsahem této činnosti je nejen vyšetření pacienta a stanovení diagnózy a léčby, ale také vyvození závěru (zda pacient je či není schopen studia) a jeho písemné vyhotovení (potvrzení).
Tuto skutečnost potvrdilo i Ministerstvo zdravotnictví (viz Prohlášení Ministerstva zdravotnictví k „Omlouvání nepřítomnosti žáků v základní škole ze strany lékařů a klinických psychologů“ ze dne 20. 11. 2012): V případě, že zdravotnické zařízení navštíví fyzická osoba v roli pacienta (v případě nezletilých dětí v doprovodu zákonného zástupce) s cílem poskytnutí léčebné péče za účelem zachování nebo zlepšení zdravotního stavu, součástí této zdravotní péče hrazené z prostředků veřejného zdravotního pojištění by v souladu s výše citovanými právními předpisy mělo být i posouzení na základě vyšetření a poskytnutí písemného vyjádření jako závěru posouzení dočasné neschopnosti žáka ke studiu. V případě, že zdravotnické zařízení vyhledá fyzická osoba (žák, či jeho zákonný zástupce) s cílem vydání "omluvenky" bez úmyslu poskytnutí zdravotní péče za účelem zachovat nebo zlepšit zdravotní stav pacienta, vystavení písemného vyjádření jako závěru posouzení dočasné neschopnosti žáka ke studiu není součástí výše uvedené zdravotní péče hrazené z prostředků veřejného zdravotního pojištění.“ 
Povinností lékaře dle citovaného vyjádření je tedy vystavení potvrzení o dočasné neschopnosti žáka ke vzdělávání pro účely „školní omluvenky“, pokud jde o součást poskytované léčebné péče hrazené z prostředků veřejného zdravotního pojištění (tedy ne v případě, že žák či jeho zákonný zástupce požaduje vydání potvrzení dodatečně, bez poskytnutí léčebné péče).
S ohledem na stávající praxi lékařů však nelze zcela vyloučit, že i přes uvedený závěr nebudou někteří z nich „ochotni“ žákovi předmětné potvrzení pro účely školní omluvenky vystavit. V takovém případě škola zpravidla bude respektovat tuto skutečnost potud, že není v moci zákonného zástupce předmětné potvrzení vynutit. Škola v takové situaci posoudí okolnosti daného případu, důvody nepřítomnosti uváděné zákonným zástupcem, četnost nepřítomnosti žáka ve vyučování, dobu nepřítomnosti ve vztahu k vyučovacímu rozvrhu (nejde-li o nápadně se opakující absenci v době výuky určitých předmětů, v době ověřování vědomostí apod.), jakož i další okolnosti vzdělávání žáka, a pojme-li po posouzení těchto skutečností podezření na zanedbávání školní docházky, posoudí zameškané hodiny jako neomluvené. Zákonný zástupce bude o neomluvené absenci žáka informován, popř. vyzván k účasti na projednání této záležitosti ve škole (srov. § 21 odst. 1 písm. b), odst. 2, § 22 odst. 3 písm. a), b), d) školského zákona). Předpokládá se, že alespoň v některých případech bude v možnostech zákonného zástupce doložit tvrzené skutečnosti jiným způsobem, např. potvrzením o zaplacení poplatku za klinické vyšetření (na žádost povinně vystaveným ve smyslu § 11 odst. 1 písm. g) zákona č. 48/1997 Sb.), kopií části zdravotnické dokumentace o relevantním vyšetření či léčení žáka (dle ust. § 65 zákona o zdravotních službách), kopií rozhodnutí o vzniku potřeby ošetřování (§ 68 odst. 1 písm. a), b) a § 68 odst. 4, § 69 písm. c) zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění) apod. V případech důvodného podezření na zanedbávání školní docházky se považuje požadavek na předložení uvedených dokumentů ze strany školy za oprávněný. Tato pravidla pro omlouvání nepřítomnosti žáků by samozřejmě měla být součástí školního řádu ve smyslu ust. § 50 odst. 1 školského zákona. Neposkytne-li zákonný zástupce potřebnou součinnost a neomluvená absence žáka přesáhne hranici 25 vyučovacích hodin (čl. II odst. 10 metodického pokynu), ředitel školy bez zbytečného odkladu zašle oznámení o těchto skutečnostech obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností (§ 10 odst. 4 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí).
Nejnovější výklad k záškoláctví viz příloha č. 11 k metodickému doporučení MŠMT čj. 21291/2010-28.

Metodické doporučení k primární prevenci rizikového chování u dětí a mládeže (Dokument MŠMT č.j.: 21291/2010-28), Příloha č. 11 Záškoláctví

Přesáhne-li nepřítomnost žáka ve škole tři dny, může škola požadovat, považuje-li to za nezbytné, doložení nepřítomnosti žáka z důvodu nemoci (potvrzení) příslušným praktickým lékařem žáka, popř. ošetřujícím lékařem nebo klinickým psychologem, a to jako součást omluvenky vystavené zákonným zástupcem nezletilého žáka. Podrobnosti upravuje školní řád. Ve výjimečných případech (především v případě časté nepřítomnosti žáka nasvědčující zanedbávání povinné školní docházky), může škola požadovat potvrzení ošetřujícího lékaře, popř. příslušného praktického lékaře nebo klinického psychologa, i v případě nepřítomnosti kratší než tři dny.
Je-li vystavení potvrzení lékařem požadováno v rámci poskytování přímé zdravotní péče hrazené ze zdravotního pojištění, je vystavení tohoto potvrzení hrazeno ze zdravotního pojištění. Není-li však vystavení takového potvrzení požadováno v rámci poskytování zdravotní péče hrazené ze zdravotního pojištění, tedy pokud zdravotnické zařízení vyhledá žák a jeho zákonný zástupce s cílem pouhého vydání potvrzení o dočasné neschopnosti žáka ke studiu nezávisle na poskytnutí zdravotní péče (např. několik dní po odeznění nemoci), je vystavení potvrzení o dočasné neschopnosti žáka ke studiu poskytnuto za úhradu.
Zákonný zástupce žáka může určit zaměstnance školy (např. ředitele školy), který je o zdravotním stavu nezletilého informován (§ 33 odst. 1 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách). Při volbě tohoto postupu je vhodné připravit rodičům tento souhlas v rozsahu, který opravňuje zaměstnance školy nebo konkrétní osobu (ředitele školy) získat stručnou informaci o zdravotním stavu žáka v rozsahu nezbytném pro účely omlouvání absence (zda žák má zdravotní komplikace či zda je nemocný, zda tato komplikace vylučuje jeho účast na vyučování a jak dlouho jeho indispozice trvá nebo pravděpodobně bude trvat). Je třeba mít na paměti, že tento souhlas může zákonný zástupce žáka kdykoli odvolat. V tomto kontextu je rovněž vhodné zmínit, že požadování kopií zdravotnické dokumentace či plnohodnotných lékařských zpráv a nálezů již sahá nad rámec možných požadavků školy a výrazně zasahuje do soukromí žáka a jeho rodiny.

PROHLÁŠENÍ Ministerstva zdravotnictví k „Omlouvání nepřítomnosti žáků v základní škole ze strany lékařů a klinických psychologů“ 2012

Ve snaze sjednotit postup lékařů a klinických psychologů při omlouvání nepřítomnosti žáků v základní škole vydává Ministerstvo zdravotnictví (MZ) následující prohlášení:

Omlouvání žáků základních škol z vyučování upravuje zákon č. 561/2004 Sb. V souladu s tímto zákonem MŠMT ve spolupráci s ostatními resorty (včetně Ministerstva zdravotnictví) připravilo aktualizaci „Metodického pokynu k jednotnému postupu při uvolňování a omlouvání žáků z vyučování, prevenci a postihu záškoláctví“.
Dle této metodiky nepřítomnost nezletilého žáka základní školy ve škole omlouvá jeho zákonný zástupce, a to již první den jeho nepřítomnosti ve škole. Důvody žákovy nepřítomnosti ve škole je zákonný zástupce povinen doložit nejpozději do tří kalendářních dnů od počátku nepřítomnosti žáka. Způsoby, jakými je dokládá, stanoví školní řád. Základní škola může požadovat, pokud to považuje za nezbytné, doložení nepřítomnosti žáka z důvodu nemoci příslušným praktickým lékařem žáka, popř. ošetřujícím lékařem nebo klinickým psychologem, jako součást omluvenky vystavené zákonným zástupcem nezletilého žáka. Ve výjimečných, individuálně stanovených případech (především v případě časté nepřítomnosti žáka nasvědčující zanedbávání povinné školní docházky), může škola požadovat jako součást omluvenky potvrzení ošetřujícího lékaře, popř. příslušného praktického lékaře nebo klinického psychologa i v případě nepřítomnosti kratší, než tři dny.
Je-li vystavení potvrzení příslušným praktickým lékařem žáka, popř. ošetřujícím lékařem nebo klinickým psychologem požadováno v rámci poskytování zdravotní péče hrazené ze zdravotního pojištění, je vystavení tohoto potvrzení hrazeno ze zdravotního pojištění. Není-li toto potvrzení požadováno v rámci poskytování zdravotní péče hrazené ze zdravotního pojištění, je potvrzení poskytnuto za úhradu.
Příslušní praktičtí lékaři (popř. ošetřující lékaři nebo kliničtí psychologové) mohou poskytovat školám informace o zdravotním stavu žáka, pokud zákonní zástupci či zletilí žáci vydali souhlas s poskytováním těchto informací. 
Z výše uvedeného vyplývá pro zdravotnická zařízení následující postup:
V případě, že zdravotnické zařízení navštíví fyzická osoba v roli pacienta s cílem poskytnutí léčebné péče, součástí této péče je také poskytnutí potvrzení o dočasné neschopnosti žáka ke studiu. Vydání tohoto potvrzení je hrazeno z veřejného zdravotního pojištění, nejedná-li se o výkon hrazený pacientem.
V případě, že zdravotnické zařízení vyhledá fyzická osoba s cílem vydání potvrzení o dočasné neschopnosti žáka ke studiu nezávisle na poskytnutí zdravotní péče, je vystavení potvrzení o dočasné neschopnosti žáka ke studiu poskytnuto za úhradu.
Zdravotnické zařízení může za úhradu poskytnout potvrzení o dočasné neschopnosti žáka ke studiu přímo škole na vyžádání, a to pouze s výslovným souhlasem zákonného zástupce žáka.
Výše uvedené je v souladu s následujícími právními normami:
Dle § 13 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb. se ze zdravotního pojištění hradí zdravotní péče poskytnutá pojištěnci s cílem zachovat nebo zlepšit jeho zdravotní stav. Dle § 15 odst. 14 zákona č. 48/1997 Sb. se ze zdravotního pojištění nehradí vyšetření, prohlídky a jiné výkony provedené v osobním zájmu a na žádost fyzických osob nebo v zájmu a na žádost právnických osob, jejichž cílem není zachovat nebo zlepšit zdravotní stav pojištěnce. Dle § 38 zákona č. 48/1997 Sb. hrazená péče zahrnuje posuzování dočasné neschopnosti k práci nebo ke studiu ošetřujícím lékařem a posuzování skutečností, které jsou podle § 191 zákoníku práce důležitými osobními překážkami v práci, a obdobné výkony u žáků a studentů. Podle § 21 odst. 1 zákona 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, je posudková činnost nedílnou součástí léčebně preventivní péče. Informace jsou poskytovány se souhlasem pacienta, popř. zákonného zástupce nezletilého pacienta, dle ust. § 67b odst. 12 písm. d) zákona č. 20/1966 Sb. Bez souhlasu pacienta, popř. zákonného zástupce nezletilého, informace poskytovat nelze, neboť jde o citlivé údaje ve smyslu § 4 písm. b) zákona č. 101/2000 Sb. (Od roku 2018 GDPR).

Spolupráce předškolních zařízení, škol a školských zařízení s Policií ČR č.j. 25 884/2003 – 24

Neomluvená absence žáka
Závažným problémem je i hlášení neomluvené absence. Je třeba vycházet z § 31 zákona č. 200/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o přestupcích, který označuje jako přestupek ohrožení výchovy a vzdělávání nezletilců zejména skutečnost, že dítě není přihlášeno k povinné školní docházce nebo dojde k zanedbávání péče o ni. Dále je to § 201 trestního zákona č. 40/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů, který zakotvuje jako ohrožování mravní výchovy mládeže vydání (i z nedbalosti) osoby mladší 18 let v nebezpečí zpustnutí (např.: umožněním vést zahálčivý život).

Příloha č. 1
Doporučený vzor záznamu o pohovoru o neomluvené nepřítomnosti žáka
 
Metodický pokyn k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních zřizovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Č.j.: 37 014/2005-25 

Tento metodický pokyn je závazný pro školy zřizované MŠMT, pro školy jiných zřizovatelů má pouze inspirativní charakter.
 
Čl. 6 
Uvolňování žáků z vyučování 
(1) Ředitel školy může ze závažných důvodů, zejména zdravotních, uvolnit žáka na žádost zcela nebo zčásti z vyučování některého předmětu; žáka se zdravotním postižením může také uvolnit z provádění určitých činností, popřípadě rozhodnout, že tento žák nebude v některých předmětech hodnocen. Konkrétní podmínky za nichž lze uvolnit z vyučování žáka, stanoví školní řád. 
(2) Žák nemůže být uvolněn z předmětu rozhodujícího pro odborné zaměření absolventa. V předmětu tělesná výchova ředitel školy uvolní žáka z vyučování na písemné doporučení registrujícího praktického lékaře pro děti a dorost nebo odborného lékaře. Žák není z předmětu, z něhož byl zcela uvolněn, hodnocen. 
(3) Ředitel školy je povinen přerušit vzdělávání žákyni z důvodu těhotenství a mateřství, jestliže praktické vyučování nebo praktická příprava probíhá na pracovištích nebo spočívá v pracích zakázaných těhotným ženám a matkám do konce devátého měsíce po porodu podle zvláštních právních předpisů, nebo jestliže vyučování podle lékařského posudku ohrožuje těhotenství žákyně (§ 66 odst. 6 a § 97 odst. 7 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon). 

§ 201 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů

Ohrožování výchovy dítěte
(1) Kdo, byť i z nedbalosti, ohrozí rozumový, citový nebo mravní vývoj dítěte tím, že
a) svádí ho k zahálčivému nebo nemravnému životu,
b) umožní mu vést zahálčivý nebo nemravný život,
bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.
Postihování záškoláctví se týká nejenom dětí, ale také rodičů. Je možné je postihnout dle § 201 trestního zákoníku.
§ 2 vyhlášky č. 391/2013 Sb., o zdravotní způsobilosti k tělesné výchově a sportu

(1) Zdravotní způsobilost se posuzuje ke zdravotní náročnosti výkonnostního sportu, vrcholového sportu, organizovaného sportu, neorganizovaného sportu nebo sportu a tělesné výchově ve sportovních školách nebo k předmětu tělesná výchova za účelem uvolnění žáka z vyučování tohoto předmětu (dále jen "předmět tělesná výchova").

§ 8 vyhlášky č. 391/2013 Sb., o zdravotní způsobilosti k tělesné výchově a sportu

Lékařský posudek

Lékařský posudek obsahuje náležitosti stanovené jiným právním předpisem upravujícím obsah a náležitosti zdravotnické dokumentace3). Jde-li o lékařský posudek
a) se závěrem o zdravotní způsobilosti, zdravotní nezpůsobilosti nebo zdravotní způsobilosti s podmínkou ke sportu nebo tělesné výchově, uvede se konkrétní sport nebo předmět tělesná výchova; jde-li o zdravotně náročnou sportovní disciplínu, uvede se sport podle přílohy č. 1 k této vyhlášce, nebo
b) k organizovanému sportu, nebo neorganizovanému sportu nebo předmětu tělesná výchova, uvede se vždy doba platnosti posudku.

Prevence a postup při šetření a vyřizování stížností a podnětů na úrovni škol a školských zařízení, – aktualizace 2024/2025

PŘÍLOHA 1 | Praktické příklady stížností a dotazů 

3. Uvolňování žáků z výuky, která obsahuje LGBTQ + témata 

V poslední době se v naší základní škole objevují žádosti rodičů o uvolnění žáka z výuky, ve které je obsažena oblast genderová či LGBTQ témata. Jak máme ve škole na takové žádosti reagovat? Jak má škola postupovat, pokud přímo v hodině vyučující otevře takové téma a některý žák se nechce tohoto tématu účastnit sám nebo na žádost jeho rodičů? P │ PŘÍLOHY 

Pokud zákonný zástupce žádá o uvolnění a priori z jakékoli výuky s nějakou tematikou (např. teorie genderu), je takové uvolnění nepřípustné. 

V České republice je zákonem stanovena povinnost školní docházky. Při jejím nedodržování by mohlo dojít k přestupku. Obsah základního vzdělání závazně stanovuje stát prostřednictvím Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání (RVP ZV). 

Ze zásad školského zákona a z názoru Nejvyššího správního soudu (rozsudek ze dne 30. března 2011, sp. zn. 1 Ao 1/2011) vyplývá, že filozofických, náboženských, případně světonázorových hodnot se ve větší či menší míře dotýká celá řada vyučovaných témat a není možné čistě z tohoto důvodu žáka vylučovat z výuky. 

Nesouhlas s jakýmkoli tématem či vzdělávacím obsahem tedy nemůže být důvodem k uvolnění žáka. Nelze zaměňovat podávání objektivních informací o jakémkoli tématu, které je v souladu s RVP, za vnucování ideologie či konkrétních postojů. Je samozřejmě žádoucí tato témata předkládat žákům velmi citlivě s ohledem na věk žáků, složení žáků ve třídě i celkovou atmosféru ve třídě. Škola nesmí žákům vnucovat žádnou ideologii, poskytovat návody k politickému rozhodování, zasahovat do jejich intimní sféry či sexuální orientace. 

Pokud tedy zákonný zástupce nabyl přesvědčení, že určitá vzdělávací aktivita, přednáška či kurz skutečně porušuje výše uvedenou tezi, je na místě jednat s vedením školy, v případě její nečinnosti lze podat podnět ČŠI. Podávání věcných, pravdivých a vyvážených informací o jakémkoli tématu jako podklad k vytvoření vlastního názoru žáka však rozhodně nelze považovat za vnucování ideologie, a naopak bránění v účasti na výuce pouze z důvodu nesouhlasu s probíraným tématem by mohlo být považováno za porušení povinnosti zákonného zástupce zajistit, aby žák docházel řádně do školy, jak je stanoveno ve školském zákoně. 

Ještě pro úplnost je třeba uvést, že uvolnění z výuky je možné na základě úpravy ve školském zákoně, a to ze zdravotních nebo jiných závažných důvodů, přičemž oprávněn k povolení uvolnění z výuky je ředitel školy. V případě, že se jedná o tématiku, která je součástí RVP a v souladu se zásadami a cíli vzdělávání, není pro uvolnění žáka z výuky důvod. 

Zákon č. 561/2004 Sb., § 2 Zásady a cíle vzdělávání, § 4 Rámcové vzdělávací programy, § 5 Školní vzdělávací programy, § 22 Povinnosti žáků, studentů a zákonných zástupců nezletilých dětí a nezletilých žáků; § 30 Školní řád, vnitřní řád a stipendijní řád, § 50 Průběh základního vzdělávání (omlouvání a uvolňování žáků), § 67 Průběh středního vzdělávání (omlouvání a uvolňování žáků), § 182a Přestupky 
Školská legislativa - edu.gov.cz 

VYKAZOVÁNÍ ABSENCÍ V ZÁKLADNÍCH ŠKOLÁCH
Nová povinnost vykazování absence u žáků základních škol
Od školního roku 2025/2026 bude MŠMT systematicky sledovat docházku žáků základních škol na úrovni počtu zameškaných hodin jednotlivých žáků. Školy tyto údaje evidují v běžné školní dokumentaci (třídní kniha) a ve školní matrice. Úprava směřuje k získání jednotných dat o docházce, která umožní přesnější statistické vyhodnocování a identifikaci rizikových absencí.
Informace o individuálních údajích žáků, včetně údajů potřebných pro výpočet zameškaných hodin, budou generovány z údajů vedených ve školní matrice a zahrnuty do statistických výkazů. Pro základní školy se jedná o M 3 / M 3a – Výkaz o základní škole

Období sběru dat 	Termín odevzdání 
od 1. září 2025 do 31. ledna 2026 	do 15. dubna 2026 
od 1. února 2026 do 30. června 2026 	do 15. října 2026 

Právní a metodická opora:
• zákon č. 561/2004 Sb., školský zákon
• vyhláška o dokumentaci škol (školní matrika, třídní kniha)
• metodické pokyny MŠMT ke statistickému sběru dat (výkazy řady M)

END HESLO
//////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////
START HESLO
U02B02H649 — Zápis do 1. ročníku základního vzdělávání

Zápis do 1. ročníku základního vzdělávání

§ 36 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

(1) Školní docházka je povinná po dobu devíti školních roků, nejvýše však do konce školního roku, v němž žák dosáhne sedmnáctého roku věku (dále jen "povinná školní docházka").
(2) Povinná školní docházka se vztahuje na státní občany České republiky a na občany jiného členského státu Evropské unie, kteří na území České republiky pobývají déle než 90 dnů. Dále se povinná školní docházka vztahuje na jiné cizince, kteří jsou oprávněni pobývat na území České republiky trvale nebo přechodně po dobu delší než 90 dnů, a na účastníky řízení o udělení mezinárodní ochrany11).
(3) Povinná školní docházka začíná počátkem školního roku, který následuje po dni, kdy dítě dosáhne šestého roku věku, pokud mu není povolen odklad. Dítě, které dosáhne šestého roku věku v době od září do konce června příslušného školního roku, může být přijato k plnění povinné školní docházky již v tomto školním roce, je-li přiměřeně tělesně i duševně vyspělé a požádá-li o to jeho zákonný zástupce. Podmínkou přijetí dítěte narozeného v období od září do konce prosince k plnění povinné školní docházky podle věty druhé je také doporučující vyjádření školského poradenského zařízení, podmínkou přijetí dítěte narozeného od ledna do konce června doporučující vyjádření školského poradenského zařízení a odborného lékaře, která k žádosti přiloží zákonný zástupce.
(4) Zákonný zástupce je povinen přihlásit dítě k zápisu k povinné školní docházce, a to v době od 15. ledna do 15. února kalendářního roku, v němž má dítě zahájit povinnou školní docházku. Zákonný zástupce v žádosti o přijetí vedle obecných náležitostí podle správního řádu uvede 
a) mateřskou školu, ve které se dítě vzdělává nebo je individuálně vzděláváno, 
b) základní školu, v jejíž přípravné třídě nebo přípravném stupni se dítě vzdělává, 
c) zahraniční školu na území České republiky, ve které se dítě vzdělává a ve které ministerstvo povolilo plnění povinné školní docházky podle § 38a, nebo 
d) údaj, že se na dítě nevztahuje povinné předškolní vzdělávání, pokud se dítě nevzdělává v žádné škole podle písmen a) až c).
(5) Žák plní povinnou školní docházku v základní škole zřízené obcí nebo svazkem obcí se sídlem ve školském obvodu (§ 178 odst. 3 a 4), v němž má žák místo trvalého pobytu, v případě cizince místo pobytu žáka (dále jen "spádová škola"), pokud zákonný zástupce nezvolí pro žáka jinou než spádovou školu. Pokud je dítě přijato na jinou než spádovou školu, oznámí ředitel této školy tuto skutečnost řediteli školy spádové, a to nejpozději do konce května kalendářního roku, v němž má dítě zahájit povinnou školní docházku.
(6) Žák umístěný ve školském zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy nebo ve školském zařízení pro preventivně výchovnou péči plní povinnou školní docházku v základní škole zřízené při tomto školském zařízení nebo v základní škole zřízené obcí nebo svazkem obcí se sídlem ve školském obvodu, v němž má sídlo příslušné školské zařízení, popřípadě v jiné škole zřizované státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí.
(7) Ředitel spádové školy je povinen přednostně přijmout žáky s místem trvalého pobytu v příslušném školském obvodu a žáky umístěné v tomto obvodu ve školském zařízení pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy nebo ve školském zařízení pro preventivně výchovnou péči, a to do výše povoleného počtu žáků uvedené ve školském rejstříku.
(8) Obecní úřad obce, na jejímž území je školský obvod základní školy, poskytuje této škole s dostatečným předstihem před termínem zápisu k povinné školní docházce seznam dětí, pro které je tato škola spádová a jichž se týká povinnost podle odstavce 4. Seznam obsahuje vždy jméno, popřípadě jména, a příjmení, datum narození a adresu místa trvalého pobytu dítěte, v případě cizince místo pobytu dítěte.

§ 36a zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

Předávání informací při zahájení povinné školní docházky
(1) Ředitel školy, který v rámci zápisu k povinné školní docházce rozhodl o přijetí dítěte do 31. března, nebo do 14 dnů od vydání rozhodnutí o přijetí dítěte, požádá ředitele školy podle § 36 odst. 4 písm. a) až c) o předání výsledků pedagogického diagnostikování. 
(2) Ředitel podle § 36 odst. 4 písm. a) až c) předá údaje řediteli školy do 30 dnů od doručení žádosti. Pokud je dítě individuálně vzděláváno podle § 34b, předá ředitel mateřské školy zápis z ověření podle § 34b odst. 3. 
Ministerstvo stanoví vyhláškou rozsah, způsob a formu předávání údajů podle odstavců 1 a 2.

§ 37 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

Odklad povinné školní docházky
(1) Požádá-li o to písemně zákonný zástupce dítěte v době zápisu dítěte k povinné školní docházce stanovené ředitelem školy podle § 46 odst. 1, odloží ředitel školy začátek povinné školní docházky o 1 školní rok, pokud zdravotní stav dítěte dlouhodobě neumožňuje jeho účast ve vyučování a tato skutečnost je doložena doporučujícím posouzením 
a) lékaře, s výjimkou lékaře se specializovanou způsobilostí v oboru praktický lékař pro děti a dorost nebo v oboru pediatrie, nebo klinického psychologa, a  
b) školského poradenského zařízení, které přihlédne k posouzení podle písmene a). 
(2) Začátek povinné školní docházky lze odložit pouze jednou. 
(3) Školské poradenské zařízení musí zároveň s doporučujícím posouzením podle odstavce 1 vydat také doporučení podpůrného opatření spočívajícího ve vzdělávání dítěte v mateřské škole nebo v přípravné třídě základní školy podle individuálního vzdělávacího plánu. Věta první neplatí pro doporučující posouzení dítěte, jemuž bylo školským poradenským zařízením doporučeno zařazení do přípravného stupně základní školy speciální.
(4) Náležitosti doporučujícího posouzení podle odstavce 1 písm. b) stanoví ministerstvo vyhláškou. 
(5) Pokud ředitel školy rozhodne o odkladu povinné školní docházky, informuje zákonného zástupce o povinnosti předškolního vzdělávání dítěte a způsobech jejího plnění.
Přechodné ustanovení:
1. U odkladu povinné školní docházky na základě žádosti zákonného zástupce dítěte podané v době zápisu dítěte k povinné školní docházce v roce 2026 se u dětí narozených nejdříve dne 1. dubna 2020 postupuje podle zákona č. 561/2004 Sb., ve znění účinném do dne 31. srpna 2025.
2. U odkladu povinné školní docházky na základě žádosti zákonného zástupce dítěte podané v době zápisu dítěte k povinné školní docházce v roce 2027 se u dětí narozených nejdříve dne 1. července 2021 postupuje podle zákona č. 561/2004 Sb., ve znění účinném do dne 31. srpna 2025.

§ 46 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

(1) Místo a dobu zápisu do prvního ročníku základního vzdělávání stanoví ředitel školy, a to v souladu s § 36 odst. 4, a oznámí to způsobem v místě obvyklým, jakož i způsobem umožňujícím dálkový přístup. O přijetí k základnímu vzdělávání rozhoduje ředitel školy za podmínek stanovených v § 36.
Výklad
Stanoví se, že ředitel školy bude nově zveřejňovat informace k zápisu do základní školy nejen způsobem v místě obvyklým, ale i způsobem umožňujícím dálkový přístup. Typicky půjde o zveřejnění na internetových stránkách školy, ale může jít o zveřejnění např. i na internetových stránkách zřizovatele.

§ 56 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem základní obsah vzdělávání a podmínky, za nichž lze uskutečňovat vzdělávání v přípravných třídách pravidla organizace a průběhu zápisu k povinné školní docházce a podrobnosti o organizaci a průběhu základního vzdělávání a o hodnocení výsledků vzdělávání žáků a jeho náležitostech, pravidla organizace, průběhu a ukončování vzdělávání v kursech pro získání základního vzdělání a pravidla pro zajištění dostupnosti kursů pro získání základního vzdělání v dálkové formě vzdělávání.

§ 165 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

(2) Ředitel školy a školského zařízení rozhoduje o právech a povinnostech v oblasti státní správy v těchto případech:
e) přijetí k základnímu vzdělávání podle § 46, přestupu žáka podle § 49 odst. 1, převedení žáka do jiného vzdělávacího programu podle § 49 odst. 2 a zamítnutí žádosti o povolení pokračování v základním vzdělávání podle § 55 odst. 2,

§ 3a vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů

Organizace a průběh zápisu k povinné školní docházce
(1) Součástí zápisu k povinné školní docházce (dále jen „zápis“) může být neformální část, pokud s tím souhlasí zákonný zástupce dítěte.
(2) Neformální část zápisu je zaměřena na motivaci dítěte pro školní docházku a seznámení s prostředím školy.
(3) Neformální část trvá nejvýše 30 minut.
(4) Škola před zahájením zápisu zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup informace k organizaci a průběhu zápisu, které obsahují kritéria pro přijímání žáků, počet žáků, které je možné přijmout, termín pro podání žádosti, popis neformální části zápisu, koná-li se, a popřípadě další údaje.
(5) Škola, kterou nezřizuje stát, kraj, obec nebo svazek obcí, může v kritériích pro přijímání žáků stanovit požadavek přítomnosti dítěte u zápisu.

Informace k organizaci zápisů k povinné školní docházce v roce 2026 

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vydává tento dokument, za účelem poskytnutí metodické podpory základním školám pro organizaci zápisů k povinné školní docházce. Cílem je zajistit optimální průběh a vnímání zápisu jako společenské události pro dítě a jeho zákonné zástupce. 
Na základě posledních změn školského zákona dochází v roce 2026 také k některým změnám v organizaci zápisu k povinné školní docházce. Úpravy v souvislosti s těmito změnami jsou pro lepší orientaci v textu této informace vyznačeny červeně. 
Tato verze metodiky se vztahuje pouze k zápisům konaným v lednu a únoru 2026. 
K dalším změnám dojde v roce 2027 na základě novely vyhlášky č. 48/2005 Sb. s účinností od 1. 9. 2026. Proto bude během roku 2026 připraven zcela nový metodický text, týkající se zápisu od roku 2027. 

I. Právní rámec 
Zápis dětí do základních škol vychází z ustanovení zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, kde je specifikován takto: 
§ 36 odst. 3 školského zákona: „Povinná školní docházka začíná počátkem školního roku, který následuje po dni, kdy dítě dosáhne šestého roku věku, pokud mu není povolen odklad. Dítě, které dosáhne šestého roku věku v době od 1. září do konce června příslušného školního roku, může být přijato k plnění povinné školní docházky již v tomto školním roce, je-li přiměřeně tělesně i duševně vyspělé a požádá-li o to jeho zákonný zástupce. Podmínkou přijetí dítěte narozeného v období od 1. září do konce prosince k plnění povinné školní docházky podle věty druhé je také doporučující vyjádření školského poradenského zařízení, podmínkou přijetí dítěte narozeného od 1. ledna do konce června doporučující vyjádření školského poradenského zařízení a odborného lékaře, která k žádosti přiloží zákonný zástupce.“ 
§ 36 odst. 4 školského zákona, ve znění účinném od 1. 9. 2025: „Zákonný zástupce je povinen přihlásit dítě k zápisu k povinné školní docházce, a to v době od 15. ledna do 15. února kalendářního roku, v němž má dítě zahájit povinnou školní docházku. Zákonný zástupce v žádosti o přijetí vedle obecných náležitostí podle správního řádu uvede 
a) mateřskou školu, ve které se dítě vzdělává nebo je individuálně vzděláváno, 
b) základní školu, v jejíž přípravné třídě nebo přípravném stupni se dítě vzdělává, 
c) zahraniční školu na území České republiky, ve které se dítě vzdělává a ve které ministerstvo povolilo plnění povinné školní docházky podle § 38a, nebo 
d) údaj, že se na dítě nevztahuje povinné předškolní vzdělávání, pokud se dítě nevzdělává v žádné škole podle písmen a) až c).“ 
Komentář: Nesplnění povinnosti přihlásit dítě k zápisu k povinné školní docházce ze strany zákonného zástupce lze považovat za porušení jeho právních povinností, resp. za přestupek dle § 182a odst. 1 písm. a) školského zákona: Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) jako zákonný zástupce nepřihlásí dítě k zápisu k povinné školní docházce podle § 36 odst. 4.
Za zmíněný přestupek lze uložit pokutu až do 5 000 Kč. Žádost o přijetí podává zákonný zástupce. 
§ 37 školského zákona se týká odkladu povinné školní docházky: 
• U dětí narozených 1. 4. 2020 a později se postupuje podle znění § 37 školského zákona účinného od 1. 1. 2017 do 31. 8. 2025: „Není-li dítě tělesně nebo duševně přiměřeně vyspělé a požádá-li o to písemně zákonný zástupce dítěte v době zápisu dítěte k povinné školní docházce podle § 36 odst. 4, odloží ředitel školy začátek povinné školní docházky o jeden školní rok, pokud je žádost doložena doporučujícím posouzením příslušného školského poradenského zařízení a odborného lékaře nebo klinického psychologa. Začátek povinné školní docházky lze odložit nejdéle do zahájení školního roku, v němž dítě dovrší osmý rok věku.“ 
• U dětí narozených 31. 3. 2020 a dříve se postupuje podle znění § 37 školského zákona účinného od 1. 9. 2025: „Požádá-li o to písemně zákonný zástupce dítěte v době zápisu dítěte k povinné školní docházce stanovené ředitelem školy podle § 46 odst. 1, odloží ředitel školy začátek povinné školní docházky o 1 školní rok, pokud zdravotní stav dítěte dlouhodobě neumožňuje jeho účast ve vyučování a tato skutečnost je doložena doporučujícím posouzením 

a) lékaře, s výjimkou lékaře se specializovanou způsobilostí v oboru praktický lékař pro děti a dorost nebo v oboru pediatrie, nebo klinického psychologa, a 
b) školského poradenského zařízení, které přihlédne k posouzení podle písmene a).“ 
Podrobnější informace o odkladech povinné školní docházky najdete v metodice k odkladům: Metodický materiál MŠMT k odkladům povinné školní docházky a zajištění plynulého přechodu dítěte mezi mateřskou a základní školou pro mateřské a základní školy - edu.gov.cz, 
případně můžete využít letáky pro zákonné zástupce: Informační letáky k zápisu do 1. ročníku ZŠ a k odkladům povinné školní docházky - edu.gov.cz 
Komentář: I v případě žádosti o odklad povinné školní docházky se vede správní řízení, tedy je třeba aplikovat mj. § 45 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, tzn. v případě, že žádost nemá předepsané náležitosti nebo trpí jinými vadami, pomůže správní orgán žadateli nedostatky odstranit na místě nebo jej vyzve k jejich odstranění, poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu a poučí jej o následcích neodstranění nedostatků v této lhůtě; současně může řízení přerušit (§ 64 správního řádu). 
Výše uvedené v konkrétním případě znamená, že ředitel školy vyzve žadatele k odstranění nedostatků žádosti a stanoví přiměřenou lhůtu (v kontextu daného případu) pro doplnění náležitostí žádosti o odklad povinné školní docházky (např. doložení doporučujícího posouzení příslušného školského poradenského zařízení a odborného lékaře nebo klinického psychologa). 
Podle nové úpravy školského zákona již neplatí, že při zápisu do prvního ročníku základní škola informuje zákonného zástupce dítěte o možnosti odkladu povinné školní docházky. Tato změna se týká všech dětí bez ohledu na jejich datum narození. 
Komentář: Předpokládá se, že zákonný zástupce je již informován a v termínu zápisu případně požádá o odklad povinné školní docházky.
§ 37 odst. 5 školského zákona, ve znění účinném od 1. 9. 2025: „Pokud ředitel školy rozhodne o odkladu povinné školní docházky, informuje zákonného zástupce o povinnosti předškolního vzdělávání dítěte a způsobech jejího plnění.“ 
Komentář: Povinnost předškolního vzdělávání a způsoby jejího plnění uvádí § 34a školského zákona. 
§ 46 odst. 1 školského zákona: „Místo a dobu zápisu do prvního ročníku základního vzdělávání stanoví ředitel školy, a to v souladu s § 36 odst. 4, a oznámí to způsobem v místě obvyklým, jakož i způsobem umožňujícím dálkový přístup. O přijetí k základnímu vzdělávání rozhoduje ředitel školy za podmínek stanovených v § 36.“ 
Komentář: Ředitel školy vyhlašuje termín zápisu do prvního ročníku základního vzdělávání v dané škole. Může jít o jeden více dnů. Termín zápisu musí být stanoven tak, aby odpovídal době v rozmezí od 15. ledna do 15. února kalendářního roku, v němž má dítě zahájit povinnou školní docházku. 
Doporučujeme, aby škola při zápisu informovala o zvláštnostech vzdělávání v dané škole, např. 
- zaměření školního vzdělávacího programu, 
- výuka některých předmětů v cizím jazyce (§ 13 školského zákona), 
- vzdělávání příslušníku národnostních menšin (§ 14 školského zákona), 
- třídy s rozšířenou výukou některých předmětů (§ 9 vyhlášky č. 48/2005 Sb.) aj. 

II. Organizace zápisů 
Organizaci a průběh zápisu k povinné školní docházce určuje vyhláška č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška o základním vzdělávání“). Novelizované znění § 3a vyhlášky má účinnost až od 1. 9. 2026, bude se tedy týkat až zápisu v roce 2027. Zápisu v roce 2026 se tedy týká znění dosavadní: 
§ 3a odst. 7 vyhlášky o základním vzdělávání: „Škola před zahájením zápisu zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup informace k organizaci a průběhu zápisu, které obsahují kritéria pro přijímání žáků, počet žáků, které je možné přijmout, popis formální a případných dalších částí zápisu a popřípadě další údaje.“ 
Komentář: Ředitel školy zveřejňuje v dostatečném předstihu informace o organizaci a průběhu zápisu způsobem v místě obvyklým, s ohledem na § 3a odst. 7 vyhlášky o základním vzdělávání také způsobem umožňujícím dálkový přístup. Zveřejnění způsobem umožňujícím dálkový přístup je v praxi forma zveřejnění informací na webových stránkách, někdy bývá takové zveřejnění popsáno jako „dálkový přístup pomocí počítačové sítě“. Škola nemusí mít vlastní webové stránky, zveřejnění je možné např. i na webových stránkách zřizovatele. Součástí zveřejněných informací jsou i ředitelem školy stanovená kritéria pro přijímání žáků. 
Zákon stanoví, že přednostně jsou k povinné školní docházce v dané škole přijímány děti s místem trvalého pobytu v příslušném školském obvodu spádové školy, děti umístěné v tomto obvodu ve školském zařízení pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy nebo ve školském zařízení pro preventivně výchovnou péči, a to do výše povoleného počtu žáků uvedeného ve školském rejstříku.
Podle § 178 odst. 1 školského zákona je povinností obce zajistit podmínky pro plnění povinné školní docházky všem svým občanům. Obec proto nemůže přijímat pasivně fakt, že její škola nemá dostatečnou kapacitu. Úkolem obce je také v souladu s demografickým vývojem a rozvojem území rozvíjet vzdělávací infrastrukturu. 
Všichni žáci ze školského obvodu, resp. společného školského obvodu mají nárok na přednostní přijetí k základnímu vzdělávání před ostatními žáky. Zákon však neřeší poměry uvnitř této množiny, protože by mělo být zřejmé, že počet přijímaných žáků ze školského obvodu spádové školy má být shodný nebo menší, než jsou kapacitní možnosti základní školy. 
Stav, kdy škola nemůže pojmout všechny žáky ze školského obvodu, je nutné považovat za nežádoucí. Svědčí zpravidla o tom, že obec vymezila školský obvod (nebo uzavřela dohodu o společném školském obvodu s jinou obcí, resp. jinými obcemi), bez ohledu na kapacitu školy a bez náležité znalosti demografických podmínek na příslušném území. Případně může tato situace svědčit o tom, že obec nereaguje odpovídajícím způsobem na změny v počtu obyvatel v příslušném obvodu. 
V případě, že počet dětí uvnitř školského obvodu spádové školy překračuje kapacitní možnosti základní školy, nástroje z pohledu ředitele v podstatě jediným vhodným nástrojem k odmítnutí oprávněných žadatelů o přijetí los. Z pohledu žadatelů je řešení nutné hledat v povinnosti obce podle § 178 odst. 1 školského zákona, podle kterého je obec „povinna zajistit podmínky pro plnění povinné školní docházky dětí s místem trvalého pobytu na jejím území a dětí umístěných na jejím území …“. 
I kdyby totiž existovala kritéria pro nepřijetí dítěte ze školského obvodu do spádové základní školy, nebylo by zřejmé, kam se má dítě přihlásit k plnění povinné školní docházky. Proto musí učinit opatření nejprve obec pro všechny své školou povinné žáky a o řešení informovat ředitele základní školy. 
Pokud škola nemá dostatečnou kapacitu pro všechny spádové děti (ať už v důsledku zastaralé obecně závazné vyhlášky, která nereflektuje novely právních předpisů, nezohlednění populačního boomu či přehlašování trvalých pobytů), zůstává povinností obce zajistit podmínky pro plnění povinné školní docházky dětí s místem trvalého pobytu na jejím území a dětí umístěných na jejím území ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy, které se nevzdělávají ve školách zřízených při těchto školských zařízeních. Obec může zajistit plnění povinné školní docházky v základní škole zřizované jinou obcí nebo svazkem obcí. 
U dětí, které nemají místo trvalého pobytu (v případě cizinců místo pobytu) v příslušném školském obvodu, může ředitel školy rozhodnout o nepřijetí těchto dětí nejen z kapacitních důvodů, ale též z důvodu nesplnění kritérií jím stanovených k přijetí. Škola také může – upraví-li tak předem v kritériích zápisu – zcela vyloučit přijímání jiných než spádových uchazečů. 
Kapacita tříd prvního ročníku i kritéria k přijetí musí být stanovena předem, neboť účastníci řízení musí mít právní jistotu o tom, dle jakých kritérií bude o podané žádosti rozhodováno. 
Při rozhodování o přijetí nelze využít kritéria jako např. výsledek testu školní zralosti, členství ve sportovním klubu spolupracujícím se školou, pořadí přihlášky, vzdálenost bydliště dítěte od školy, bezproblémový sourozenec, dítě navštěvující mateřskou školu při dané základní škole či přípravnou třídu této školy z důvodu možné diskriminace a nerovného přístupu při přijímání. 
Předregistrace prostřednictvím elektronického systému přispívá k lepší organizaci zápisu, šetří čas účastníků. Nelze ji však vyžadovat jako povinnou!
§ 3a odst. 1 vyhlášky o základním vzdělávání: Zápis k povinné školní docházce (dále jen „zápis“) je složen z formální části, a je-li při zápisu přítomno i zapisované dítě a souhlasí-li s tím zákonný zástupce dítěte, rovněž z rozhovoru a případně dalších činností s dítětem. Zákonný zástupce dítěte může být přítomen u všech součástí zápisu. 
Komentář: Průběh zápisu k povinné školní docházce lze rozdělit na dvě části, formální a motivační část. Absolvování motivační části není podmínkou přijetí k povinné školní docházce. 
§ 3a odst. 2 vyhlášky o základním vzdělávání: V průběhu formální části zápisu zákonný zástupce dítěte požádá o zápis dítěte k plnění povinné školní docházky. 
§ 3a odst. 3 vyhlášky o základním vzdělávání: Rozhovor pedagogického pracovníka se zapisovaným dítětem trvá nejvýše 20 minut. Rozhovor je zaměřen na motivování dítěte pro školní docházku a orientační posouzení jeho školní připravenosti. 
§ 3a odst. 4 vyhlášky o základním vzdělávání: Pokud škola připraví i jiné činnosti spojené s orientačním posouzením školní připravenosti dítěte formou hry nebo jinou vhodnou formou, je doba jejich trvání nejvýše 60 minut. 
Komentář: Přihlášením v době zápisu stanovené ředitelem školy (doba zápisu v konkrétní škole musí být stanovena v období od 15. ledna do 15. února kalendářního roku, v němž má dítě zahájit povinnou školní docházku (§ 36 odst. 4 školského zákona)), naplní zákonný zástupce svou zákonnou povinnost. Tím je zahájeno správní řízení o přijetí k povinné školní docházce. Žádost o přijetí může být v souladu se správním řádem podána buď osobně, poštou, elektronicky s digitálním podpisem nebo datovou schránkou. Osobní přítomnost zákonného zástupce u zápisu tedy není nezbytná, stejně jako osobní přítomnost dítěte. Jedinou výjimkou je případ, kdy škola neveřejného zřizovatele na přítomnosti u zápisu trvá a tuto informaci zveřejní současně s vyhlášením zápisu. 
Obsah formální části zápisu 
V žádosti (příklad viz příloha č. 2) o přijetí k povinné školní docházce uvede zákonný zástupce dle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, náležitosti stanovené v § 37 odst. 2, kterými jsou: 
• jméno a příjmení žadatele (dítěte), 
• datum narození, 
• místo trvalého pobytu, popřípadě jinou adresu pro doručování (podle § 19 odst. 3 správního řádu), 
• označení správního orgánu, jemuž je žádost určena (konkrétní základní škola). 

A dále 
• údaje o povinném předškolním vzdělávání podle § 36 odst. 4 školského zákona. 

V žádosti se dále uvede: 
• jméno a příjmení zákonného zástupce, 
• místo trvalého pobytu zákonného zástupce, popřípadě jinou adresu pro doručování. 

Zastupuje-li dítě jiná osoba než jeho zákonný zástupce, je zároveň podstatné, aby doložila své oprávnění dítě zastupovat. 
Zástupce účastníka řízení (zákonný zástupce dítěte) je povinen předložit na výzvu oprávněné úřední osoby průkaz totožnosti (§ 36 odst. 5 správního řádu).
Podle § 19 odst. 4 správního řádu platí, že nevylučuje-li to zákon nebo povaha věci, na požádání účastníka řízení správní orgán doručuje na adresu pro doručování nebo elektronickou adresu, kterou mu účastník řízení sdělí, zejména může-li to přispět k urychlení řízení; taková adresa může být sdělena i pro řízení, která mohou být u téhož správního orgánu zahájena v budoucnu.Zákonný zástupce není účastníkem řízení o přijetí dítěte ani vedlejším účastníkem, ale je zástupcem dítěte ve správním řízení (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. března 2016, č. j.: 4 As 280/2015-36). Z toho plyne v rozhodnutí soudu zmiňovaná souvislost, že odvolání proti rozhodnutí ředitele školy může podat pouze dítě v zastoupení zákonného zástupce, nikoliv zákonný zástupce sám za sebe. 
Dále se doporučuje, aby byla škola zákonnými zástupci informována o údajích potřebných pro účely nastavení vhodných podpůrných opatření pro budoucího žáka školy, o údajích o zdravotní způsobilosti dítěte ke vzdělávání a o zdravotních obtížích, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání. 
Výše zmíněné informace týkající se znevýhodnění či zdravotního stavu dítěte však nemohou mít vliv na rozhodování ředitele školy o přijetí/nepřijetí dítěte. 
Pokud zákonný zástupce poskytne doplňující doporučené údaje (o znevýhodnění či zdravotním stavu dítěte), je třeba souhlasu k tomu, aby škola zpracovávala a evidovala osobní a citlivé údaje dítěte/žáka ve smyslu GDPR a zákona č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů. Souhlas je poskytnut pro účely vedení povinné dokumentace školy podle školského zákona. 
V případě budoucího vzdělávání žáka z jazykově odlišného prostředí, ze sociálně znevýhodněného prostředí, žáka se speciálními vzdělávacími potřebami nebo nadaného nebo mimořádně nadaného žáka je vhodné informovat zákonné zástupce o systému společného vzdělávání. 
V přihlášce dostačuje podpis jednoho zákonného zástupce. Nelze obecně trvat na podpisu obou rodičů. Pokud si ředitel školy není vědom rozporů mezi rodiči o volbě školy, pak rozhodne o žádosti o přijetí. V opačném případě (například při doručení písemného nesouhlasu druhého rodiče s podanou žádostí o přijetí) zákonné zástupce (po případné předchozí výzvě k doložení souhlasu obou rodičů) odkáže na soud1 a správní řízení přeruší2. Následně ředitel školy rozhodne v souladu s rozhodnutím soudu. 
Obsah motivační části zápisu 
Zápis k povinné školní docházce je významným mezníkem v životě dítěte i jeho rodiny, a proto by měl být společenskou událostí. Cílem je motivovat dítě pro školní docházku, představit mu školu jako bezpečné a příjemné prostředí, kterého se není třeba obávat. 
Prostřednictvím neformálních aktivit odpovídajících principům předškolního vzdělávání ukotvených v RVP PV má učitel příležitost dítě pozorovat a orientačně posoudit úroveň jeho dosažených znalostí a dovedností. Při zápisu nemá být dítě podrobováno diagnostickému testování, neboť to je plně v kompetenci školských poradenských zařízení, odborného lékaře nebo klinického psychologa.
…………………………………………………………………………………..
1 Nedohodnou-li se rodiče v záležitosti, která je pro dítě významná (např. kde se bude dítě vzdělávat), rozhodne o tom na návrh rodiče soud (§ 877 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník). 
2 Blíže viz § 64 odst. 1 písm. c) bod 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. 

Pro organizaci zápisu je vyhláškou o základním vzdělávání stanoveno, že rozhovor učitele s dítětem trvá nejvýše 20 minut. Uvedená maximální doba přímé komunikace odpovídá věkové vyzrálosti a schopnostem dítěte se soustředit. Pokud škola připraví i jiné aktivity na různých místech školy s rozličnými formami podobné herním činnostem, může být tato doba nejvýše 60 minut. 
Příklady inspirativní praxe – Zápis do 1. ročníku základní školy jako společenská událost. 
Základní vzdělávání navazuje na předškolní vzdělávání, které se uskutečňuje podle RVP PV v mateřských školách nebo přípravných třídách základní školy. Předškolní vzdělávání podporuje rozvoj osobnosti dítěte předškolního věku, podílí se na jeho zdravém citovém, rozumovém a tělesném rozvoji a na osvojení základních pravidel chování, základních životních hodnot a mezilidských vztahů. Předškolní vzdělávání vytváří základní předpoklady pro pokračování ve vzdělávání, napomáhá vyrovnávat vzdělávací šance dětí před vstupem do základního vzdělávání a poskytuje speciálně pedagogickou péči dětem se speciálními vzdělávacími potřebami. 
Dle § 3a odst. 6 vyhlášky o základním vzdělávání, náleží základním školám informační povinnost vůči zákonným zástupcům dětí: Škola při zápisu prokazatelným způsobem informuje zákonného zástupce dítěte, jak může do doby zahájení povinné školní docházky pomoci dítěti v jeho dalším rozvoji. 
Jako zdroj informací a inspirace pro zákonné zástupce je možné využít materiály, které doporučuje NPI ČR. 

III. Vydání rozhodnutí o přijetí/nepřijetí k povinné školní docházce 
Ředitel školy rozhoduje (§ 165 školského zákona) ve správním řízení o přijetí k základnímu vzdělávání podle § 46 školského zákona, za podmínek stanovených v § 36 téhož zákona. 
V rozhodnutí o přijetí/nepřijetí dítěte do prvního ročníku základního vzdělávání by mělo být vždy uvedeno, od kterého školního roku je/není dítě k základnímu vzdělávání přijímáno. Uvedený údaj je nezbytný z důvodu určitosti rozhodnutí a jednoznačného vymezení vzniku právních nároků s rozhodnutím spojených. 
Rozhodnutí o přijetí k základnímu vzdělávání se oznamují zveřejněním seznamu uchazečů pod přiděleným registračním číslem s výsledkem řízení u každého uchazeče. Seznam se zveřejňuje na veřejně přístupném místě ve škole a také způsobem umožňujícím dálkový přístup, a to alespoň na dobu 15 dnů. Seznam musí obsahovat datum zveřejnění. Zveřejněním seznamu se považují rozhodnutí, kterými se vyhovuje žádostem o přijetí ke vzdělávání, za oznámená, není třeba je zasílat.3 
U rozhodnutí o nepřijetí, případně dalších rozhodnutí (např. o přerušení správního řízení) se postupuje podle § 68 odst. 1 správního řádu. Náležitostmi rozhodnutí jsou: výroková část, odůvodnění a poučení o opravném prostředku. 
Výroková část rozhodnutí obsahuje řešení otázky, která je předmětem řízení, právní ustanovení, podle nichž bylo rozhodováno a označení účastníka. 
Odůvodnění rozhodnutí není třeba, jestliže správní orgán prvního stupně (konkrétní základní škola) v plném rozsahu žádosti vyhoví. Odůvodnění je tedy nezbytnou součástí rozhodnutí o zamítnutí žádosti. Rozhodnutí je třeba odůvodnit důkladně a pečlivě. Odůvodnění musí shrnout výsledky řízení, tj. uvést, jaké skutečnosti byly podkladem pro vydání rozhodnutí. Ustanovení § 68 odst. 3 správního řádu stanoví, že v odůvodnění se uvedou důvody výroku, podklady pro jeho vydání, úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů, a informace o tom, jak se správní orgán vypořádal s návrhy a námitkami účastníků.
………………………………………………………………………………………
3 § 183 odst. 2 školského zákona  
U zamítavého rozhodnutí je třeba naplnit právo účastníka řízení na seznámení se s podklady rozhodnutí podle § 36 odst. 3 správního řádu. Způsob naplnění tohoto práva je žádoucí také uvést v odůvodnění. 
Poučení obsahuje informaci, zda je možné proti rozhodnutí podat odvolání, v jaké lhůtě je možno tak učinit, od kterého dne se tato lhůta počítá, který správní orgán o odvolání rozhoduje a u kterého správního orgánu se odvolání podává. Odvoláním lze napadnout výrokovou část rozhodnutí, jednotlivý výrok nebo jeho vedlejší ustanovení. Odvolání jen proti odůvodnění rozhodnutí je nepřípustné (§ 82 správního řádu). 
Rozhodnutí o přijetí, resp. nepřijetí, k povinné školní docházce by tedy mělo obsahovat zejména informace o volné kapacitě školy, počtu podaných žádostí, počtu přijatých dětí a kritériích k přijetí dítěte. Odůvodnění má být formulováno individualizovaně, aby z něj bylo patrné, proč správní orgán (ředitel konkrétní základní školy) rozhodl v případě konkrétního dítěte tak, jak rozhodl, tzn. která kritéria účastník řízení splnil a nesplnil, na kterém místě v pořadí se umístil atd. 
Chybějící nebo nedostatečné odůvodnění (např. odůvodnění spočívající pouze v konstatování, že dítě nebylo přijato z kapacitních důvodů nebo rozhodnutí, které obsahuje jen odkaz na příslušná ustanovení právních předpisů) je podle ustálené judikatury nepřezkoumatelné, neboť důvody, o něž se výrok opírá, zcela chybějí. Takové rozhodnutí je zatíženo zásadní vadou, pro které může být v odvolacím nebo přezkumném řízení zrušeno. 
Rozhodnutí vydává ředitel konkrétní základní školy bez zbytečného odkladu. Pokud nelze rozhodnutí vydat bezodkladně, pak jej správní orgán vydává nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení (příp. se připočítává doba až 30 dnů, jestliže je zapotřebí nařídit ústní jednání nebo místní šetření, je-li třeba někoho předvolat, někoho nechat předvést nebo doručovat veřejnou vyhláškou osobám, jimž se prokazatelně nedaří doručovat, nebo jde-li o zvlášť složitý případ, anebo doba nutná k provedení dožádání podle § 13 odst. 3, ke zpracování znaleckého posudku nebo k doručení písemnosti do ciziny. 
Pokud je dítě přijato na jinou než spádovou školu, oznámí ředitel této školy tuto skutečnost řediteli školy spádové, a to nejpozději do konce května kalendářního roku, v němž má dítě zahájit povinnou školní docházku (§ 36 odst. 5 školského zákona). 
Rozhodnutí o nepřijetí má 1 originál, který se zakládá do spisu a vždy je uložen v základní škole. Na originále je kulaté razítko příslušné školy a originální podpis ředitele školy. Stejnopis rozhodnutí o nepřijetí (podpis oprávněné úřední osoby může být na stejnopisu nahrazen doložkou "vlastní rukou" nebo zkratkou "v. r." u příjmení oprávněné úřední osoby a doložkou "Za správnost vyhotovení:" s uvedením jména, příjmení a podpisu úřední osoby, která odpovídá za písemné vyhotovení rozhodnutí.“) doručí základní škola zákonnému zástupci dítěte do vlastních rukou. 
Zákonný zástupce účastníka řízení (dítěte) může podat odvolání proti rozhodnutí ředitele základní školy v 15 denní lhůtě, která běží od následujícího dne po doručení. Odvolání podává zákonný zástupce ke krajskému úřadu příslušného kraje, kde sídlí základní škola, prostřednictvím ředitele konkrétní základní školy. 
Při přezkumu podaného odvolání ředitel základní školy zváží, zda své původní rozhodnutí o nepřijetí dítěte změní na rozhodnutí o přijetí. Pokud může odvolateli v plném rozsahu vyhovět v rámci jeho odvolání, učiní tak tzv. autoremedurou a vydá nové rozhodnutí (§ 87 správního řádu). Jinak předá věc krajskému úřadu společně se stanoviskem do 30 dnů (§ 88 správního řádu). 
Žák, u kterého soud upravil péči tak, že o něj pečují oba rodiče (dříve „střídavá péče“), bude plnit povinnou školní docházku v souladu s § 49 odst. 4 školského zákona střídavě ve dvou základních školách. Rodiče žáka, u kterého soud upravil péči tak, že o něj pečují oba rodiče, musí zažádat o přijetí v obou školách, kde bude žák případně plnit povinnou školní docházku (dle bydliště rodičů). Ředitelé obou škol rozhodují ve správním řízení o přijetí/nepřijetí k povinné školní docházce.

Příloha č. 1
Jak můžete pomoci svému dítěti před nástupem do základní školy
Věnujte dítěti soustředěnou pozornost, při rozhovoru s ním se nezabývejte jinou činností. Dejte mu najevo zájem a trpělivě ho vyslechněte.	Posilujete jeho sebedůvěru a emoční stabilitu.
Povídejte si s dítětem a čtěte mu. Technologie nenahradí lidské slovo a osobní kontakt.	Rozvíjíte řeč, slovní 
zásobu, pozornost, 
naslouchání, fantazii dítěte.
Vytvářejte takové situace, kdy se dítě učí jednat s jinými lidmi.	Učí se uplatňovat základní společenská pravidla, nebát se komunikace v různém prostředí. 
Podporujte dítě v poznávání okolního světa.	Získává nové zkušenosti a poznatky, rozvíjí paměť, učí se nová slova.
Nabízejte dítěti různorodé hry a činnosti, sami se do nich zapojujte.	Vaše účast posiluje jeho citovou zralost, dítě si osvojuje pravidla, učí se činnost dokončit.
Dbejte na dostatek přirozeného pohybu.	Dítě si rozvíjí nejen pohybové dovednosti, ale i myšlení, koordinaci oka a ruky, grafomotoriku.
Zapojujte dítě do domácích prací a pověřujte ho drobnými úkoly.	Podporujete jeho sebeobsluhu, samostatnost a zodpovědnost. Dítě se učí řešit problémy.
Upevňujte prostorovou orientaci dítěte.	Porozumění pojmům nahoře, dole, vlevo, vpravo, před, za usnadní dítěti počátky čtení, psaní a počítání.
Trénujte s dítětem ranní 
vstávání a pravidelné ukládání k večernímu spánku.	Usnadníte sobě i dítěti přechod na nový denní režim 
a plnění povinností.
Těšte se společně na školu.	Pokud se dítě bude těšit do školy, adaptace na školní prostředí bude probíhat snadněji.

Jak můžete podpořit své dítě v prvních týdnech školní docházky
Promyslete pravidelný režim dne a dodržujte ho. Můžete navázat na režim z povinného předškolního vzdělávání.

Označte dítěti co nejvíce osobních věcí monogramem nebo značkou, kterou pozná.

Připravujte svačinu společně s dítětem.
Nezapomínejte na pití, dávejte dítěti vodu nebo jiné neslazené nápoje.


Zajistěte, aby dítě přicházelo do školy alespoň 15 minut před začátkem vyučování.

Veďte dítě k pořádku ve školní aktovce, kterou si pod vaším dohledem připravuje podle rozvrhu.

Domluvte se s dítětem na tom, zda půjde po skončení vyučování domů, nebo do školní družiny, a kdo ho ze školy vyzvedne.

Povídejte si s dítětem. Zajímejte se o to, co se ve škole dělo.


Nezatěžujte dítě velkým množstvím zájmových kroužků a aktivit. Dopřejte mu časový prostor pro hru a relaxaci	Pravidelný režim je pro dítě důležitý nejen při vstupu do první třídy. Podporuje jeho pocit bezpečí a jistoty.


Když si dítě nemůže vzpomenout, které věci jsou jeho, učitel mu může snáze pomoci s hledáním.


Vhodná svačina a dostatek tekutin dodá dítěti energii, kterou pro učení potřebuje.
Když se podílí na její přípravě, má větší motivaci ji sníst. Společná příprava podporuje také jeho samostatnost.

Dítě se v klidu připraví na výuku a má prostor na komunikaci se spolužáky.

Dítě má přehled o svých věcech. Učí se zodpovědnosti a samostatnosti. Nenosí zbytečně těžkou aktovku s věcmi, které nepotřebuje.

Dítě má přehled o době, kterou ve škole stráví, a není vystaveno stresu, že jste na něj zapomněli.


Projevením zájmu posilujete emoční stabilitu a sebedůvěru dítěte. Společným vyprávěním rozvíjíte jeho slovní zásobu a komunikační dovednosti.

Dítě je ve škole vystaveno zátěži, na kterou nemusí být zvyklé. Potřebuje čas samo pro sebe a na odpočinek. Přetížení může vést ke vzniku psychických potíží.

Příloha č. 2 
Možný vzor žádosti o přijetí: 
Žádost zákonných zástupců o přijetí k základnímu vzdělávání od školního roku …………………… 
do základní školy, jejíž činnost vykonává ………………………………………………………………………………… 
Jméno a příjmení zákonného zástupce: …………………………………………………………………………… 
Místo trvalého pobytu 
(popřípadě jiná adresa pro doručování): …………………………………………………………………………… 
∗telefonní číslo: ………………………………………… *e-mailová adresa: …………………………….…………….. 
Podle ustanovení § 36 odst. 4 a 5 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, žádám o přijetí k základnímu vzdělávání 
v základní škole ……………………………………………………………………………………………………………………… 
Jméno a příjmení dítěte: …………………………………………………………………………… 
Místo trvalého pobytu 
(popřípadě jiná adresa pro doručování): …………………………………………………………………………… 
Datum narození: …………………………………………………………………………… 
Povinné předškolní vzdělávání dítě: 
a) plní; adresa školy: …………………………………………………………………………………………………. 
b) neplní; důvod: …………………………………………………………………………………………………. 

Další informace: (údaje potřebné pro účely nastavení vhodných podpůrných opatření pro budoucího žáka školy: o speciálních vzdělávacích potřebách dítěte, o zdravotní způsobilosti ke vzdělávání a o zdravotních obtížích, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání; tyto další informace nemají vliv na rozhodnutí ředitele o přijetí/nepřijetí, s výjimkou nespádového žáka, pokud by bylo zřejmé, že jeho přijetím by byl porušen limit počtu žáků s přiznanými podpůrnými opatřeními dle § 17 odst. 2 vyhlášky č. 27/2016 Sb.). 
…………………………………………………………………………….………………………………………………………………… 
V …………………….. dne……………………. Podpis zákonného zástupce: …………………………………………. 
Datum doručení:………………………….. Registrační číslo: ….………………………………………………………… 
Počet listů: …………………………………. Počet příloh: …………………………………………………………………… 
(např. doporučení školského poradenského zařízení, odborného lékaře nebo klinického psychologa), příp. další s ohledem na individuální případ – soudní rozhodnutí apod.
……………………………………………………………….
∗ nepovinný údaj; vhodné do žádosti uvést s ohledem na pružnost správního řízení  

Příloha č. 3 
Možný vzor rozhodnutí o přijetí (hromadné zveřejnění registračních čísel přijatých dětí) 
Č. j.: ………. 
Datum: ………. 
ROZHODNUTÍ 
o přijetí žáků k základnímu vzdělávání od školního roku ……………………………… 
Ředitel základní školy, jejíž činnost vykonává …………………..…., jako věcně a místně příslušný správní orgán ve smyslu ustanovení § 46, § 165 odst. 2 písm. e) a § 183 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a v souladu se zákonem č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, rozhodl, že 
vyhovuje žádosti o přijetí do prvního ročníku základního vzdělávání 
v základní škole………………………………….. od školního roku ………………………………………………………. 
u dětí s těmito evidenčními čísly: 
„Seznam evidenčních čísel dětí/žadatelů, pod kterými byly přijímány žádosti o přijetí do prvního ročníku základního vzdělávání.“ 
4Odůvodnění: 
Odůvodnění rozhodnutí není třeba, jestliže správní orgán prvního stupně všem účastníkům v plném rozsahu vyhoví. 
Poučení: 
Proti tomuto rozhodnutí je možné se odvolat ve lhůtě do 15 dnů od data převzetí tohoto rozhodnutí, a to prostřednictvím ředitele základní školy………. ke krajskému úřadu ………. . 
Podpis a datum podpisu ředitele školy …… 
Datum zveřejnění rozhodnutí …… 
„Otisk úředního kulatého razítka“
……………………………………………………………………………………
4 nepovinný údaj  

Příloha č. 4 
Možný vzor rozhodnutí o nepřijetí 
Č. j.: ………. 
Datum: ………. 
ROZHODNUTÍ 
o nepřijetí dítěte k základnímu vzdělávání od školního roku …………………………….. 
Ředitel základní školy, jejíž činnost vykonává ……………………………., podle ustanovení § 46 a § 165 odst. 2 písm. e) zákona č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), a v souladu se zákonem č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, posoudil žádost o přijetí dítěte k základnímu vzdělávání ze dne ……………………., podanou prostřednictvím zákonného zástupce dítěte: 
jméno a příjmení zákonného zástupce …………………………………………………………………………………… 
místem trvalého pobytu …………………………………………………………………………………………… 
a rozhodl takto: 
jméno a příjmení dítěte ……………………………………….., narozen(á) …………………………………………… 
místem trvalého pobytu ………………………..……… (dále jen účastník řízení), 
se nepřijímá k základnímu vzdělávání v základní škole, jejíž činnost vykonává …………………………… se sídlem ………………………………..… (dále jen základní škola),od ……………………………… 
Odůvodnění: 
Řízení o přijetí k základnímu vzdělávání bylo zahájeno na základě žádosti účastníka řízení, kterou podal/a dne ……..…………, prostřednictvím svého zákonného zástupce. 
Do základní školy byly k základnímu vzdělávání pro školní rok …………………………………………..děti přijímány na základě doložení trvalého pobytu dítěte ve stanoveném školském obvodu spádové školy a dále dle souboru kritérií sestavených ředitelem školy, na jejichž základě bylo stanoveno pořadí žadatelů. 
Zvolená kritéria byla ……….……………………………………………………………………………..
(např. „nesplnil tato kritéria: …, získal … bodů, umístil se na … místě, přičemž přijato mohlo být … dětí“).……………………………. 
Kritéria jsou od …………………………….. zveřejněna na webových stránkách školy, zákonný zástupce s nimi byl seznámen ………………………….. . 
Zákonnému zástupci bylo v souladu s § 36 odst. 3 správního řádu umožněno seznámení s podklady rozhodnutí tím, že 
byl ve vyhlášení zápisu uveden termín … 
byl vyzván dopisem/datovou zprávou ze dne … 
byl informován při zápise. 
Zákonný zástupce svého práva nevyužil / využil a uvedl, že ……………………………………………………… 
Ředitel školy k tomu uvádí, že …………………………………………………….. 
Poučení: 
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení. Odvolání se podává prostřednictvím ředitele základní školy, jejíž činnost vykonává základní škola ……………………………………………………. ke krajskému úřadu ……………………………………… . 
Podpis a datum podpisu ředitele školy …… 
„otisk úředního kulatého razítka“

Zápisy žáků do 1. ročníku základního vzdělávání. Čj.: ČŠIG-1083/16-G2

Česká školní inspekce vydává tematickou zprávu Zápisy žáků do 1. ročníku základního vzdělávání 
Obsah: 
1 Úvod 
2 Povinnosti ředitele školy a obecního úřadu 
3 Informace zjišťované od zákonných zástupců dětí 
4 Průběh zápisu 
5 Závěry

Sborník stanovisek veřejného ochránce práv 23 (Školství), rok 2021

1. PŘIJÍMÁNÍ DO ZÁKLADNÍCH ŠKOL 
Na ochránce se často obracejí rodiče dětí, které nebyly přijaty do vybrané základní školy. Ochránce se proto v minulosti zabýval kritérii pro přijímání žáků k povinné školní docházce, účelovým přehlašováním místa trvalého pobytu do školského obvodu vybrané školy (tzv. spádovou turistikou), předčasným přijetím žáka do ZŠ v pěti letech a neshodami rodičů, do které školy dítě zapsat.
Školský zákon zná pouze jedno přednostní kritérium pro přijetí do ZŠ – místo trvalého pobytu ve školském obvodu (Ustanovení § 36 odst. 7 školského zákona). Ředitel či ředitelka základní školy musejí přednostně přijmout spádové žáky do výše povoleného počtu žáků školy uvedené ve školském rejstříku. Vyhláška o základním vzdělávání nicméně předvídá (bez bližší specifikace) existenci i dalších kritérií (Ustanovení § 3a odst. 7 vyhlášky o základním vzdělávání). A stanovuje, že kritéria mají být zveřejněna ještě před zápisy. I pro základní školy platí závěry Nejvyššího správního soudu ve vztahu ke kritériím pro přijetí k předškolnímu vzdělávání – kritéria mají být předem stanovená, rovně uplatňovaná, logická a nediskriminační (Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 4. 2013, čj. 7 Ans 21/2012-22).
MŠMT k organizaci zápisů
Pro větší přehled vydalo ministerstvo školství metodickou informaci k organizaci zápisů.57 V té zdůrazňuje, že obec má povinnost zajistit podmínky pro plnění povinné školní docházky pro všechny své děti – občany obce (MŠMT. Informace k organizaci zápisů k povinné školní docházce). Pokud škola nemá kapacitu na přijetí všech spádových dětí, je na odpovědnosti obce, aby zajistila místo v jiné škole. Například tím, že uzavře dohodu s jinou obcí o docházce dětí do její školy. Ve vztahu ke kritériím ministerstvo v metodice výslovně odrazuje od použití některých z nich:
„Při rozhodování o přijetí nelze využít kritéria jako např. výsledek testu školní zralosti, členství ve sportovním klubu spolupracujícím se školou, pořadí přihlášky, vzdálenost bydliště dítěte od školy, bezproblémový sourozenec, dítě navštěvující mateřskou školu při dané základní škole či přípravnou třídu této školy z důvodu možné diskriminace a nerovného přístupu při přijímání.“
Metodika ministerstva je v tomto ohledu přísnější než doporučení ochránce. Ochránce za určitých okolností připouští například upřednostnění dítěte, které navštěvovalo mateřskou školu či přípravnou třídu při dané základní škole. Obrázek č. 2 znázorňuje ochráncem doporučený postup při přijímání žáků do základní školy.
Doporučení VOP k zápisům
Jednotlivá kritéria ochránce rozebral v doporučení k rovnému přístupu k povinné školní docházce. Část tohoto doporučení je citovaná v poslední části sborníku (blíže viz kapitola VII.3). Ochránce se v něm konkrétně zabývá těmito kritérii: trvalý pobyt, test školní zralosti, členství ve sportovním klubu, pořadí přijetí přihlášky, sourozenec ve škole, odklad školní docházky, docházka do MŠ nebo přípravné třídy při ZŠ, vzdálenost bydliště od školy, sdílení alternativního pedagogického přístupu, losování.
Vyrovnaný počet dívek a chlapců
Z konkrétních kauz ochránce v roce 2003 řešil kritéria pro přijetí do třetího ročníku základní školy s rozšířenou výukou jazyků. Na školu nebylo přijato sedm dívek, přestože měly u přijímacího řízení lepší výsledky než chlapci. Ředitel školy totiž nastavil rozdílný limit počtu bodů pro dívky a chlapce tak, aby složení žáků bylo vyrovnané podle pohlaví. Ochránce tento postup nepovažoval za vhodný. Podle tehdejší právní úpravy měl totiž ředitel zohlednit pouze doporučení školy, ve které žák plnil povinnou školní docházku, jeho nadání a předpoklady. Zpráva ochránce je citovaná v poslední části sborníku (blíže viz kapitola VII.4).
Regulace počtu romských žáků
V jiném případě ochránce kritizoval vůli ředitele školy regulovat počet přijatých romských žáků a rozhodování o přijetí na základě výsledku v testu školní zralosti. V důsledku tohoto kritéria nebylo do školy přijato několik romských dětí. Dva z těchto žáků se proti nepřijetí bránili podáním antidiskriminační žaloby k soudu. Soud jejich žalobě vyhověl a uložil škole povinnost se chlapcům omluvit. Soud přihlédl i k tomu, že zápisy a přijetí do základní školy jsou významným okamžikem v životě dítěte:
„Základní škola přebírá po rodičích ‚štafetový kolík‘ výchovných vzorů a nesmazatelně se tak zapisuje do dětské duše jako obraz autority, který je pro dítě buď hodný následování anebo je jako nepřátelský odmítnut. Psychologický význam zápisu do první třídy je nesrovnatelný s jakýmikoliv jinými přijímacími řízeními, které člověk během života absolvuje, neboť zde je dítě de facto poprvé konfrontováno s veřejnou institucí, která pro něj reprezentuje stát. Obzvlášť pro romské děti, které musí často již v raném věku čelit předsudkům a odsudkům majoritní společnosti, v důsledku čehož jsou mnohem zranitelnější než děti z majority, je téměř životně důležité, aby při svém prvotním kontaktu s touto institucí získaly pocit přijetí a důvěry. Dětská duše si velmi citlivě všímá toho, zda je okolím přijímána či nikoliv, a chová-li se škola k němu již při prvním setkání odmítavě či dokonce nepřátelsky, pak se nelze divit, že se jeho postoje nejen ke škole, ale potažmo i ke všem veřejným a státním institucím stanou v budoucnu hostilními. Je proto společenskou povinností školy vytvořit takovou atmosféru, a to jak při výuce, tak i u samotného zápisu do prvních tříd, ve které všechny děti bez rozdílu pocítí, že jsou ve škole vítány a že škola jejich individuální odlišnosti nechápe jako problém, nýbrž jako příležitost pro obohacení ostatních. Škola jako veřejná instituce se nesmí bránit přílivu romských dětí v obavách z reakce většinové společnosti, ale naopak by měla většinové společnosti dokázat, že i velký počet romských dětí ve třídách může znamenat vysokou kvalitu výuky.

1.2 Spádová turistika 
Ředitelé a ředitelky žádaných základních škol někdy čelí přetlaku spádových žáků v důsledku účelového přehlašování místa trvalého pobytu těchto dětí. Tento jev se označuje jako spádová turistika. Obrana proti takovému obcházení zákona rodiči dětí je problematická. Školský zákon totiž navazuje přednostní přijetí do základní školy na místo trvalého pobytu ve školském obvodu. Dle zákona o evidenci obyvatel je místo trvalého pobytu pouze evidenčním údajem a lidé nemají povinnost se na tomto místě fakticky zdržovat (na rozdíl od bydliště podle občanského zákoníku). (Ustanovení § 10 odst. 1 zákona o evidenci obyvatel) 
Ředitelé by mohli nepřijmout žáka s účelově přehlášeným místem trvalého pobytu pouze tehdy, pokud své rozhodnutí podloží dostatečnými důkazy a přesvědčivě ho odůvodní. V opačném případě je rozhodnutí nezákonné a mohlo by být krajským úřadem nebo soudem zrušeno. Soudy se prozatím spádovou turistikou při přijímání do školy nezabývaly. Ústavní soud ale řešil spádovou turistiku ve vztahu k volbám do zastupitelstva obce. Upozornil na to, že právní úprava je nedokonalá z hlediska možné obrany proti takovému jednání.

1.3 Předčasné přijetí 
Přijetí nadaných dětí
V minulosti ochránce řešil i několik podnětů rodičů nadaných dětí, které nemohly nastoupit do základní školy dříve než v šesti letech. Školský zákon totiž dříve umožňoval předčasný nástup do ZŠ v září daného roku pouze těm pětiletým dětem, které dosáhly věku šesti let do konce kalendářního roku (září až prosinec). (Ustanovení § 36 odst. 3 školského zákona) Výjimka ze zákona nebyla možná. Ředitelé a ředitelky základních škol proto mohli situaci nadaných dětí řešit jedině přijetím v šesti letech a jejich přeřazením do druhého ročníku bez absolvování prvního (Ustanovení § 17 odst. 3 školského zákona).
V roce 2009 došlo ke změně školského zákona, která umožnila nástup i těm pětiletým dětem, které dosáhnou věku šesti let do konce června následujícího po jejich nástupu do školy (Ustanovení § 36 odst. 3 školského zákona). Ministerstvo školství přistoupilo k této změně v reakci na žádosti rodičů o výjimku. Pokud by se zákon nezměnil, hrozilo by podle MŠMT riziko zpomalení vývoje mimořádně nadaných a talentovaných dětí.
Doporučení ŠPZ a lékaře
Děti, které se narodily v období od září do prosince, musejí spolu se žádostí o předčasné přijetí do ZŠ předložit doporučující vyjádření školského poradenského zařízení (ŠPZ). Děti, které se narodily v lednu až červnu, musejí předložit kromě doporučujícího vyjádření ŠPZ i vyjádření odborného lékaře.

1.4 Neshody rodičů 
V praxi se někdy stává, že se rodiče neshodnou na tom, do které školy dítě přihlásit. Jak v takové situaci mají postupovat ředitelé škol? Jak mají postupovat rodiče? V případě, že rodiče nejsou schopni se na volbě školy dohodnout, musí jejich rozhodnutí nahradit soud (Ustanovení § 877 odst. 1 občanského zákoníku). Není v pravomoci ředitelů škol nebo krajského úřadu jako odvolacího orgánu řešit neshody rodičů o tom, kde má jejich nezletilé dítě plnit povinnou školní docházku.
Žádost podaná jedním rodičem
Pokud žádost o přijetí dítěte do školy podá pouze jeden z rodičů a nic nenasvědčuje neshodě zákonných zástupců, mohou ředitelé danou žádost akceptovat a rozhodnout o ní. I pro tento úkon správního řízení totiž platí, že „jedná-li jeden z rodičů v záležitostech dítěte sám vůči třetí osobě, která je v dobré víře, má se za to, že jedná se souhlasem druhého rodiče“ (Ustanovení § 876 odst. 3 občanského zákoníku).
Ochránce se zabýval případem neshod rodičů ohledně umístění dítěte do mateřské školy. Jeho závěry lze analogicky použít i pro přijímání žáka do základní školy. Rodiče dítěte spolu nežili. Matka syna bez vědomí jeho otce podala přihlášku do školy. Otec se to posléze dozvěděl a osobně jednal s ředitelkou školy o tom, že se chce účastnit procesu přijímání, seznámit se s přihláškou a dalšími podklady. Údajně se domluvili na tom, že ředitelka prozatím rozhodnutí nevydá a vyčká stanoviska otce, který se o celé věci chtěl poradit s advokátem. Ředitelka ale nepočkala a vydala rozhodnutí o přijetí. Otec proti rozhodnutí podal odvolání ke krajskému úřadu a žádal o jeho přezkoumání. Krajský úřad odvolání jako opožděné zamítl a přezkumné řízení nezahájil. Ochránce konstatoval, že ředitelka školy není v dobré víře a zákonná domněnka souhlasu druhého rodiče se neuplatní, pokud se ředitelka před vydáním rozhodnutí dozví, že druhý rodič o podání přihlášky vůbec nevěděl. Souhlas opomenutého rodiče nelze dovozovat z toho, že přihlášku výslovně neodmítl (ale vzal si třeba čas na rozmyšlenou). Ředitelka školy měla řízení přerušit a rodiče žáka odkázat na soud.

Doporučení veřejné ochránkyně práv k naplňování práva na rovné zacházení v přístupu k povinné školní docházce, Sp. zn.: 82/2015/DIS/BN

A - Úkoly veřejné ochránkyně práv 
Doporučení k otázkám souvisejícím s diskriminací vydávám podle ustanovení § 21b písm. c) zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů. Obsahuje návod pro rozhodování o žádostech o přijetí dítěte k základnímu vzdělávání. 
B - Úvodní slovo 
Doporučení vzniká v reakci na větší množství podnětů a dotazů, se kterými se na m v průběhu roku 2015 obrátili rodiče, neziskové organizace a představitelé samospráv. Podklady pro vytvoření doporučení jsem získala jak vlastní činností (šetřením konkrétních podnětů), tak i spoluprací s Českou školní inspekcí, která v roce 2015 provedla na můj podnět inspekci1 v jedenácti základních školách a třech školských poradenských zařízeních. V inspekční činnosti se Česká školní inspekce zaměřila především na zápisy do prvních ročníků základních škol. 
Předkládané doporučení vyhodnocuje nejčastěji používaná kritéria, na základě kterých ředitelky a ředitelé škol rozhodují o přijetí k základnímu vzdělávání. Nedílnou součástí doporučení je i bližší pohled na procesní postup ředitelek a ředitelů škol při samotném rozhodování o tom, které dítě přijmou i odmítnou. 
Cílem doporučení je zejména zhodnocení kritérií z hlediska souladu se školským a antidiskriminačním zákonem a jejich uplatnění na různé skupiny dětí, zejména děti tzv. spádové a nespádové2 . Doporučení rovněž obsahuje návod pro posouzení dílčích kritérií a pro vedení správního řízení o (ne)přijetí k základnímu vzdělávání. 
Doporučení je zejména určeno ředitelkám a ředitelům základních škol, jejichž zřizovatelem jsou obce i svazky obcí3 , krajským úřadům, které posuzují odvolání proti rozhodnutí o nepřijetí dítěte, České školní inspekci a široké veřejnosti (zejména rodičům budoucích prvňáčků). 
Doporučení dále adresuji Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy, které je může využít k vydání prováděcí vyhlášky, která by závazně upravila podmínky a organizaci zápisu k povinné školní docházce.
Doporučení si neklade za cíl pojmenovat a zhodnotit veškeré situace, které mohou v praxi nastat. Jedná se o dokument, který řeší nejčastější okruhy otázek, s nimiž se různí aktéři v praxi aktuálně potýkají. Jsem si vědoma, že doporučení vydávám v době, která těsně předchází zápisům k povinné školní docházce. Přesto věřím, že je adresáti budou chápat jako výkladové vodítko, které jim napomůže k nediskriminačnímu řešení situací vzniklých v souvislosti s přijímáním dětí k základnímu vzdělávání již v kalendářním roce 2016. Konečné slovo v posouzení, zda v konkrétním případě došlo k diskriminaci, bude mít vždy soud. Doporučení vychází z právního stavu k 1. lednu 2016. 
C - Slovníček pojmů
D - Shrnutí doporučení k naplňování práva na rovné zacházení v přístupu k povinné školní docházce
E - Text doporučení
E.1 Právo na vzdělání a rovný přístup k němu
E.2 Volba základní školy
E.3 Vymezení školského obvodu, jeho výhody a problémy
E.4 Sběr informací o dětech a zákonných zástupcích
E.5  Řízení o (ne)přijetí dítěte k základnímu vzdělávání O
E.6 Kritéria využívaná v řízení o (ne)přijetí k základnímu vzdělávání V
F- Závěr

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 364/2005 Sb.

Čl. 9
Předávání agregovaných údajů ze školní matriky a dokumentace základní školy týkajících se zahájení povinné školní docházky
(1) Za stávající školní rok se předávají údaje o počtech zapisovaných dětí podle výsledku zápisu, věku, pohlaví a skutečnosti, zda se jejich místo trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince, nachází ve spádovém obvodu školy, v případě školy zřízené obcí nebo svazkem obcí.
(2) Agregované údaje podle odstavce 1 se nepředávají za školy při zdravotnických zařízeních a školy při školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy či ochranné výchovy.

STANOVISKO MINISTERSTVA ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY KE KRITÉRIÍM PŘIJÍMÁNÍ K ZÁKLADNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ NA ZÁKLADNÍ ŠKOLY, KTERÉ JSOU ZŘÍZENY SOUKROMÝM NEBO CÍRKEVNÍM ZŘIZOVATELEM

PRÁVNÍ ÚPRAVA
STANOVISKO MŠMT KE KRITÉRIÍM PRO PŘIJÍMÁNÍ KE VZDĚLÁVÁNÍ V ZÁKLADNÍCH ŠKOLÁCH SOUKROMÝCH A CÍRKEVNÍCH ZŘIZOVATELŮ
1. Kritérium věku dítěte, resp. konkrétního data narození dítěte
2. Kritérium místa trvalého pobytu dítěte v obci
3. Kritérium vzdálenosti místa (trvalého) bydliště dítěte od školy
4. Kritérium splnění předpokladů ke vzdělávání podle daného ŠVP
5. Kritérium sourozence ve škole
6. Kritérium, že uchazeč je dítětem zaměstnance
7. Kritérium příslušnosti dítěte či rodiče k církvi nebo náboženské společnosti
8. Kritérium sociální potřebnosti
9. Kritérium pořadí přijetí přihlášky, zaregistrování dítěte v elektronickém registračním systému, podání žádosti o přijetí před 1. dubnem daného kalendářního roku apod.
10. Losování

Nová pravidla pro školské obvody: vymezení a zápis do RÚIAN

Č. j.: MSMT-2755/2026-1
Vážená paní primátorko, vážený pane primátore,
Vážená paní starostko, vážený pane starosto,
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy si Vás dovoluje předat informaci o nových povinnostech obcí vyplývajících z novelizace § 178 a § 179 zákona č. 561/2004 Sb., školského zákona, které se týkají vymezování školských obvodů spádových mateřských a základních škol a jejich evidence v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN).

Již nyní jsou všechny obce povinny zajistit podmínky pro předškolní vzdělávání 3letých a starších dětí a podmínky pro plnění povinné školní docházky dětí s místem trvalého pobytu, v případě cizinců s místem pobytu, na jejím území a dětí umístěných na jejím území ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy. Obce tuto povinnost mohou plnit buď tím, že zřídí vlastní školu, nebo tak, že zajistí vzdělávání ve škole zřizované jinou obcí nebo svazkem obcí (viz ustanovení § 178 odst. 1 školského zákona).

Školský zákon tedy již nyní tedy předpokládá, že na území každé obce buď je obcí zřízena jedna nebo více škol, nebo je území této obce pokryto školským obvodem školy jiného zřizovatele jedním ze způsobů podle ustanovení § 178 odst. 3 školského zákona (tedy stanovením školského obvodu svazkové školy, školy zřízené více zřizovateli nebo společným školským obvodem vytvořeným veřejnoprávní smlouvou s jinou obcí).

Změna spojené s novelou školského zákona, účinná postupně, nejpozději od 1. 3. 2028, spočívá zejm. ve změně formy stanovování školských obvodů. Vymezení školského obvodu (nebo jeho změna) se nově provádí opatřením obecné povahy, o němž rozhoduje zastupitelstvo obce v samostatné působnosti.

Povinnost vymezovat školské obvody opatřením obecné povahy podle § 178 odst. 4 školského zákona v novém znění začne být plně uplatňována ode dne, který správce základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí (tedy Český úřad zeměměřický a katastrální, dále jen „ČÚZK“) vyhlásí ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv jako den zápisu školských obvodů do RÚIAN. Tento den bude vyhlášen nejpozději do 30 měsíců ode dne nabytí účinnosti novely školského zákona (pravděpodobně tedy od 1. 3. 2028).

Teprve od tohoto okamžiku:
• školské obvody vznikají, mění se a zanikají zápisem do RÚIAN,
• vymezování školských obvodů se provádí výhradně opatřením obecné povahy.

Do dne vyhlášeného správcem RÚIAN se postupuje podle dosavadní právní úpravy. To znamená, že:
• školské obvody jsou nadále stanovovány obecně závaznou vyhláškou obce,
• dosavadní vyhlášky zůstávají v platnosti a účinnosti.

Zároveň platí, že ode dne vyhlášeného správcem RÚIAN se stávající obecně závazné vyhlášky automaticky považují za opatření obecné povahy, aniž by bylo nutné je znovu vydávat. Tyto vyhlášky budou následně vyřazeny ze Sbírky právních předpisů územních samosprávných celků.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy obcím doporučuje:
• využít přechodné období k ověření správnosti dosavadních školských obvodů; ke kontrole budou obce vyzvány ze strany MŠMT a ČÚZK po úvodním naplnění dat do systému základních registrů; toto plnění proběhne z dat, která má MŠMT k dispozici a může tedy obsahovat nedostatky, protože žádná centrální evidence školských obvodů doposud neexistuje;
• připravit se na nový proces vymezování školských obvodů opatřením obecné povahy,
• zajistit, aby stav školských obvodů odpovídal požadavkům zákona ke dni jejich zápisu do RÚIAN; zejm. aby v případě, kdy nyní na území obce není formálně stanoven žádný školský obvod byla tato situace napravena (byla uzavřena veřejnoprávní smlouva o vytvoření společného školského obvodu s jinou obcí), jedná-li.

Tento postup má zajistit plynulý přechod na nový systém bez přerušení zajištění povinné školní docházky a povinného předškolního vzdělávání.

Školské obvody budou od 1. 3. 2028 vznikat právě až zápisem do základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN). Samotné přijetí opatření obecné povahy proto již není postačující – účinnost vymezení školského obvodu je přímo vázána na provedení zápisu do registru.
Údaje vedené v RÚIAN budou referenční, a budou tak moci sloužit jako závazný podklad pro další orgány veřejné moci, včetně správních řízení ve školství.
Editorem údajů o školském obvodu v RÚIAN bude:
a) obec, která školu zřizuje,
b) obec pověřená svazkem obcí, jedná-li se o školský obvod školy zřízené svazkem obcí,
c) obec určená zřizovatelskou smlouvou, jedná-li se o školský obvod školy zřízené více zřizovateli,
d) kraj, který vytváří nebo rozšiřuje školský obvod nebo společný školský obvod podle § 178 odst. 7.

V případech společných školských obvodů nebo škol zřizovaných více obcemi je zápis do RÚIAN podmíněn souhlasem všech dotčených obcí.

Z výše uvedeného výčtu editorů plyne povinnost pro obce podílející se na zřizování školy (ať už přímo nebo prostřednictvím svazku obcí) určit obec, která bude editorem údajů o školských obvodech v RÚIAN. MŠMT tyto zřizovatele v následujícím období osloví s prosbou o sdělení informace o tom, která obec byla editací údajů pověřena.

Věřím, že elektronizace vedení údajů o školských obvodech a jejich vedení jako referenčního údaje v RÚIAN přinese řadu konkrétních výhod pro obce, školy i pro veřejnost jako celek.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy si Vás současně dovoluje informovat, že v návaznosti na výše uvedené bude ze strany Českého úřadu zeměměřického a katastrálního obcím adresována samostatná výzva k předání podkladů nezbytných pro úvodní naplnění údajů o školských obvodech zapisovaných do RÚIAN. Součástí této výzvy budou rovněž podrobnější informace k rozsahu předávaných podkladů, ke způsobu provedení úvodního plnění dat a k požadované součinnosti obcí při kontrole a doplnění evidovaných údajů tak, aby bylo zajištěno jejich úplné a správné vedení v registru.


//////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////
START HESLO
U03B02H399 — Přijímání ke vzdělávání ve střední škole
Přijímání ke vzdělávání ve střední škole
 
Změny školského zákona – § 59 až § 60n
(§§ 60 až 60n školského zákona, účinnost viz níže)
S účinností od 1. 1. 2026 (a dále od 1. 9. 2026) dochází k řadě změn, jejichž cílem je zefektivnit přijímací řízení, posílit elektronizaci a sjednotit pravidla.
Hlavní změny:
- Zrušení přihlášek výpisem – nadále je možné podat přihlášku pouze elektronicky (DiPSy) nebo listinně.
- Konzervatoře – dřívější termín podání přihlášek a automatický zánik přijetí na konzervatoř při přijetí na běžnou SŠ.
- Elektronické předávání doporučení ŠPZ – školská poradenská zařízení mohou vkládat doporučení přímo do systému Centra.
Další změny:
- Nahlížení do spisu – ředitel musí předem stanovit termín.
- Zpětvzetí přihlášky – kdykoliv do termínu stanoveného vyhláškou.
- Podání nové přihlášky ve stejném kole – až po zpětvzetí předchozí.
- Jednotná pravidla JPZ – platná ve všech kolech a školách, rozhoduje škola uvedená na 1. místě.
- Seznam přijatých/nepřijatých – nově včetně informací k odvolání.
- 2. kolo – více termínů školní části či talentové zkoušky.
- JPZ v 2. kole i pro nové uchazeče – dostávají 0 bodů za JPZ.
- 3. a další kola – potvrzením zájmu o jednu školu zaniká potvrzení u jiné.
- Zdravotní způsobilost – posudek platí 1 rok.
Účinnost:
§§ 60 až 60e: od 1. 1. 2026
§ 60fa: od 1. 9. 2026
§§ 60ha, 60j: od 1. 1. 2026
§§ 60m a 60n: dělená účinnost od 1. 1. 2026 do 31. 8. 2026 a od 1. 9. 2026
Tyto změny výrazně posilují transparentnost, elektronizaci a rovný přístup uchazečů o střední vzdělání.

§ 59 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

Podmínky přijetí ke vzdělávání ve střední škole
Ke vzdělávání ve střední škole lze přijmout uchazeče, který splnil povinnou školní docházku nebo úspěšně ukončil základní vzdělávání, pokud tento zákon nestanoví jinak, a který při přijímacím řízení splnil podmínky pro přijetí prokázáním zdravotní způsobilosti, stanoví-li tak nařízení vlády upravující soustavu oborů vzdělání, a vhodných schopností, vědomostí a zájmů.
O přijetí uchazeče ke vzdělávání ve střední škole rozhoduje ředitel této školy.
Pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání se oborem středního vzdělání rozumí také 
a) stejný obor středního vzdělání v různých školách, 
b) stejný obor středního vzdělání s různým zaměřením školního vzdělávacího programu, 
c) stejný obor středního vzdělání v různé formě vzdělávání.

§ 60 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

Organizace přijímacího řízení
(1) Přijímací řízení do prvního ročníku oborů středního vzdělání se uskutečňuje v jednotlivých kolech vyhlašovaných ředitelem školy. Ředitel školy vyhlašuje pro každé kolo přijímacího řízení do oboru středního vzdělání kritéria přijímacího řízení.
(2) V přijímacím řízení do oboru středního vzdělání s maturitní zkouškou se koná jednotná zkouška, není-li dále stanoveno jinak. Při přijímacím řízení do oboru středního vzdělání, v němž je jako součást přijímacího řízení stanovena rámcovým vzdělávacím programem talentová zkouška, s výjimkou oboru středního vzdělání Gymnázium se sportovní přípravou, a do zkráceného studia pro získání středního vzdělání s maturitní zkouškou podle § 85 se jednotná zkouška nekoná. Ředitel školy naplní povinnost vyzvat uchazeče k seznámení se s podklady pro vydání rozhodnutí tím, že uvede ve vyhlášení přijímacího řízení termín, kdy má účastník řízení možnost seznámit se s podklady rozhodnutí.

První kolo přijímacího řízení

§ 60a zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

Přihláška
(1) Pro první kolo přijímacího řízení může uchazeč podat přihlášku nejvýše do 3 oborů středního vzdělání bez talentové zkoušky a do 2 oborů středního vzdělání s talentovou zkouškou.
(2) Přihlášku podává uchazeč střední škole. Za nezletilého uchazeče podává přihlášku zákonný zástupce. U uchazečů s nařízenou ústavní výchovou nebo uloženou ochrannou výchovou může v nezbytných případech podat přihlášku ředitel příslušného školského zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy, přičemž o podání přihlášky bezodkladně informuje zákonného zástupce uchazeče.
(3) Přihlášku je možné podat
a) prostřednictvím informačního systému o přijímacím řízení na základě prokázání totožnosti s využitím prostředku pro elektronickou identifikaci
1. zletilého uchazeče,
2. zákonného zástupce nezletilého uchazeče, nebo
3. osoby podle odstavce 2 věty poslední, nebo
b) na tiskopisu, který stanoví ministerstvo a zveřejní jej způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(4) Součástí přihlášky podané zákonným zástupcem nebo osobou podle odstavce 2 věty třetí je čestné prohlášení podávající osoby, že nezletilý uchazeč souhlasí s jejím podáním a obsahem.
(5) Součástí přihlášky jsou kopie dokladů stanovených prováděcím právním předpisem, včetně kopie posudku o splnění podmínek zdravotní způsobilosti uchazeče pro daný obor středního vzdělání, pokud je stanovena nařízením vlády upravujícím soustavu oborů vzdělání. Ředitel školy může účastníka řízení vyzvat k předložení originálu nebo úředně ověřené kopie dokladu a účastník řízení je povinen daný doklad předložit, jinak se skutečnost považuje za neprokázanou.
(6) Překlad dokladu vyhotoveného v cizím jazyce nemusí být úředně ověřený. Ředitel školy může účastníka řízení v případě pochybností o správnosti překladu vyzvat k předložení úředně ověřeného překladu a účastník řízení je povinen daný doklad předložit, jinak se skutečnost doložená přeloženým dokladem považuje za neprokázanou.

§ 60b zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

Pořadí oborů středního vzdělání v přihlášce
(1) Uchazeč v přihlášce uvede pořadí oborů středního vzdělání, do kterých podává přihlášku.
(2) Pořadí uvedené v přihlášce vyjadřuje přednostní volbu oboru středního vzdělání.
(3) Po uplynutí termínu pro podání přihlášky nelze pořadí oborů středního vzdělání změnit. To se netýká práva vzít přihlášku zpět.
(4) Vzít zpět přihlášku nebo její část lze pouze do dne stanoveného vyhláškou.

§ 60c zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

Podání přihlášky prostřednictvím informačního systému o přijímacím řízení a úkony v přijímacím řízení
(1) Uchazeč, který podává přihlášku způsobem podle § 60a odst. 3 písm. a), vyplní v informačním systému o přijímacím řízení jeden formulář přihlášky a vloží do něj doklady pro všechny obory středního vzdělání, do kterých se hlásí. Dnem, kdy uchazeč potvrdí přihlášku v informačním systému o přijímacím řízení, je přihláška podána do všech oborů středního vzdělání, do kterých se uchazeč hlásí. Uchazeč, který podal přihlášku způsobem podle § 60a odst. 3 písm. a), může podat další přihlášku tímto způsobem, pouze pokud prostřednictvím informačního systému o přijímacím řízení vzal zpět předchozí přihlášku podanou tímto způsobem.
(2) Pokud je přihláška podána způsobem podle § 60a odst. 3 písm. a), ředitel školy činí úkony v přijímacím řízení prostřednictvím informačního systému o přijímacím řízení. Věta první neplatí, pokud zletilý uchazeč nebo osoba podle § 60a odst. 2 věty druhé nebo poslední sdělí řediteli školy, že o činění úkonů ředitelem školy v přijímacím řízení prostřednictvím informačního systému o přijímacím řízení nemá zájem. Úkony ředitele školy podle věty první neobsahují podpis ani elektronickou pečeť.
(3) V případě úkonů podle odstavce 2 je dnem doručení den, kdy se zletilý uchazeč nebo osoba podle § 60a odst. 2 věty druhé nebo poslední do systému přihlásí, přičemž takové doručení má stejné právní účinky jako doručení do vlastních rukou. Nepřihlásí-li se do informačního systému o přijímacím řízení osoba ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla písemnost zpřístupněna v informačním systému o přijímacím řízení, považuje se tato písemnost za doručenou do vlastních rukou posledním dnem této lhůty.
(4) Uchazeč může činit úkony v přijímacím řízení v rámci řízení v prvním stupni prostřednictvím informačního systému o přijímacím řízení na základě prokázání totožnosti s využitím prostředku pro elektronickou identifikaci.
(5) Úkon podle odstavce 4 je učiněn jeho potvrzením v informačním systému o přijímacím řízení.

§ 60e zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

Podání přihlášky na tiskopisu
(1) Uchazeč, který podává přihlášku způsobem podle § 60a odst. 3 písm. b), podá přihlášku na tiskopisu do všech škol, do jejichž oborů středního vzdělání se hlásí, spolu s doklady podle § 60a odst. 4 a 5.
(2) Na všech přihláškách na tiskopisu uchazeče musí být pořadí oborů vzdělání shodné.

§ 60f zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

Dodatečné předložení dokladů
(1) Uchazeč, kterému do doby podání přihlášky nebyl vydán doklad o splnění povinné školní docházky nebo získání stupně vzdělání, který má předložit s přihláškou, předloží tento doklad střední škole nejpozději v den, kdy se stane jejím žákem. Věta první se obdobně použije pro doložení úspěšného ukončení příslušného ročníku podle § 61 odst. 2.
(2) Pokud uchazeč daný doklad nepředloží podle odstavce 1, rozhodnutí o přijetí pozbývá právních účinků. 
(3) Ředitel školy může v rámci kritérií přijímacího řízení určit pozdější termín pro předložení dokladů prokazujících plnění kritérií přijímacího řízení, která pro dané kolo přijímacího řízení vyhlásil.
(4) Pokud uchazeč daný doklad nepředloží v termínu podle odstavce 3, považuje se skutečnost za neprokázanou.

§ 60fa zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

Předávání doporučení k uzpůsobení podmínek přijímacího řízení
Školské poradenské zařízení vloží do informačního systému o přijímacím řízení údaje z platného doporučení pro úpravu podmínek přijímání ke vzdělávání.

§ 60g zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

Obsah a forma přijímacích zkoušek
(1) Přijímací zkoušky ověřují předpoklady uchazeče ke vzdělávání v dané škole a v daném oboru středního vzdělání. Součástí přijímací zkoušky může být také školní přijímací zkouška. 
(2) Obsah a forma přijímací zkoušky odpovídají rámcovému vzdělávacímu programu pro základní vzdělávání.
(3) Jednotná zkouška se skládá z písemného testu z českého jazyka a literatury a z písemného testu z matematiky.
(4) Přípravu zadání testů jednotné zkoušky, distribuci a zpracování a hodnocení výsledků testů zajišťuje ministerstvo nebo jím zřízená a pověřená právnická osoba. 
(5) Na zadání testů jednotné zkoušky jako informaci veřejně nepřístupnou se vztahuje obdobně § 80b.“.

§ 60h zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

Organizace přijímacích zkoušek
(1) Uchazeč, který se hlásí alespoň do jednoho oboru středního vzdělání, do kterého se koná jednotná zkouška, může jednotnou zkoušku konat dvakrát. Uchazeč může školní přijímací zkoušku nebo talentovou zkoušku konat jedenkrát v každém oboru středního vzdělání, do kterého podal přihlášku.
(2) Uchazeč, který se pro vážné důvody k řádnému termínu přijímací zkoušky nedostavil a svoji neúčast písemně nejpozději do 3 pracovních dnů omluvil řediteli školy, ve které měl přijímací zkoušku konat, koná zkoušku v náhradním termínu. V tomto náhradním termínu koná zkoušku i nezletilý uchazeč a uchazeč s nařízenou ústavní výchovou nebo uloženou ochrannou výchovou, který se pro vážné důvody k řádnému termínu přijímací zkoušky nedostavil a jeho neúčast omluvil písemně nejpozději do 3 pracovních dnů řediteli školy zákonný zástupce tohoto uchazeče, popřípadě ředitel příslušného školského zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy. 
(3) Zadávající učitel může vyloučit uchazeče z konání jednotné zkoušky, školní přijímací nebo talentové zkoušky, pokud uchazeč vážně nebo opakovaně porušil pravidla pro konání zkoušky nebo jiným způsobem vážně narušil její průběh; zadávající učitel důvody vyloučení uchazeče písemně zaznamená do dokumentace školy.

§ 60ha zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

Úprava jednotné zkoušky
(1) Úprava jednotné zkoušky spočívající v jejím konání v jiném jazyce, uzpůsobení nebo prominutí je pro všechny termíny jejího konání jednotná.
(2) Ředitel školy, jejíž obor vzdělání, kde se koná jednotná zkouška, je uvedený v přihlášce na přednostnějším pořadí, posuzuje nárok na úpravy, pokud je nárok uchazeče posouzen rozdílně různými řediteli školy, a zadá výsledek posouzení do informačního systému o přijímacím řízení. Toto posouzení je pro ostatní ředitele škol závazné.

§ 60i zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

Způsob hodnocení výsledků přijímacího řízení
(1) Ředitel školy hodnotí splnění kritérií přijímacího řízení uchazečem podle výsledků jednotné zkoušky a dále též podle výsledků školní přijímací zkoušky a talentové zkoušky, pokud jsou součástí přijímacího řízení.
(2) Ředitel školy může stanovit, že hodnotí splnění kritérií přijímacího řízení uchazečem také podle hodnocení na vysvědčeních z předchozího vzdělávání nebo dalších skutečností, které osvědčují vhodné schopnosti, vědomosti a zájmy uchazeče. 
(3) Hodnocení jednotné zkoušky se na celkovém hodnocení splnění kritérií přijímacího řízení uchazečem podílí nejméně 60 %; v případě přijímacího řízení do oboru vzdělání Gymnázium se sportovní přípravou nejméně 40 %. Uchazeči se do celkového hodnocení započítává lepší výsledek z písemného testu z českého jazyka a literatury a písemného testu z matematiky. Další hodnocení splnění kritérií stanoví ředitel školy. Ředitel školy může v rámci kritérií pro přijetí stanovit hranici úspěšnosti v jednotné zkoušce, ve školní přijímací zkoušce, v talentové zkoušce nebo v celkovém hodnocení při přijímacím řízení, které musí uchazeč dosáhnout jako nezbytné podmínky pro přijetí.

§ 60j zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

Výsledek přijímacího řízení
(1) Ředitel školy zadá do informačního systému o přijímacím řízení výsledné pořadí uchazečů.
(2) Pokud splní kritéria přijímacího řízení více uchazečů, než kolik lze přijmout, rozhoduje jejich pořadí podle výsledků hodnocení kritérií přijímacího řízení.
(3) Umístí-li se uchazeč na místě opravňujícím k přijetí do více oborů středního vzdělání, bude přijat do oboru umístěného z těchto oborů středního vzdělání na přednostnějším pořadí uvedeném v přihlášce podle § 60b; do ostatních oborů středního vzdělání nebude uchazeč přijat.
(4) Ministerstvo nebo jím zřízená a pověřená právnická osoba podle výsledků dosažených uchazeči při přijímacím řízení a v souladu s pořadím oborů vzdělání v přihlášce informuje ředitele školy o pořadí uchazečů, kteří budou přijati.
(5) Výsledky přijímacího řízení zveřejní všechny střední školy v den určený prováděcím právním předpisem. Rozhodnutí o přijetí nebo nepřijetí ke vzdělávání se oznamují zveřejněním seznamu uchazečů pod přiděleným registračním číslem s výsledkem řízení u každého uchazeče. Seznam obsahuje také hodnocení jednotné zkoušky, školní přijímací zkoušky, talentové zkoušky a hodnocení ostatních kritérií, pokud jsou součástí přijímacího řízení. Seznam obsahuje také poučení, v jaké lhůtě je možno podat odvolání, od kterého dne se tato lhůta počítá, který správní orgán o odvolání rozhoduje a u kterého správního orgánu se odvolání podává. Seznam se zveřejňuje na veřejně přístupném místě ve škole a způsobem umožňujícím dálkový přístup v informačním systému o přijímacím řízení. Zveřejněním seznamu se považují rozhodnutí za oznámená. 
(6) Rozhodnutí o přijetí nebo nepřijetí ke vzdělávání se v písemné formě podle správního řádu nevyhotovuje, nevyhlašuje a do spisu se nečiní záznam. Součástí spisu je seznam podle odstavce 5.

§ 60k zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

Vzdání se práva na přijetí 
Uchazeč se může vzdát práva na přijetí do daného oboru středního vzdělání. Vzdáním se práva na přijetí do daného oboru středního vzdělání uchazeči nevzniká právo na přijetí do jiných oborů vzdělání v daném kole přijímacího řízení. Ředitel školy může takto uvolněné místo obsadit až v dalším kole přijímacího řízení.

§ 60l zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

Odvolání
(1) Odvolání lze podat ve lhůtě 3 pracovních dnů ode dne zveřejnění výsledků přijímacího řízení podle § 60j odst. 5.
(2) Rozhodnutí o přijetí ke vzdělávání přijaté v důsledku opravných a podobných prostředků nemá vliv na přijetí uchazeče do jiného oboru středního vzdělání.

Druhé, třetí a další kolo přijímacího řízení

§ 60m zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

Druhé kolo přijímacího řízení
(1) Ředitel školy může vyhlásit druhé kolo přijímacího řízení. Pokud ředitel školy stanoví jako součást přijímacího řízení školní přijímací zkoušku nebo pokud je součástí přijímacího řízení talentová zkouška, stanoví alespoň jeden řádný termín každé zkoušky. Náhradní termín se nekoná.
(2) V rámci hodnocení výsledků přijímacího řízení do oboru středního vzdělání s maturitní zkouškou ředitel školy zohlední výsledky jednotné zkoušky. Jednotná zkouška se v druhém kole nekoná.
(3) V druhém kole přijímacího řízení může podat přihlášku uchazeč, který
a) nebyl přijat do žádného oboru středního vzdělání v prvním kole, nebo
b) se vzdal práva na přijetí do oboru středního vzdělání po prvním kole v termínu stanoveném prováděcím právním předpisem.
(4) Nestanoví-li odstavce 1 až 3 jinak, postupuje se ve druhém kole přijímacího řízení obdobně jako v prvním kole. Ustanovení § 88a se nepoužije.

§ 60n zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

Třetí a další kola přijímacího řízení
(1) Ředitel školy může vyhlásit třetí a další kolo přijímacího řízení.
(2) V rámci hodnocení výsledků přijímacího řízení může ředitel školy zohlednit výsledky jednotné zkoušky; současně určí náhradní způsob hodnocení v případě uchazečů, kteří jednotnou zkoušku nekonali. Jednotná zkouška se ve třetím a dalším kole nekoná.
(3) Ve třetím a dalším kole přijímacího řízení může podat přihlášku uchazeč, který
a) nebyl přijat do žádného oboru středního vzdělání v přijímacím řízení pro daný školní rok, nebo
b) se vzdal práva na přijetí do oboru středního vzdělání v přijímacím řízení pro daný školní rok v termínu stanoveném prováděcím právním předpisem.
(4) Ředitel školy vyhotoví a oznámí rozhodnutí v písemné formě. Odvolání lze podat ve lhůtě 3 pracovních dnů ode dne oznámení rozhodnutí.
(5) Přijatý uchazeč je povinen ve lhůtě stanovené vyhláškou potvrdit svůj úmysl vzdělávat se v daném oboru středního vzdělání, nejde-li o postup podle § 60l odst. 2. Marným uplynutím lhůty zaniká právo na přijetí do daného oboru středního vzdělání. Uchazeč může potvrdit svůj úmysl pouze v jednom oboru středního vzdělání; vzdáním se práva na přijetí do tohoto oboru středního vzdělání uchazeči vzniká možnost potvrdit svůj úmysl v jiném oboru středního vzdělání. Pokud uchazeč potvrdí úmysl vzdělávat se v oboru středního vzdělání, považuje se toto potvrzení současně za zpětvzetí potvrzení vzdělávat se v jiném oboru středního vzdělání.
(6) Pro třetí a další kolo se neuplatní § 60a, § 60b, § 60c, § 60g odst. 3 až 5, § 60h odst. 1 věta první, § 60h odst. 3, § 60ha a 60i v rozsahu týkajícím se jednotné zkoušky, § 60j odst. 1 a 3 až 6, § 60k, § 60l odst. 1, § 62 odst. 4 a § 88a.
(7) Nestanoví-li odstavce 1 až 6 jinak, postupuje se ve třetím a dalším kole přijímacího řízení obdobně jako v prvním kole.

Společná ustanovení

§ 61 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

Přijímání do prvního ročníku nižšího a vyššího stupně šestiletého a osmiletého gymnázia
(1) Vzdělávání v šestiletém a osmiletém gymnáziu se člení na nižší stupeň a vyšší stupeň. Nižší stupeň je tvořen prvními dvěma ročníky šestiletého gymnázia nebo prvními čtyřmi ročníky osmiletého gymnázia. Vyšší stupeň je tvořen posledními čtyřmi ročníky šestiletého a osmiletého gymnázia.
(2) Do prvního ročníku nižšího stupně šestiletého gymnázia lze přijmout uchazeče, kteří v daném školním roce úspěšně ukončí sedmý ročník základní školy nebo druhý ročník nižšího stupně osmiletého gymnázia nebo druhý ročník osmiletého vzdělávacího programu konzervatoře, do prvního ročníku nižšího stupně osmiletého gymnázia uchazeče, kteří v daném školním roce úspěšně ukončí pátý ročník základní školy. Do prvního ročníku vyššího stupně gymnázia postupují žáci, kteří úspěšně ukončili nižší stupeň šestiletého nebo osmiletého gymnázia.
(3) Při přijímacím řízení do nižšího stupně šestiletého a osmiletého gymnázia se postupuje obdobně podle § 60 až 60n.

§ 62 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

Informační systém o přijímacím řízení a předávání údajů 
(1) Účelem informačního systému o přijímacím řízení je předávání údajů mezi uchazeči, školou a ministerstvem nebo jím zřízenou a pověřenou osobou, činění některých úkonů v příjímacím řízení a podpora dalších činností při přijímacím řízení.
(2) Ministerstvo je správcem informačního systému o přijímacím řízení.
(3) Škola, ministerstvo nebo jím zřízená a pověřená osoba a uchazeči předávají údaje uvedené v prováděcím právním předpisu do informačního systému o přijímacím řízení a využívají údaje z něj. 
(4) Škola, jejíž obor středního vzdělání je uvedený v přihlášce jako první v pořadí, předává údaje z přihlášky podané na tiskopisu do informačního systému o přijímacím řízení; ostatní školy, jejichž obory středního vzdělání jsou uvedeny v přihlášce, údaje potvrzují.
(5) Národní standard pro elektronické systémy spisové služby se na informační systém o přijímacím řízení nepoužije; to neplatí v případě transakčního protokolu.

§ 63 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

Přijímání do vyššího ročníku vzdělávání ve střední škole
Ředitel školy může uchazeče přijmout do vyššího než prvního ročníku oboru středního vzdělání. V rámci přijímacího řízení může ředitel školy po posouzení dokladů uchazeče o předchozím vzdělávání stanovit jako podmínku přijetí vykonání zkoušky, a určit její obsah, termín, formu a kritéria hodnocení, a to v souladu s rámcovým vzdělávacím programem příslušného oboru vzdělání středního. V případě, že ředitel školy rozhodne o přijetí uchazeče, určí ročník, do něhož bude uchazeč zařazen.

§ 64 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

Zmocňovací ustanovení
Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem
a) termíny a způsob vyhlášení přijímacího řízení ředitelem školy,
b) termín, náležitosti a postup podání přihlášky ke vzdělávání ve střední škole, včetně dokladů, které jsou její součástí,
c) náležitosti, termín a formu zaslání pozvánky uchazeči ke konání přijímací zkoušky,
d) další bližší podmínky organizace, náležitostí a průběhu přijímacího řízení,
e) termíny konání přijímacích zkoušek,
f) obsah a rozsah učiva a dovedností uchazečů ověřovaných při jednotné zkoušce,
g) způsob zadávání, formu, délku trvání a organizaci jednotné zkoušky,
h) způsob označování zadání jednotné zkoušky za informaci veřejně nepřístupnou a postup jejich zveřejňování, okruh osob oprávněných seznamovat se s informacemi veřejně nepřístupnými, pravidla ochrany informací veřejně nepřístupných,
i) pravidla, rozsah, termíny, způsob a formu předávaní údajů v informačním systému o přijímacím řízení mezi školou, školským poradenským zařízením a ministerstvem nebo jím zřízenou a pověřenou osobou a způsob ochrany údajů v něm obsažených,
j) pravidla pro uzpůsobení podmínek pro konání přijímací zkoušky uchazeče se speciálními vzdělávacími potřebami,
k) pravidla pro určení školy, kde uchazeč koná jednotnou zkoušku,
l) termín, po kterém uchazeč nemůže vzít přihlášku nebo její část zpět,
m) způsob a termín potvrzení výsledků vyhodnocení ředitelem školy v informačním systému,
n) náležitosti a termín zveřejnění výsledků ředitelem školy,
o) termín, do kterého se uchazeč musí vzdát práva na přijetí v určitém kole, aby mohl podat přihlášku v dalším kole,
p) lhůtu, ve které je uchazeč povinen potvrdit úmysl vzdělávat se ve třetím a dalším kole,
q) podrobnosti o přijímání do vyššího než prvního ročníku.

	§ 66 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

Průběh středního vzdělávání
(1) Uchazeč se stává žákem střední školy prvním dnem školního roku, popřípadě dnem uvedeným v rozhodnutí o přijetí.

	§ 165 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

(2) Ředitel školy a školského zařízení rozhoduje o právech a povinnostech v oblasti státní správy v těchto případech:
f) přijetí ke vzdělávání ve střední škole podle § 59 a následujících, vyšší odborné škole podle § 93 a následujících a v konzervatoři podle § 88,

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 421/2023 Sb., ČL II 

1. Pokud ředitel střední školy s oborem středního vzdělání bez talentové zkoušky vyhlásil první kolo přijímacího řízení pro školní rok 2024/2025 přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, může toto vyhlášení změnit do 31. ledna 2024. Pokud ředitel vyhlášení nezmění, považuje se dané vyhlášení za vyhlášení učiněné podle zákona č. 561/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Informační systém o přijímacím řízení bude zpřístupněn nejpozději dne 15. ledna 2024.
3. K přihlášce uchazeče na obor středního vzdělání bez talentové zkoušky podané do 31. ledna 2024 se nepřihlíží. Ředitel dané střední školy tomuto uchazeči bez zbytečného odkladu sdělí informaci o důsledku podle věty první.
4. Uchazeč může podat přihlášku ke vzdělávání ve střední škole podle § 60a zákona č. 561/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejdříve 1. února 2024.
5. Ředitel střední školy s oborem středního vzdělání s talentovou zkouškou nebo ředitel konzervatoře, jejíž obor středního vzdělání je uveden v přihlášce podané do 30. listopadu 2023 jako první v pořadí, předá 27. února 2024 do informačního systému o přijímacím řízení chybějící údaje o uchazečích,
a) kteří podali přihlášku do oboru středního vzdělání s talentovou zkouškou nebo na konzervatoř do 30. listopadu 2023, a
b) u nichž není údaj o oboru nebo oborech středního vzdělání s talentovou zkouškou k tomuto dni v informačním systému o přijímacím řízení zadán;
ředitel údaje o oborech středního vzdělání s talentovou zkouškou zařadí na první nebo první dvě pozice v pořadí podle přihlášky podané do 30. listopadu 2023.
6. Ředitel střední školy s oborem středního vzdělání s talentovou zkouškou nebo ředitel konzervatoře uvedené v přihlášce na druhém místě údaje potvrdí 28. února 2024. Pokud ředitel školy údaje nepotvrdí, považují se za potvrzené.
7. Uchazeč, který podal přihlášku do oboru středního vzdělání s talentovou zkouškou nebo na konzervatoř do 30. listopadu 2023, má právo změnit pořadí všech oborů, do kterých se přihlásil, do 15. března 2024 podáním nové přihlášky podle § 60a zákona č. 561/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Uchazeč v nové přihlášce nemůže změnit obor, do kterého se přihlásil. Ředitel školy, jejíž obor je uvedený na nové přihlášce jako první v pořadí, bez zbytečného odkladu předá informace o novém pořadí oborů do informačního systému o přijímacím řízení. Pokud uchazeč novou přihlášku nepodá, platí pořadí podle bodu 5.
8. Ředitel střední školy s oborem středního vzdělání s talentovou zkouškou nebo ředitel konzervatoře, jejíž obor středního vzdělání je uvedený v přihlášce jako první v pořadí, bez zbytečného odkladu uchazeči sdělí informaci o právu podle bodu 7. Uchazeč, který podal přihlášku způsobem podle § 60a odst. 3 písm. a) zákona č. 561/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, obdrží sdělení prostřednictvím informačního systému o přijímacím řízení.
9. Termíny konání talentové zkoušky a zveřejnění výsledků talentové zkoušky a termíny školní přijímací zkoušky u oboru středního vzdělání s talentovou zkouškou a konzervatoře se v roce 2024 řídí podle dosavadních právních předpisů.
10. Ředitel školy s oborem vzdělání s talentovou zkouškou, kromě oboru vzdělání Gymnázium se sportovní přípravou, nebo ředitel konzervatoře do 15. února 2024 oznámí uchazeči výsledek školní přijímací zkoušky, pokud se konala, a přijímacího řízení a informaci, na kterém místě by se uchazeč v rámci přijímacího řízení umístil, pokud splnil kritéria přijímacího řízení, a to zveřejněním seznamu uchazečů pod přiděleným registračním číslem na veřejně přístupném místě ve škole a způsobem umožňujícím dálkový přístup.
11. Přijímací řízení do oborů středního vzdělání s talentovou zkouškou nebo konzervatoří pro školní rok 2024/2025, včetně vyhodnocení, na kterou školu uchazeč bude přijat, se dokončí podle zákona č. 561/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Vyhláška č. 422/2023 Sb., o přijímacím řízení ke střednímu vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři
 
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle § 28 odst. 6 a § 64 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 49/2009 Sb., zákona č. 472/2011 Sb., zákona č. 178/2016 Sb. a zákona č. 421/2023 Sb.:
ČÁST PRVNÍ
ORGANIZACE PŘIJÍMACÍHO ŘÍZENÍ DO PRVNÍHO ROČNÍKU VZDĚLÁVÁNÍ VE STŘEDNÍ ŠKOLE A KONZERVATOŘI
§ 1
Vyhlášení prvního kola přijímacího řízení
Ředitel školy v období od 15. ledna do 31. ledna stanoví, zveřejní na veřejně přístupném místě ve škole a způsobem umožňujícím dálkový přístup a předá do informačního systému o přijímacím řízení (dále jen „informační systém“) pro první kolo přijímacího řízení
a) kritéria přijímání do oboru středního vzdělání a způsob hodnocení jejich splnění,
b) počet přijímaných uchazečů do oboru středního vzdělání,
c) způsob a náhradní způsob hodnocení uchazečů podle § 20 odst. 4 a 5 školského zákona a termíny, kdy se rozhovor bude konat,
d) informaci, zda stanovil školní přijímací zkoušku, a informaci o jejím obsahu, formě a rozsahu učiva, a o termínech, kdy se bude konat,
e) informaci o obsahu a formě talentové zkoušky, pokud je součástí přijímacího řízení, a o termínech, kdy se bude konat, a
f) informaci o podmínkách zdravotní způsobilosti ke vzdělávání, pokud jsou stanoveny.
§ 2
Lhůta pro odeslání přihlášky
Lhůta pro odeslání přihlášky je pro první kolo přijímacího řízení od 1. února do 20. února.
§ 3
Náležitosti přihlášky ke vzdělávání
(1) Součástí přihlášky ke vzdělávání je
a) jméno, popřípadě jména, a příjmení, rodné číslo, nebo, nebylo-li přiděleno, datum narození, místo narození, státní občanství a místo trvalého pobytu, a v případě, že ho nemá, místo pobytu uchazeče,
b) jméno, popřípadě jména, a příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu, a v případě, že ho nemá, místo pobytu zákonného zástupce nezletilého uchazeče nebo zmocněnce,
c) kód a název oboru středního vzdělání, případně zaměření školního vzdělávacího programu, pořadí oborů středního vzdělání, název a adresa střední školy,
d) údaj o formě vzdělání,
e) údaj o tom, zda se uchazeč hlásí do zkráceného studia pro získání středního vzdělání s výučním listem nebo do zkráceného studia pro získání středního vzdělání s maturitní zkouškou,
f) doklad o splnění povinné školní docházky nebo o získání stupně základního vzdělání, nebo doklad o ukončení příslušného ročníku podle § 61 odst. 2 školského zákona při přijímání do prvního ročníku nižšího stupně šestiletého a osmiletého gymnázia,
g) doklad o získání středního vzdělání s výučním listem, pokud se uchazeč hlásí do nástavbového studia,
h) doklad o získání příslušného stupně středního vzdělání, pokud se uchazeč hlásí do zkráceného studia pro získání středního vzdělání s výučním listem nebo zkráceného studia pro získání středního vzdělání s maturitní zkouškou,
i) lékařský posudek o zdravotní způsobilosti ke vzdělávání, pokud je podle nařízení vlády o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání předpokladem přijetí uchazeče ke vzdělávání splnění podmínek zdravotní způsobilosti uchazeče pro příslušný obor středního vzdělání,
j) doporučení školského poradenského zařízení obsahující podpůrná opatření spočívající v úpravě podmínek přijímání ke vzdělávání, jde-li o uchazeče se speciálními vzdělávacími potřebami,
k) osvědčení o uznání rovnocennosti zahraničního vysvědčení vydaného zahraniční školou nebo rozhodnutí o uznání platnosti zahraničního vysvědčení v případě, že se pro přijetí vyžaduje získání příslušného stupně vzdělání,
l) žádost o prominutí zkoušky z českého jazyka podle § 20 odst. 4 školského zákona a doklad prokazující splnění podmínek pro prominutí, pokud uchazeč o toto prominutí žádá,
m) žádost o konání jednotné zkoušky z matematiky v jazyce národnostní menšiny, jde-li o uchazeče, na kterého se vztahuje § 4, a doklad prokazující splnění podmínek pro podání žádosti, a
n) údaj o škole, ve které se uchazeč naposledy vzdělával.
(2) Součástí přihlášky jsou dále doklady prokazující splnění kritérií přijímacího řízení vyhlášených ředitelem školy.
(3) Uchazeč, který podává přihlášku do více oborů středního vzdělání, uvede na všech přihláškách obory středního vzdělání v tomtéž pořadí.
(4) Uchazeč, který podává přihlášku do oborů středního vzdělání poskytujících střední vzdělání s výučním listem a střední vzdělání s maturitní zkouškou podle tabulky D6 přílohy č. 1 k nařízení vlády o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání, uvede v přihlášce příslušný obor vzdělání s maturitní zkouškou i doplňující obor vzdělání s výučním listem.
§ 4
Konání jednotné zkoušky z matematiky v jazyce národnostní menšiny
Uchazeč, který se vzdělává nebo vzdělával ve škole nebo třídě s vyučovacím jazykem národnostní menšiny, a který se hlásí alespoň do jednoho oboru středního vzdělání, kde je vyučovacím jazykem jazyk národnostní menšiny, má na žádost právo konat jednotnou zkoušku z matematiky v jazyce národnostní menšiny.
§ 5
Přihláška podaná prostřednictvím informačního systému
(1) Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání (dále jen „Centrum“) zpřístupní řediteli školy v informačním systému přihlášky do oborů vzdělání dané školy podané prostřednictvím informačního systému na základě prokázání totožnosti s využitím prostředku pro elektronickou identifikaci.
(2) Centrum zpřístupní uchazeči, který podal přihlášku prostřednictvím informačního systému na základě prokázání totožnosti s využitím prostředku pro elektronickou identifikaci, registrační číslo v informačním systému.
§ 6
zrušen
§ 7
Přihláška podaná na tiskopisu
(1) Pokud uchazeč podá přihlášku na tiskopisu, ředitel školy uvedené v přihlášce v prvním pořadí do 5 dnů od posledního dne lhůty pro odeslání přihlášky předá do informačního systému o uchazeči údaje podle § 3 odst. 1 písm. a) až e) a n) a registrační identifikátor doporučení podle § 3 odst. 1 písm. j).
(2) Ředitel školy uvedené v přihlášce na jiném než prvním pořadí zkontroluje a potvrdí vložené údaje, a to do 2 dnů od posledního dne lhůty pro zadání údajů o uchazeči ředitelem školy uvedené v přihlášce v prvním pořadí. Zjistí-li ředitel školy nedostatky, sdělí je Centru, které určí další postup.
(3) Pokud uchazeč podá přihlášku na tiskopisu, ředitel školy uvedené v přihlášce v prvním pořadí sdělí uchazeči registrační číslo.
§ 8
Obecná pravidla o údajích v informačním systému
(1) Ředitel školy v rámci jím vedeného přijímacího řízení zajišťuje, aby údaje vedené v informačním systému odpovídaly aktuálnímu stavu.
(2) Ředitel školy do 2 pracovních dnů od doručení omluvy z jednotné zkoušky podle § 60h odst. 2 školského zákona předá do informačního systému údaj o této skutečnosti.
(3) Centrum přidělí každému uchazeči registrační číslo.
(4) Centrum na základě údajů z přihlášek zpracuje zkušební dokumentaci.
(5) Ředitel školy, který jako součást přihlášky do oboru středního vzdělání s maturitní zkouškou, v jehož přijímacím řízení se koná jednotná zkouška, obdržel
a) doporučení podle § 3 odst. 1 písm. j),
b) žádost o prominutí zkoušky z českého jazyka podle § 20 odst. 4 školského zákona podle § 3 odst. 1 písm. l), nebo
c) žádost o konání jednotné zkoušky z matematiky v jazyce národnostní menšiny podle § 3 odst. 1 písm. m),
předá do informačního systému údaje o skutečnostech z těchto součástí vyplývajících do 2 dnů od posledního dne lhůty pro zadání údajů o uchazeči ředitelem školy uvedené v přihlášce v prvním pořadí.
§ 9
Jednotná zkouška
(1) Jednotná zkouška se v řádném termínu koná v pracovních dnech v období od 10. dubna do 18. dubna a v náhradním termínu v pracovních dnech v období od 24. dubna do 5. května. Ministerstvo stanoví termíny jednotné zkoušky do 15. srpna předchozího kalendářního roku a časy konání písemných testů do 15. ledna a zveřejní je způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(2) Centrum určí 1. března místo konání jednotné zkoušky uchazečem, a to jednu ze škol s oborem vzdělání s maturitní zkouškou, kam se uchazeč hlásí. Na oba termíny může být určena stejná škola. Centrum zpřístupní v informačním systému informaci ředitelům škol, do jejichž oborů středního vzdělání se uchazeč hlásí.
(3) Zastavení přijímacího řízení nemá vliv na místo konání jednotné zkoušky určené podle odstavce 2.
§ 10
Školní přijímací zkouška
(1) Pokud ředitel školy stanovil školní přijímací zkoušku, stanoví termín a místo konání školní přijímací zkoušky, její formu, obsah a rozsah učiva. U přijímacího řízení do dvouletého, tříletého a čtyřletého oboru středního vzdělání nesmí obsah a rozsah učiva přesáhnout vzdělávací obsah rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. U přijímacího řízení na šestileté a osmileté obory středního vzdělání nesmí obsah a rozsah učiva přesáhnout poměrný vzdělávací obsah rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání.
(2) Ředitel školy stanoví alespoň dva termíny školní přijímací zkoušky, a to v pracovních dnech v období od 15. března do 23. dubna tak, aby se alespoň jeden termín konal v jiný den než jednotná zkouška.
(3) Ředitel školy může změnit nebo vyhlásit nový termín školní přijímací zkoušky zejména z organizačních nebo personálních důvodů.
(4) Ředitel školy rozdělí uchazeče na jednotlivé termíny školní přijímací zkoušky.
(5) Ředitel školy stanoví alespoň jeden náhradní termín školní přijímací zkoušky v pracovních dnech v období od 24. dubna do 5. května tak, aby se konal v jiný den než jednotná zkouška.
§ 11
Talentová zkouška
(1) Pokud je součástí přijímacího řízení do oboru středního vzdělání talentová zkouška, ředitel školy zejména stanoví termín a místo konání talentové zkoušky a její formu.
(2) Ředitel školy stanoví alespoň dva termíny talentové zkoušky v pracovních dnech v období od 15. března do 23. dubna tak, aby se alespoň jeden z termínů talentové zkoušky konal v jiný den než jednotná zkouška.
(3) Ředitel školy může změnit nebo vyhlásit nový termín talentové zkoušky zejména z organizačních nebo personálních důvodů.
(4) Ředitel školy rozdělí uchazeče na jednotlivé termíny talentové zkoušky.
(5) Ředitel školy stanoví alespoň jeden náhradní termín talentové zkoušky v pracovních dnech v období od 24. dubna do 5. května tak, aby se konal v jiný den než jednotná zkouška.
§ 12
Pozvánka k přijímací zkoušce
(1) Ředitel školy, s výjimkou konzervatoře, odešle pozvánku uchazeči ke konání jednotné zkoušky, školní přijímací zkoušky, talentové zkoušky nebo rozhovoru podle § 20 odst. 5 školského zákona v prvním kole přijímacího řízení nejpozději 14 dnů před konáním zkoušky nebo rozhovoru. Ředitel konzervatoře odešle pozvánku podle věty první nejpozději 7 dnů před konáním zkoušky nebo rozhovoru.
(2) Pozvánka ke konání jednotné zkoušky obsahuje zejména údaje o místu, dni a čase jejího konání, registrační číslo a seznam povolených pomůcek pro její konání.
(3) Pozvánka ke konání školní přijímací zkoušky, talentové zkoušky nebo rozhovoru podle § 20 odst. 5 školského zákona obsahuje zejména údaje o místu, dni a čase konání zkoušky nebo rozhovoru, registrační číslo a seznam povolených pomůcek pro jejich konání.
(4) Pozvánku ke konání přijímací zkoušky v náhradním termínu odešle ředitel školy uchazeči nejpozději 7 dnů před konáním zkoušky.
§ 13
Forma, obsah a rozsah jednotné zkoušky
(1) Písemné testy jednotné zkoušky obsahují uzavřené testové úlohy s nabídkou odpovědi, otevřené testové úlohy bez nabídky odpovědi, případně široce otevřené úlohy s hodnocením postupu řešení.
(2) Testy jednotné zkoušky jsou zpracovány v rozsahu vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura a vzdělávacího oboru Matematika a její aplikace z
a) učiva stanoveného pro první stupeň základní školy rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání u osmiletých oborů středního vzdělání,
b) učiva do sedmého ročníku základní školy daného poměrným vzdělávacím obsahem rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání u šestiletých oborů středního vzdělání,
c) učiva celého rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání u ostatních oborů středního vzdělání.
§ 14
Zkušební dokumentace jednotné zkoušky
(1) Centrum dodá řediteli školy pro první a druhý termín jednotné zkoušky zkušební dokumentaci v bezpečnostní schránce, a to nejpozději poslední pracovní den, který předchází termínu konání jednotné zkoušky.
(2) Zkušební dokumentaci tvoří testové sešity, záznamové archy pro zápis řešení testu a další dokumenty a soubory vztahující se k jednotné zkoušce pro jednotlivé uchazeče.
(3) Další dokumenty vztahující se k jednotné zkoušce jsou
a) prezenční listina uchazečů,
b) protokol o průběhu jednotné zkoušky v učebně,
c) pokyny pro zajištění jednotné zkoušky v učebně a
d) další pomocné materiály.
(4) Ředitel školy převezme bezpečnostní schránku od osoby pověřené Centrem a zkontroluje její neporušenost. Oba převzetí potvrdí záznamem o předání.
(5) Pro náhradní termín jednotné zkoušky zpřístupní Centrum řediteli školy zkušební dokumentaci k zadání jednotné zkoušky pro jednotlivé uchazeče a další dokumenty prostřednictvím informačního systému nejpozději 2 hodiny před jejím konáním.
§ 15
Průběh a délka trvání jednotné zkoušky ve škole
(1) Průběh jednotné zkoušky v učebně zajišťuje zadávající učitel. Bezprostředně před zahájením jednotné zkoušky zadávající učitel převezme zkušební dokumentaci. Dále zadávající učitel postupuje v souladu s pokyny pro zajištění jednotné zkoušky v učebně.
(2) Test z českého jazyka a literatury trvá 60 minut. Test z matematiky trvá 70 minut.
(3) V průběhu jednotné zkoušky mohou uchazeči používat pouze povolené pomůcky stanovené Centrem.
(4) V protokolu o průběhu jednotné zkoušky v učebně se uvádí veškeré okolnosti, které by mohly mít vliv na její průběh a hodnocení, včetně případných námitek uchazečů uplatněných bezprostředně po ukončení jednotné zkoušky.
(5) Ředitel školy uloží záznamové archy a další dokumenty po dobu 5 let od ukončení přijímacího řízení. Testový sešit si ponechá uchazeč, s výjimkou testového sešitu, do kterého uchazeč se speciálními vzdělávacími potřebami zapisuje odpovědi v souladu s uzpůsobením podmínek.
§ 16
Ochrana informací veřejně nepřístupných
(1) Informací veřejně nepřístupnou je část zadání jednotné zkoušky, která je označena textem „Veřejně nepřístupná informace“.
(2) Centrum označí jako informaci veřejně nepřístupnou zadání testů z českého jazyka a literatury a z matematiky postavené na úroveň testové úlohy v okamžiku rozhodnutí Centra o jeho využití pro zadání jednotné zkoušky.
(3) S informacemi veřejně nepřístupnými se smí seznamovat pouze ředitel Centra, jím písemně pověřený zaměstnanec Centra, ministr školství, mládeže a tělovýchovy nebo jím písemně pověřená osoba.
§ 17
Bezpečnostní a organizační incident a jeho řešení
(1) Bezpečnostním incidentem se rozumí událost, kdy se s informací označenou za veřejně nepřístupnou seznámí osoba, která k tomu není oprávněna, nebo existence důvodného podezření, že se s takovou informací mohla seznámit. Ředitel školy neprodleně oznámí Centru skutečnosti nasvědčující bezpečnostnímu incidentu.
(2) Při bezpečnostním incidentu Centrum určí další postup, kterým zajistí řádný průběh jednotné zkoušky. Pokud je bezpečnostním incidentem ohrožen řádný průběh jednotné zkoušky, uchazeči, kterých se bezpečnostní incident týká, konají jednotnou zkoušku v náhradním termínu.
(3) Organizačním incidentem se rozumí událost, která brání řádnému konání jednotné zkoušky, případně její části ve škole, a není bezpečnostním incidentem. Dojde-li k organizačnímu incidentu v průběhu jednotné zkoušky ve škole, ředitel školy tuto skutečnost neprodleně oznámí Centru.
(4) Pokud je organizačním incidentem ohrožen řádný průběh jednotné zkoušky ve škole, Centrum po projednání s ředitelem školy určí další postup, kterým řádný průběh jednotné zkoušky zajistí. V případě potřeby ředitel školy po projednání s Centrem zajistí konání jednotné zkoušky v náhradním termínu.
§ 18
Předávání údajů ze záznamových archů Centru
Ředitel školy převede záznamové archy jednotné zkoušky do elektronické podoby a předá je do informačního systému bez zbytečného odkladu.
§ 18a
Lhůta pro zpětvzetí přihlášky
Uchazeč může vzít přihlášku nebo její část zpět podáním, které došlo řediteli školy nejpozději 3 pracovní dny před posledním dnem lhůty pro předání pořadí ředitelem školy podle § 19 odst. 2.
§ 19
Vyhodnocení přijímacího řízení
(1) Centrum zpřístupní škole výsledky jednotné zkoušky v informačním systému nejpozději 6. května.
(2) Ředitel školy do 2 pracovních dnů od posledního dne lhůty pro zpřístupnění výsledků jednotné zkoušky stanoví pořadí uchazečů v přijímacím řízení a předá toto pořadí do informačního systému. Ředitel školy uvede pořadí u každého uchazeče, s výjimkou uchazečů, kteří nesplní kritéria přijímacího řízení. Více uchazečů nesmí sdílet shodné pořadí.
(3) Centrum do 1 dne od posledního dne lhůty pro předání pořadí ředitelem školy zpřístupní škole vyhodnocení, zda bude uchazeč přijat.
(4) Ředitel školy do 1 pracovního dne od posledního dne lhůty pro zpřístupnění vyhodnocení Centrem zkontroluje vyhodnocení a v informačním systému potvrdí jeho správnost a druhý pracovní den od posledního dne lhůty pro potvrzení zveřejní výsledky.
(5) Ředitel školy se může nejpozději v den stanovení pořadí podle odstavce 2 rozhodnout přijmout vyšší počet uchazečů než uvedený v přijímacích kritériích podle § 1 odst. 1 písm. b); v takovém případě ve stejné lhůtě předá do informačního systému nový počet přijímaných uchazečů.
(6) Pokud podmínky přijetí splní nižší počet uchazečů, než je počet uvedený v přijímacích kritériích podle § 1 odst. 1 písm. b), ředitel školy přijme tento nižší počet.
(7) Centrum uchazeči zpřístupní výsledky testů a vyplněné záznamové archy na základě prokázání totožnosti s využitím prostředku pro elektronickou identifikaci.
§ 20
Vzdání se práva na přijetí
(1) Pro možnost podat přihlášku v druhém, třetím a dalším kole se uchazeč musí vzdát práva na přijetí podáním, které došlo řediteli školy nejpozději v den, kdy došla přihláška do oboru středního vzdělání, kam se bude hlásit.
(2) Ředitel školy informaci o vzdání se práva na přijetí uchazeče předá do informačního systému do 2 pracovních dnů od doručení.
§ 21
Přijetí v důsledku opravných prostředků
Ředitel školy, do jejíhož oboru středního vzdělání byl uchazeč přijat v důsledku opravných nebo podobných prostředků, předá do informačního systému údaj o přijetí tohoto uchazeče bez zbytečného odkladu, nejpozději do 2 pracovních dnů ode dne, kdy se o přijetí dozvěděl.
§ 22
Druhé kolo přijímacího řízení
(1) Ředitel školy v období od vydání rozhodnutí v prvním kole do 18. května stanoví, zveřejní na veřejně přístupném místě ve škole a způsobem umožňujícím dálkový přístup a předá do informačního systému pro druhé kolo přijímacího řízení informace podle § 1 odst. 1.
(2) Lhůta pro odeslání přihlášky je pro druhé kolo přijímacího řízení ode dne následujícího od posledního dne lhůty pro vyhlášení druhého kola přijímacího řízení do 24. května.
(3) Ředitel školy stanoví alespoň jeden řádný termín školní přijímací zkoušky a talentové zkoušky, a to v pracovních dnech v období od 8. do 14. června.
(4) Ředitel školy odešle pozvánku uchazeči ke konání přijímací zkoušky nejpozději 7 dnů před termínem konání této zkoušky.
(5) Centrum zpřístupní škole výsledky jednotné zkoušky v informačním systému nejpozději 14. června.
(6) Nestanoví-li odstavce 1 až 5 jinak, postupuje se ve druhém kole přijímacího řízení obdobně jako v prvním kole.
§ 23
Třetí a další kola přijímacího řízení
(1) Ředitel školy po termínu pro vydání rozhodnutí v druhém kole stanoví, zveřejní na veřejně přístupném místě ve škole a způsobem umožňujícím dálkový přístup a předá do informačního systému pro třetí a další kolo přijímacího řízení informace podle § 1 odst. 1. Součástí informací bude začátek a konec lhůty pro odeslání přihlášky v daném kole.
(2) Pro náležitosti přihlášky se použije § 3 obdobně. V tiskopisu přihlášky uchazeč uvádí jen obory středního vzdělání dané školy.
(3) Konec lhůty pro odeslání přihlášek ve třetím kole může ředitel školy stanovit nejdříve na sedmý den od vyhlášení přijímacího řízení daného kola. Konec lhůty pro odeslání přihlášek v dalších kolech může ředitel školy stanovit nejdříve na sedmý den od vydání všech rozhodnutí v kole předchozím a zároveň nejdříve na sedmý den od vyhlášení přijímacího řízení daného kola.
(4) Ředitel školy odešle pozvánku uchazeči ke konání přijímací zkoušky nejpozději 7 dnů před termínem konání této zkoušky.
(5) Lhůta pro odeslání potvrzení úmyslu přijatého uchazeče vzdělávat se v daném oboru středního vzdělání ve třetím a dalším kole přijímacího řízení činí 3 pracovní dny ode dne oznámení rozhodnutí, nejde-li o postup podle § 60l odst. 2 školského zákona.
(6) Ředitel školy do 2 pracovních dnů ode dne, kdy přijatý uchazeč potvrdil svůj úmysl vzdělávat se v oboru středního vzdělání dané školy, předá do informačního systému údaj o této skutečnosti a informace o uchazeči podle § 3 odst. 1 písm. a), pokud je informační systém neobsahuje.
§ 24
Uzpůsobení podmínek uchazečům se speciálními vzdělávacími potřebami
(1) Uchazeči se speciálními vzdělávacími potřebami ředitel školy upraví podmínky přijímacího řízení a uzpůsobí konání přijímací zkoušky podle doporučení školského poradenského zařízení.
(2) Pro účely této vyhlášky se uchazeči se speciálními vzdělávacími potřebami s nárokem na úpravu podmínek přijímacího řízení a uzpůsobení konání přijímací zkoušky dělí do kategorií podle druhu znevýhodnění uvedených v příloze č. 1 k této vyhlášce.
(3) Doporučení obsahuje údaje o zařazení uchazeče do příslušné kategorie a návrh úprav podmínek přijímacího řízení podle přílohy č. 1 k této vyhlášce. Doporučení se uchazeči vydává v jednom vyhotovení. Vzor formuláře doporučení obsahuje příloha č. 2 k této vyhlášce.
(4) Ředitel školy zajistí, aby v jedné učebně konali zkoušku pouze uchazeči se stejným časovým limitem pro vypracování jednotné zkoušky nebo školní přijímací zkoušky.
(5) V případě, že z doporučení školského poradenského zařízení vyplývá možnost využít počítač nebo služeb podporující osoby, ředitel školy takovou úpravu podmínek přijímacího řízení projedná se zletilým uchazečem nebo zákonným zástupcem nezletilého uchazeče, a to nejpozději 3 pracovní dny před konáním příslušné zkoušky. V případě, že z doporučení školského poradenského zařízení vyplývá možnost využít kompenzační pomůcku, která je ve vlastnictví školy, jíž je uchazeč žákem, ředitel školy její využití projedná s příslušnou školou.
§ 24a
Úprava zkušební dokumentace a zadání přijímací zkoušky
(1) Při úpravě zkušební dokumentace jednotné zkoušky uchazeči podle § 24 odst. 1 postupuje ředitel školy ve spolupráci s Centrem.
(2) Pro uchazeče se zrakovým postižením, u nichž z doporučení školského poradenského zařízení vyplývá požadavek na zvětšení písma zadání, poskytne Centrum řediteli školy testový sešit jednotné zkoušky v otevřeném formátu bezprostředně před konáním zkoušky. Úpravu testového sešitu zajistí ředitel školy.
(3) Pro uchazeče se zrakovým postižením, u nichž z doporučení školského poradenského zařízení vyplývá požadavek na zadání v Braillově písmu, připraví Centrum testový sešit jednotné zkoušky v Braillově písmu.
(4) Pro uchazeče se sluchovým postižením, jejichž prvním jazykem je český znakový jazyk, připraví Centrum obsahově upravený písemný test z českého jazyka a literatury, který ověřuje znalost českého jazyka na úrovni A2 podle Společného evropského referenčního rámce.
§ 25
Podporující osoba
(1) Podporující osobou se pro účely této vyhlášky rozumí fyzická osoba přítomná spolu s uchazečem při konání přijímací zkoušky, která v souladu s doporučením školského poradenského zařízení zajišťuje činnosti uvedené v odstavci 2.
(2) Pro účely přijímacího řízení rozlišujeme tyto činnosti podporující osoby:
a) praktickou asistenci uplatňovanou v případech, kdy má uchazečovo znevýhodnění závažný nepříznivý dopad na samostatné vykonávání určitých praktických úkonů, které jsou potřebné v průběhu přijímací zkoušky,
b) zápis odpovědí podle instrukcí uchazeče uplatňovaný v případech, kdy uchazeč v důsledku znevýhodnění nemůže psát nebo píše s velkými obtížemi,
c) předčítání textu podle instrukcí uchazeče uplatňované v případech, kdy znevýhodnění uchazeči neumožňuje nebo umožňuje pouze s velkými obtížemi číst psaný text a uchazeč nemá možnost použít zařízení s hlasovým výstupem,
d) motivování uplatňované v případech, kdy uchazečovo znevýhodnění způsobuje obtíže při koncentraci pozornosti a časové orientaci; podporující osoba napomáhá udržet optimální pracovní chování uchazeče a jeho orientaci v čase,
e) modifikaci spočívající v objasňování jazykových prostředků v pokynech ke zkušebním úlohám, jimž uchazeč nerozumí; jde o způsob podpory určený zejména pro uchazeče neslyšící nebo uchazeče s poruchou autistického spektra,
f) technickou asistenci spočívající v zajištění funkčnosti kompenzačních pomůcek,
g) tlumočení do českého znakového jazyka nebo z českého znakového jazyka nebo do dalších komunikačních systémů, které se poskytuje uchazečům neslyšícím a hluchoslepým, u nichž rozsah a charakter sluchového postižení neumožňují plnohodnotnou komunikaci mluvenou řečí.
(3) Ředitel školy umožní, aby činnosti podle odstavce 2 pro uchazeče zajišťovala 1 nebo více podporujících osob podle odstavce 1.
§ 26
Způsob hodnocení výsledků jednotné zkoušky a celkového hodnocení osob podle § 20 odst. 4 školského zákona
(1) Uchazeč, který nekoná zkoušku z českého jazyka podle § 20 odst. 4 školského zákona, nekoná písemný test ze vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura v rámci jednotné zkoušky a ty součásti školní přijímací zkoušky, které ověřují znalosti českého jazyka. Časový limit pro vypracování zkoušky nebo její části konané uchazečem v písemné podobě se navyšuje o 25 % a uchazeč má právo použít překladový slovník. Pokud ředitel školy na základě doporučení školského poradenského zařízení uzpůsobí uchazeči podmínky přijímacího řízení podle kategorie VJ podle přílohy č. 1 k této vyhlášce, uzpůsobení podle věty druhé se nepoužijí.
(2) Centrum zpřístupní škole lepší výsledek bodového hodnocení jednotné zkoušky z matematiky všech uchazečů.
(3) Ředitel školy vytváří redukované pořadí všech uchazečů na základě
a) hodnocení podle odstavce 2 zpřístupněného Centrem, koná-li se jednotná zkouška,
b) hodnocení výsledku těch součástí školní přijímací zkoušky, které neověřují znalosti českého jazyka, koná-li se školní přijímací zkouška,
c) hodnocení výsledku talentové zkoušky, koná-li se, a
d) dalších kritérií přijímacího řízení.
(4) Uchazeč, který nekoná zkoušku podle odstavce 1, se do výsledného pořadí ostatních uchazečů hodnocených na základě všech kritérií zařazuje na místo shodné s jeho pořadím v rámci redukovaného pořadí všech uchazečů podle odstavce 3.
§ 27
Zveřejňování výsledků přijímacího řízení
Na veřejně přístupném místě ve škole se seznam podle § 60j odst. 5 školského zákona zveřejňuje alespoň po dobu 15 dnů, v informačním systému alespoň po dobu do 20. února následujícího kalendářního roku.
§ 28
Odlišnosti při vyhlášení přijímacího řízení při zápisu oboru vzdělání do rejstříku škol a školských zařízení v průběhu školního roku
(1) V případě zápisu školy nebo oboru vzdělání do rejstříku škol a školských zařízení po 31. lednu může ředitel školy vyhlásit přijímací řízení v termínech a podle pravidel pro druhé kolo přijímacího řízení.
(2) V případě zápisu školy nebo oboru vzdělání do rejstříku škol a školských zařízení po 18. květnu může ředitel školy vyhlásit přijímací řízení v termínech a podle pravidel pro třetí a další kolo přijímacího řízení.
ČÁST DRUHÁ
ORGANIZACE PŘIJÍMACÍHO ŘÍZENÍ DO VYŠŠÍHO ROČNÍKU
§ 29
Součástí přihlášky v případě přijímaní do vyššího než prvního ročníku oboru vzdělávání ve střední škole jsou zejména doklady podle § 3 odst. 1 písm. f) až i) a podle § 3 odst. 2 a dále doklady uchazeče o předchozím vzdělávání pro určení formy, obsahu a kritérií přijímacího řízení a určení ročníku, do něhož bude uchazeč zařazen.
ČÁST TŘETÍ
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
§ 30
Nestanoví-li tato vyhláška jinak, použijí se ustanovení této vyhlášky obdobně také na přijímání ke vzdělávání v konzervatoři.
§ 31
Připadne-li termín nebo konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je termínem nebo posledním dnem lhůty nejbližší příští pracovní den.
§ 32
V přijímacím řízení nelze hodnotit hodnocení na vysvědčení za druhé pololetí školního roku 2019/2020.
ČÁST ČTVRTÁ
ÚČINNOST
§ 33
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2024.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 422/2023 Sb.
Úprava podmínek přijímání uchazečů se speciálními vzdělávacími potřebami a kategorie uzpůsobení konání přijímací zkoušky
Část I. Tabulka úprav podmínek přijímání uchazečů se speciálními vzdělávacími potřebami a kategorií uzpůsobení konání přijímací zkoušky

Označení kategorie uzpůsobení podle druhu znevýhodnění uchazeče	Charakteristika uchazečů, na něž se uzpůsobení vztahuje	Přípustné úpravy zkušební dokumentace jednotné zkoušky nebo zadání školní přijímací zkoušky	Přípustná uzpůsobení pro konání jednotné zkoušky nebo školní přijímací zkoušky podle druhu a míry znevýhodnění uchazeče
ZP_A	Uchazeči se zrakovým postižením, kteří jsou schopni rýsovat a číst zvětšené obrázky.	Možnost uzpůsobení testového sešitu jednotné zkoušky nebo zadání školní přijímací zkoušky v tištěné podobě smyslovým schopnostem uchazeče spočívajícího ve zvětšení písma. Možnost využít počítač při konání zkoušky pro uzpůsobení testového sešitu jednotné zkoušky nebo zadání školní přijímací zkoušky smyslovým schopnostem uchazeče, zejména zvětšením písma, použitím hlasového nebo hmatového výstupu. Testový sešit jednotné zkoušky v otevřeném formátu a formátu PDF je k dispozici v informačním systému.	• Vždy se doporučí navýšení časového limitu pro vypracování testu o 75 %, nebo o 100 %²). Další možnosti: • kompenzační pomůcky³), • vypracování testu nebo školní přijímací zkoušky, včetně zápisu odpovědí, na počítači⁴), • alternativní zápis odpovědí mimo záznamový arch do testového sešitu nebo na prázdné listy papíru, zajištění následného přepisu odpovědí do záznamového archu; obdobně se postupuje při školní přijímací zkoušce, • samostatná učebna pro dotyčného uchazeče, • úprava pracovního místa nebo úprava učebny, • využití služeb podporující osoby.
ZP_B	Uchazeči se zrakovým postižením, pro které je čtení složitějších obrázků a rýsování smyslově nedostupné.	Vždy se doporučí obsahová úprava testového sešitu jednotné zkoušky nebo zadání školní přijímací zkoušky: jsou vyňaty nebo nahrazeny úlohy na rýsování a úlohy se složitými obrázky.¹) Možnost uzpůsobení testového sešitu jednotné zkoušky nebo zadání školní přijímací zkoušky v tištěné podobě smyslovým schopnostem uchazeče spočívajícího ve zvětšení písma. Možnost využít počítač při konání zkoušky pro uzpůsobení testového sešitu jednotné zkoušky nebo zadání školní přijímací zkoušky smyslovým schopnostem uchazeče, zejména zvětšením písma, použitím hlasového nebo hmatového výstupu. Testový sešit jednotné zkoušky v otevřeném formátu a formátu PDF je k dispozici v informačním systému.	• Vždy se doporučí navýšení časového limitu pro vypracování testu o 75 %, nebo o 100 %²). Další možnosti: • kompenzační pomůcky³), • vypracování testu nebo školní přijímací zkoušky, včetně zápisu odpovědí, na počítači⁴), • alternativní zápis odpovědí mimo záznamový arch do testového sešitu nebo na prázdné listy papíru, zajištění následného přepisu odpovědí do záznamového archu; obdobně se postupuje při školní přijímací zkoušce, • samostatná učebna pro dotyčného uchazeče, • úprava pracovního místa nebo úprava učebny, • využití služeb podporující osoby.
ZP_BR	Uchazeči se zrakovým postižením, kteří upřednostňují pro čtení a psaní Braillovo písmo.	Vždy se doporučí obsahová úprava testového sešitu jednotné zkoušky nebo zadání školní přijímací zkoušky: jsou vyňaty nebo nahrazeny úlohy na rýsování a úlohy se složitými obrázky.¹) Vždy se doporučí tištěný testový sešit jednotné zkoušky nebo zadání školní přijímací zkoušky v Braillovu písmu. Možnost využít počítač při konání zkoušky pro uzpůsobení testového sešitu jednotné zkoušky nebo zadání školní přijímací zkoušky smyslovým schopnostem uchazeče, zejména použitím hlasového nebo hmatového výstupu. Testový sešit jednotné zkoušky v otevřeném formátu a formátu PDF je k dispozici v informačním systému, testový sešit jednotné zkoušky v Braillově písmu je součástí tištěné zkušební dokumentace.	• Vždy se doporučí navýšení časového limitu pro vypracování testu o 100 %²). Další možnosti: • kompenzační pomůcky³), • vypracování testu nebo školní přijímací zkoušky, včetně zápisu odpovědí, na počítači⁴), • poskytnutí listů papíru pro zápis odpovědí v Braillově písmu; uchazeč nepoužívá záznamový arch, potřeba zajištění následného přepisu odpovědí do záznamového archu; obdobně se postupuje při školní přijímací zkoušce, • samostatná učebna pro dotyčného uchazeče, • úprava pracovního místa nebo úprava učebny, • využití služeb podporující osoby.
SP	Uchazeči se sluchovým postižením, jejichž prvním jazykem je český znakový jazyk.	Vždy se doporučí obsahová úprava testu jednotné zkoušky z českého jazyka a literatury tak, aby ověřoval znalost českého jazyka na úrovni A2 podle Společného evropského referenčního rámce. Obdobně se postupuje při úpravě zadání školní přijímací zkoušky ověřující znalost českého jazyka. Upravený testový sešit jednotné zkoušky z českého jazyka a literatury je součástí tištěné zkušební dokumentace.	• Vždy se doporučí navýšení časového limitu pro vypracování testu o 75 %, nebo o 100 %²). Další možnosti: • kompenzační pomůcky³), • alternativní zápis odpovědí mimo záznamový arch do testového sešitu nebo na prázdné listy papíru, zajištění následného přepisu odpovědí do záznamového archu; obdobně se postupuje při školní přijímací zkoušce, • samostatná učebna pro dotyčného uchazeče, • úprava pracovního místa nebo úprava učebny, • využití služeb podporující osoby.
VJ	Uchazeči s jiným vyučovacím jazykem než českým.	Úprava zkušební dokumentace se neprovádí.	• Vždy se doporučí navýšení časového limitu pro vypracování testu o 25 %²) a překladový slovník.
0	Ostatní uchazeči se speciálními vzdělávacími potřebami, zejména uchazeči se specifickými poruchami učení, uchazeči s tělesným postižením, uchazeči se sluchovým postižením, kteří nejsou zařazeni v kategorii SP, uchazeči se znevýhodněním v důsledku chronického onemocnění a cílené medikace, která může ovlivnit jejich schopnosti, uchazeči s poruchou autistického spektra~~, uchazeči s jiným vyučovacím jazykem než českým~~.	Úprava zkušební dokumentace se neprovádí.	• Vždy se doporučí navýšení časového limitu pro vypracování testu o 25 %, 50 %, 75 %, nebo 100 %²). Další možnosti: • kompenzační pomůcky³), • alternativní zápis odpovědí mimo záznamový arch do testového sešitu nebo na prázdné listy papíru, zajištění následného přepisu odpovědí do záznamového archu; obdobně se postupuje při školní přijímací zkoušce, • samostatná učebna pro dotyčného uchazeče, • úprava pracovního místa nebo úprava učebny, • využití služeb podporující osoby.

Část II. Pravidla pro úpravu podmínek přijímání uchazečů se speciálními vzdělávacími potřebami
1. Pro účely vydání doporučení školským poradenským zařízením jsou v části I uvedeny kategorie uzpůsobení konání přijímací zkoušky spolu se stručnou charakteristikou uchazečů, kterých se příslušné uzpůsobení týká.
2. Uchazeči se souběžným postižením více vadami jsou pro účely přiznání uzpůsobení pro konání přijímací zkoušky zařazováni do kategorie toho znevýhodnění, které ve větším rozsahu ovlivňuje jejich práci se zkušební dokumentací a se zadáním přijímací zkoušky.
3. Uchazeči zařazení v kategorii VJ mohou být zařazeni i do jedné další kategorie.
Poznámky
1.	Z hodnocení jednotné zkoušky jsou tyto úlohy vyňaty nebo nahrazeny jinými úlohami smyslově dostupnými pro zrakově postižené žáky; v případě vyjmutí úloh je bodový zisk následně přepočítán na standardní 50bodovou hodnotící škálu neupraveného testu.
2.	Procentní navýšení času určuje školské poradenské zařízení; navýšení je v případě jednotné zkoušky limitováno jednotným časovým schématem jednotné zkoušky a je shodné pro písemný test z matematiky a písemný test z českého jazyka a literatury. Výsledný navýšený časový limit vyjádřený v minutách se zaokrouhluje na nejbližší vyšší číslo dělitelné 5.
3.	Použitím kompenzačních pomůcek nesmí uchazeči se speciálními vzdělávacími potřebami vzniknout neoprávněná výhoda při konání přijímací zkoušky; mezi kompenzační pomůcky nepatří encyklopedie, Matematicko-fyzikální a chemické tabulky, kalkulačka, Pravidla českého pravopisu a Slovník spisovné češtiny.
4.	Používaný počítač nesmí být připojen k internetu, nesmí na něm být nainstalovány nepovolené pomůcky a při testu z českého jazyka a literatury nesmí být využívána korekce pravopisu.
Pozor na jednu věc oproti mé předchozí odpovědi: v čistém znění účinném od 1. 9. 2026 se samozřejmě vypuštěná slova v řádku 0 již nezobrazují. Přeškrtnutí jsem zde ponechala jen proto, že chcete změny vyznačit. Stejně tak je tučně celý řádek VJ, označení částí I a II a celá nová část II.

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 422/2023 Sb.
Vzor formuláře doporučení školského poradenského zařízení pro úpravu podmínek přijímání ke vzdělávání
 

Vzor formuláře doporučení školského poradenského zařízení pro úpravu podmínek přijímání ke vzdělávání
 “.
51. V příloze č. 2 se pod nadpis „Doporučení školského poradenského zařízení pro úpravu podmínek přijímání ke vzdělávání“ vkládá řádek
„ “.

PŘIJÍMAČKY 2026: PRŮVODCE PŘÍPRAVOU PRO ŽÁKY I RODIČE

Praha, 27. ledna 2026 – Od 1. února 2026 startuje online přihlašování na střední školy. Nabízíme přehled ověřených a bezplatných možností, které žákům pomohou získat jistotu a zvládnout celé období s klidem a jistotou.

Informace o školách a oborech
Infoabsolvent NPI nabízí přehled škol a oborů, návaznost studia na trh práce a praktické informace, které doplní obraz o studiu i uplatnění absolventů. Díky tomu získáte ucelený přehled pro výběr i potvrzení volby.
Interaktivní údaje naleznete na stránkách Cermatu Microsoft Power BI. Přehledně jsou k zobrazení údaje o 1. i 2. kole přijímacího řízení od roku 2024 na úroveň jednotlivých škol, oborů, zaměření a formy vzdělávání.

Vzdělávání v datech 
ČŠI přehledně ukazuje kapacity škol, počty přihlášených i přijatých a výsledky jednotné přijímací zkoušky (JPZ) – a to i za loňský a předloňský rok, takže snadno porovnáte trendy a reálné šance napříč školami a obory. Pomůže to při rozhodování i ve chvíli, kdy už máte favorita a chcete si ověřit, jak si škola vedla v minulých kolech nebo jakou měli žáci úspěšnost u maturit.

Přihlašování
Nejlepší start je oficiální rozcestník PřihláškyNaStřední.cz – najdete zde postup krok za krokem, termíny a vstup do digitálního systému DiPSy. Přihlášku do 1. kola lze podat od 1. do 20. února 2026: buď elektronicky přes DiPSy, nebo papírově na formuláři – obě cesty jsou platné. Přihlášku neposílejte na poslední chvíli a zároveň ji nemusíte odesílat hned 1. února – důležitější je vše v klidu zkontrolovat. Datum a čas odeslání přihlášky nemá na přijímací řízení žádný vliv.
Jaké školy vybrat? Doporučujeme vyváženou volbu: ambiciózní – realistická – jistota.
Příprava
Chcete vědět, jak přijímačky opravdu vypadají? Využijte 28. ledna 2026 přijímačky nanečisto. Na řadě škol si zkusíte test v reálném čase i prostředí, projdete si záznamový arch a zjistíte, kde jste silní a co ještě doladit. Když něco nevyjde, nevadí. Právě od toho je „nanečisto“ – abyste si osahali tempo, získali jistotu a šli k ostré zkoušce klidnější a připravenější.

InspIS SETmobile je šikovná mobilní aplikace České školní inspekce pro trénink kdykoli a kdekoli. Nabízí testy vycházející z JPZ z minulých let, okamžitou zpětnou vazbu i vysvětlení správných odpovědí. Je zdarma a ideální na krátké „mikrotréninky“ cestou do školy nebo večer doma. Více o aplikaci, včetně QR kódů ke stažení, najdete zde.

Preferujete přípravu na počítači? Oficiální stránka Přijímačky Cermat nabízí přehled informací k JPZ a sekci s testovými zadáními v PDF. Pro online procvičování je tu aplikace TAU – Trénuj a uč se, kde můžete řešit celé testy i jednotlivé typy úloh, zvolit simulaci „naostro“ nebo pohodové procvičování a hned vidět vyhodnocení. Hodí se pro systematický trénink i rychlé opakování.

Učíte se raději s videem a živou interakcí? Zkuste DouČTo od ČT edu – pravidelné livestreamy z češtiny a matematiky s lektorem, vždy v úterý od 18:00, s možností ptát se v chatu a procvičit si typové úlohy k JPZ. Lekce běží na YouTube (a také na Twitchi) a po skončení jsou k dispozici ze záznamu na ČT edu i v iVysílání, takže se k nim můžete kdykoli vrátit. Najdete tu i pracovní listy, tipy ke strategii a přehledná videa k výběru střední školy.
Dobrým výchozím bodem jsou přehledné materiály k přijímacím zkouškám Národního pedagogického institutu. Najdete v nich srozumitelně shrnuté kroky, vysvětlené termíny a webináře pro žáky, rodiče i školy, včetně podpory pro různé skupiny uchazečů. Odkazují na oficiální informace MŠMT a Cermatu a pomohou postupovat bez chyb.

Rady k přípravě
- Plán a tempo: rozdělte učení na kratší bloky a držte pravidelnost. Každý týden si naplánujte, co procvičit a kdy.
- Trénink „na body“: dělejte 2–3 celé testy týdně, jeden „naostro“ s časem, druhý rozfázovaný s vysvětlováním.
- Simulace podmínek: trénujte v tichu, bez mobilu a s časovým limitem. Práci se záznamovým archem zařazujte pravidelně.
- Strategie u testu: začněte jistými úlohami, těžší si označte a vraťte se k nim později. Průběžně kontrolujte čas.
- Dny volna: každý týden si nechte aspoň jeden den bez učení. Spánek a pohyb pomáhají výkonu.

Rady pro rodiče
- Klid a podpora: chvalte snahu, pomozte s plánem a vytvořte klidné místo na učení.
- Realistická očekávání: vybírejte společně trojici škol ve skladbě „ambiciózní – realistická – jistota“.
- Komunikace: ptejte se na pocity dětí i na to, co už jim jde lépe. Oceňte konkrétní pokrok.
- Když se nedaří: upravte plán, zkraťte bloky a zařaďte opakování po 2–3 dnech.
Držte se jednoduchého plánu a berte přípravu jako cestu, ne jako sprint. Každý trénink se počítá a pomoc máte po ruce – od cvičných testů po video lekce. Pokud to nevyjde hned v 1. kole, nic se neděje, následuje 2. kolo a školy mohou vyhlašovat i další kola, kde se objevují nová místa. Začněte včas, postupujte krok za krokem a vybírejte školy s rozvahou.

Informace ke vzdělávání osob, které pobývaly dlouhodobě v zahraničí, MŠMT 2020

Základní informace k přijímání ke střednímu (popř. vyššímu odbornému) vzdělávání a k ukončování středního vzdělávání cizinců a osob pobývajících dlouhodobě v zahraničí  

Přijímací řízení
Podle § 20 odst. 4 školského zákona osobám, které získaly předchozí vzdělání ve škole mimo území České republiky, se při přijímacím řízení ke vzdělávání ve středních a vyšších odborných školách promíjí na žádost přijímací zkouška z českého jazyka, pokud je součástí přijímací zkoušky. Znalost českého jazyka, která je nezbytná pro vzdělávání v daném oboru vzdělání, škola u těchto osob ověří rozhovorem. 
Podle § 1 odst. 1 a 4 vyhlášky č. 353/2016 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jsou součástí přihlášky ke vzdělávání ve střední škole nebo konzervatoři u osob, které získaly předchozí vzdělání ve škole mimo území ČR, mj. tyto doklady nebo jejich ověřené kopie: 
1. doklad o splnění povinné školní docházky, jde-li o uchazeče, který ukončil nebo ukončí povinnou školní docházku v zahraniční škole, vydaný zahraniční školou, nebo 
2. osvědčení o uznání rovnocennosti zahraničního vysvědčení vydaného zahraniční školou nebo rozhodnutí o uznání platnosti zahraničního vysvědčení v případě, že se pro přijetí vyžaduje získání příslušného stupně vzdělání.
Uchazeč, kterému do doby podání přihlášky nebyl doklad vydán, předloží tento doklad řediteli školy nejpozději v den, kdy se stane jejím žákem.

Ustanovení § 14 vyhlášky č. 353/2016 Sb. o přijímacím řízení ke střednímu vzdělávání stanoví, že ředitel školy pro hodnocení výsledku jednotné zkoušky osob, které nekonají zkoušku z českého jazyka a literatury podle § 20 odst. 4 školského zákona, vytváří ve spolupráci s Centrem pro zjišťování výsledků vzdělávání pořadí uchazečů na základě redukovaného hodnocení všech přijímaných uchazečů v přijímacím řízení do daného oboru vzdělání nebo zaměření podle školního vzdělávacího programu. Redukované hodnocení neobsahuje výsledek testu z českého jazyka a literatury. Pořadí uchazečů v redukovaném hodnocení se použije pro jejich zařazení do výsledného pořadí uchazečů stanoveného podle § 60d odst. 3 školského zákona.

Podrobná informace k přijímací zkoušce z českého jazyka a literatury pro osoby pobývající dlouhodobě v zahraničí při přijímání ke vzdělávání ve středních školách je zveřejněna zde: http://www.msmt.cz/file/44902/.

Sborník stanovisek veřejného ochránce práv 23 (Školství), rok 2021

12. CO DĚLAT, POKUD ŽÁK NEUSPĚL U PŘIJÍMACÍCH ZKOUŠEK NA STŘEDNÍ ŠKOLU? 
Žák (či jeho zákonný zástupce, je-li žák nezletilý) se může proti rozhodnutí ředitele školy o nepřijetí odvolat ke krajskému úřadu. Lze tak učinit ve lhůtě tří pracovních dnů ode dne doručení rozhodnutí. V případě nespokojenosti s tím, jak o odvolání rozhodl krajský úřad, je možné podat žalobu k soudu. Postup krajského úřadu může rovněž prošetřit veřejný ochránce práv.


HODNOCENÍ DIDAKTICKÝCH TESTŮ ZADÁVANÝCH V RÁMCI JEDNOTNÉ PŘIJÍMACÍ ZKOUŠKY 
TESTY Z ČESKÉHO JAZYKA A LITERATURY

Vložit v PDF

HODNOCENÍ DIDAKTICKÝCH TESTŮ ZADÁVANÝCH V RÁMCI JEDNOTNÉ PŘIJÍMACÍ ZKOUŠKY 
TESTY Z MATEMATIKY

Vložit v PDF


END HESLO
//////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////
START HESLO 
U02B02H098 — Hodnocení kriteriální v základní škole
•	Hodnocení kriteriální v základní škole
•	
§ 15 vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů
•	
•	Hodnocení žáků na vysvědčení
(3) Za slovní hodnocení se považuje i hodnocení kriteriální, kdy je žák z chování a z jednotlivých vyučovacích předmětů hodnocen na základě posouzení míry naplnění předem stanovených kritérií. Konkrétní kritéria i vyjádření míry jejich naplnění stanoví ředitel školy v pravidlech hodnocení.

Informace k vyplňování vysvědčení na základních školách Čj. MSMT-1094/2025-1 

1.1 Platné právní předpisy 
Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků na vysvědčení jsou stanovena vyhláškou č. 48/2005 Sb. a jsou následující: 
• za slovní hodnocení se považuje i hodnocení kriteriální, kdy je žák z chování a z jednotlivých vyučovacích předmětů hodnocen na základě posouzení míry naplnění předem stanovených kritérií; 

1.2 Přehled tiskopisů a jejich určení 
Základní školy hodnotí výsledky vzdělávání žáků výhradně na některém z následujících tiskopisů vysvědčení: 
vzor tiskopisu 	charakteristika 
Příloha č. 1 vyhlášky č. 3/2015 Sb. (vysvědčení pro základní školy) V případě vzdělávání podle § 46 odst. 3 školského zákona se tiskopisy podle přílohy č. 1 použijí v 1. až 9. ročníku základní školy.
kriteriální hodnocení – na základě hodnocení školních očekávaných výstupů (očekávaných výsledků učení) ŠVP, včetně polské varianty 	• pro hodnocení v 1. až 8. ročníku (při nedosažení základního vzdělání také v 9. popřípadě v 10. ročníku) 
• nejsou předepsány názvy předmětů 
• pro kriteriální hodnocení ve všech předmětech a chování, a to na základě hodnocení školních očekávaných výstupů (očekávaných výsledků učení) ŠVP 
• určen pouze pro jedno pololetí 
• umožňuje vysokou variabilitu hodnocení a tvorby názvů předmětů podle ŠVP 
kriteriální hodnocení – na základě stanovených kritérií, včetně polské varianty	• pro hodnocení v 1. až 8. ročníku (při nedosažení základního vzdělání také v 9. popřípadě v 10. ročníku) 
• nejsou předepsány názvy předmětů 
• pro kriteriální hodnocení ve všech předmětech a chování, a to na základě hodnocení podle předem stanovených kritérií 
• určen pouze pro jedno pololetí 
• umožňuje vysokou variabilitu hodnocení a tvorby názvů předmětů podle ŠVP 
Příloha č. 3 vyhlášky č. 3/2015 Sb. (vysvědčení o ukončení základní školy a kursu pro získání základního vzdělání)
Vysvědčení o získání základního vzdělání v ZŠ – kriteriální hodnocení na základě hodnocení školních očekávaných výstupů (očekávaných výsledků učení) ŠVP, včetně polské varianty	• pro hodnocení v 9. popřípadě v 10. ročníku při dosažení základního vzdělání 
• s doložkou o získání stupně základního vzdělání 
• nejsou předepsány názvy předmětů
• pro kriteriální hodnocení ve všech předmětech a chování, a to na základě hodnocení školních očekávaných výstupů (očekávaných výsledků učení) ŠVP 
• určen pouze pro jedno pololetí 
• umožňuje vysokou variabilitu hodnocení a tvorby názvů předmětů podle ŠVP 
Vysvědčení o získání základního vzdělání v ZŠ – kriteriální hodnocení na základě stanovených kritérií, včetně polské varianty	• pro hodnocení v 9. popřípadě v 10. ročníku při dosažení základního vzdělání 
• s doložkou o získání stupně základního vzdělání 
• nejsou předepsány názvy předmětů 
• pro kriteriální hodnocení ve všech předmětech a chování, a to na základě hodnocení podle předem stanovených kritérií 
• určen pouze pro jedno pololetí 
• umožňuje vysokou variabilitu hodnocení a tvorby názvů předmětů podle ŠVP 

4 Vyplňování některých údajů na vysvědčení (kriteriální hodnocení na základě hodnocení školních očekávaných výstupů ŠVP) 
4.1 Název školy 
Do řádku pod slovy „ČESKÁ REPUBLIKA“ se uvede název právnické osoby, která vykonává činnost školy, pod kterým je zapsána v rejstříku škol a školských zařízení (podle § 144 odst. 1 písm. b) školského zákona), vypsáním nebo otiskem podlouhlého razítka.
4.2 IZO 
Viz odstavec 2.2. 
4.3 Třída 
Viz odstavec 2.3. 
4.4 Ročník 
Viz odstavec 2.4. 
4.5 Číslo ve třídním výkazu 
Viz odstavec 2.5. 
4.6 Školní rok 
Viz odstavce 2.6. 
4.7 Jméno a příjmení 
V případě, že žák má v rodném listě uvedena dvě nebo více jmen nebo příjmení, pak se všechna tato jména a příjmení uvádějí i na vysvědčení. 
Při uvádění jmen žáků – cizinců do školní matriky a na vysvědčení se vychází z originálního rodného listu žáka. 
Pro přepis jména do latinky se používá nařízení vlády č. 594/2006 Sb., o přepisu znaků do podoby, ve které se zobrazují v informačních systémech veřejné správy, ve znění nařízení vlády č. 100/2007 Sb. Ženská jména se přechylují, s výjimkou jmen končících na samohlásku. 
4.8 Datum narození 
Viz odstavec 2.8. 
4.9 Rodné číslo 
Viz odstavec 2.9. 
4.10 Místo narození 
Viz odstavec 2.10.
4.11 Pololetí 
Římskou číslicí „I.“ nebo „II.“ se uvede pololetí školního roku. 
4.12 Hodnocení chování 
Do řádku ve sloupci vlevo se uvede konkrétní popis školního očekávaného výstupu, do řádku ve sloupci vpravo se uvede míra dosažení/naplnění očekávaného výstupu. Do rubriky „Slovní komentář“ se může uvést např. shrnující informace k celkovému pohledu na chování žáka, doporučení pro následující období, případně osobní vzkaz. 
4.13 Hodnocení předmětů 
Za slovo „Předmět“ se uvede název předmětu v souladu s učebním plánem ŠVP. Do řádků ve sloupci vlevo se uvedou očekávané výstupy daného předmětu formulované v ŠVP., do řádků ve sloupci vpravo se uvede míra dosažení/naplnění očekávaného výstupu. 
Do rubriky „Slovní komentář“ se může uvést např. shrnující informace k celkovému pohledu na naplnění očekávaných výstupů daného předmětu, doporučení pro následující období, případně osobní vzkaz. 
4.14 Potvrzení listu vysvědčení 
Každý list vysvědčení se opatřuje otiskem úředního razítka právnické osoby vykonávající činnost školy a podpisy ředitele/ředitelky školy a třídního učitele/třídní učitelky. Uvádí se datum, kdy je vysvědčení za dané pololetí opatřeno posledním podpisem, zpravidla podpisem ředitele/ředitelky školy. Při uvedení data je název měsíce vypsán slovem ve 2. pádě. 
Z kontextu rubriky je zřejmé, že se uvedení data vztahuje k podpisům na vysvědčení. Jelikož se podpisy nestvrzuje předání vysvědčení žákovi, ale pravdivost a správnost uvedených údajů, je zde uveden den, kdy bylo vysvědčení podpisy skutečně stvrzeno. Den uvedený na vysvědčení proto v praxi může předcházet dnu vydání vysvědčení, popřípadě s ním být totožný. 
Podpisy jsou vlastnoruční, nelze je vypsat psacím strojem nebo použít razítka apod. Nehodící se výraz se neškrtá. 
4.15 Zápatí 
Za slovo „VYSVĚDČENÍ“ se uvede pololetí a školní rok (např. „I. pololetí, 2024/2025“). Do středu řádku se uvede jméno a příjmení žáka a třída (např. „Jan Zábranský, 5.A“). Za slovo „STRANA“ se uvede arabskou číslicí s lomítkem aktuální strana a celkový počet stran (např. „1/6“). Zápatí všech listů vysvědčení budou vyplněna stejnými údaji, mění se pouze údaj aktuální strana. 
4.16 Zameškané hodiny 
Viz odstavec 2.11. 
4.17 Celkové hodnocení 
Viz odstavec 2.12. 
4.18 Pochvaly a významná ocenění 
Viz odstavec 2.13. 
4.19 Žák/žákyně splnil/a …… let/rok …… povinné školní docházky. 
Viz odstavec 2.14. 
4.20 Vzdělávání se uskutečňovalo podle školního vzdělávacího programu: 
Viz odstavec 2.15. 
4.21 Doložka o získání stupně základního vzdělání 
Viz odstavec 2.16
4.22 Potvrzení vysvědčení 
Vysvědčení se opatřuje otiskem úředního razítka právnické osoby vykonávající činnost školy a podpisy ředitele/ředitelky školy a třídního učitele/třídní učitelky. Uvádí se datum, kdy je vysvědčení za dané pololetí opatřeno posledním podpisem, zpravidla podpisem ředitele/ředitelky školy. Při uvedení data je název měsíce vypsán slovem ve 2. pádě. 
Z kontextu rubriky je zřejmé, že se uvedení data vztahuje k podpisům na vysvědčení. Jelikož se podpisy nestvrzuje předání vysvědčení žákovi, ale pravdivost a správnost uvedených údajů, je zde uveden den, kdy bylo vysvědčení podpisy skutečně stvrzeno. Den uvedený na vysvědčení proto v praxi může předcházet dnu vydání vysvědčení, popřípadě s ním být totožný. 
Podpisy jsou vlastnoruční, nelze je vypsat psacím strojem nebo použít razítka apod. Nehodící se výraz se neškrtá. 
4.23 Úrovně dosažení očekávaného výstupu 
Uvede se stupnice jednotlivých úrovní dosažení očekávaných výstupů v chování a v předmětech. Stupnice musí být v souladu se školním řádem školy. 

5 Vyplňování některých údajů na vysvědčení (kriteriální hodnocení na základě stanovených kritérií) 
5.1 Pololetí (pod nápisem VYSVĚDČENÍ) 
Římskou číslicí „I.“ nebo „II.“ se uvede pololetí školního roku. 
5.2 Název školy 
Uvede se název právnické osoby, která vykonává činnost školy, pod kterým je zapsána v rejstříku škol a školských zařízení (podle § 144 odst. 1 písm. b) školského zákona), vypsáním nebo otiskem podlouhlého razítka. 
5.3 Jméno a příjmení 
Viz odstavec 4.7. 
5.4 Datum narození 
Viz odstavec 2.8. 
5.5 Rodné číslo 
Viz odstavec 2.9. 
5.6 Místo narození 
Viz odstavec 2.10. 
5.7 Školní rok 
Viz odstavec 2.6. 
5.8 Třída 
Viz odstavec 2.3. 
5.9 Ročník 
Viz odstavec 2.4. 
5.10 Číslo ve třídním výkazu 
Viz odstavec 2.5. 
5.11 Zameškané hodiny 
Viz odstavec 2.11
5.12 Omluvené/neomluvené 
Uvádí se vždy arabskou číslicí, pokud žák nezameškal žádnou hodinu, vyplní se „0“. Omluvené/neomluvené hodiny se dělí „/“. 
5.13 Celkové hodnocení 
Viz odstavec 2.12. 
5.14 Žák/žákyně splnil/a …… let/rok …… povinné školní docházky. 
Viz odstavec 2. 14. 
5.15 Vzdělávání se uskutečňovalo podle školního vzdělávacího programu: 
Viz odstavec 2.15. 
5.16 Doložka o získání stupně základního vzdělání 
Viz odstavec 2.16. 
5.17 Potvrzení vysvědčení 
Viz odstavec 4.22. 
5.18 IZO 
Viz odstavec 2.2. 
5.19 Oslovení a úvodní slovo pro žáka/žákyni (na listu pro hodnocení chování) 
Uvede se oslovení a úvodní slovo pro žáka/žákyni k hodnocení na vysvědčení. 
5.20 Hodnocení chování žáka v jednotlivých kategoriích nebo oblastech 
Do prvního řádku tabulky se uvede název kategorie nebo oblasti pro hodnocení chování žáka. (např. Ve vztahu k sobě, Ve vztahu k druhým, Při učení) 
Do řádků v levém sloupci se uvedou jednotlivá kritéria pro danou kategorii nebo oblast. 
Do prostředního sloupce se uvede stupeň hodnocení/úroveň osvojení kritéria. 
Do volného prostoru vpravo pod slovem „Sdělení“ se uvede slovní hodnocení nebo další komentář pro danou kategorii nebo oblast hodnocení chování.
5.21 Chování žáka/žákyně je hodnoceno na stupnici: 
Uvede se stupnice jednotlivých úrovní naplnění kritérií chování. Stupnice musí být v souladu se školním řádem školy. 
5.22 Zápatí 
Za slovo „VYSVĚDČENÍ“ se uvede pololetí a školní rok (např. „I. pololetí, 2024/2025“). Do středu řádku se uvede jméno a příjmení žáka a třída (např. „Jan Zábranský, 5.A“). Za slovo „STRANA“ se uvede arabskou číslicí s lomítkem aktuální strana a celkový počet stran (např. „1/6“). Zápatí všech listů vysvědčení budou vyplněna stejnými údaji, mění se pouze údaj aktuální strana. 
5.23 Výsledky žáka/žákyně jsou hodnoceny na stupnici (na listu pro hodnocení předmětů) 
V rubrice „Výsledky žáka/žákyně jsou hodnoceny na stupnici“ bude uvedena hodnotící stupnice pro hodnocení výsledků vzdělávání v předmětech. Pokud škola používá hodnocení jak kriteriální, tak klasifikaci známkou, musí být uvedeny obě stupnice hodnocení. 
5.24 Hodnocení předmětů 
Do šedého pole se napíše název předmětu. 
Do řádků v levém sloupci se uvedou názvy kritérií. 
Do řádků v pravém sloupci se uvede úroveň zvládnutí výstupů / osvojení kritéria. Pokud je zároveň použitá klasifikace známkou, uvede se známka za název předmětu.
Do volného prostoru pod slovem „Sdělení“ se uvede slovní hodnocení nebo další komentář pro daný předmět. 
5.25 Potvrzení vysvědčení 
Viz odstavec 4.22. 
5.26 Hodnocení předmětů, které se hodnotí slovním hodnocením (Vhodné např. pro předměty výchovného zaměření) 
Do šedého pole se napíše název předmětu. 
Do levého volného pole vlevo může být umístěno logo předmětu (není povinné). 
Do pravého volného pole se uvede slovní hodnocení výsledků vzdělávání pro daný předmět. 

Rámový vzdělávací program pro základní vzdělávání 2025

3.1.4 Reflexe a hodnocení kvality výuky
Inovace přístupu k výuce vyžaduje cílené vytváření prostředí k vyučování a učení, které staví na poskytování a přijímání konstruktivní zpětné vazby, reflexi a hodnocení kvality výuky.
Vedení školy systematicky prosazuje změnu pojetí výuky ke zvyšování kvality výuky a její udržování tím, že učitelé ve výuce:
•	pravidelně reflektují vlastní výuku s důrazem na propojení OVU KK, ZG, PT a oborů do spojitého celku;
•	průběžně vyhodnocují dosahování stanovených cílů a využívají zpětnou vazbu od žáků a také od kolegů, zákonných zástupců a dalších aktérů ve vzdělávání;
•	detailně analyzují výuku, stanovují si kritéria jejího hodnocení a vyhodnocují kvalitu výukových situací, sledují dopad výuky na učení žáků a na základě těchto pozorování plánují další výuku (Kompetenční rámec absolventa učitelství - MŠMT, 2023).
Vedení školy zároveň cíleně podporuje rozvoj reflektivních kompetencí učitelů.
Závazné pro ŠVP:
Škola stanoví kritéria hodnocení kvality výuky, pedagogické práce a kvality prostředí.

6 Pojetí hodnocení žáků
Kapitola uvádí základní přístupy k hodnocení žáků v základním vzdělávání, včetně specifik hodnocení žáků s přiznanými podpůrnými opatřeními.
Hodnocení výsledků vzdělávání žáků se řídí § 51-53 školského zákona. Podrobnosti o hodnocení výsledků žáků a jeho náležitostech stanoví ministerstvo v § 14-16 vyhlášky č. 48/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Škola v ŠVP stanoví, jakým způsobem budou žáci hodnoceni na vysvědčení (§ 51 ŠZ). Získání stupně vzdělání se řídí § 45 a ukončení základního vzdělávání § 54-56 školského zákona. Specifikace hodnocení žáků s přiznanými podpůrnými opatřeními probíhá podle Doporučení ŠPZ.
Pojetí hodnocení žáků
Hodnocení žáků v základním vzdělávání je zpětnou vazbou pro učitele, žáky i zákonné zástupce, je výsledkem dialogu učitelů a žáků, kteří se na svém hodnocení aktivně podílejí. Každému hodnocení žáků ve škole předchází srozumitelné seznámení s kritérii hodnocení žáků. Do hodnocení dosahování OVU se promítají osobní pokroky žáků při osvojování konkrétních dovedností, znalostí a návyků bez srovnávání s ostatními žáky.
Formativní přístup k hodnocení pracuje s jasnými kritérii sumativního hodnocení, odlišuje fázi učení a vyhodnocování.
Učitelé formativním přístupem k hodnocení: 
•	stanovují společně se žáky adekvátní cíle učení, formulují kritéria hodnocení;
•	využívají vhodné typy hodnocení (slovní, kriteriální, známkování) nebo jejich kombinaci s ohledem na vývojová specifika žáků a náročnost vzdělávacího obsahu na 1. stupni a 2. stupni základního vzdělávání;
•	poskytují žákům průběžnou popisnou zpětnou vazbu, vedou žáky k řízení jejich učení a obohacují žáky o sociální a komunikační dovednosti;
•	dávají žákům příležitost k sebehodnocení vlastního pokroku a vrstevnickému hodnocení, kterým se žáci učí hodnotit druhé podle předem stanovených kritérií;
•	podporují sebedůvěru, motivaci žáků a umožňují jim komplexně rozvíjet jejich osobnost;
•	pracují s chybou tak, aby byla chyba žáky vnímána jako nedílná součást učení;
•	při plánování výuky nejen volí vhodné vzdělávací strategie, ale také reflektují vlastní vyučovací činnosti ve vztahu ke vzdělávacím výsledkům žáků;
•	vzájemně mezi sebou sdílejí a společně posuzují průběžné vzdělávací výsledky žáků;
•	pracují s reflexí i sebereflexí žáků;
•	zajišťují, aby žáci a zákonní zástupci dostatečně porozuměli způsobům a kritériím formativního a sumativního hodnocení žáků, hodnocení na vysvědčení.
Závazné pro ŠVP:
•	Škola jednoznačně a transparentně popíše přístupy a způsoby hodnocení žáků v souladu s principy formativního hodnocení.
Škola specifikuje pravidla pro uznávání výsledků neformálního, případně zájmového vzdělávání.

END HESLO
//////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////
START HESLO 
U02B02H173 — Kurz pro získání základního vzdělání
Kurz pro získání základního vzdělání
 
§ 55 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

(3) Pro osoby, které nezískaly základní vzdělání, může základní a střední škola po projednání se zřizovatelem a krajským úřadem organizovat v souladu s rámcovým vzdělávacím programem základního vzdělávání kursy pro získání základního vzdělání. Krajský úřad ve spolupráci se zřizovateli a řediteli škol zajistí ve svém správním obvodu dostupnost kursů pro získání základního vzdělání v dálkové formě vzdělávání.

§ 56 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem podmínky pro zřízení funkce asistenta pedagoga a podrobnosti o jeho činnosti, základní obsah vzdělávání a podmínky, za nichž lze uskutečňovat vzdělávání v přípravných třídách pravidla organizace a průběhu zápisu k  povinné školní docházce a podrobnosti o organizaci a průběhu základního vzdělávání a o hodnocení výsledků vzdělávání žáků a jeho náležitostech, pravidla organizace, průběhu a ukončování vzdělávání v kursech pro získání základního vzdělání a pravidla pro zajištění dostupnosti kursů pro získání základního vzdělání v dálkové formě vzdělávání.

§ 12 vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů

Kurz pro získání základního vzdělání
(1) Délku a formu kurzu pro získání základního vzdělání (dále jen "kurz") (§ 55 odst. 3 školského zákona) určí ředitel školy, nejvýše však v délce jednoho školního roku. Kurzy se zahajují k začátku prvního nebo druhého pololetí.
(2) Nejvyšší počet žáků ve třídě kurzu je 24. Ustanovení § 4 o nejnižším počtu žáků ve třídě se na třídu kurzu nevztahují a počty tříd kurzu a počty v nich vzdělávaných žáků se do počtu tříd a žáků stanovených v § 4 nezapočítávají. Žáci zařazení do třídy kurzu nejsou žáky školy.

§ 13 vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů

(1) Obsah vzdělávání a obsah zkoušek na závěr kurzu stanoví škola v souladu s očekávanými výstupy Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání.
(2) Na závěr kurzu koná žák zkoušky z předmětů stanovených školním vzdělávacím programem pro poslední ročník základního vzdělávání, s výjimkou předmětů volitelných a nepovinných.
(3) Po úspěšném vykonání zkoušek nebo opravných zkoušek žák obdrží vysvědčení.
(4) Konání zkoušek je možné i bez předchozího vzdělávání v kurzu.
(5) Žákovi, který byl v kurzu při zkouškách na závěr kurzu hodnocen z jednoho nebo více předmětů stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením, umožní ředitel školy vykonání opravné zkoušky. Opravná zkouška je komisionální a koná se nejpozději do šesti měsíců od poslední zkoušky na závěr kurzu.
(6) Pro jmenování komise pro opravnou zkoušku podle odstavce 5, její složení a její činnost platí obdobně ustanovení § 22 odst. 1 až 6.

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 3/2015 Sb.

Vzory tiskopisů podle § 2 odst. 2 písm. a)
Vysvědčení o získání stupně základního vzdělání a základů vzdělání
3.4 Vysvědčení o ukončení kursu pro získání základního vzdělání list A (klasifikace)
3.5 Vysvědčení o ukončení kursu pro získání základního vzděláni list A (slovní hodnocení)
3.6 Vysvědčení o ukončení kursu pro získání základního vzdělání list B
3.8 Vysvědčení o ukončení kursu pro získání základního vzdělání list A (klasifikace) - polské
3.9 Vysvědčení o ukončení kursu pro získání základního vzdělání list A (slovní hodnocení) - polské
3.10 Vysvědčení o ukončení kursu pro získání základního vzdělání list B - polské

Informace k vyplňování vysvědčení na základních školách Čj. MSMT-1094/2025-1 

7 Vysvědčení o ukončení kursu pro získání základního vzdělání 
Jedná se o tiskopis, který použijí školy, jež tyto kursy pořádají. Pro vyplňování tiskopisu se přiměřeně použijí pravidla pro vyplňování tiskopisů běžného vysvědčení. 
Za údajem „Kurs:“ bude řadovou číslovkou vyjádřenou římskou číslicí uvedeno, kolikátý cyklus tohoto kursu škola pořádá. 
Volné rubriky se proškrtnou. 
Celkový prospěch se neuvádí, pokud frekventant u zkoušky neuspěje, nebude mu vysvědčení na konci kursu vydáno. Podrobnosti k hodnocení výsledků vzdělávání žáků v kursu jsou uvedeny v § 12 a 13 vyhlášky.

Časté otázky k plnění povinné školní docházky a základnímu vzdělávání, MŠMT 2. 10. 2012  

13. Ukončil jsem povinnou školní docházku v 8. ročníku, protože jsem v 6. ročníku opakoval a po ukončení 8. ročníku jsem ze základní školy odešel. Je nějaké způsob, jak bych si mohl doplnit základní vzdělání?
Možnost dodatečného dosažení základního vzdělání umožňuje § 55 školského zákona. Pro osoby, které nezískaly základní vzdělání, může základní a střední škola po projednání se zřizovatelem a krajským úřadem organizovat v souladu s rámcovým vzdělávacím programem základního vzdělávání kursy pro získání základního vzdělání. Doporučujeme informovat se buď na odboru školství krajského úřadu, nebo na příslušného městského úřadu, které školy v regionu zajišťují kursy pro získání základního vzdělání.
Podrobnosti o organizaci kurzů a závěrečných zkoušek jsou uvedeny v § 12 a 13 vyhlášky č. 48/005 Sb. 
Kurz pro získání základního vzdělání může základní škola nebo střední škola organizovat v denní nebo dálkové formě vzdělávání. Vzdělávání v denní formě vzdělávání je organizováno ve třídě kurzu pravidelně každý den v pětidenním vyučovacím týdnu v průběhu školního roku. Počet vyučovacích hodin v týdnu stanoví škola v rozpětí nejnižšího a nejvyššího počtu vyučovacích hodin týdně v 9. ročníku stanovených Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání. Vzdělávání v dálkové formě vzdělávání je organizováno jako samostatné studium spojené s konzultacemi v rozsahu nejvýše 180 konzultačních hodin ve školním roce.
Délku kurzu v denní i dálkové formě vzdělávání určí ředitel školy na základě zjištění úrovně dosavadního vzdělání žáka, nejvýše však v délce jednoho školního roku. Kurzy v denní i dálkové formě se zahajují k začátku 1. nebo 2. pololetí.
Obsah vzdělávání a obsah zkoušek na závěr kurzu stanoví škola v souladu s očekávanými výstupy Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Na závěr kurzu koná žák zkoušky z předmětů stanovených školním vzdělávacím programem pro poslední ročník základního vzdělávání, s výjimkou předmětů volitelných a nepovinných.
Po úspěšném vykonání zkoušek nebo opravných zkoušek žák obdrží vysvědčení. Konání zkoušek je možné i bez předchozího vzdělávání v denní nebo dálkové formě vzdělávání v kurzu.

END HESLO
//////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////
START HESLO 
U02B02HJudikát

Přijetí dítěte do ZŠ a účastenství rodiče ve správním řízení
(NSS 4 As 280/2015 – 36, 31. 3. 2016)
Podstata případu
Matka podala žádost o přijetí (resp. přestup) dcery do základní školy.
Ředitel školy:
•	dceru přijal.
Otec:
•	s přijetím nesouhlasil,
•	podal odvolání svým jménem (nikoli jménem dítěte).
Krajský úřad:
•	odvolání zamítl.
Otec podal žalobu, poté kasační stížnost.
Co bylo hlavní otázkou?
Je rodič samostatným účastníkem řízení o přijetí dítěte do ZŠ?
Má rodič vlastní veřejné subjektivní právo, které může být rozhodnutím dotčeno?
Má škola zkoumat souhlas obou rodičů?
Zásadní závěry Nejvyššího správního soudu
1. Účastníkem řízení je dítě, nikoli rodič
Podle § 21 školského zákona:
•	právo na vzdělávání náleží dítěti (žákovi),
•	nikoli jeho rodičům.
V řízení o přijetí do ZŠ:
•	účastníkem řízení je dítě,
•	rodiče vystupují pouze jako jeho zákonní zástupci.
Rodič není samostatným účastníkem řízení podle § 27 správního řádu.
2. Rozhodnutí se nedotýká veřejného práva rodiče
Rozhodnutí o přijetí dítěte:
•	zakládá veřejné subjektivní právo dítěte,
•	nikoli rodiče.
Rodiče sice mají:
•	rodičovskou odpovědnost,
•	povinnosti podle § 22 odst. 3 školského zákona,
ale to neznamená, že rozhodnutí zasahuje do jejich veřejných subjektivních práv.
Dotčení rodiče je pouze:
•	zprostředkované,
•	nepřímé,
•	soukromoprávní povahy.
To nestačí k účastenství podle § 27 odst. 2 správního řádu.
3. Rodič nemůže podat odvolání sám za sebe
Odvolání podle § 81 správního řádu může podat:
•	pouze účastník řízení.
Pokud rodič podá odvolání svým jménem:
•	je nepřípustné.
Správně mělo být zamítnuto podle § 92 odst. 1 správního řádu jako nepřípustné.
4. Neshoda rodičů není věcí správního řízení
Pokud se rodiče neshodnou:
•	jedná se o významnou záležitost podle § 877 občanského zákoníku,
•	řeší ji civilní soud.
Správní orgán:
•	nemá řešit spor mezi rodiči,
•	nevybírá „lepší školu“,
•	neposuzuje kvalitu školy podle přání rodičů.
Jeho úkolem je rozhodnout o právu dítěte na vzdělávání.
5. Rozhodnutí o přijetí neomezuje rodiče ve volbě školy
Rozhodnutí o přijetí:
•	nezakládá povinnost dítě nastoupit,
•	pouze zakládá právo stát se žákem školy.
Rodiče mohou:
•	dítě zapsat jinam,
•	podat více přihlášek,
•	požádat o přestup.
Rozhodnutí tedy rodičům „nevnucuje“ konkrétní školu.
6. Škola nemusí automaticky vyžadovat souhlas obou rodičů
Pokud jeden rodič podá žádost:
•	škola není povinna zkoumat, zda druhý rodič souhlasí,
•	pokud nemá informaci o sporu.
Řešení neshody patří soudu, nikoli škole.
Výsledek řízení
Nejvyšší správní soud:
•	kasační stížnost zamítl,
•	potvrdil závěry krajského soudu.
Zásadní závěr:
Rodič není samostatným účastníkem řízení o přijetí dítěte do ZŠ.
Co rozsudek znamená pro praxi škol
Tento judikát je mimořádně důležitý pro ředitele ZŠ.
1. Účastníkem řízení je dítě
V rozhodnutí vždy uvádíte:
•	dítě jako účastníka,
•	rodiče pouze jako zákonné zástupce.
2. Rodič nemá samostatné právo napadat rozhodnutí
Pokud rodič podá odvolání:
•	musí jej podat jménem dítěte,
•	nikoli svým jménem.
Odvolání podané rodičem „za sebe“ je nepřípustné.
3. Škola neřeší spor mezi rodiči
Pokud se rodiče neshodnou:
•	odkažte je na civilní soud (§ 877 občanského zákoníku),
•	škola není orgánem řešícím rodinné spory.
4. Rozhodnutí o přijetí není výběrem školy za rodiče
Ředitel:
•	pouze rozhoduje o splnění podmínek přijetí,
•	nerozhoduje, kterou školu dítě „musí“ navštěvovat.
5. Povinnost souhlasu obou rodičů řeší občanské právo
Pokud jeden rodič tvrdí, že nebyl osloven:
•	nejde o vadu správního řízení,
•	ale o otázku výkonu rodičovské odpovědnosti.
Shrnutí pro praxi (jednou větou)
V řízení o přijetí dítěte do základní školy je účastníkem řízení výhradně dítě; rodič není samostatným účastníkem a spor mezi rodiči o volbě školy řeší civilní soud, nikoli škola ani správní soud.

Spádová turistika a trvalý pobyt – co řekl soud
Městský soud v Praze, č. j. 11 A 129/2022 (rozhodnutí z roku 2023)
spor mezi orgány veřejné správy v Praze ve věci přijetí dítěte do ZŠ (tzv. „spádová turistika“)
Podstata sporu
•	Dítě mělo krátce před zápisem změněn trvalý pobyt do spádové oblasti konkrétní ZŠ.
•	Ředitel měl pochybnosti, zda dítě skutečně bydlí v dané oblasti.
•	Přijetí bylo řešeno v rámci správního řízení.
•	Spor skončil před Městským soudem v Praze.
Klíčové právní závěry soudu
1. Trvalý pobyt je formálním určujícím kritériem spádovosti
Podle § 36 školského zákona:
Dítě plní povinnou školní docházku ve škole určené podle místa trvalého pobytu.
Soud potvrdil:
•	spádovost je primárně vázána na trvalý pobyt evidovaný v registru obyvatel,
•	škola nemůže svévolně nahrazovat zákonný údaj jiným kritériem.
2. Změna trvalého pobytu krátce před zápisem ≠ automatické zneužití práva
Soud výslovně uvedl:
•	samotná časová blízkost změny pobytu před zápisem
•	není důkazem účelovosti,
•	ani automatickým důvodem k nepřijetí.
Jinak řečeno:
indicie ano
automatický důvod k odmítnutí ne
3. Ředitel může zkoumat skutečný stav – ale musí mít důkazy
To je nejdůležitější část pro praxi.
Soud připustil, že:
•	pokud má ředitel konkrétní pochybnosti,
•	může zjišťovat, zda trvalý pobyt odpovídá realitě.
Ale:
•	musí mít konkrétní, objektivní podklady,
•	nemůže vycházet jen z domněnek,
•	nemůže „preventivně“ odmítat.
Důkazní standard musí obstát ve správním soudnictví.
4. Důkazní břemeno nese škola
Pokud škola tvrdí, že:
•	dítě fakticky nebydlí v dané oblasti,
musí to být schopna:
•	prokázat,
•	přesvědčivě odůvodnit,
•	doložit konkrétními skutečnostmi.
Nestačí:
•	obecné podezření,
•	informace „z doslechu“,
•	subjektivní názor.
5. Princip rovného přístupu ke vzdělávání
Soud zdůraznil:
Rozhodování o přijetí musí respektovat:
•	čl. 33 Listiny (právo na vzdělání),
•	zásadu rovného přístupu (§ 2 školského zákona),
•	zásadu zákazu diskriminace.
Každý zásah do přijetí musí být:
•	zákonný,
•	přiměřený,
•	objektivně zdůvodněný.
Co z toho plyne pro ředitele školy
1. Trvalý pobyt je výchozí údaj
Při zápise:
•	vycházíte z evidence obyvatel,
•	nemůžete ignorovat formálně zapsaný trvalý pobyt.
2. Pochybnosti musí být konkrétní
Legitimní pochybnosti mohou vzniknout např., pokud:
•	rodiče sami přiznají, že dítě bydlí jinde,
•	existují objektivní rozpory v dokumentech,
•	dítě je dlouhodobě fakticky jinde evidováno.
Ale i tehdy:
•	je nutné vést správní řízení,
•	umožnit rodičům se vyjádřit,
•	vše protokolovat.
3. Nepřijetí musí být precizně odůvodněné
Rozhodnutí musí obsahovat:
•	konkrétní zjištěné skutečnosti,
•	vysvětlení, proč trvalý pobyt není věrohodný,
•	právní oporu,
•	vypořádání námitek rodičů.
Jinak hrozí zrušení rozhodnutí krajským úřadem nebo soudem.
4. Legislativní mezera skutečně existuje
Školský zákon:
•	pracuje s pojmem „místo trvalého pobytu“,
•	ale neřeší účelové změny.
Tím vzniká:
•	napětí mezi právní formou (evidence)
•	a faktickým bydlištěm.
Doporučení pro školní praxi (metodické)
1. Ve vnitřní směrnici lze uvést:
Škola vychází při posuzování spádovosti z údajů o trvalém pobytu evidovaných v registru obyvatel. V případě důvodných pochybností může ředitel v rámci správního řízení ověřovat, zda tento údaj odpovídá skutečnosti.
2. V odůvodnění rozhodnutí formulovat:
•	že škola vychází z § 36 školského zákona,
•	že byly zjištěny konkrétní rozpory,
•	že rodič měl možnost se vyjádřit,
•	že rozhodnutí je výsledkem hodnocení důkazů.
Shrnutí pro ředitele (stručně)
•	Trvalý pobyt určuje spádovost.
•	Změna před zápisem sama nestačí k odmítnutí.
•	Ředitel může prověřovat skutečný pobyt.
•	Musí mít konkrétní důkazy.
•	Rozhodnutí musí obstát před soudem.
•	Rovný přístup ke vzdělávání je ústavně chráněn.

Ústavní limity zvláštních pravidel pro zápis do základní školy
(ÚS Pl. ÚS 30/25, nález vyhlášen 17. 12. 2025)
Podstata případu
Ústavní soud posuzoval úpravu, která umožňovala základním školám stanovit tzv. zvláštní termín zápisu výhradně pro děti s dočasnou ochranou (převážně ukrajinské děti).
Tyto děti nemohly podat přihlášku v řádném termínu podle školského zákona, pokud škola využila zvláštní zápis v období od 1. 6. do 15. 7.
Ústavní soud napadená ustanovení zrušil.
Jaký byl deklarovaný cíl zákonodárce?
Smyslem úpravy mělo být:
•	rovnoměrné rozmístění ukrajinských dětí mezi školami,
•	lepší práce s kapacitami,
•	podpora integrace.
Ústavní soud se však zabýval tím, zda tento cíl je skutečně legitimní a zda zvolený prostředek je způsobilý jej naplnit.
Právo na vzdělání „každého“
Listina základních práv a svobod zaručuje právo na vzdělání každému, tedy nejen občanům České republiky, ale i cizincům.
Tím, že právní úprava regulovala přístup určité skupiny dětí k zápisu do základní školy, představovala zásah do práva na vzdělání.
Takový zásah musí obstát v testu rovnosti a zákazu diskriminace.
Rovný přístup a zákaz diskriminace
Ústavní soud konstatoval, že:
•	jde o srovnatelné skupiny dětí (české děti a děti s dočasnou ochranou),
•	dochází k odlišnému zacházení,
•	odlišné zacházení je založeno na cizineckém statusu,
•	tento status má úzký vztah k národnosti.
Proto soud aplikoval přísný test proporcionality, protože šlo o zásah založený na podezřelém kritériu blízkém národnosti.
Bylo odlišné zacházení ospravedlnitelné?
Soud uznal, že situace vznikla v důsledku mimořádné uprchlické vlny a že stát mohl přijímat mimořádná opatření.
Zásadní otázkou však bylo, zda je zvláštní zápis:
•	způsobilý dosáhnout rovnoměrného rozmístění dětí,
•	přiměřený,
•	skutečně potřebný.
Ústavní soud dospěl k závěru, že zvláštní termín zápisu není způsobilým prostředkem k dosažení deklarovaného cíle.
Riziko segregace
Podle soudu mohlo dojít k situaci, kdy:
•	běžné děti obsadí kapacitu školy v řádném termínu,
•	pro děti s dočasnou ochranou již nezbudou místa,
•	dojde ke koncentraci těchto dětí v jiných školách.
Takový postup může vést k nahodilosti, koncentraci a riziku segregace, což je v rozporu s cílem integrace.
Ústavní soud upozornil, že vzdělávací politika má směřovat k odstraňování segregace, nikoli k jejímu prohlubování.
Zvlášť zranitelná skupina
Dotčenou skupinu tvoří děti-uprchlíci, tedy osoby:
•	zvlášť zranitelné,
•	již tak ve složité situaci,
•	pro které je přístup ke vzdělání zásadní integrační nástroj.
Napadená úprava jejich přístup ke vzdělání činila obtížnějším.
To je v rozporu s ústavními principy.
Časový aspekt mimořádných opatření
Ústavní soud zdůraznil, že mimořádná opatření mohou být ústavně přijatelná v mimořádné situaci (např. bezprostředně po masivní uprchlické vlně).
Avšak:
jakmile se situace stabilizuje, je nutné se vrátit ke standardnímu režimu rovného přístupu.
V daném případě již nebyly splněny podmínky pro zachování mimořádného režimu.
Závěr Ústavního soudu
Napadená ustanovení:
•	zacházela rozdílně s určitou skupinou dětí,
•	činila jejich přístup ke vzdělání obtížnějším,
•	nebyla způsobilá dosáhnout deklarovaného cíle,
•	neobstála v přísném testu proporcionality.
Ústavní soud proto ustanovení zrušil.
Praktický význam pro ředitele základních škol
Tento nález je zásadní pro nastavení pravidel zápisu.
Z něj plyne, že:
pravidla pro zápis do ZŠ musí být nastavena rovně, bez nepřiměřeného rozlišování podle národnosti či statusu.
Odlišné zacházení je možné pouze:
•	při existenci legitimního cíle,
•	pokud je skutečně nezbytné,
•	a pokud je zvolené řešení přiměřené a způsobilé cíle dosáhnout.
Ředitel školy ani zřizovatel nemohou vytvářet pravidla, která by určité skupině dětí systematicky ztěžovala přístup k základnímu vzdělávání.

Ředitelská důtka a její soudní přezkum
( NSS 8 As 80/2019, rozsudek ze dne 6. 8. 2019)
Podstata případu
Nezletilé žákyni byla udělena důtka ředitele školy podle § 31 odst. 1 školského zákona a § 17 odst. 3 písm. c) vyhlášky č. 48/2005 Sb.
Zákonní zástupci:
•	podali odvolání,
•	následně se domáhali soudní ochrany proti „nečinnosti“ školy.
Tvrdili, že:
•	důtka je rozhodnutím správního orgánu,
•	má pro žákyni zásadní důsledky,
•	musí být soudně přezkoumatelná.
Krajský soud žalobu odmítl.
Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.
Klíčové otázky
•	Je důtka ředitele školy správním rozhodnutím?
•	Lze ji napadnout ve správním soudnictví?
•	Zasahuje důtka do veřejného subjektivního práva žáka?
•	Má právní důsledky pro vzdělávání?
Zásadní právní závěry NSS
1. Důtka je výchovné opatření bez právních důsledků
Podle § 31 školského zákona jsou kázeňská opatření dvojího typu:
•	opatření s právními důsledky (podmíněné vyloučení, vyloučení),
•	opatření bez právních důsledků (napomenutí, důtky).
Důtka ředitele školy patří do druhé skupiny.
Nemá dopad na právo na vzdělání.
Nevede k ukončení ani omezení vzdělávání.
Nezakládá právní překážku dalšího studia.
2. Nejde o správní rozhodnutí
Důtka:
•	není rozhodnutím vydaným ve správním řízení,
•	nepodléhá režimu správního řádu,
•	nevzniká proti ní odvolací řízení podle správního řádu.
Není zde zásah do veřejného subjektivního práva → správní soud nemá pravomoc.
3. Soud neposkytuje ochranu proti „nečinnosti“
Protože:
•	nebylo vedeno správní řízení,
•	nešlo o správní rozhodnutí,
nelze se domáhat ochrany proti nečinnosti podle § 79 s. ř. s.
4. Záznam ve školní dokumentaci není právní důsledek
Soud výslovně uvedl:
Zaznamenání důtky ve školní matrice nebo dokumentaci:
•	samo o sobě nepředstavuje zásah do veřejného subjektivního práva,
•	není právním následkem ve smyslu § 31 školského zákona.
5. Výchovná povaha opatření
Důtka:
•	má výchovný charakter,
•	je nástrojem pedagogického působení,
•	má sloužit primárně ke komunikaci s rodiči a korekci chování.
Soud zdůraznil, že právní obrana nemá být primárním prostředkem řešení těchto situací.
Co to znamená pro ředitele školy
1. Důtka nepodléhá správnímu řízení
Nevydává se:
•	ve formě správního rozhodnutí,
•	s poučením o odvolání dle správního řádu.
Není zde zákonná povinnost vést správní spis.
2. Nelze ji soudně přezkoumat ve správním soudnictví
Pokud zákonný zástupce podá žalobu:
•	soud ji odmítne pro nedostatek pravomoci.
Výjimkou by byl pouze zásah do jiného základního práva (např. diskriminace).
3. Nutnost procesní opatrnosti
Ačkoliv důtka není správní rozhodnutí, doporučuje se:
mít jasné podklady (porušení školního řádu),
respektovat zásadu přiměřenosti,
umožnit vyjádření žáka,
dokumentovat komunikaci s rodiči.
Důvod: ochrana školy před jinými typy sporů (např. civilní ochrana osobnosti).
4. Rozlišujte důtku a vyloučení
Zásadní rozdíl:
Opatření	Právní důsledky	Soudní přezkum
Důtka	Ne	Ne
Podmíněné vyloučení	Ano	Ano
Vyloučení	Ano	Ano

Shrnutí pro praxi (jednou větou)
Důtka ředitele školy je čistě výchovné opatření bez právních důsledků pro vzdělávání, nepředstavuje správní rozhodnutí a nepodléhá soudnímu přezkumu ve správním soudnictví.

Důtka ředitele školy a zásahová žaloba vůči ministerstvu a ČŠI
(NSS 9 As 66/2024, rozsudek ze dne 3. 10. 2024)
Podstata případu
Žákovi základní školy byla udělena důtka ředitele školy za dvě kázeňská provinění. Rodiče namítali, že:
•	nebyl zajištěn „fair proces“ před výchovnou komisí,
•	nebyly předloženy konkrétní důkazy,
•	nový školní řád nebyl schválen školskou radou,
•	došlo k nátlaku na žáka.
Rodiče podali stížnost České školní inspekci (ČŠI). Ta částečně uznala pochybení ve věci neschváleného školního řádu, ale samotné udělení důtky považovala za zákonné. Ministerstvo školství následně neshledalo nečinnost ČŠI.
Žák se proto obrátil na soud se zásahovou žalobou proti ministerstvu a ČŠI. Domáhal se, aby soud uložil žalovaným odstranit protiprávní stav spočívající v udělení důtky a jejím výmazu z osobního spisu.
Městský soud žalobu odmítl. Nejvyšší správní soud toto usnesení zrušil.
Co bylo předmětem soudního přezkumu?
Důležité je pochopit, že žaloba nebyla primárně vedena proti samotné škole, ale proti postupu ministerstva a ČŠI.
Žák tvrdil, že:
•	správní orgány neodstranily protiprávní stav,
•	nevypořádaly se řádně s jeho stížností,
•	ponechaly v platnosti nezákonnou důtku.
Městský soud však posuzoval věc tak, jako by šlo o přezkum samotné důtky ředitele školy.
Zásadní závěr Nejvyššího správního soudu
Nejvyšší správní soud konstatoval, že městský soud pochybil.
Napadené usnesení bylo nepřezkoumatelné, protože se soud nezabýval skutečným předmětem žaloby.
Žaloba směřovala proti postupu ministerstva a ČŠI, nikoli proti samotné důtce. Městský soud se tedy „minul s předmětem sporu“.
Z tohoto důvodu NSS usnesení zrušil a věc vrátil městskému soudu k dalšímu řízení.
Rozdíl oproti starší judikatuře o důtkách
V předchozí judikatuře (např. NSS 8 As 80/2019) bylo konstatováno, že:
důtka ředitele školy sama o sobě nepředstavuje zásah do veřejného subjektivního práva a nepodléhá správnímu soudnictví.
V tomto případě však šlo o jinou situaci:
Žaloba nebyla vedena proti škole kvůli samotné důtce, ale proti postupu správních orgánů při vyřizování stížnosti.
Tuto odlišnost městský soud přehlédl.
Otázka pasivní legitimace
Ministerstvo namítalo, že nemůže být žalováno, protože důtku neudělilo. NSS tuto argumentaci nepřijal.
Soud zdůraznil, že je třeba vycházet z toho, proti komu žaloba skutečně směřuje podle svého obsahu a petitu.
Pokud žalobce tvrdí, že nezákonný zásah spočívá v postupu správního orgánu (např. v neodstranění protiprávního stavu), může být žalovaným právě tento orgán.
Co NSS zatím neřekl
Je důležité zdůraznit, že NSS v tomto rozsudku:
•	nerozhodl, že důtka byla nezákonná,
•	nerozhodl, že ministerstvo nebo ČŠI pochybily,
•	nerozhodl, že důtka má být vymazána.
Rozhodl pouze o tom, že městský soud musí věc řádně projednat a zabývat se skutečným předmětem žaloby.
Praktický význam pro školy
Tento rozsudek má několik důležitých dopadů.
Za prvé potvrzuje, že samotná důtka ředitele školy zůstává v zásadě nepřezkoumatelná ve správním soudnictví, pokud nejde o zásah do veřejného subjektivního práva.
Za druhé však ukazuje, že postup kontrolních či nadřízených orgánů může být předmětem soudního přezkumu, pokud žalobce tvrdí nezákonný zásah.
Za třetí zdůrazňuje význam řádného vyřízení stížností a přezkumu ze strany ČŠI.
Doporučení pro ředitele škol
Z rozhodnutí nepřímo plyne, že je vhodné:
•	důsledně dbát na schválení a platnost školního řádu,
•	zajistit transparentní postup před výchovnou komisí,
•	umožnit žákovi a rodičům vyjádřit se k podkladům,
•	vést dokumentaci tak, aby bylo možné prokázat zákonnost postupu.
Ačkoli důtka sama o sobě nepodléhá správnímu soudnictví, procesní pochybení může vést k dalším sporům.
END HESLO
//////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////
START HESLO
U02B02H089 — Povinná školní docházka – plnění v zahraniční škole na území ČR

§ 38 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

Plnění povinné školní docházky v zahraničí, v zahraniční škole na území České republiky nebo v evropské škole
(1) Žák může plnit povinnou školní docházku také
c) v zahraniční škole uskutečňující na území České republiky vzdělávání podle zahraničního vzdělávacího programu, zřízené na území České republiky cizím státem, právnickou osobou se sídlem mimo území České republiky nebo cizím státním občanem, která není zapsána v rejstříku škol a školských zařízení a z důvodu uplatnění obsahu zahraničního vzdělávacího programu ani o zápis do rejstříku škol a školských zařízení nežádá, v níž ministerstvo povolilo plnění povinné školní docházky v příslušném školním roce, nebo
 
§ 38a zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

Povolení plnění povinné školní docházky v zahraniční škole
(1) Plnění povinné školní docházky podle § 38 odst. 1 písm. c) se povoluje s účinností od 1. září školního roku následujícího po podání žádosti, a to na období nejvýše 5 let.
(2) Žádost o povolení plnění povinné školní docházky podává ministerstvu škola uvedená v § 38 odst. 1 písm. c), a to do 31. ledna předcházejícího školnímu roku, v němž má povolení nabýt účinnosti; není-li tato škola zřízena jako právnická osoba, podává žádost její zřizovatel.
(3) K žádosti žadatel připojí
a) doklad nebo doklady osvědčující vznik, právní postavení, obchodní firmu nebo název, sídlo a předmět činnosti právnické osoby, bude-li činnost školy vykonávat daná právnická osoba, anebo doklad nebo doklady osvědčující vznik a předmět činnosti školy a vznik, právní status, obchodní firmu nebo název, sídlo a předmět činnosti zřizovatele školy, není-li škola zřízena jako právnická osoba; jedná-li se o školu zřízenou na území České republiky při diplomatické misi nebo konzulárním úřadu cizího státu, doklad nebo doklady osvědčující vznik a předmět činnosti školy,
b) vzdělávací program, podle kterého budou žáci plnit povinnou školní docházku,
c) doklad vystavený nejvyšším orgánem státní správy pro oblast školství nebo jiným příslušným správním úřadem příslušného cizího státu, ze kterého vyplývá, že zahraniční vzdělávací program podle písmene b) je shodný se vzdělávacím programem stejného druhu školy platným na území daného cizího státu nebo že škola je v daném cizím státě považována za součást jeho vzdělávací soustavy nebo že škola je členem organizace zahraničních nebo mezinárodních škol, jimiž vydávaným dokladům o dosažení vzdělání jsou v daném cizím státě přiznány právní účinky bez nutnosti předchozího ověření nebo uznání jejich rovnocennosti,
d) vzory všech vysvědčení nebo jiných dokladů o vzdělání, které škola vydává, a to ve vyučovacím jazyce, 
e) doklad o oprávnění žadatele poskytovat vzdělávání,
f) rámcový popis personálního a materiálního zabezpečení výuky, doklady osvědčující užívací právo žadatele k prostorám, v nichž bude probíhat výuka, a doklady osvědčující, že tyto prostory lze v souladu s právními předpisy užívat k danému účelu,
g) údaj o nejvyšším možném počtu žáků v navrhovaném místě uskutečňování výuky.
(4) Doklady uvedené v odstavci 3 písm. a), c) až f) se předkládají v originále nebo úředně ověřené kopii. K dokladům uvedeným v odstavci 3 se připojí jejich úředně ověřený překlad do českého jazyka.
(5) Ministerstvo žádosti o povolení plnění povinné školní docházky ve škole podle § 38 odst. 1 písm. c) nevyhoví, jestliže 
a) povolení by bylo v rozporu s dlouhodobým záměrem vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy v České republice nebo s dlouhodobým záměrem vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy v daném kraji,
b) činnost zahraniční školy není nezbytná k zajištění plnění povinné školní docházky, 
c) vzdělávání podle vzdělávacího programu připojeného k žádosti by bylo v zásadním rozporu s rámcovými vzdělávacími programy; výuka českého jazyka a literatury se pro tyto účely neposuzuje,
d) vzdělávací program připojený k žádosti je v rozporu s právním řádem České republiky, s cíli a zásadami vzdělávání stanovenými v § 2, nebo
e) škola nemá pro uskutečňování vzdělávání podle vzdělávacího programu připojeného k žádosti materiální nebo personální zabezpečení srovnatelné s podmínkami pro činnost škol, zapisovaných do rejstříku škol a školských zařízení.
(6) Škola podle § 38 odst. 1 písm. c), nebo není-li škola zřízena jako právnická osoba, její zřizovatel, jsou povinni
a) seznámit zákonné zástupce všech žáků školy s vydaným povolením a s právními důsledky spojenými se skutečností, že žáci, na které se vztahuje povinná školní docházka podle § 36 odst. 2, budou plnit povinnou školní docházku způsobem uvedeným v § 38 odst. 1 písm. c),
b) evidovat adresu spádové školy nebo jiné školy zapsané ve školském rejstříku, kterou zvolil zákonný zástupce žáka, a to u žáků, na které se vztahuje § 38 odst. 4, 
c) oznámit ministerstvu změny všech údajů, na základě kterých bylo vydáno povolení,
d) zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup plné znění zahraničního vzdělávacího programu školy ve vyučovacím jazyce, jakož i v českém jazyce, není-li vyučovacím jazykem jazyk český,
e) poskytovat ministerstvu na vyžádání informace týkající se plnění povinné školní docházky v dané škole.

§ 38b zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

(1) Povolení plnění povinné školní docházky ve škole podle § 38 odst. 1 písm. c) může být rozhodnutím ministerstva zrušeno, jestliže
a) nastane některá ze skutečností uvedených v § 38a odst. 5 písm. c) až e), 
b) škola nebo její zřizovatel poruší povinnost stanovenou v § 38a odst. 6, nebo
c) škola uskutečňuje výuku v prostorách, k nimž nedoložila doklady podle § 38a odst. 3 písm. f).
(2) Povolení plnění povinné školní docházky ve škole podle § 38 odst. 1 písm. c) ministerstvo rozhodnutím zruší, pokud
a) škola přestane splňovat podmínky stanovené v § 38 odst. 1 písm. c),
b) škola neposkytuje žákům plnícím povinnou školní docházku výuku podle vzdělávacího programu uvedeného v žádosti podle § 38a odst. 3 písm. b),
c) počet žáků, kterým škola poskytuje výuku, překročil počet uvedený v žádosti podle § 38a odst. 3 písm. g),
d) dokumentace školy neumožňuje ověřit, že nejsou dány důvody podle písmen b) a c), nebo
e) o zrušení požádá daná škola, popřípadě její zřizovatel, není-li škola zřízena jako právnická osoba.

§ 6 vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů

Poskytování učebnic, učebních textů a základních školních potřeb
(2) Žákovi, který plní povinnou školní docházku ve škole mimo území České republiky5) nebo v zahraniční škole na území České republiky podle § 38 odst. 1 písm. c) školského zákona, a žákovi, který plní povinnou školní docházku formou individuální výuky v zahraničí6), poskytuje učebnice, učební texty a základní školní potřeby podle odstavce 1 spádová škola nebo jiná škola zapsaná ve školském rejstříku, kterou zvolil zákonný zástupce žáka (dále jen „kmenová škola“).
(3) Žákovi, který plní povinnou školní docházku ve škole zřízené při diplomatické misi nebo konzulárním úřadu České republiky7), poskytuje učebnice, učební texty a základní školní potřeby podle odstavce 1 tato škola.

§ 18b vyhlášky č. 48/2005 Sb. Sb., o základním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů

Žák kmenové školy plnící povinnou školní docházku v zahraniční škole na území České republiky
(1) Žák, který plní povinnou školní docházku v zahraniční škole na území České republiky podle § 38 odst. 1 písm. c) školského zákona, s výjimkou škol podle § 18c, koná za období nejméně jednoho pololetí školního roku, nejdéle však za období dvou školních roků, zkoušku v kmenové škole. Zkouška se koná ze vzdělávacího obsahu podle § 18 odst. 1.
(2) Před konáním zkoušky předloží zákonný zástupce žáka řediteli kmenové školy vysvědčení žáka ze zahraniční školy na území České republiky, včetně jeho překladu do českého jazyka, a to za období, za které se zkouška koná. V případě pochybností o správnosti překladu je ředitel kmenové školy oprávněn požadovat předložení úředně ověřeného překladu. Po vykonání zkoušky vydá ředitel kmenové školy žákovi vysvědčení.
(3) Pokračuje-li žák v plnění povinné školní docházky v kmenové škole, zařadí ho ředitel kmenové školy do příslušného ročníku podle výsledků zkoušek.

§ 18c vyhlášky č. 48/2005 Sb. Sb., o základním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů

Vydávání vysvědčení žákovi kmenové školy, který nekonal zkoušky
(2) Žákovi, který plní povinnou školní docházku v zahraniční škole na území České republiky podle § 38 odst. 1 písm. c) školského zákona, v jejímž vzdělávacím programu je na základě mezinárodní smlouvy zařazen vzdělávací obsah podle § 18 odst. 1, byl z tohoto vzdělávacího obsahu hodnocen zahraniční školou na vysvědčení a v souladu s mezinárodní smlouvou nekonal zkoušky, ředitel kmenové školy vydá vysvědčení.
(3) Ředitel kmenové školy vydá vysvědčení podle odstavce 1 nebo 2 za období nejméně jednoho pololetí školního roku, nejdéle však za období dvou školních roků. Hodnocení ze vzdělávacího obsahu podle § 18 odst. 1 se na tomto vysvědčení uvede v případech podle odstavce 1 písm. a) a odstavce 2 v souladu s vysvědčením vydaným školou mimo území České republiky nebo zahraniční školou na území České republiky a v případě podle odstavce 1 písm. b) v souladu s osvědčením vydaným zahraničním poskytovatelem vzdělávacího obsahu podle § 18 odst. 1.
  
Informace k vyplňování vysvědčení na základních školách Čj. MSMT-1094/2025-1 

6.15 Vydávání vysvědčení při plnění povinné školní docházky v zahraničí nebo v zahraniční škole na území České republiky 
Postupuje se podle příslušných ustanovení § 38 školského zákona a § 18 až 20 vyhlášky. 
Pokud žák koná zkoušku za delší než 1 školní rok, bude mu vydáno pouze jedno vysvědčení, za celé období. Jako datum vydání vysvědčení se uvede datum, kdy je vysvědčení za dané období opatřeno posledním podpisem, zpravidla podpisem ředitele/ředitelky školy. Na vysvědčení se vyplňuje hodnocení pouze z těch předmětů, ze kterých žák vykonal zkoušku (podle § 18 odst. 1 nebo § 18a odst. 1 vyhlášky). Hodnocení z předmětů, které žák absolvoval v zahraniční škole, se z vysvědčení zahraniční školy do vysvědčení vydaného českou školou neopisují. Žák není hodnocen z chování. 
Pokud žák zkoušky nekoná, ředitel školy mu vysvědčení nevydává. Výjimkou je postup podle § 18c vyhlášky, kdy ředitel kmenové školy vysvědčení vydává. Jedná se o tři možné případy: 
• žák plní povinnou školní docházku ve škole mimo území České republiky podle § 38 odst. 1 písm. a) školského zákona, v jejímž vzdělávacím programu je na základě mezinárodní smlouvy nebo v dohodě s MŠMT zařazen vzdělávací obsah podle § 18 odst. 1 vyhlášky a žák byl z tohoto obsahu v této škole hodnocen (jedná se např. o Friedrich-Schiller-Gymnasium Pirna); 
• žák plní povinnou školní docházku ve škole mimo území České republiky podle § 38 odst. 1 písm. a) školského zákona a zároveň je žákem poskytovatele vzdělávání v zahraničí, který v dohodě s MŠMT poskytuje občanům ČR vzdělávání ve vzdělávacím obsahu podle § 18 odst. 1 vyhlášky a který žáka z tohoto vzdělávacího obsahu hodnotil (přehled poskytovatelů je průběžně zveřejňován na webu MŠMT - http://www.msmt.cz/vzdelavani/zakladni-vzdelavani/seznam-poskytovatelu-vzdelavani-v-zahranicis-nimiz-je); 
• žák plní povinnou školní docházku v zahraniční škole na území ČR podle § 38 odst. 1 písm. c) školského zákona, v jejímž vzdělávacím programu je na základě mezinárodní smlouvy zařazen vzdělávací obsah podle § 18 odst. 1 vyhlášky a žák byl z tohoto vzdělávacího obsahu hodnocen zahraniční školou na vysvědčení (jedná se např. o Lycée Français de Prague). 
Hodnocení ze vzdělávacího obsahu podle § 18 odst. 1 se v těchto 3 případech uvede v souladu s vysvědčením vydaným školou mimo území ČR nebo zahraniční školou na území ČR nebo v souladu s osvědčením vydaným poskytovatelem vzdělávání v zahraničí. 
Na vysvědčení se uvádí školní rok, ve kterém se zkouška koná; ročník a třída, ve které je žák ve škole v ČR zařazen. Hodnocení se uvádí do příslušných rubrik toho pololetí, ve kterém se zkouška koná. Na vysvědčení se uvádí text "Žák(yně) plní povinnou školní docházku podle § 38 školského zákona", a to do rubriky „Vzdělávání se uskutečňovalo podle školního vzdělávacího programu:“. 

Soubor pedagogicko-organizačních opatření pro školní rok 2022/2023

5.2 VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ V ZAHRANIČÍ 

Od roku 2012 žáci, kteří plní povinnou školní docházku (PŠD) v zahraničí, nemají povinnost konání zkoušek v kmenové škole. Od roku 2017 je navíc možné nezvolit k evidenci PŠD kmenovou školu a dokládat plnění docházky ministerstvu. Možnost konat zkoušky pak mají jen žáci, kteří využili možnost zápisu do kmenové školy. Ve školském zákoně je tato problematika řešena v §38, podrobně je situace žáků ošetřena v §18-§20 vyhlášky č. 48/2005 Sb. 

Doporučujeme, aby školy informovaly rodiny odcházející do zahraničí o jejich povinnosti nadále dokládat plnění povinné školní docházky dětí a případně poskytly informaci o webové stránce Užitečné informace pro Čechy žijící v zahraničí, odkaz zde: https://www.mzv.cz/cesi_v_zahranici/cz/index.html 

Informace k plnění povinné školní docházky v zahraniční škole na území České republiky 
dle § 38 odst. 1 písm. c) školského zákona 
MSMT-5522/2026-1 
Praha, duben 2026

1. Účel a obsah informace 
Účelem materiálu je poskytnout zahraničním školám, uskutečňujícím na území České republiky vzdělávání podle zahraničního vzdělávacího programu, ucelené informace o podmínkách a náležitostech žádosti o povolení plnění povinné školní docházky, o povinnostech plynoucích z vydaného povolení a zároveň o povinnostech zákonných zástupců žáků, kteří v této škole plní povinnou školní docházku. Informace vychází z formulací ve školském zákoně, popisuje náležitosti žádosti a jejího podání v souladu se správním řádem, byla zpracována s cílem poskytnout informační podporu pro správný postup při vzdělávání žáka v zahraniční škole na území ČR. 
Materiál mohou využívat také zákonní zástupci žáků, aby byli předem informováni o svých povinnostech i právech souvisejících se vzděláváním žáků v zahraniční škole na území ČR s povolením plnění povinné školní docházky, a kmenové školy (základní školy nebo nižší stupně víceletých gymnázií a konzervatoří). 
Aktuální seznam zahraničních škol na území ČR s platným povolením plnění povinné školní docházky je uveden na webových stránkách MŠMT: Seznam zahraničních škol s platným povolením plnění povinné školní docházky na území ČR. 

2. Právní vymezení 
Plnění povinné školní docházky (dále také „PŠD“) v zahraniční škole na území ČR je upraveno: 
	- v § 38, § 38a a §38b zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, 
	- v § 18, § 18b, § 19 a § 20 vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, ve znění pozdějších předpisů. 
V řízení o žádosti o povolení plnění v zahraniční škole na území ČR se dále postupuje podle: 
	- zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. 

3. Žádost o povolení plnění povinné školní docházky v zahraniční škole na území České republiky 
Škola je považována za zahraniční školu na území ČR, pokud 
	- vzdělává podle zahraničního vzdělávacího programu, 
	- je zřízena na území ČR cizím státem, právnickou osobou se sídlem mimo území ČR nebo cizím státním občanem (nutno specifikovat ve formulaci žádosti), 
	- není zapsána v rejstříku škol a školských zařízení a z důvodu uplatnění obsahu zahraničního vzdělávacího programu ani o zápis do rejstříku škol a školských zařízení nežádá. 
Plnění povinné školní docházky v zahraniční škole na území ČR povoluje MŠMT s účinností od 1. září školního roku následujícího po podání žádosti, a to na období nejvýše 5 let.

Žadatel 
Žadatelem je zahraniční škola. Není-li tato škola zřízena jako právnická osoba, je žadatelem její zřizovatel. 

Termín podání žádosti 
Do 31. ledna předcházejícího školnímu roku, v němž má povolení nabýt účinnosti (např. do 31. ledna 2026, má-li povolení nabýt účinnosti od 1. září 2026, tj. ve školním roce 2026/2027). 

Komu se žádost podává 
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Odbor předškolního a základního vzdělávání Karmelitská 529/5 118 12 Praha 1 

Forma podání žádosti 
Žádost lze podat prostřednictvím 
	- datové schránky: vidaawt, 
	- poskytovatele poštovních služeb, 
	- osobně na podatelnu MŠMT. 

Přílohy žádosti 
K žádosti žadatel přiloží: 
	- doklad nebo doklady osvědčující vznik, právní postavení, obchodní firmu nebo název, sídlo a předmět činnosti právnické osoby, bude-li činnost školy vykonávat daná právnická osoba, anebo doklad nebo doklady osvědčující vznik a předmět činnosti školy a vznik, právní status, obchodní firmu nebo název, sídlo a předmět činnosti zřizovatele školy, není-li škola zřízena jako právnická osoba; jedná-li se o školu zřízenou na území ČR při diplomatické misi nebo konzulárním úřadu cizího státu, doklad nebo doklady osvědčující vznik a předmět činnosti školy, 
	- vzdělávací program, podle kterého budou žáci plnit povinnou školní docházku, 
	- doklad vystavený nejvyšším orgánem státní správy pro oblast školství nebo jiným příslušným správním úřadem příslušného cizího státu, ze kterého vyplývá, že zahraniční vzdělávací program je shodný se vzdělávacím programem stejného druhu školy platným na území daného cizího státu, nebo že 
	▪ zahraniční vzdělávací program je shodný se vzdělávacím programem stejného druhu školy platným na území daného cizího státu, nebo že 
	▪ škola je v daném cizím státě považována za součást jeho vzdělávací soustavy, nebo že 
	▪ škola je členem organizace zahraničních nebo mezinárodních škol, jimiž vydávaným dokladům o dosažení vzdělání jsou v daném cizím státě přiznány právní účinky bez nutnosti předchozího ověření nebo uznání jejich rovnocennosti, 
	- vzory všech vysvědčení nebo jiných dokladů o vzdělání, které škola vydává, a to ve vyučovacím jazyce, 
	- doklad o oprávnění žadatele poskytovat vzdělávání, 
	- rámcový popis 
	▪ personálního zabezpečení výuky, 
	▪ materiálního zabezpečení výuky, 
	- doklady osvědčující užívací právo žadatele k prostorám, v nichž bude probíhat výuka, 
	- doklady osvědčující, že tyto prostory lze v souladu s právními předpisy užívat k danému účelu, 
	údaj o nejvyšším možném počtu žáků v navrhovaném místě uskutečňování výuky. 
	Výše uvedené doklady kromě vzdělávacího programu školy se předkládají v originále nebo úředně ověřené kopii. Ke všem dokladům se připojí jejich úředně ověřený překlad do českého jazyka. 
	
	Důležité upozornění 
	Pokud zahraniční škole na území ČR nebylo vydáno povolení MŠMT či pozbylo povolení MŠMT platnosti, nemohou v této škole plnit žáci povinnou školní docházku (ani občané ČR, ani občané EU, ani další cizinci, na které se povinnost plnění PŠD vztahuje). 
	
4. Povinnost školní docházky v České republice 
	Povinná školní docházka se dle § 36 odst. 2 školského vztahuje na státní občany ČR a na občany jiného členského státu Evropské unie, kteří na území ČR pobývají déle než 90 dnů. Dále se povinná školní docházka vztahuje na jiné cizince, kteří jsou oprávněni pobývat na území ČR trvale nebo přechodně po dobu delší než 90 dnů, a na účastníky řízení o udělení mezinárodní ochrany. 
	Žák plní PŠD v základní škole zřízené obcí nebo svazkem obcí se sídlem ve školském obvodu, v němž má žák místo trvalého pobytu, v případě cizince místo pobytu žáka, pokud zákonný zástupce nezvolí pro žáka jinou než spádovou školu. Žák může plnit povinnou školní docházku podle § 38 školského zákona také těmito způsoby: 
	
	 
	
	Žák zahraniční školy na území ČR, na kterého se vztahuje plnění PŠD, je povinen (s výjimkami uvedenými dále): 
	- být zároveň žákem spádové školy nebo jiné školy zapsané v ČR do rejstříku škol a školských zařízení (dále jen „kmenová škola“), kterou zvolil zákonný zástupce žáka: Rejstřík škol a školských zařízení, 
	- konat zkoušky v kmenové škole z vybraných předmětů (podle § 18 vyhlášky č. 48/2005 Sb.). 
	
	Zákonný zástupce žáka je povinen (s výjimkami uvedenými dále): 
	- přihlásit dítě k zápisu k PŠD v době od 15. ledna do 15. února kalendářního roku, v němž má dítě zahájit povinnou školní docházku, 
	- v žádosti o přijetí vedle obecných náležitostí podle správního řádu uvede zahraniční školu na území ČR, ve které se dítě vzdělává a ve které MŠMT povolilo plnění PŠD, 
	- oznámit řediteli kmenové školy předpokládanou dobu plnění PŠD v zahraniční škole na území ČR, adresu místa pobytu žáka a popřípadě i adresu zahraniční školy na území ČR. 

Uvedené povinnosti se týkají žáka zahraniční školy na území ČR takto:
	KMENOVÁ ŠKOLA 
	KONÁNÍ ZKOUŠEK 		občan ČR 
	občan EU s dlouhodobým/trvalým pobytem 
	jiný cizinec s dlouhodobým/trvalým pobytem 
	účastník řízení o udělení mezinárodní ochrany 
	BEZ KMENOVÉ ŠKOLY 
	BEZ KONÁNÍ ZKOUŠEK 		občan EU s přechodným pobytem 
	jiný cizinec s přechodným pobytem 
	
Konání zkoušek v kmenové škole 
Žák je v kmenové škole po dobu plnění PŠD v zahraniční škole na území ČR evidován v příslušném ročníku a třídě podle výsledků zkoušek. 
Zařazení žáka do ročníku v kmenové škole se řídí českou právní úpravou a může se lišit od zařazení do ročníku v zahraniční škole na území ČR dle příslušného zahraničního kurikula. 
	- konání zkoušek je povinné pro žáky zahraniční školy na území ČR, na které se vztahuje povinnost být žákem kmenové školy, 
	- zkoušky se konají za období nejméně 1 pololetí, nejdéle za období 4 pololetí – volba délky období závisí na rozhodnutí zákonného zástupce, termín pak stanoví ředitel školy, 
	- zkouška se koná nejpozději do 2 měsíců po skončení období, za které se koná (výjimečně do 4 měsíců), 
	- před konáním zkoušky předloží zákonný zástupce žáka řediteli kmenové školy vysvědčení žáka ze zahraniční školy na území ČR, včetně jeho překladu do českého jazyka, a to za období, za které se zkouška koná (úřední překlad se vyžaduje jen v případě pochybností), 
	- zkouška se koná 
	▪ ve všech ročnících ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura, 
	▪ ve 4. a 5. ročníku ze vzdělávacího obsahu vlastivědné povahy vztahujícího se k ČR vzdělávacího oboru Člověk a jeho svět (ve školním vzdělávacím programu kmenové školy může být předmět uveden pod různými názvy, např. Vlastivěda), 
	▪ na 2. stupni ZŠ ze vzdělávacího obsahu vztahujícího se k ČR vzdělávacího oboru Dějepis a Zeměpis/Geografie, 
	
	 
	- zkouška je komisionální, tříčlennou komisi jmenuje ředitel kmenové školy, 
	- složení komise: ředitel školy, příp. pověřený učitel, zkoušející učitel vyučující ve třídě daný předmět, přísedící vyučující daný předmět, 
	- termín konání zkoušky stanoví ředitel po dohodě se zákonným zástupcem žáka, tj. tak, aby se zkouška uskutečnila nejpozději do dvou měsíců po skončení období, za které se koná 
	- obsah a rozsah zkoušky stanoví ředitel dle školního vzdělávacího programu a seznámí zákonného zástupce žáka s dostatečným předstihem, tj. nejpozději při stanovení termínu zkoušky, 
	- při hodnocení zkoušky je třeba zohlednit individuální vzdělávací potřeby žáka (vícejazyčné prostředí), 
	- protokol o zkoušce je součástí dokumentace školy, 
	- pokud žák u zkoušky neprospěl, opakuje v kmenové škole ročník; to neplatí o žákovi, který na daném stupni základní školy již jednou ročník opakoval (viz § 52 odst. 6 školského zákona). 
	
	Kmenová škola 
	- poskytuje učebnice a učební texty, 
	- vydá na základě zkoušky žákovi vysvědčení. 
	
5. Povinnosti zahraniční školy s povolením plnění povinné školní docházky 
	Zahraniční škola na území ČR, ve které MŠMT povolilo plnění povinné školní docházky, nebo není-li škola zřízena jako právnická osoba, její zřizovatel, je povinna: 
	- seznámit zákonné zástupce všech žáků školy s vydaným povolením a s právními důsledky spojenými se skutečností, že žáci, na které se vztahuje povinná školní docházka, budou plnit povinnou školní docházku v zahraniční škole na území ČR (týká se žáků, kteří plní v této škole povinnou školní docházku, nikoli všechny žáků (např. cizinců, na něž se povinná školní docházka nevztahuje, osob, které již splnily povinnou školní docházku), 
	- evidovat adresu kmenové školy zapsané ve školském rejstříku, kterou zvolil zákonný zástupce žáka, a to u žáků, na které se vztahuje povinnost být zároveň žákem kmenové školy, 
	- oznámit MŠMT změny všech údajů, na základě kterých bylo vydáno povolení, 
	- zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup plné znění zahraničního vzdělávacího programu školy ve vyučovacím jazyce, jakož i v českém jazyce, není-li vyučovacím jazykem jazyk český, 
	- poskytovat MŠMT na vyžádání informace týkající se plnění povinné školní docházky v této škole. 
	
	Předávání výsledků pedagogického diagnostikování při zápisu žáka k povinné školní docházce 
	Zahraniční školy na území České republiky, ve které se dítě vzdělává, je povinna: 
	- předat v elektronické podobě výsledky pedagogického diagnostikování řediteli základní školy, který o předání výsledků požádal na stanoveném formuláři, 
	- Jiné údaje, než jsou ve formuláři se nepředávají (pokud by chtěla škola předávat informace navíc, musí mít souhlas rodičů), 
	- formulář se předává kmenové škole v českém jazyce do 30 dnů od doručení žádosti ředitele kmenové školy, 
	- podrobnosti zde: Jak předat výsledky pedagogického diagnostikování mezi MŠ a ZŠ. 
	
6. Zrušení povolení plnění povinné školní docházky v zahraniční škole na území ČR 
	Povolení plnění povinné školní docházky v zahraniční škole na území ČR může být rozhodnutím MŠMT zrušeno, jestliže 
	- vzdělávání v zahraniční škole podle vzdělávacího programu připojeného k žádosti o povolení PŠD by bylo v zásadním rozporu s rámcovými vzdělávacími programy, 
	- vzdělávací program připojený k žádosti je v rozporu s právním řádem ČR, s cíli a zásadami vzdělávání stanovenými v § 2 školského zákona, 
	- zahraniční škola: 
	▪ nemá pro uskutečňování vzdělávání podle vzdělávacího programu připojeného k žádosti materiální nebo personální zabezpečení srovnatelné s podmínkami pro činnost škol, zapisovaných do rejstříku škol a školských zařízení, 
	▪ neseznámí zákonné zástupce všech žáků školy s vydaným povolením a s právními důsledky spojenými se skutečností, že žáci, na které se vztahuje povinná školní docházka, budou plnit povinnou školní docházku v zahraniční škole na území ČR, 
	▪ neeviduje adresu kmenové školy zapsané ve školském rejstříku, kterou zvolil zákonný zástupce žáka, a to u žáků, na které se tato povinnost vztahuje, 
	▪ neoznámí MŠMT změny všech údajů, na základě kterých bylo vydáno povolení, 
	▪ nezveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup plné znění zahraničního vzdělávacího programu školy ve vyučovacím jazyce, jakož i v českém jazyce, není-li vyučovacím jazykem jazyk český, 
	▪ neposkytne MŠMT na vyžádání informace týkající se plnění povinné školní docházky v této škole, 
	▪ uskutečňuje výuku v prostorách, k nimž nedoložila doklady osvědčující užívací právo žadatele k těmto prostorám a doklady osvědčující, že tyto prostory lze v souladu s právními předpisy užívat k danému účelu. 
	
	Povolení plnění povinné školní docházky v zahraniční škole na území ČR MŠMT rozhodnutím zruší, pokud 
	- zahraniční škola přestane splňovat podmínku, že je zřízena cizím státem, právnickou osobou se sídlem mimo území ČR nebo cizím státním občanem, 
	- neuskutečňuje vzdělávání podle zahraničního vzdělávacího programu připojeného k žádosti o povolení plnění PŠD, 
	- je zapsána v rejstříku škol a školských zařízení, 
	- počet žáků, kterým škola poskytuje výuku, překročil počet uvedený v žádosti o povolení plnění PŠD, 
	- dokumentace školy neumožňuje ověřit, zda zahraniční škola poskytuje žákům plnícím povinnou školní docházku výuku podle vzdělávacího programu a zda nepřekračuje počet žáků dle údajů v žádosti o povolení plnění PŠD, 
	- o zrušení požádá daná škola, popřípadě její zřizovatel, není-li škola zřízena jako právnická osoba. 
	
7. Kontrola zahraniční školy s povolením plnění povinné školní docházky 
	Kontrolu v zahraničních školách na území ČR, ve kterých MŠMT povolilo plnění PŠD, provádí Česká školní inspekce. 
	Česká školní inspekce v zahraniční škole kontroluje plnění povinností a podmínek, zda: 
	- vzdělávání podle vzdělávacího programu připojeného k žádosti není v zásadním rozporu s rámcovými vzdělávacími programy, 
	- vzdělávací program připojený k žádosti o povolení PŠD není v rozporu s právním řádem ČR, s cíli a zásadami vzdělávání stanovenými v § 2 školského zákona, 
	- má pro uskutečňování vzdělávání podle vzdělávacího programu připojeného k žádosti materiální nebo personální zabezpečení srovnatelné s podmínkami pro činnost škol, zapisovaných do rejstříku škol a školských zařízení, 
	- škola seznámila zákonné zástupce všech žáků školy s vydaným povolením a s právními důsledky spojenými se skutečností, že žáci, na které se vztahuje povinná školní docházka, budou plnit povinnou školní docházku v zahraniční škole na území ČR, 
	- eviduje adresu kmenové školy zapsané ve školském rejstříku, kterou zvolil zákonný zástupce žáka, a to u žáků, na které se tato povinnost vztahuje, 
	- oznámila MŠMT změny všech údajů, na základě kterých bylo vydáno povolení, 
	- zveřejnila způsobem umožňujícím dálkový přístup plné znění zahraničního vzdělávacího programu školy ve vyučovacím jazyce, jakož i v českém jazyce, není-li vyučovacím jazykem jazyk český, 
	- poskytla MŠMT na vyžádání informace týkající se plnění PŠD v této škole, 
	- uskutečňuje výuku v prostorách, k nimž doložila MŠMT doklady, 
	- je zřízena cizím státem, právnickou osobou se sídlem mimo území ČR nebo cizím státním občanem, 
	- uskutečňuje vzdělávání podle zahraničního vzdělávacího programu a není zapsána v rejstříku škol a školských zařízení, 
	- poskytuje žákům plnícím PŠD výuku podle vzdělávacího programu uvedeného v žádosti o povolení plnění PŠD, 
	- počet žáků, kterým škola poskytuje výuku, nepřekročil počet uvedený v žádosti o povolení plnění PŠD. 
	
8. Uznání studia v zahraniční škole na území ČR 
	Uznání dokladu o dosažení základního/středního vzdělání 
	Absolvent zahraniční školy na území ČR, který získal doklad o dosažení základního nebo středního vzdělání, může požádat o nostrifikaci dokladu o zahraničním vzdělání krajský úřad (odbor školství) příslušný podle místa pobytu (dle § 108 školského zákona). Postup při podání žádosti a podrobnější informace: Uznání zahraničního vzdělání (s výjimkou VŠ), MŠMT ČR. 
	
	Uznání studia pro sociální a zdravotní účely v ČR 
	Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání (dle § 12 odst. 1 písm. g) bodu 1. zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů) se považuje studium v zahraniční škole na území ČR, ve které MŠMT povolilo plnění povinné školní docházky, pokud je tato škola 
	- právnickou osobou se sídlem, svou ústřední správou nebo hlavním místem své podnikatelské činnosti na území členského státu EU, nebo 
	- byla zřízena nebo založena podle práva členského státu EU. 
END HESLO
//////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////
	
